EIFFEL OPTIC E-SHOP VÝPRODEJ Pro ženy Pro muže

Shadow Tactics: Blades of the Shogun

Publikováno od Petr Polák

Přiznám se, že na tuhle úžasnou hru jsem narazil čirou náhodou a z počátku jsem jí nevěnoval moc pozornosti. Když jsem však shlédl trailer, řekl jsem si, že by stálo za to se o hru Shadow Tactics: Blades of the Shogun zajímat více. Dobře jsem udělal, hra mě naprosto okouzlila. Nejen jako milovníka Japonska, ale zejména svou propracovaností, soundtrackem a výzvou. Ale pěkně postupně.

Pokud si vybavíte Commandos (mladší generace patrně již tuto hru nezná a proto doporučuji trochu zagooglit a vyzkoušet), tak se jedná o něco velmi podobného. Stejně jako Commandos, tak i Shadow Tactics: Blades of the Shogun je real-timovou strategií s velmi vysokou obtížností a nutností si každý svůj postup dobře promyslet. Jedna chyba a následky mohou být fatální. Za každou chybu zde dostanete opravdu (tak jako v Commandos – nemám teď na mysli FPS hru Commandos) bolestivou facku, ne-li přímo ránu pěstí do žaludku.

Trocha historie

Shadow Tactics: Blades of the Shogun se odehrává v Japonsku v období Edo, tedy období, které následovalo po Sengoku džidai (období válčících států). Z této doby vzešel jediný vítěz Tokugawa Iejasu. Období Edo je tedy obdobím, kdy byl oficiálně založen šógunát Tokugawa a prvním šógunem byl Tokugawa Iejasu. Následně až do roku 1867 vládli Japonsku Tokugawové.

Zpět z historie do Shadow Tactics: Blades of the Shogun. Iejasu Tokugawa je sice šógun, ale vzhledem k tomu, že je již po období válčících států, nemůže svoje nepřátele likvidovat přímo na bitevním poli nebo je nechat veřejně popravit, zvláště ne silné politické nepřátele, kteří mají určité postavení u různých klanů. Iejasu Tokugawa má však problém s jistým tyranem jménem Káge. Úkol je tedy jasný, provádět různé špinavé taktiky, abyste Káge-sana oslabili a Tokugawa tak měl ještě lepší pole působnosti. Tímto úkolem pověří Tokugawa zkušeného mistra samuraje Mugena.

Postavy a způsoby boje

Během první mise se seznámíte s profesionálním ninjou Hayatem, který pomůže Mugenovi a na oplátku Mugen pomůže s jistou záležitostí Hayatovi. Od té doby se jejich osudy dosti propojí. Váš tým se postupně bude skládat z 5 postav. Budou v něm Samuraj Mugen, ninja Hayato, Takuma, který je sice starý, ale se svoji arkebuzou (nejsem si jistý, zda se jedná přímo o arkebuzu, ale období by tomu odpovídalo – arkebuza je palná zbraň původem ze 14. století) dokáže zasáhnout cíle na poměrně dlouhé vzdálenosti. V týmu nechybí ani zástupkyně něžného pohlaví jsou v něm vychytralá Yuki, která láká nepřátele do zákeřných pastí, a půvabná Aiko.

Jak vidíte, paleta postav je opravdu pestrá a tím pádem i způsoby, jakými budete procházet jednotlivé mise. Mise jsou samy o sobě stejné, ale přesto úplně jiné. Vaším úkolem je povětšinou někoho eliminovat, něco ukrást, něco zničit. Ovšem i když se to může zdát přímočaré a lehké, opak je pravdou. Krom prvních dvou map, které jsou trošku menší, zde máte opravdu obrovské mapy, na kterých je spousta nepřátel, civilistů, ale také přírodních nástrah a zvířat. Průchod tak opravdu není procházka krásnou (myslím teď opravdu krásnou, protože mapy jsou nádherně propracované) růžovou zahradou, ale spíše se jedná o průchod nebezpečným prostředím, kde každé zaváhání a chyba mají drtivé následky. Ostatně jak jistě víte, ve sněhu každý zanechává stopy. Co se stane, když voják na obchůzce uvidí ve sněhu stopy po vašem záškodníkovi? Přesně! Zpozorní a vydá se po stopách. Když máte štěstí, tak se vydá sám, když je to horší, zavolá si na pomoc jiného vojáka nebo celou situaci nahlásí rovnou samurajovi, když je stop víc. Pokud hlášení dostane samuraj, tak už je opravdu zaděláno na velký problém. Samurajové jsou mistry v boji s mečem a tváří v tvář se jim může rovnat pouze Mugen. Dokonce i zkušený ninja Hayato má v boji se samurajem problémy.

Rozsáhlé mapy plné nástrah

Na mapě jsou i různé přírodní nástrahy, které můžete využít ve svůj prospěch. Věřte mi, že je úžasné sledovat, když někoho nalákáte pod pohybující se balvan a následně na dotyčného onen šutrák shodíte. Navíc vše vypadá jako nehoda a stalo se mi, že přiběhl voják se podívat, co se stalo a jen řekl „haha karma, to máš za podvádění v shogi (japonské šachy)“. Můžete také rozzuřit tažného vola, který poté nabere někoho rohem. Možností jak využít přírodu, přesněji řečeno své okolí, je zde opravdu mnoho, vývojáři si dali záležet.

Po každé misi dostanete statistiku, kde jsou údaje, jaká postava byla nejefektivnější, kolik kdo zabil nepřátel a samozřejmě zde jsou i různé bonusové úkoly, které si pro nás autoři připravili. Mezi těmito bonusy můžete najít, že jste neměli zlikvidovat žádného civilistu, zabít všechny samuraje nebo projít misí za 5 minut, což je opravdová výzva, když na nejlehčí obtížnost vám mise trvala přes hodinu. Statistika se vám navíc ukáže vždy až po dokončení určité mise, tedy nabízí se projít misi ještě jednou a třeba jiným způsobem, ostatně možností je opravdu spousta.

Způsoby zabití

Když se bavíme o možných způsobech jak projít mise, musíme si uvědomit, že boj tváří v tvář se nemusí vždy vyplatit. Ostatně Shadow Tactics: Blades of the Shogun je o taktickém přemýšlení, ne o bezmyšlenkovitém útoku na hlavní bránu. Navíc, i když je na první pohled na mapě pouze „pár“ nepřátel (mapa je od začátku celá odkrytá, takže si můžete každý krok rozmyslet), tak to neznamená, že to tak zůstane, někdo vás uvidí, začne řvát, náhle je poplach a z okolních stanů nebo domků (když jste ve městě) začnou vybíhat vojáci.

Je zde možnost i nepřátele odlákat, například pomocí kamínku (kterým se dají vyprovokovat i tažná zvířata) na určité místo, položit na cestu saké (které mají všichni rádi) anebo rovnou odlákat jejich pozornost za pomoci gejši. Obyčejní vojáci ashigaru se podívají skoro úplně všude a normálně se pohybují, baví s kamarády a ostatními vojáky, rádi se také otočí za hezkou gejšou. Jsou zde i důstojníci, kteří ze svého místa jen tak pro nic za nic neodejdou. Velmi často jsou na pro vás důležitých místech a vy strávíte třeba i několik minut, než naleznete určitý způsob, jak se jich rychle, potichu a elegantně zbavit. Nezapomínejte, že krom samotné eliminace zde máte ještě tělo vaší oběti. Když ho někdo uvidí, je hned poplach a je jedno, zda tělo najde civilista, který polekaný běží věc nahlásit nejbližšímu vojákovi, nebo přímo samuraj.

Teď trošku odběhnu a vrátím se zpět k postavám. Každá postava je unikátní a je nutné postavy kombinovat. Hayato jakožto ninja je tichý, rychlý, má skvělou katanu a k tomu má k dispozici shuriken a hází již zmiňované kamínky. Samuraj Mugen je tank, který může lákat nepřátele na saké, a díky skvělému zvládnutí boje s mečem může zlikvidovat i 3 protivníky najednou, ovšem pouze obyčejné vojáky, nikoli samuraje. Ostatně poslat Mugena na duel proti jinému samuraji je samo o sobě skvělá podívaná, nečekejte však žádné dlouhé souboje ve stylu amerických filmů, ve skutečnosti byly souboje mezi samuraji velice krátké a netrvaly déle než 2 minuty. Většinou se skládaly ze dvou blokací meče (mnohdy ani to ne), náhlého provedení útoku a jeden ze samurajů byl mrtvý. Přesně tak je to i zde. A musím uznat, že pohyby jsou opravdu reálné a Mugen v určitém souboji udělal i útok nebo chcete-li sek „let jestřába“. Yuki má v inventáři smrtící nášlapnou past (zpracovaná na skutečné nášlapné pasti, kterou používali japonští stopaři) a píšťalku, s kterou láká nic netušící vojáky do smrtící léčky. Dále tu máme Aiko, která se za určitých podmínek může převléci za gejšu, odláká tak pozornost a vy můžete se zbytkem týmu rychle proklouznout. Takuma je klasický sniper, zde není co rozepisovat, snad jen že si musíte dávat pozor na hluk výstřelu a na to aby vám nespadl z nějaké vysoké výšky.

Grafika a zvuk

Dostáváme se ke grafické stránce hry. Zde je to trošku horší hodnotit, protože grafika není nějak ultra realistická, je lehce „kreslená“, ale velice hezká, musím říct, že si ani nedovedu představit, že by hra měla jiný grafický styl.

Nicméně co musím vyzdvihnout, je, že jsem nenarazil na ŽÁDNÝ BUG, ale tím myslím naprosto žádný, ani v grafice, ani v hratelnosti, prostě nikde. Žádné zasekávání postav, propadání textur, špatné hit pointy, když Hayato hází shuriken, prostě nic. Schválně jsem zkoušel klasické bugy z jiných her, kdy třeba pokud se vaše postava ukrývá za zdí, tak pročuhuje na druhé straně, nebo boj ve stísněných prostorech, případně nalákání nepřítele do mrtvého úhlu, prostě nic. Žádný bug nikde! Dobrá je i umělá inteligence, spíše lepší než dobrá. Schválně jsem ve sněhu zkoušel chvilku chodit do kola a pak odběhnout. Do stop jsem nalákal vojáka, který se k mému úžasu netočil dokola dle mých vyšlapaných cestiček, ale ihned místo toho, aby se točil v kruhu, šel pokračovat po stopách mého útěku. Když voják vidí nebo usoudí, že nemá šanci, tak raději uteče a doběhne pro posily, takže za mě jednoznačně palec nahoru.

 Zvuková stránka hry je perfektní, můžete si vybrat, zda chcete, aby mezi sebou postavy mluvily japonsky anebo anglicky. Já osobně jsem zvolil japonštinu a k tomu anglické titulky. Hru si tak více vychutnáte. Hudba je velmi příjemná a skvěle doplňuje atmosféru, taktéž i dabing a zvuky zbraní, různých efektů, přírodních nástrah a samozřejmě i samotné zvuky přírody.

Trošku jsem si zavzpomínal na své mládí, kdy vycházely hry sice dražší, ale neměly žádné chyby a jednalo se o plné hry, u kterých jste si nemuseli kupovat řadu DLCs a různých rozšíření, abyste měli kompletní hru.

Co říci závěrem? Shadow Tactics: Blades of the Shogun je opravdu těžká hra, jedná se o výzvu na taktické myšlení. Pokud se vám líbila hra Commandos, máte rádi real-time stategie, stealth akce a máte k tomu všemu ještě rádi výzvy a Japonsko, tak je tahle hra přímo pro vás.  Hra je pro mě největším překvapením tohoto roku a s klidným srdcem a čistým svědomím ji doporučuji.

A na závěr malý TIP, pokud si chcete hru a celkovou atmosféru více vychutnat, tak doporučuji shlédnout film 13 Assassins, který je založen na skutečných událostech a má velmi podobný námět jako hra. Tak jako ve hře i ve filmu je skupinka bojovníků, které zformoval samuraj s jasným úkolem od samotného šóguna: na vlastní pěst zlikvidovat zlého tyranského lorda, kterého šógun nemůže veřejně odstranit.