Tyto webové stránky přizpůsobujeme na míru vám. Na základě vašeho chování na webu personalizujeme jeho obsah a zobrazujeme vám relevantní nabídky a produkty a také analyzujeme vaše chování na webu, abychom mohli zlepšovat naše služby nebo pro vás připravovat služby nové. Toho docilujeme užíváním souborů cookies a dalších síťových identifikátorů, které mohou obsahovat osobní údaje. My a partneři máme k těmto údajům na vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ vyjádříte svůj souhlas s užitím souborů cookies a s užitím a předáním údajů o chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a v reklamních sítích na dalších webech našich partnerů. Nastavení cookies, personalizace a reklamy si můžete změnit kliknutím na tlačítko „Upravit“. Více informací o zpracování údajů a našich partnerech naleznete na této stránce.
EIFFEL OPTIC E-SHOP VÝPRODEJ Pro ženy Pro muže

Z historie včelařství.. III

Publikováno od Kamila Spoustová

Jako další novinku je vhodné připomenout Huberův rámkový úl pocházející od švýcarského včelaře. Ten se zasloužil o vývin prvního úlu, do kterého bylo možné nahlížet a sledovat práci včelstva. 

Až v osmnáctém století bylo vlastně popsáno, jak vlastně včely v úle fungují. Ukázal rozdělení včel, popsal jejich jednotlivé role a hierarchii. Zajímal se o páření matek s trubci. Popsal taky uspořádání plástů. 

Na jeho počest byla Marií Terezií v roce 1769 založena vídeňská škola, která vzdělávala nové včelaře a zabývala se jejich podporou. 

V další fázi byly všechny kláty nahrazovány zadem přístupnými úly. K této přeměně došlo zhruba v pozdním středověku. 

Pro snazší přístup do úlů byly vyrobeny takzvané nástavkové úly. Ty měly oddělená patra a vstupoalo se do nich shora. Oblíbené byly ve dvacátém století. Podoba úlů se zachovala dodnes a stále jsou poměrně hojně využívány. 

V našem článku bylo zmíněno poměrně málo jmen. Za připomenutí určitě stojí Karl von Frisch, který rozšifroval řeč včelích tanečníků. Vynálezcem mateří kašičky se stal Petr Ivanovič Prokopovič. Dnes se kašička tak jako propolis používá jako cenný lék a též jako přísada do kosmetických produktů. Využívání včelího jedu se ujalo až v době pozdější. 

Lorenzo Langstroth v průběhu devatenáctého století zkoumal mezery mezi rámky a stěnami úlů. Zjistil, že při zachování mezery velké od šesti do deseti milimetrů dochází  k tmelení i stavbě. 

A závěrečné jméno Lorenzo Langstroth zná asi nejvíce včelařů, neboť má tento muž na svědomí vynález typu úlu, který dnes využívá největší počet včelařů.