Knihy

K významným postavám knihy, které se ve filmu vůbec neobjevují, patří například skřítčí dívka Winky, která má na svědomí útěk Barzy Skrka juniora z Azkabanu. Další, určitě oblíbenější postavou, je taky duch Protiva, který Harrymu a jeho kamarádům poměrně dost dokáže zavařit, a to hned několikrát. Ve filmu o něm vůbec nevíme. Tohoto ducha znají mimo čtenářů taky hráči počítačových her s motivy Harryho Pottera. Duchové jsou celkově ve filmech upozaděni, nevidíme ani oslavu úmrtí Skoro bezhlavého Nicka a další slavnosti.  Myslánka. Předmět, který umožňuje Brumbálovi a následně i Harrymu vidět do minulosti. V knize se například vracíme do dětství Voldemorta. Dozvídáme se podstatné informace o jeho narození i dětství.  Zatímco v knize se po vypití mnoholičného lektvaru mění kouzelníkům i hlasy, ve filmu se tak nestává. Pokud se však zamyslíte, i když tvůrci měli v plánu nechat postavám své hlasy, tento plán porušili ve čtvrtém díle, kdy Barty Skrk Junior má hlas Moodyho.  Díky knihám se taky dozvídáme mnohem víc o celé rodině Longbottomových. Při čtení dílu pět vás na stránkách knihy čeká taky další těžký souboj. ,,Vláda‘‘ Dolores Umbridgeové je trochu přeceněna.  Je jasné, že za pomoci knihy poznáte mnohem více postav. Tak je to i se skřítky. S nimi si trojice hrdinů užije mnohem více zábavy, než ukazuje film. V něm vlastně poznáte jen dva skřítky domácí. Pokud jste četl knihu, víte, že se Hermiona se stala zakladatelkou zvláštního spolku pro ochranu domácích skřítků.  Ve filmu bohužel nezjistíme, jak dochází k přípravám školních hostin. To je škoda, protože jde opravdu o věc velkolepou.  Znáte všechna filmová kouzla? Ne? Jejich teorii i praxi se můžete naučit pomocí krásné publikace.   

Kniha nám taky mnohem více otevírá přátelství mezi Potterovými a Siriusem. Čtenář se dozví, jak mělo dojít ke zradě i o Fideliovém zaklínadle. Ve filmu je akorát divák ze Siriusovy postavy mírně zmaten, nemyslíte?  Možná vás to překvapí, ale zatímco čtenář si musí při vnímání příběhu uvědomit, jak postupně zabít Voldemorta sám, ve filmu je tento problém vysvětlen hned několikrát. Harry dokonce objasňuje samotnému Voldemortovi, proč jednou zemře jako obyčejný smrteník.  Bitev mezi dobrem a zlem, mezi Brumbálovou armádou a Smrtijedy, proběhne v knize hned několik. Za druhou největší se dá považovat souboj poté, co Snape zabije Brumbála. Ve filmu dojde pouze k jedné bitvě, a to té úplně závěrečné. Zajímavá je ještě scéna ze čtvrtého dílu, kde po velkém famfrpálovém zápase napadnou oblast Smrtijedi. Zatímco ve filmu útočili na kouzelníky, v knize jim šlo o smrt mudlů.  Moudrý klobouk umí zpívat. A dobře, je třeba podotknout. V knize to náležitě oceňují studenti Bradavic. Divák se však o této schopnosti klobouku vůbec nedozvídá, vidí ho vlastně jen ve funkci rozřazování bradavických kouzelníků do jejich nových kolejí.  Věděl jste, že v knižním příběhu proběhne jakési usmíření mezi Harry a Dudleym? Když se kouzelník loučí s Dursleyovými, jeho bratranec mu podá ruku a rozloučí se. I když to takhle možná nepůsobí, jedná se o dosti emotivní knižní moment.  Svět filmů Harryho Pottera je zpracován v několika knihách. Postavami se zabývá zajímavá kniha Harry Potter Panoptikum postav. 

Od vydání knihy prvního dílu Harryho Pottera uběhlo již dvacet dva let. Od filmu už je to let osmnáct. Ta doba se ani nezdá, že? Pojďme se podívate na kluka, který zůstal naživu, trochu z jiného pohledu. Dnes navštívíme celý jeho svět a zaměříme se na to, jak film může někdy klamat. Znáte ty největší, mnohdy možná i pro pochopení podstatné, rozdíly mezi světem knih a filmovým scénářem? Jdeme vám je připomenout.   Ve filmu hraje Rita Holoubková úplný ,,vedlejšák‘‘, avšak v knize se o této postavě dozvíme mnohem víc. Jedná se o novinářku, která se pyšní schopností proměnit se v brouka. Právě ta jí umožňuje být tou nejvíc nenáviděnou osobou mezi novináři, vždyť jako drobný hmyz se zvládne dostat kamkoliv. Stačí být je v pravý čas na pravém místě.  Cho, bývalá láska Harryho je ve skutečnosti o rok starší než ostatní. V pátém díle, kdy je vyděšená podle filmu z NKÚ, má už zkoušky rok za sebou.  Harry je Zmijozelův dědic? Ačkoliv ve filmu je toto pátrání velice zkráceno, v knize se rozebírá vlastně téměř od začátku do konce. Navíc filmový divák přichází o souboj mezi Luciasem a Arthurem Weasleym, který je v knize popsán velmi barvitě.  Albus Brumbál je snad tím nejklidnějším člověkem, kterého byste kdy mohli poznat. Ačkoliv to ve filmu tak nevypadá, zvláště v posledních dílech, Brumbál představoval pro Harryho člověka, který ho i v nejhorším uklidňoval. Pokud si vzpomenete na Brumbálův vztek ve čtvrtém filmovém snímku, jistě byste s touto informací nesouhlasil. 

Československé opevnění je soustavou pevností a pevnůstek, které se vybudovaly v bývalém Československu v letech 1935 až 1989. Již od počátku, kdy vznikla Československá republika, se uvažovalo o zabezpečení státních hranic před nepřátelsky naladěnými okolními státy. Prvními stavbami opevnění, které v republice vyrostly, byly objekty těžkého opevnění. Tyto bunkry byly plánovány na nejohroženějších úsecích hranic. U objektů těžkého opevnění, souhrnně označovaných názvem „srub“, je možné rozdělit jednotlivé typy do skupin z více hledisek. Například dle výzbroje a účelu jsou to sruby dělostřelecké, minometné nebo vchodové. Dělostřelecké tvrze jsou těžké objekty, které tvořily uzavřenou soustavu tvrze. Její součástí byly tvrzové pěchotní sruby, které navazovaly na linii izolovaných pěchotních srubů. Takovéto tvrze naleznete například východně od Opavy - Smolkov, Hanušovická vrchovina - Hůrka, Orlické hory - Bouda nebo mezi Náchodem a Českou Čermnou leží tvrz Dobrošov. Mezi další obranné systémy patřili: lehká opevnění - například lehký objekt vzor 37, který najdete severně od Králíků překážky proti útočné vozbě a pěchotě Zajímá-li Vás systém opevnění, které vznikaly v letech 1935 až 1989, začtěte se do zajímavé a velmi poučné publikace NOVÉ PUTOVÁNÍ PO ČESKOLSOVEN. OPEVNĚNÍ. Kromě aktualizovaných podrobných informací o oficiálně zpřístupněných muzeích obsahuje tipy na výlety k volně dostupným objektům v turisticky atraktivních oblastech. Jednotlivé objekty jsou přehledně geograficky řazeny podle jednotlivých krajů, nechybí ani orientační mapky s přístupovými informacemi, GPS souřadnice či tipy na další zajímavosti v okolí.

Jednu skupinu nejznámějších děl tvoří romány vědecké a sociální, samozřejmě propojené s fikcí a vědou, které vychovávaly zejména pro mladé čtenáře. Autor svá díla též hojně prokládal filozofií nebo politickými vložkami. Robert. A. Henlein publikoval taky v magazínech, mezi ty nejznámější patří asi Astounding nebo American Legion Magazine. Kdybychom zde jmenovali celé dílo Heinleina, potřebovali bychom k tomu ještě dalších šest článků. Jeho romány můžeme rozdělit na počátky tvorby, vrcholná díla, pozdní romány a taky na ta díla, která se záměrně vzdalují žánru science fiction. V našem povídání najdete krátké recenze na vybraná díla Heinleina, která patří mezi ty nejpovedenější a leckdy i nejoblíbenější. Jaké to jsou? Čtěte dál náš článek.  Kompletní historie budoucnosti Tato kniha čtenáři neotevře cestu románem, nýbrž několika povídkami. Jednotlivé příběhy na sebe navazují jen volně, avšak všechny se týkají stejného nadřazeného tématu, které možná bude potřebovat vaše pestré uvažování. Příběhy zpracovávají otázku pravdy a lži, dále se zabývají ubíhající přítomností a rychlou cestou do budoucnosti, kterou si nikdo nemůže předepsat. V této knize na vás čeká nový věk, éra pokroku i jistého úpadku. Dál už však k ději není dobré nic prozrazovat, zkrátka si knihu musíte přečíst sám. Toto dílo bylo vybráno do kategorie ,,NEJ‘‘ autora hlavně z důvodu dobrého propojení mezi jednotlivými celky v knize. Ačkoliv autor do knihy vkládá spoustu otázek k zamyšlení, je to právě i pestrý a originální děj, který vás nadchne. Jak může vypadat třeba vaše budoucnost? Lze alespoň tušit, jak to bude ve světě za desítky let vypadat. Víte, kde budete vy? Kniha neodpoví na vaše otázky, avšak dodá podklad k jejich rozebrání. 

Autorem knihy je Miloslav Švandrlík, který studoval na pedagogickém oddělení městské hudební školy v Praze. Rok pracoval jako pomocný dělník, potom absolvoval státní kurs pro přípravu pracujících na vysoké školy. Dva roky studoval na DAMU, nejprve herectví, po půlroce přešel na režii. Následný přestup na FAMU se mu nezdařil a proto nastoupil jako asistent režie u Vesnického divadla v Praze. Po návratu z vojenské služby pracoval půl roku jako vychovatel korejských dětí. Od té doby se věnuje psaní. Největší oblibu ovšem Švandrlík získal knihou Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky, v níž na základě vlastních zkušeností líčí osudy příslušníků PTP. Román byl napsán v období „pražského jara“, po tomto období nesměl M. Švandrlík nějakou dobu publikovat, s výjimkou Dikobrazu. Přispívání do tohoto humoristického časopisu bylo skoro celá sedmdesátá léta jeho jediným živobytím. Vysypal za ten čas z rukávu tisíce námětů na vtipy kreslené Jiřím Wintrem-Nepraktou. Společně s ním také asi rok vystupoval ve společných estrádách. Obliba Černých baronů mezi čtenáři bez rozdílu. Nejen Černí baroni, ale i hororová témata patřila mezi spisovatelova oblíbená témata. Mezi hlavní hrdniny hororových povídek patří Dracula: Draculův švagr Draculův temný stín Draculův zlověstný doušek Draculův poslední doušek Posledním jmenovaným titulem Draculův poslední doušek  autor uzavírá vydávání povídek na téma hororů.

R. A. Heinlein je považován za špičkového spisovatele. Hlavně taky za jednoho z nejvlivnějších pisatelů světa sci-fi. Pokud jste propadl tomuto žánru, jistě velikána jménem Heinlein mezi ostatními spisovateli poznáváte. A jestli náhodou ne, pak neváhejte a pořiďte si od něj svou první knížku. Máte si z čeho vybírat. Americký spisovatel se spolu s Clarkem a Asimovem řadí do takzvané Velké trojky science fiction, kterou čtenáři neznají jinak než pod termínem Big Three. Tvůrce vědecko-fantastických románů je spojován se Zlatým věkem tohoto odvětví tvorby. Narodil se na počátku dvacátého století a zemřel v roce 1988. V knihách autora nečekejte pouze čisté příběhy. Přivítáte taky náboženské otázky, poznáte různé vztahy lidé, budete se zamýšlet filozoficky a projdete si otázkami individualismus. Těšit se můžete samozřejmě taky na velký emocionální zážitek, který je spoutaný s uchvacujícím dějem. O vysoké hodnotě děl Heileinových vypovídají už samotná ocenění. Obdržel například čtyři ceny Huga za nejlepší román, dále cenu Damon Knight Memorial, ve které titul ocenění velmistra žánru. Henleinův životní osud je poutavý, avšak věnovat se mu zde nebudeme, neboť jistě čtete článek z důvodu zájmu zejména o jeho knihy. Autor sci-fi publikací se zabýval psaním, dalo by se říci, od mládí, avšak poprvé až v jeho 32 letech došlo k otištění jedné z povídek. Díky ní ihned autor zapadl do science fiction a odstartoval tak svou kariéru, která přispěla k rozvoji žánru. 

Čas dovolených a poznávání zajímavých míst a kulturních památek není spjato pouze s letním obdobím. Krásu přírody v rakouských Alpách, nebo zajímavé exponáty v pařížských muzeích můžete obdivovat i v zimě. Co třeba navštívit některé z evropských kulturních památek, které jsou v seznamu UNESCO? A nemusíte jezdit zase tak daleko. Plno krásných a obdivuhodných kulturních památek najdete i u našich slovenských sousedů. Zajeďte se podívat například: Vlkolínec se nachází zhruba 20 minut autem od města Ružomberok. Jedná se o nejzachovalejší a nejkompletnější celek původních lidových staveb na Slovensku. V tomto skanzenu najdete dřevěnou architekturu horských a podhorských oblastí, která je obklopena terasovými políčky a pastvinami, a ze severu je chráněna masivem Sidorovo. Spišský hrad je vhodný k navštívení pro všechny věkové kategorie a také pro rodiny s dětmi. Můžete se projít po hradbách, rozhlédnout se do okolí, vystoupat na vyhlídkovou věž či si prohlédnout expozice archeologických nálezů a různých zbraní a také hradní mučírnu nebo gotická kapli sv. Alžběty. Centrum Bánské Štiavnice Centrum Bardejova Další zajímavé památky ze seznamu UNESCO, které stojí za návštěvu najdete v knize SKVOSTY EURÓPY. Kniha obsahuje seznam všech evropských památek UNESCO, který je doplněný o nádherné fotografie a zajímavý text.        

Dlouhé zimní věčery přímo nabádají k četbě nějaké zajímavé literatury. Pokud se přímo nehodláte vzdělávat, můžete sáhnout po detektivním žánru. Na trhu exituje mnoho zajímavých titulů, které nabízejí toto téma. Ať už od těch nejznámějších autorů, jako jsou Arthur Conan Doyle nebo Agatha Christie, jsou tu i méně známí, mezi které patří například: Australan Michael Robotham, který se živil investigativní žurnalistikou, než přešel k autorskému psaní. Pracoval ve spojených státech, v Austrálii i ve Velké Británii a pod pseudonymem vydal celkem deset knih o význačných osobnostech politiky, sportu, umění, vojenství či vědy. V současné době žije s manželkou a třemi dcerami v Sydney. Mezi jeho vydané knižní tituly patří: Amnézie V podezření Střepy Štvanec A právě poslední jmenovaný titul Štvanec by se mohl stát Vaší prvotinou v četbě tohoto autora. Tajemný příběh Vás zavede do prostředí věznice v Texasu, kde se ocitl hlavní hrdnina knihy Audie Palmer. Byl odsouzený k deseti letům vězení za loupež, při které došlo i úmrtí. Za dobu, po kterou byl vězněn, poznal násilí a nátlak nejen od spoluvězňů, ale i od těch, kteří mají udržovat vězeňský pořádek. Všechny zajímá jediná otázka: "Kam ukryl ukradené peníze?" Když se přiblíží den, kdy má Audie vyjít na svobodu, zmizí ...  

Čtete zejména v současnosti nejoblíbenější severské detektivky a máte chuť zas na něco trochu jiného? Co takhle detektivka přímo z českého prostředí? Dnes pro vás máme tip na knihu Františka Kindla s názvem Detektivní kancelář P.M., kterou si u nás můžete zakoupit za skvělou cenu. Jedná se o prvotinu spisovatele, která vás naladí na detektivní svět. Jedná se o čtivou publikaci, která nepředstavuje úplně tradiční české detektivní příběhy. No posuďte sám, jak se autorovi kniha zdařila. Hlavní postavou celého příběhu je Petr Matys. Ten se jednoho dne rozhodl založit si detektivní kancelář. Jak již podle samotného názvu jistě tušíte, dal jí název Detektivní kancelář P.M. Své nové živobytí nepojmenoval po sobě, jak se v první chvíli mže zdát, ale po svém dlouholetém vzoru, který tvoří Philip Marlowe. Petrovi se do jeho kanceláře žene jeden případ za druhým. Krátce zaváhá, zda udělal správný krok ve své kariéře a vlastní firma byla dobrou volbou. Téměř ihned se však rozkouká ve světe různorodých případů a začíná řešit spory, trable i vyhrocené situace. Začne to sousedem, který řeší žalobu na svou osobu od propuštěného zaměstnance. Myslí si, že za vším stojí jeho orientace, je totiž gay. Povede se Petrovi nejeden případ vyřešit? To se dozvíte při čtení této poutavé knihy. Kniha byla vydána v roce 2011 nakladatelstvím Olympia. Má 216 stran.  

Dnes je poslední den v roce 2018. Mnozí z nás se večer oddají bujarému veselí v očekávání nového roku 2019. Někdo si dá alkolických nápojů s mírou, jiní to příliš řešit nebudou. Rána však bývají krušná pro ty co míru neznají a krom klidného spánku se jim bude hodit i silný slepičí výrar. RECEPT: Slepičí vývar Ingredience: 1 celé malé kuře nebo slepice (celkem1500 g)  1 větší mrkev 1 kořenová petržel půl malého celeru 1 cibule 2 bobkové listy 1/2 lžičky kuliček černého pepře 5 kuliček nového koření 1/2 lžičky hrubozrnné soli Postup: Kuře nebo slepici opláchněte a osušte. Odřízněte kusy tučné kůže okolo břišní části a okolo krku. Kuře/slepici rozdělte na poloviny a vložte do velkého hrnce. Mrkev, petržel a celer očistěte a vcelku přidejte ke kuřeti. Cibuli ořízněte kořínky, nakrojte jí do poloviny a celou i se slupkou vložte do hrnce. Přidejte koření a sůl.
 Do hrnce přilijte 3 litry vody. Uveďte do varu. Pak teplotu snižte tak, aby vývar jen lehce probublával a bez poklice vařte zhruba hodinu. Pak vývar sceďte přes jemné síto. Maso z kuřete/slepice oberte a spolu s čistým vývarem použijte na polévku. Tuto a jiné velmi chutné polévky naleznete v kuchařce pod názvem "Chutné polévky". Jelikož je dnešek posledním dnem v tomto roce, dovolte mi, abych Vám všem pořála příjemný vstup do nového roku 2019. Ať Vás provází štěstí na každém roku, mějte pevného zdraví, a každý nový den přemýšlejte o tom, co udělat pro to, aby daný den byl lepší než včerejší!

Jiří Grossmann se narodil 20. července 1941 v Praze a zemřel 5. prosince 1971 taktéž v Praze. Miloslav Šimek se narodil 7. března 1940 v Praze a zemřel 16. února 2004 tamtéž. Vystudoval Pedagogický institut a stal se učitelem. Grossmann se Šimkem se seznámili v klubu Olympic, kde po večerec, J. G., hrál. Založili spolu humoristickou dvojici, kdy začaly vznikat jejich první společné povídky. Jejich spolupráce se začala pomalu rozšiřovat a aktivně se udržela až do jeho smrti v roce 1941. Poté Miloslav Šimek spolupracoval s Petrem Nárožným, Luďkem Sobotou a Jiřím Krampolem. Po výpovědi z divadla Semafor kvůli neshodám s Jiřím Suchým, založil Divadlo Jiřího Grossmanna, kde se jeho uměleckou partnerkou stala Zuzana Bubílková. Spolupráce jim vydržela až do jeho smrti, tedy do 16. února 2004. Zavzpomínejte na skvosty tvorby těchto dvou uměců, které nás bavily nejen z televizních obrazovek, ale také z rádií. V kompletu CD Šimek a Grossmann je obsaženo mnoho dostupných záznamů z jejich vystoupení. Některé nahrávky pro Vás budou naprosto neznámé, neboť se nikdy neodvysílaly.  

Upravená a rozšířená verze původní makety knihy Cikáni, připravené Josefem Koudelkou a knižním grafikem Milanem Kopřivou v roce 1968. Kniha měla vyjít v Praze roku 1970, Koudelka však v roce 1970 kvůli svým fotografiím sovětské invaze ze srpna 1968 opustil Československo a kniha již nevyšla. Novou, rozšířenou verzi knihy Cikáni tvoří 109 fotografií pořízených v tehdejším Československu (v Čechách, na Moravě, na Slovensku), v Rumunsku, Maďarsku, Francii a Španělsku v letech 1962-1971. Josef Koudelka (* 1938) se od konce šedesátých let věnuje výhradně fotografii. V roce 1975 vyšla kniha Cikáni poprvé, byla to první z více než dvanácti jeho knih, mezi něž patří Exiles (1988), Chaos (1999) a Invaze 68 (2008). Koudelka obdržel za své dílo četná světová ocenění, důležité výstavy jeho fotografického díla se konaly v New Yorku, Londýně, Amsterdamu a Paříži. Autorem doprovodného textu knihy je britský sociolog Will Guy. Sleduje v něm migraci Romů z jejich původní vlasti v severní Indii až k jejich současnému postavení ve světě.

Kambodžské království je státem v jihovýchodní Asii, které sousedí s Thajskem, Laosem a Vietnamem. Úředním jazykem je zde právě Khmerština, kterou mluví domorodci i vzdělaní přistěhovalci či jiní obyvatelé. Dále se zde dorozumíte francouzsky a anglicky.  Khmérština pochází z indických jazyků Pali a sanskrtu. Jedná se o smíšenou řeč, která vznikala taky pod vlivem thajštiny a vietnamštiny, některé pojmy dokonce souvisí s vedlejším jazykem, a to francouzštinou.  Pokud mezi vámi oblíbené destinace patří zejména státy jižní či východní Asie, měl byste mít o khmérštině alespoň potuchy.  Khmérština je považována za nejstarší jazyk monkhmerské jazykové rodiny, navíc byl právě tento jazyk prvním psaným dorozumívacím prostředkem vůbec.  Problémem psané khmerštiny je to, že tento jazyk používá vlastní písmo, které se s žádným jiným okolním jazykem neshoduje, takže pro psané dorozumění je nutné písmo alespoň zčásti ovládat.  Výslovnost pro asijské obyvatelstvo není problém, ale nám, respektive vzdálenějším státům, může dělat potíže.  Pokud vás zajímají o khmérštině další podrobnosti, klikněte na odkaz níže. Popisek k produktu vám prozradí nové informace.  Pořiďte si Česko-khmerský stručný slovník a poznejte jinou kulturu. 

Pro Denise Demarqua byla homeopatie vždy racionální lékařskou metodou s přesnými postupy. Dr. Demarque byl jako lékař velmi aktivní, ať už jde o jeho bohatou lékařskou praxi na různých úrovních, přednáškovou činnost po celém světě či publikování mnoha děl a článků v nejrůznějších lékařských časopisech. Tato kniha je výsledkem jeho důkladné analytické práce a vášně pro homeopatii a jako taková je pro každého lékaře cennou pomocí v jeho každodenní praxi. Kniha má sedm částí, v nichž se autor mimo jiné zabývá chronickými chorobami, homeopatií jako osobnostní medicínou (problém typologie a charakterologie), filosofickou úvahou o „homeopatickém duchu“ nebo budoucností homeopatického výzkumu.

Pečená sůl  Stejně jako uzenou sůl si můžete připravit i tu pečenou. Ta se však připravuje v dutině dřeva, ideálně v bambusové. V tomto případě pak vykouzlíte obdobu bambusové soli, o které ještě bude řeč. Péct sůl můžete taky v jiném druhu dřeva, avšak čekejte, že nabere příslušné aroma. Otestujte jednotlivé chutě soli. Domácky připravované soli se hodí kromě mas taky do omáček. Oba zmíněné druhy soli si můžete pořídit taky ve speciálních prodejnách. Uzená sůl vás vyjde asi na pět set korun za jedno kilo, pečená pak stojí kolem osmi stovek.  Solný květ  Fleur de Sel aneb mořský květ je jednou z nejváženějších solí na celém světě. Poznáte ji podle speciálního tvaru vykouzleného přírodou. Tato sůl se musí sbírat ručně, což už napovídá faktu, že je tato sůl poměrně nákladná. Její získávání je taky náročné. Tvoří se na vodní hladině, kde vzniká v podobě jemné vrstvy. Tato vrstvička je nutná v naměřeném čase sejmout z hladiny. Následně se již suší a balí k prodeji. Koupě sto gramů této cennosti vás vyjde asi na sto padesát korun. Sůl je k sehnání ve Francii, Španělsku nebo Velké Británii za trochu levnější peníz, neboť právě odtud se vyváží.  Vakuovaná sůl Vakuovaná sůl se vyrábí hlavně pro svou vlastnost nenavlhnutí. Připravuje se odpařováním a krystalizací ze solanky. Samozřejmě se čistí od příměsí a usazených látek, aby byla stoprocentní. 

Rychlou večeři ve formě pizzy zvládne hravě snad každý muž, který si dokáže uvařit jen čaj. Tímto pokrmem takzvaně plácnete dvě mouchy jednou ranou, protože ulehčíte manželce od přípravy večeře a neskonale potěšíte děti. V knize RYCHLÉ VEČEŘE PIZZA naleznete padesát zajímavý receptů na přípravu pizzy. Od velmi známých se propracujete až k nevšedním, ale přesto chuťově zajímavým variacím. Co třeba začít už dnes! RECEPT: Boloňská pizza Ingredience: 550 g hl. mouky 1/2 kostky droždí špetka cukru trochu vlažné vody špetka soli  5 lžic olivového oleje Ingredience na omáčku: 200 g mletého hovězího masa 30 ml rostlinného oleje 1 červená cibule 250 g loupaných rajčat 10 cherry rajčátek 1 lžička sušené bazalky 1 hrst čerstvé bazalky na ozdobu 1 hrst piniových oříšků 100 g zakysané smetany 150 g libovolného sýru sůl pepř Postup: Z droždí, vody a cukru vytvoříme základ pro kvásek. Vykynutý kvásek spojíme s moukou, solí a olejem. Do těsta přiléváme vodu a snažíme se vypracovat hladké těsto. Vytvořený bochánek necháme ve vymaštěné a přektryté míse vykynout - 2 hodiny. Poté z těsta vyválíme placku. Na oleji osmažíme nadrobno nakrájenou cibulku a po 4 minutách přidáme osolené a opepřené mleté maso. K orestovanému masu přidáme loupaná pokrájená rajčata. Směs vaříme 15 minu. Přisypeme sušenou bazalku a celou směsí potřeme plát vyváleného těsta. Navrch vyskládáme nakrájená cherry rajčátka. Pečeme na 220oC po dobu 15 až 20 minut. Servírujeme posypané strouhaným sýrem, čerstvou bazalkou a piniovými oříšky.

Templáři v Praze Pokud máte rád záhady, jistě znáte pověsti o řádu Templářů. V případě Prahy se rytíři usadili pravděpodobně na Starém Městě, v kostele svatého Vavřince. Sídlili dále v Celetné ulici nebo v Templu, dnes chrámu svatého Jakuba. S Templáři je spojováno mnoho legend, které jistě stojí za seznámení. Zjistěte, jak to s nimi bylo a vytvořte si vlastní teorie třeba za pomoci jedné z našich knih.  Legiobanka  Příběh Legiobanky nasahá moc hluboko. Vypráví o založení Banky československých legií v roce 1920, která byla sloučena se Zemědělskou bankou roku 1948. Dodnes se někteří jedinci přou o tom, kde mohli naši legionáři sebrat tolik peněz pro založení banky. Některé teorie tvrdí, že si naši bojovníci odnesli z Ruska v době první světové války část carského pokladu. Jestli je to pravda, už posuďte sám.  Chrám svatého Víta V chrámu svatého Víta se údajně nachází šifra k pokladu a taky okultní poselství k tajnému obřadu. Svatováclavská kaple, která má dnes nespočitatelnou hodnotu, byla údajně považována za celý střed českého království. Proč by se největší tajnosti středověku nemohly nacházet právě zde? Vždyť jsou na tomto místě uloženy i korunovační klenoty.  Kouzelník Žito Ne nadarmo se jmenuje nová česká pohádka, kterou můžete zhlédnout na programu České televize přímo o Štědrém dni, Kouzelník Žito. Příběh o tomto podivínském mužíkovi je zpracován i ve Starých pověstech českých od Aloise Jiráska. Žito byl kouzelník Václava IV., který byl napůl jakýmsi kejklířem. Žito podle některých záznamů na dvoře skutečně žil. Za jeho doby se na dvoře děly záhadné události, které nikdo neuměl vysvětlit. Jde o báje a pohádky nebo žil dřív muž, který dokázal kouzla překonávající lidské chápání? 

Čertův sloup  Za kostelem svatého Petra hned vedle Vyšehradu se nachází zajímavé dílo. Jedná se o tři válcové kameny, které zde stojí již mnohá staletí. Právě k nim se váže mnohem více pověstí než k samotnému Vyšehradu.  O vzniku tohoto sochařského díla mluví ku příkladu pověst z osmnáctého století, která popisuje sázku mezi knězem a ďáblem. Ten údajně nestihl převést na Vyšehrad sloup z chrámu svatého Petra v Římě, než kněz ukončil mši, a tak prohrál sázku a vzteky sloupem prásknul o střechu místního kostela. Sloup se rozbil na tři kusy, ty dopadly na zem, a tak zde stojí dodnes.  Podle jiné teorie byl tento sloup srdcem pohanských obřadů. S rozmachem křesťanství byl odstraněn a na jeho místo usedl kostel. Sloup byl na plochu, kde dnes stojí, dopraven husity při jejich tažení.  Známá pražská legenda se taky o kamenech zmiňuje. Podle ní se jedná o zbytky sloupu zbořeného kostela, který u Vyšehradu stál. Zda má jejich přemístění na svědomí ďábel, už musíte usoudit sám. Máte do centra Prahy namířeno? Přijďte se podívat k obřím kamenům sám a posuďte, která verze je pravdivá. Jde o menhiry nebo zbytky staré stavby?  Mísa v Rajské zahradě Podivně velký kmen, který tvoří mísu, je dominantou Rajské zahrady. Jedná se o symbol svatého grálu nebo jde jen o náhodu. Zajímaví je, že dešťová voda z místa odtéká nějak rychle. Kam se ztrácí? 

Záběhlický hřbitov a duchové  Záběhlický hřbitov se nachází na Zahradním městě. Místo něj zde do devatenáctého století stál hřbitov u kostela Narození Panny Marie. Říká se, že již po dlouhá staletí se z místa ozývají tajemné zvuky. Jsou zde vidět záhadná noční světla a dokonce snad i pohybující se podivné postavy. Lidé, kteří hřbitov navštívili nebo navštěvují se neustále zmiňují o zvláštních pocitech při procházce hřbitovem. Někteří tvrdí, že zde žijí upíři, jiní zase, že jde o duchy zemřelých. Nebo mají záhadné úkazy na svědomí jen potulní lidé či bezdomovci?  Propojené sklepy a kanalizační sítě Není tajemstvím, že pod Prahou se skrývá tisíce různých chodeb, která dnes již upadla v zapomnění. Jedná se o šachty, důlní štoly, středověké krypty, koryta po vodních tocích, kanalizační sítě nebo válečné kryty a podobně. Nejzajímavější je síť chodeb v místě Starého města do novodobého centra Prahy. Dnes i některé domy mají chodby dlouhé kdovíkam, které dodnes nebyly prozkoumány. Troufl byste se vydat do některých z těchto podzemních chodeb. Podle některých legend se skrývá v podzemí nejeden poklad.  Netopýří sál  Netopýří sál pojmenovává jeskyni, respektive tajné sklepení, které bylo zasypáno se stavbou Pražského hradu. V prostoru se nacházelo (Nebo se doposud nachází?) světélko aneb věčný oheň, které ukazovalo cestu k velmi vzdáleným egyptským pyramidám. Pravděpodobně se jednalo o neuhasínající zdroj světla za prvních českých králů. V místě jeskyně byly nalezeny taky šperky z dávné Velkomoravské říše. 

Máte rád tajemství? Zjistěte zajímavé informace o našem hlavním městě. Kde? Třeba v jednom z našich knižních tipů.  Čtyři díly článku zpracovávají základní informace o oblíbených a nejznámějších pražských záhadách a tajemstvích. Zaujalo vás naše povídání? Pak neváhejte a pořiďte si novou knihu plnou překvapivých příběhů. Co třeba přát si některé z děl pod stromeček?  Zlatá ulička  Pověst o posledním domě ve Zlaté uličce zpracovává například Gustav Meyrink ve svém díle Golem. Tento příběh vypráví o stavení nazývajícím se ,,U poslední Lucerny‘‘, které pravděpodobně otvírá poutníkům cestu do jiného světa. Ve Zlaté uličce se navíc nachází úplný střed celého města Prahy.  Golem  Golem a Praha k sobě bezesporu patří. Golem má dnes jednu podobu, ale jsou k němu vázány různorodé skutky. Podle jedné pověsti byl stvořen židovským učencem, kterému po léta sloužil. Jiná legenda vypráví o obřím Golemovi, který hlídal pražský poklad. Dodnes nevíme, kde pražský Golem vlastně leží. Na Žižkově nebo u Staronové synagogy, kde jej hledal třeba Egon Ervín Kirsch?  Kašna svatého Jiří Kašna svatého Jiří stojí u Hradu už od čtrnáctého století. Poskytovala pro okolní obyvatele nezbytný přísun vody. V kašně údajně po dlouhou dobu žil duch pohanský, který měl vliv na samotného Karla IV. Zajímavé je propojení pohanství a křesťanství na kašně. Drak symbolizuje pohany, svatý Jiří zase značí ochranu českých rytířů. Komu kašna skutečně patřila je dodnes záhadou. 

Farmagedon je fascinující a zároveň děsivá průzkumná pouť za zavřené dveře nezvladatelného zemědělského průmyslu napříč světem - z Evropy, přes USA až do Číny, Argentiny, Peru a Mexika. Je to alarm vyzývající ke změně současné výroby potravin a stravovacích návyků i snaha o nalezení cesty k lepší budoucnosti zemědělství. “Dnes už nemůžete živit svou rodinu ze supermarketu. Je třeba znát svého sedláka.”, říká Yvon Chouinard, zakladatel Patagonie - firmy, která se vydala na misi za záchranu planetu. Jídlo se už nepěstuje a nechová, ale vyrábí se p-otraviny. Ty jsou tzv. konvenční a bio. Pokud je něco bio, opak jsou chemo - potraviny s obsahem pesticidů, antibiotik, růstových hormonů a dalších toxických látek. Dnešní moderní farma se tak například od moderní automobilky liší pouze v tom, že z výrobního pásu tu nesjíždí auta, ale masné a jiné potravinové “výrobky”, které nejsou toxické pouze lidem, ale devastují Zemi tempem, které bere dech. Každý z nás přitom může každým nákupem tuto devastaci zmírnit nebo dokonce zastavit. Tato kniha je důležitým pomocníkem na cestě od sebedestrukce zpět ke zdravému rozumu.

Největší dokončený projekt české historiografie obsahuje kompletní dějiny Českých zemí od počátků až do roku 1945. V sadě je 15dílů v 19 svazcích, téměř 14.000 stran, 2819 obrázků a 161 map. I. Do roku 1197: Prehistorie českých zemí a jejich vývoj za vlády velkomoravských Mojmírovců a knížat z rodu Přemyslova. II. 1197–1250: Počátky dědičné monarchie a nástup stavovské společnosti v českých zemích. III. 1250–1310: Mocenský, hospodářský a kulturní rozmach českého státu za posledních Přemyslovců. IV a. 1310–1402: Doba Jana Lucemburského a Karla IV. – český stát v zenitu velmocenského vývoje. IV b. 1310–1402: Doba Václava IV. a počátky ústupu českého státu z velmocenských pozic. V. 1402–1437: České země v čase nastupující náboženské reformace a husitských válek. VI. 1437–1526: Doba poděbradská a jagellonská – rozmach stavovské monarchie. VII. 1526–1618: Stavovská monarchie v době vrcholné renesance a symptomy konfesionální rivality za vlády prvních Habsburků. VIII. 1618–1683: České země v době třicetileté války a nástupu rekatolizace a jejich podíl na odvrácení „tureckého nebezpečí“. IX. 1683–1740: Vyvrcholení rekatolizace, rozkvět barokního slohu a první symptomy úpadku českého jazyka v českých zemích. X. 1740–1792: Slezské války, osvícenské reformy a centralizace a germanizace správy v českých zemích. XI a. 1792–1860: Habsburská monarchie v zápase s napoleonským hegemonismem a revolučním demokratismem a počátky utváření novodobého českého národa. XI b. 1792–1860: Počátky právního státu, tržního hospodářství, občanské společnosti a národní kultury v českých zemích. XII a. 1860–1890: Obnovení ústavního vývoje v rakouském císařství, industrializace českých zemí a rozvoj kultury v oblasti českého jazyka. XII b. 1890–1918: České země „továrnou habsburské monarchie“ i dějištěm národnostních sporů a jejich vývoj v čase první světové války. XIII. 1918–1929: Vznik a rozvoj samostatného československého státu v letech poválečné konjunktury. XIV. 1929–1938: Osudové důsledky světové hospodářské krize a politiky „apeassementu“ – republika v ohrožení německým nacismem a vyústění mnichovské krize. XV a. 1938–1945: Rozbití Československa, první léta Protektorátu a formování protinacistického odboje na počátku druhé světové války. XV b. 1938–1945: Vstup SSSR a USA do války a úsilí odboje o obnovení československé republiky.

Zajímáte s o architekturu, sochařství či malířství od dob středověku až po současnost? Nakladatelství SLOVART přichází s nádhernou dvousvazkovou publikací Ars Sacra, která Vás ohromí nejen velmi zajímavým textem, ale i nádherným obrazovým doprovodem. Víc jak 1000 barevných ilustrací ve velkých formátech umožní zvláště ocenit vyobrazené umění. Většina obrázků byla nově nafocena, jelikož stávající fotografický materiál, hlavně kvůli mnoha detailním fotografiím, nebyl dostatečně kvalitní. Za těmito obrázky bylo zcestováno víc jak 150 000 km. I technologie tisku je skvělá v každém detailu, nabízí zajímavý vizuální zážitek. Mnoho z obrazů ve skutečnosti nemůžete takto vidět. Kniha byla vydána v šesti jazycích a Slovart vám ji nyní exkluzivně přináší také v češtině. Při výrobě byla použita technologie speciálního papíru, na kterém nejsou vidět otisky prstů. Vynikající, nadstandardní práce, která nemá ve světě srovnání. ARS SACRA je nejlepší kniha na toto téma. Kniha neobsahuje témata, která jsou pro Herberta Ullmanna jako nakladatele tabu a těmi jsou válka a sex.

Přečtěte si poutavé zajímavosti z poměrně nedalekého evropského státu. Jaké krásy a překvapivá fakta skrývá Nizozemsko? Nemáte vymyšlené vánoční dárky? Co takhle překvapit vaši milovanou polovičku zájezdem do této země? V Nizozemí mají kola přednost úplně před vším. Nikdo by se s vámi taky nehádal o tom, že v hlavním městě se právě pohybuje víc cyklistů než pěších chodců. Holanďané většinou nekonzumují teplé obědy. Důležitá je pro ně větší polední svačina, která se skládá z toastového chleba a sýra nebo čokolády. Teplé jídlo si obyvatelé dávají obvykle až večer. V Nizozemí se při oslavách narozenin negratuluje jen oslavenci, jak je u nás zvykem, ale naopak se děkuje gratulací každému, kdo na danou slavnost dorazil. Pozorovat vzájemné gratulování může být poměrně legrace. Zdá se vám, že pijete příliš mnoho kávy? Pak jste ještě neviděl tento nápoj konzumovat Holanďany. Průměrný občan vypije okolo 140 litrů tohoto nápoje ročně, což v přepočtu vychází na 3,2 šálky denně. Nejvyšší bod Holandska dosahuje 323 metrů nad mořem. Tato země je velká placka, že? Zatímco u nás je konverzace o počasí brána leckdy za trapnou, respektive záložní komunikaci pro případ, že už opravdu nemáte s dotyčným co řešit, v Nizozemsku je téma počasí skoro tak běžné jako pozdrav. Není tajemstvím, že si obyvatelé na počasí nejčastěji stěžují. Nizozemsko je nejhustěji osídlený stát Evropy. Na jeden metr čtverečný připadá 487 obyvatel. Holanďané si velmi zakládají na angličtině. Tu se učí děti již od raného věku.

I když je na celém území Nizozemí dovoleno užívat marihuanu, neznamená to, že se tato země pohybuje mezi jejími největšími konzumenty, to rozhodně ne. Nejvíce marihuany vykouří Islanďané a další evropské země, které tak však činí nelegálně. Holanďané jsou největšími podnikateli Evropy. Navíc vás možná zaujme, že 35% obyvatel v Nizozemsku pracuje z domova. V Nizozemsku není povelena jen marihuana. Můžete zde vyzkoušet i další odvary drog. Houbičky nebo jiné halucinogeny jsou tu časté. Tohoto faktu využívají samozřejmě hlavně mladí turisté, kteří touží okusit něco, co ve svých zemích nemohou. Podle některých průzkumů právě z těchto důvodů navštěvují cizinci Nizozemsko klidně už poněkolikáté. Osoby starší šestnácti let si již mohou kupovat alkohol. Smějí pít pouze drinky mající pod 15% alkoholu, i tak jsou však oproti většině evropských zemí posunutí. Holanďané tvoří nejvyšší národ světa. Průměrná výška mužů se zde pohybuje okolo 184 cm, průměrná postava ženy pak průměrně dosahuje ke 170 cm. Odborníci k tomuto fakt uvádí obvykle dvě teorie. Jedna vychází z DNA, výživy a celkového pocitu zabezpečení. Jiní zase tvrdí, že za všechno může vysoká konzumace mléčných výrobků. Jak možná zjišťujete, Nizozemsko je stát poměrně velkých kuriozit. Další zajímavostí je pro vás jistě taky to, že více než třicet procent matek rodí své děti doma. Nemocnice jsou využívány hlavně rodičkami s komplikovaným porodem. Že by vám autobus v Amsterodamu zastavil jen tak na zastávce bez vašeho pokynu, se moc nestává. Autobusové zastávky jsou většinou na znamení. Ani Češi na Nizozemsko, co se týče vývozu piva, nemá. Holanďané své pivní speciality vyváží zejména do USA.

V Amsterodamu není neobvyklé, že v jistých koutech města narazíte na prostitutky. Domácí je berou jako tradiční součást města. Již jsem zmiňovala to, že je tento stát naprostá placka. Možná vás ale překvapí, že téměř čtvrtina státu se vyskytuje až pod mořem, její nadmořskou výšku tedy charakterizují minusové souřadnice. Nizozemsko má však jeden z nejlepších systémů ochrany proti povodním na světě. Právě v Nizozemsku se nachází největší bar Evropy. Pojme téměř čtyři tisíce osob. Najdete jej v Groningenu. Holandsko je úchvatná země taky díky tulipánovým polím. Napadlo by vás, že tyto rostliny zde nejsou odjakživa? Vůbec z Nizozemska totiž nepochází. První tulipány byly do země dováženy z Turecka. Zahradníci zjistili, že se těmto rostlinám na jejich polích i zahradách skvěle daří a začali je zde množit. Délka cyklostezek v Nizozemsku přesahuje třicet tisíc kilometrů. Věděl jste, že hlavní město Nizozemska bylo prakticky celé vybudováno na sloupech? Ano, skutečně. Vzhledem k tomu, že se ve státě vyskytuje dosti bažin a hlíny, krajina je zkrátka dosti podmáčená, nemohou stavaři riskovat, že by část budovy spadla nebo nebyla pevně ukotvena. Do půdy se tedy umisťují dřevěné sloupy dlouhé mezi deseti až dvanácti metry a na těch se následně stavby vybudovávají. Jedna z nejznámějších památek, Královský palác, stojí na více než třinácti tisících sloupů. I Holandsko má své jídelní kuriozity. Pokud jste v tomto státe již byl, možná jste ochutnal Hollandse nieuwe. Jedná se o syrového sledě, který se podává s cibulí. Tento pokrm je považován za tradiční pochoutku. Je ale pravda, že si ji zas tak moc turistů nedává. Lidé v tomto státě soukromí moc neřeší. Je naprosto normální, že ani okna domů v přízemí nebudou chráněny závěsy. Na oknech jednotlivých pokojů obvykle vykvétají všelijaké kaktusy a jiné rostliny. 

Máte tendence stěžovat si na Váš osud? Pak zanechte lamentování a obviňování druhých z Vašeho neúspěchu, a vězte, že: "Život není nespravedlivý. Je přesně takový, jaký si ho uděláte!" Pokud Váš život stagnuje a nevyvíjí se podle Vašich představ, je to jenom tím, že stagnujete jen Vy sám. Prakticky se dá o Vašem dosavadním životě napsat, že jste ryba, která pluje po proudu, nebo ovce, která jde se stádem. Ať už si vyberete jakékoliv přirovnání, stále to znamená, že Vám utíká drahocený čas "pod rukama". Dny se změní v týdny a týdny v měsíce, pak uplyne mnoho let a Vy zjistíte, že jste v poslední etapě života a je Vám hořce na srdci, že jste svůj život nenaplnil tím, co jste opravdu chtěl. Udělejte změnu ještě dnes! Pokud nevíte, čeho byste chtěl v životě dosáhnout, vemte si papír a tužku. Usedněte ke stolu a zamyslete se sám nad sebou. Nemusíte ihned sepsat dlouhosáhlý plán Vašich cílů. Spíše se ptejte sám sebe před spaním, těsně po probuzení a také během dne, co je Vašim cílem. Dále si položte otázku: "Jaký chci být za rok, dva, pět let?" V tomto případě si představte někoho z Vašeho okolí nebo ze známých osobností, kdo Vám imponuje tím jaký je a čeho dosáhl. Můžete začít "menším" cílem, jakým může být například: naučit se anglicky, nebo začít cvičit. Pak si vytvořte strategii, například: CÍL: Redukce váhy o 10 kg Strategie: zajít k odborníkovi, který mi sestaví přesný jídelníček. zapojit pohyb => najít si osobního trenéra nebo zařadíte více chůze apod. Od menších cílů pak snadno přejdete k těm větším. S knihou ÚSPĚCH NEMĚŘITELNÝ PENĚZI naleznete odpovědi na otázky, příklady ze života a návod, jak začít a vydržet.

Audioknihy jsou častým společníkem za okolností, kdy číst nemůžeme, ať už z důvodu nedostatku času, světla či zrakového hendikepu. Nabízejí nám i tituly, které bychom leckdy jen obtížně sami přečetli, ať už z důvodu náročnosti na soustředění textu anebo z pocitu, že titul sice znát potřebujeme, ale v podstatě nás téma vůbec nezajímá. K takovým knižní titulům ale rozhodně nepatří Wyndhamův Den Trifidů ve vynikajícím přednesu skvělého herce malých rolí Norberta Lichého. Sama kniha vyšla poprvé v roce 1951, tedy v poválečném období studené války, kdy se zdálo, že hrozba další války není nereálná. Wyndhamova apokalyptická scifi vize důsledků války na lidi a jejich charaktery, přírodu a životní prostředí má atmosféru a je propracovaná do nejmenšího detailu. V jeho podání soumrak naší existenci přijde s jasným ostrým světlem, které všechny, kteří se právě dívají, připraví o zrak. Zůstane jen malá skupina vidoucích a rozpadající se zbytky civilizace, kde je jen málo místa pro lásku, morálku a právo, jejichž bytí neustále obrožují agresivní Trifidi. V takovém světě přežijí jen nejsilnější. Bylo by škodou na tomto místě prozrazovat podrobnosti. Přestože je sama o sobě nestárnoucí klasikou, v podání Norberta Lichého od ní ucho neodtrhnete. Skvělou audioknihu Den Trifidů vydal Radioservis v roce 2017. Najdete ji mezi audioknihami.

Memoáry sportovních hvězd bývají vděčnou a hojně prodávanou četbou. Lákají nejen milovníky senzací, ale také skutečné sportovní fanoušky. Pomineme-li jejich nepochybnou subjektivitu, nelze jim upřít dokumentační a výchovnou hodnotu. Už proto, že jsme v podstatě pohodlní a často trnité cesty sportovců raději sledujeme zprostředkovaně a bez rizika. Reinhold Messner (*1944), italský horolezec, dálkový chodec, cestovatel a spisovatel německého původu je osobností inspirující. Pokořitel 14 osmitisícovek o svých sportovních výkonech vždy působivě reportoval, čímž úspěšně zpopularizoval horolezecký sport i svou osobnost. Dnes ho zná téměř každý. Českým čtenářům jsou, díky překladům, jeho výkony také dobře známé. Hledáte-li dramatickou čtivou knihu, například jako vánoční dárek, Messnerova publikace Západní stěna: Pod sebou propast, před sebou vítězství z roku 2010, kterou vydala Jota, může být tou pravou. Popisuje nejen dramatickou cestu Alpami ale i úvahy o smyslu lezení, ochraně hor a globálním oteplování. Dobrodružnou knihu Západní stěna: Pod sebou propast, před sebou vítězství najdete mezi naučnými knihami v našem e shopu.

Pokud vás zajímá pěstování konopí pod umělým osvětlením, pak je tato kniha určena právě vám. Obsahuje všechny nezbytné informace pro domácí i profesionální pěstitele. Nezáleží na tom, jestli jste začínající nováček nebo ostřílený pěstitel – uvnitř knihy zaručeně najdete užitečné a zajímavé informace, které jsem získal během více než dvacetileté praxe a od dalších odborníků z celého světa. Mimo jiné se dozvíte: Základní informace o rostlině konopí. Jak zařídit pěstírnu podle vašich představ. Podrobné informace o moderním osvětlení, zavlažování, ventilaci a pěstebních systémech. Jak pěstovat od semene až po sklizeň, a to včetně automatických odrůd. Jak předcházet problémům a jak je řešit. K tomu se navíc dočtete o řadě pokročilých technik a způsobů, jak ještě vylepšit vaše pěstební výsledky nebo jak pěstovat organicky. To vše přehledně a srozumitelně, v tomto kompletně aktualizovaném vydání mojí knihy.

Vaření bylo a stále ještě je doménou žen. Myslím tím vaření v domácích podmínkách, neboť v restauracích se profesi kuchařů věnuje spíše větší část mužské populace. Můži, kteří žijí sami si nejspíš na nějaké to vyvařovaní nepotrpí, nebo si raději zajdou na jídlo někam do hospůdky. Můži, kteří jsou v manželském svazku, jsou více méně zvyklí, že u nich doma vařila máma a tak tuto činnost přenechávají i svým manželkám. A taktéž jsou tu i ti, kteří by se rádi pustili do vaření, ale netroufají si. Nebo že by si mysleli, že už nebudou ti tvrďáci, kteří by se vařením zesměšnili před kamarády? Ať už jsou vaše zábrany k vaření jakékoliv, klidně je nechte odplavat a pokuste se o první krůčky ve vaření. A nezůstávejte jen u přípravy čaje, kávy nebo u ohřátí polévky. Uvařte pro svoji přítelkyni, rodinu a pokud jste sám, uvařte si jídlo, které jste měl rád v době, kdy Vám je vařila Vaše máma či babička. Určitě si nemusíte připadat "žensky", když si kolem pasu uvážete zástěru a pustíte se například do přípravy masového guláše, smažení řízků nebo do pečení svíčkové a přípravy omáček. Můj děda uměl skvělé pečené kuře na houbách a můj táta dodnes vaří skvělé zeleninové polévky, masové guláše a dokonce se mu vždy podaří i piškotová roláda. A není o nic méně chlapem. Moje máma je za to ráda, že nemusí každý den stát u plotny a jeho kolegové v práci jsou z jeho kuchařského umu nadšení.....ano, i mužská část. S knihou Kuchařka pro mého muže zvládnete první kroky ve vaření. Naučí Vás jaké používat suroviny a jak s nimi nakládat. Pomůže Vám i s počátečním úskalím při přípravě méně snadných receptů. Neváhejte a zakupte si tuto báječnou knihu, která Vám odhalí kouzlo vaření.

Ptačí krmítka a budky si můžete sami vyrobit, nebo si je můžete koupit. Ptačí krmítka se vyrábí především ze dřeva. U ptačích budek, které slouží k zahnízdění, se využívají různé materiály, například to může být dřevo, dřevocement nebo plast. Možná se pozastavíte nad tím, že plast se do přírody nehodí, avšak tento materiál má velkou výhodu, kterou je snadné čištění. Pokud se sami pustíte do výroby krmítka nebo budky, myslete na to, aby: krmítko - mělo dostatečný přesah střechy, která bude chránit nasypané krmivo před navlhnutím od deště nebo sněhu. budka - dodržet správnou velikost budky i otvoru pro určitý druh ptáků. Důležitá je i bezpečnost! Jak krmítko, tak i budku, připevněte dostatečně vysoko, aby se k nim nedostaly kočky. Platí také pravidlo, a to především u hnízdících budek, že by neměla být jedna vedle druhé. Například budky pro sýkorky a brhlíky umístěte ve vzdálenosti od sebe nejméně dvacet metrů. Pravidelně budky i krmítka kontrolujte. Dbejte na důkladnou očistu a dezinfekci. Odstraňte z krmítek staré krmivo a z budek stará hnízda. Pokud budete pravidelně ptáčky zakrmovat, můžete pozorovat kolik druhů u nás přezimuje. Jestliže je nebudete znát, sáhněte po "Atlase ptáků" z nakladatelství GRADA. V tomto atlasu najdete 230 druhů evropských ptáků, kteří jsou zobrazeni na 400 fotografiích a ilustracích.

Konopná mouka  Konopí je zdrojem mnohých výživných látek. Tělu po ránu dodá energii na celý den, a tak se hodí třeba jako příměs do snídaní. Konopná mouka se vyrábí z namletých konopných semínek. Má velice jemnou strukturu, která zjemní každý připravovaný pokrm. Mouku je vhodné míchat ještě s jiným druhem, hodí se používat pouze jako příměs. Mouka neobsahuje moc sacharidů, je bohatá na vlákninu as nejen z tohoto důvodu jí přijdou na chuť zejména sportovci. Dýňová mouka  Existuje mouka vyrobená jak z dýně, tak pouze z jejich semínek. Ať už jde o jakýkoliv typ, mouka se hodí pro přípravu chleba, dezertů i jako zahušťovadlo. Dýňovou mouku v kuchyni hojně využijete. Vyzkoušejte její moc i sílu. Jistě vás potěší, chuť pokrmu, která se blíží k mandlím.  Kukuřičná mouka Tak tenhle typ mouky chutná snad každému. Kukuřičné lupínky či nažloutlé pečivo má obvykle nasládlou a plnou chuť. Namletá kukuřice však ve světě potravin nachází mnohem širší uplatnění. Kukuřičnou mouku seženete tak jako tu klasickou ve variantě hladké, polohrubé i hrubé. Kukuřičná mouka se zpracovává rychle a velice snadno.  Zajímá vás, jak organismus bez pšenice pracuje? Nebo snad jen potřebujete zhubnout a nemáte odvahu ani správný návod? Pak vás jistě bude zajímat naše kniha Život bez pšenice od pana doktora Williama R. Davise, kterou najdete ZDE  

Krásné a slunečné počasí v podzimním období ještě stále láká milovníky cyklistiky, aby se projeli a užili si krásně barevnou přírodu. Kromě krás přírody lze na cyklotoulkách ochutnat dobroty dané lokality a poznat zajímavá místa a lidi. Už jste byli na Pálavě? Tato chráněná krajinná oblast se nachází na jižní Moravě, patří mezi nejteplejší a nejsušší oblasti naší republiky. Jedná se o krajinný komplex Pavlovských vrchů a údolní nivy řeky Dyje. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů. Pokud se vydáte na cyklo výlet, nezapomeňte navštívit: město Mikulov zámek Mikulov Novomlýnské nádrže přírodní rezervace Svatý kopeček zřícenina gotického hradu Děvičky a jiné Jižní Morava je pevně spajata s pěstováním viné révy a výrobou velmi chutných vín. Osobně mohu vřele doporučit odrůdu Pálava nebo Hibernal. Z televize si určitě pamatujete známého moderátora Michala Jančaříka, který uváděl pořad Cyklotoulky. Stejně jako on můžete i vy spojit jízdu na kole s ochutnávkou kvalitních a chutných vín. V knize "Na kole s Michalem Jančaříkem - Jižní Morava" naleznete zajímavé cyklotrasy doplněné fotografiemi a detailními mapkami.    

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Ale ne každý si může dovolit ustájit toto ušlechtilé zvíře ve svém domě. Více se setkáme s tím, že krom automobilu si lidé pořizují i dalšího čtyřkolového párťáka, kterým je čtyřkolka. Avšak ovládání této mašinky není ledajaký koníček. Při jízdě si dopřejete poměrně velkou dávku adrenalinu, ale také musíte dodržovat určitá pravidla, která někteří řidiči vůbec neberou v potaz! A v neposledním byste měli umět čtyřkolku precizně řídit! Řídit čtyřkolku na pozemní komunikaci může pouze ten, kdo vlastní řidičské oprávnění skupiny B. Ačkoliv se to nezdá, čtyřkolka je braná jako automobil, ne jako motorka. Mimo silnice, dálnice a jiné účelové komunikace můžete řídit i bez řidičského oprávnění. Avšak odpovědnosti za škody nebo za nehody se tím nezbavujete. Vylepšete svoji jízdu na čtyřkolce s knihou DOKONALÁ JÍZDA NA ČTYŘKOLCE z nakladatelství KOPP. V knize naleznete tipy na to jak zdolávat různé terény, které jsou doplněné o barevné fotografie, ale zároveň se to dozvíte, čím a jak svoji čtyřkolku vybavit.

Mýt odvahu neznamená pouze to, že jste nebojácný. Podstatou odvahy je i to, že se dokážete vypořádat s různými strachy, které Vám brání být někým lepším nebo dělat věci, po kterých tajně toužíte. Strach má do jisté míry funkci sebezáchovy, ale u některých jedinců přeroste v něco tak depresivního, že nedokáží například oslovit cizího člověka, předstoupit před skupinu lidí a odprezentovat svoji práci, nebo jíst na veřejnosti. Každý vnitřně bojuje s něčím jiným. Ale není lepší vystoupit z vlastní uzavřenosti a pohody a udělat první krok k tomu, abyste se toho či onoho strachu zbavil? Být odvážný znamená jednat! Pokud se ke svým strachům postavíte zpříma, postupně se naučíte rozeznávat skutečný strach od neopodstatněných obav, ze kterých si děláte zbytečné starosti. Ale nic nepůjde ihned. Chce to trénink! Jednou z rad, která efektivně odbourává strach je: "Dělejte opakovaně to, z čeho máte strach. To je nejsilněší způsob, jak strach porazit!" Nervové napětí můžete snížit i vědomě prodlouženými výdechy. Pokud Vás přepadne panika, zkuste následující dechové cvičení: Nadechněte se a při výdechu bzučte jako včela. Během nádechu zvedejte ruce pomaličku nahoru. Při výdechu nechte své ruce pomaličku klesat. Délka výdechu by měla být delší než u nádechu, v poměru nádech výdech 3:5. V knize STRACH, DEPRESE, RELAXACE najdete vysvětlení a praktické rady, jak si poradit s různými konkrétními druhy strachu, a to i formou otázek a odpovědí. Druhá část se věnuje podobným způsobem depresi. Třetí část patří odpočinku a relaxaci: radám, jak se správně uvolnit, případně co si počít se špatnou náladou; ale i střízlivému zamyšlení nad tím, zda v současnosti až příliš nevyzvedáváme hodnotu zábavy.

Rok se s rokem sešel a je tu zase starý keltský svátek Halloween. I když se ještě před pár lety slavil pouze na území Ameriky, Austrálie nebo Británie, zavítal i do Evropy. Poslední léta se halloweenské tradice u nás dodržují víc než jindy, pojďme si je připomenout. Znáte staré zvyky a taky symboly, které se s tímto svátkem bezpochyby pojí? Mezi nejznámější tradici patří takzvaná Trick-or-treat koleda. V překladu tento obyčej znamená něco ve smyslu toho, že pokud koledník nedostane za svou koledu odměnu, provede lumpáru lakomým lidem, od kterých ji žádal a neobstál. V Americe děti chodí od domu k domu, zpívají písničky a zastavují se u sousedů na něco dobrého. Tradičně s sebou nosí taky košíky, do kterých sbírají nejrůznější sladkosti. Někdy majitele domu čeká drobné pokušení i v případě, že není doma nebo daruje málo sladkých dobrot Na Halloween se konají taky maskové průvody. Za ten nejznámější je považován newyorský The Village Halloween Parade, který probíhá již po mnoho let a lidé z celé země v něm soutěží o nejoriginálnější masku. Každoročně se průvodu účastní desítky tisíc lidí. Na Halloween údajně zesiluje moc všech čarodějnic, u kterých se plíží taky zlí duchové. Lidé věřili, co se týče halloweenské noci, nejen na čarovnou moc ježibab, ale i na různá jiná kouzla a pověry. Tento den se zejména ve světě na západě stal nejmagičtějším dnem v roce. S maskami a čarodějnicemi se pojí taky kočky. Víte, že pověra, která tvrdí to, že když vám černá kočka přejde přes cestu, budete mít velkou smůlu, pochází právě od halloweenských tradic? 

Domácí zabijačka je spíše doménou lidí žijících na venkově. V dnešní době však tato zimní tradice z našich domácností mizí a je to spíše unikát, když se ještě někdo věnuje chovu prasat. Vzpomínám si na to, když jsem byla malé dítě, tak se u mých prarodičů pravidelně konala zabijačka, na kterou se sjela nejbližší rodina a celý proces byl takovým malým obřadem. Dospělí si hleděli porcování masa a výroby zabijačkových pochoutek a děti udržovaly oheň pod kotly, kde se vařila voda na spaření prasete a poté i maso na tlačenku a jitrnice. Se zabijačkou je spojena vůně česneku a majoránky, která nesměla chybět jak v tlačence, tak i v "bouřce" (kroupy smíchané s krví). Majoránka musela být domácí, pěstovaná na zahrádce, protože ta kupovaná vůbec nevoní a spíše připomíná sušené seno. Mezi nejčastější vedlejší produkty zabijačky patří jednak jitrnice, někde též jaternice, které mají vyšší obsah přidaných vepřových játer, tlačenka, ona již zmíněná bouřka, do které ještě můžete přidat škvarky nebo žemličky, dva druhy polévky (bílá a černá), vyškvařené sádlo a škvarky. Prakticky se zpracovalo celé prase, aby zbylo minimum odpadu. Vyškvařené škvarky se dále zpracovaly do bramborových knedlíků se zelím, nebo se z umletých škvarků vyrobila velmi chutná pomazánka. Tak pokud máte chuť, pojďme si ji připravit! RECEPT: Škvarková pomazánka Ingredience: 200 g studených škvarků 2 vejce, vařená natvrdo a nastrouhaná nahrubo 3 nakládané okurky, nastrouhané nahrubo 1 menší cibule 1 jarní cibulka červená paprika, sterilovaná 2 lžíce plnotučné hořčice sůl mletý pepř Postup: Pomeleme škvarky najemno. Přidáme nastrouhaná vejce a nastrouhanou okurku. Oba druhy cibule si nakrájíme na kostičky a jarní cibulku na kolečka. Přidáme ke škvarkům. Červenou papriku taktéž nakrájíme na kostičky. Přidáme hořčici, sůl a pepř. Vše důkladně promícháme a necháme uležet. Máte-li chuť připravit si další zabijačkové dobroty nebo se seznámit s celým postupem zabijačky, začtěte se do knihy: DOMÁCÍ ZABIJAČKA.

Při zvláštních příležitostech různé instituce vyvěšují českou vlajku. Bohužel ani ony občas nevědí, jak ji svisle umístit. Víte, že když naše vlajka visí dolů, je nutné, aby byl modrý trojúhelník mířil hrotem k zemi a hlavně aby byla bílá barva vlevo od červené? S modrou nikdo problém nemá, ten nastává až u rovnání dvou pruhů. České obyvatelstvo se může ve světě pochlubit svou úplně nejstarší palírnou, který přežila třicetiletou válku, obě války světové a taky epidemii. Chvíli tento podnik vlastnili Němci, pak však zase přišel pod křídla Čechům. Palírna se nachází v Prostějově. Náš poměrně používaný pozdrav ,,Nazdar‘‘ má své kořeny trochu jinde, než byste asi čekali. V roce 1851 visel u pokladen Národního divadla nápis ,,Na zdar Národního divadla‘‘, který měl za cíl nalákat lidi na přispění pro opravu divadla. Štědrost lidí byla velkolepá, na zdar přispívali a nic netušíc tak vytvořili i dnešní pozdrav. O tomto faktu jistě máte potuchy, jméno Prokop Diviš vám jistě alespoň něco říká, že? Jedná se o našeho vynálezce hromosvodu, který je dnes nepostradatelnou součástí ochrany budou před zásahem blesku po celém světě. Založení prvního protialkoholního oddělení a následné stanice bylo iniciováno a provedeno českým psychiatrem Jaroslavem Skálou. Nacházelo se v nemocnice U Apolináře v Praze a založeno bylo v roce 1948. Myslíte, že to má souvislost s češstvím a hojným pití piv? Tipnete si, jaká česká kniha je světově nejznámější? Hádáte správně, pokud myslíte na Švejka. Haškův Švejk je vůbec nejznámější a nejpřekládanější českou knihou, učí se o ní v rámci zahraničního školství. Švejk je celkově považován za důležitou literaturu z dob první světové války. 

Móda první republiky je doposud považována za jednu z nejkrásnějších fashion epizod vůbec. Lidem na oblékání velice záleželo. Oblékání bylo založeno na podtržení krásy zejména žen, hojně se využívaly doplňky. Dámy nosily perly, ozdobné punčochy, čelenky nebo peří. Mezi nejčastější doplňky mužů patřil klobouk nebo hůl. Obě pohlaví si potrpěli na lodičkách a celkově formálně vzhlížejících oděvech. Se založením republiky se samozřejmě pojí osobnost jménem Tomáš Garrigue Masaryk. Co víte o jeho životě? Prezident se narodil v roce 1850, své dětství prožil na Moravě. Zajímavé je to, že ačkoliv byl velký intelektuál, měl problémy s kázní, dokonce ho vyhodili ze školy. Jeho největší láskou byla Američanka Charlotta Garrigue. Masaryk měl šest dětí, jedna jeho dcera bohužel zemřela pár měsíců po narození. Z jeho potomstva je nejznámější dcera Alice a syn Jan, který se stal v dospělosti ministrem zahraničí. Edvard Beneš, tehdejší ministr zahraničí byl dlouholetým přítelem Masaryka. Za největší sportovní událost republiky se vždy považovaly ty sokolské. Organizaci Sokol Masaryk dlouhá léta podporoval a sám se účastnil všesokolských sletů. Článek ukončíme jak jinak než sdělením toho, kdy byl první republiky konec. V roce 1938, konkrétně 30. září, republika zanikla kvůli Mnichovské dohodě. Následující den pak vznikla druhá republika, která se však dlouho neudržela, neboť 14. března 1939 se od Čech odtrhlo Slovensko a následující den už byl na světě Protektorát Čechy a Morava. O tom však zase někdy příště.

Jantarová stezka Moc dobře to v Římě nevypadá. Impérium se právě definitivně rozdělilo na dvě části. Na jedné straně hrozí Postumus, bojovník, který má za cíl jediné, získat trůn pro sebe. Proti němu se staví současný císař Gellien. Důstojník Balista je nucen vyjet na tajnou misi až na sever po Jantarové stezce. Zde totiž sídlí jeho starý lid. Jistě tušíte, že jeho cesta nebude snadná, vždyť ani nemá páru o tom, kolik lidí mu bude cestou házet klacky pod nohy. Podaří se mu dojet v pořádku domů? Jak dopadne krutá válka, která musí mít konec, neboť císař je vždy pouze jeden? Kaspická brána Zemětřesení! A velké. Město Efesos úplně padlo. Panuje v něm však nejen strach, ale taky touha po krvavé pomstě. Celá říše na tom není o moc lépe. Došlo v ní k rozvratu a lidé nepřestávají válčit. To se děje v roce 262 našeho letopočtu. Co bude se zemí dál, až její osud vezmou do ruky rozhněvaní bohové? A aby toho nebylo málo, na scénu musí přijít generál Balista, který se bude muset vypořádat s tlupou barbarů blížících se ze severu, kteří mají za cíl jediné – vyrabovat města a dostat se na nové území. Jaké překvapení, když zjistí, že jejich cílem je i on sám. Není tajemstvím, že autor knih má velmi dobře nastudované historické reálie, a tak ani nemůžete o ději pochybovat. Během čtení se seznámíte s některými jeho názory a postoji. Na konci knihy najdete taky poměrně propracované vysvětlivky, které vám nejen napoví ve složitých úsecích děje a s neznámými termíny, ale taky vám odhalí doložená fakta a fikci autora.

Jak již bylo řečeno v předchozím článku, autor je široké veřejnosti znám díky sérii historických románů, které nesou titul Římský válečník. Hlavním hrdinou knižní série je anglosaský šlechtit, který je důstojníkem římské armády Balista. Žije v dobách zlých, římské impérium ztrácí na moci a ocitá se v těžkých hospodářských i vojenských problémech. V rámci charakteristiky vybraných titulů se dozvíte víc. Železo a rez Kniha s titulem Železo a rez je úplně prvním dílem (prozatím) třídílné série Trůn Caesarův. Román nezačíná nijak hrdinsky, právě naopak. Je rok 235 a právě byl zavražděn císař Severus Alexandr a jeho matka. Končí tedy severovská dynastie a taky klid, který byl během posledních čtyřiceti let nastolen. Moci se chopí vůbec úplně první ,,obyčejný‘‘ muž, respektive vojenský hrdina. Maximinus bude muset ihned po nástupu na trůn řešit nelehký úkol. Musí si poradit s barbary přicházejícími ze severu. Dojde ke spiknutí, které rozpoutá skutečnou válku. Tato kniha nebude veselá, čekají na vás intriky, vraždy, střety a hlavně mnohé bitvy, které budou obvykle zalité krví. Vše spojuje příběh sestaven ze skutečných událostí. První příběh vás navnadí na četbu jeho pokračování. Kniha volně vychází z jednoho z dílů Římského válečníka a rozvíjí nový příběh. V knize vás možná nejprve vyděsí převelký počet postav, avšak až seznámením s nimi proplujete, čeká vás neobvyklý zážitek. Autor po napsání této knihy přiznal, že při tvorbě příběhu pracoval nejen se svými vědeckými zkušenostmi a získanými fakty, ale radil se taky s dalšími odborníky a svými studenty. Před čtením příběhu vám pomůže nastudovat si alespoň zčásti dějiny Římské říše, lépe se pak budete v knize orientovat. Kniha je však vhodná nejen pro milovníky dávné historie, ale i pro náročnější čtenáře.

Lákají vás příběhy dávné historie se záhadou nebo překvapivě vyvíjejícím se dějem? Pak čtete správný článek. Tato série má za cíl seznámit vás nejen s autorem a jeho zajímavým životem, ale taky vám ukáže ty nejlepší autorovy knihy. Prohlídka světem fantazie a poutavých příběhů vás bude bavit. Tak jdeme na to! Harry Sidebottom je velmi vzdělaný muž a britský spisovatel. Znám je především díky své historické sérii románů Římský válečník. Autor se narodil v Cambridge, následně žil v Newmarketu, kde se jeho otec živil jako trenér. Harry se na studium historie začal soustředit po absolvování střední školy. Četba faktů a teorií z dávné minulosti byla nezbytná pro získání jeho prvního titulu na univerzitě. V současné době je profesorem antické historie na Merton College v Oxfordu, dále přednáší na warwické univerzitě. Je považován za uznávaného odborníka. Harry se opravdu nenudí, neboť mezi jeho další činnosti patří práce redaktora. Přispívá do několika historických časopisů. Ve svém volném čase pak píše knihy. Kromě této činnosti velmi rád cestuje a taky sportuje. Nejraději hraje kriket a ragby. V posledních letech se začal věnovat taky tenisu. Co se týče oboru spisovatele, v mnohých rozhovorech přiznal, že miluje zejména řeckou kulturu v době Říše římské. Tou se taky nejraději zabývá. Ohromují ho tehdejší mezilidské vztahy a taky mnohé protiklady, které jsou mezi říšemi patrné. Baví ho zkoumání válek římských a řeckých mocností, především jejich psychologie. Všemi získanými poznatky autor často zpestřuje své knihy.    

Dvousvazková monografie fotografického díla Františka Drtikola. Text pro knihu napsala světově uznávaná historička umění PhDr. Anna Fárová (1928–2010). Publikace představuje nejobsáhlejší průřez tím nejpodstatnějším a nejdůležitějším, co ve své fotografické tvorbě Drtikol vytvořil. Obrazový materiál byl čerpán především ze sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze (které vlastní největší sbírku Drtikolových fotografií na světě) a také z některých významných soukromých sbírek. Kniha obsahuje 489 fotografií v obrazové části a 119 fotografií v textové části – celkem přes 600 fotografií.

Člověk se nerodí pesimistou, ale postupně se jím vlivem nežádoucích návyků stává. Výhodou je, že se lze postupně naučit, lépe řečeno natrénovat, optimistické chování. Prvním krokem, jak se stát optimistickým člověkem, je už samotná myšlenka o tom, že chcete žít jako optimista. Jak vnímáte například naplněnou sklenici? Je pro Vás z poloviny plná, nebo je z poloviny prázdná? Toto je klasický příklad, jak poznáte optimisticky naladěného nebo pesimisticky naladěného člověka. Pomocí této psychologicko-filozofické otázky lze názorně předvést optimistickou a pesimistickou perspektivu. Pro člověka, který je pesimistou, je sklenice  z poloviny prázdná a hotovo. Pesimista naopak konstatuje, že jeho sklenice je z poloviny plná. Na tuto otázku však může vzniknout mnoho odpovědí: NEUTRÁLNÍ: Sklenice je do poloviny plná a z poloviny prázdná. NEGATIVNÍ: Sklenice je z poloviny prázdná. POZITIVÍ: Sklenice je z poloviny plná. JINÁ ODPOVĚĎ: Sklenice je na daný obsah příliš velká. Optimista do svých myšlenek zapojí kreativitu! Proč by měl člověk nazírat na události z hlediska deficitů, když existují jiné (lepší) možnosti? Zamyslete se nad svým myšlením a životem. Zda-li nebude lepší přehodnotit dosavadní pesimismus k životu a konečně vzít svůj osud do svých rukou a život žít naplno a ne ho jen přežívat! S knihou Síla pozitivního myšlení to půjde snadno! V knize se dozvíte, jak změnit své vnímání, názory a myšlenkové stereotypy, které spouštějí série negativních reakcí, jak lze pomocí správné komunikace s ostatními i sami se sebou ovlivnit pozitivní myšlení či jak trénovat optimistický postoj a jednání. Objevte, co všechno můžete udělat, abyste se na sebe, druhé i vše kolem vás dívali jinak, pozitivněji!

Kolik umíš jazyků, tolikrát jsi člověkem! S tímto heslem lze jen souhlasit. Kdo rád cestuje, ví, že se bez znalosti cizích jazyků neobejde. Němčina nebo angličtina je v dnešní době základ, ke kterému se hojně přidává i, v minulých letech povinně vyučovaná, ruština. Kdo se rád učí cizím jazykům, může se s klidem pustit i do chorvatštiny, ke které už lehce sežene učebnice a slovníky. Jednou z knih, která Vám bude užitečná při cestování po Chorvatsku, je CHORVATŠTINA SLOVNÍČEK. Například při nákupu v obchodě hojně využijete následující výrazy: Hledám ...     Tražim ... Potřebuji ...     Trebam ... Ukažte mi, prosím ...     Pokažite mi, molim vas ... Kde najdu ...?     Gdje mogu naći ...? Chtěl bych se podívat na ...     Ja bih željel pogledati ... Chci koupit ...     Želim kupiti ... Dejte mi ...     Dajte mi ... Kolik to stojí?     Koliko to košta? Kolik stojí kilo?     Koliko košta kilo? To je levné/drahé.     To je jeftino/skupo. Tento kapesní chorvatsko-český a česko-chorvatský slovník můžete využít nejen na cestách, ale i na nějakém kurzu a při samostudiu. Najdete zde běžně užívanou slovní zásobu současné chorvatštiny, a to jak ze spisovného, tak i z hovorového jazyka. Kniha obsahuje také přehled nepravidelných sloves.    

Naservírujte si vítězství je částečně osobní příběh čísla 1 na žebříčku ATP Novaka Djokoviče, ale hlavně je to čtrnáctidenní plán bezlepkového stravování pro všechny, kdo musí podávat vrcholové výkony v kterémkoliv oboru. Novak Djokovič vypracoval plán stravování, v němž za pouhých čtrnáct dní transformujete své tělo i život. V knize Naservírujte si vítězství najdete kromě detailního jídelníčku také užitečné rady, jak vylepšit chuť i přípravu jídel a výborné recepty, které jsou jednoduché a dobře se připravují. Lehce dokážete na první pohled nemožné - zbavíte se přebytečných kil a zlepšíte si zdraví. K tomu vám Novak Djokovič přidává ověřené rady, jak se účinně zbavit stresu a jaké jednoduché cviky jsou nejlepší na rozhýbání a udržení těla v kondici. Jsou to ty samé cviky, které praktikuje před každým tenisovým zápasem.Naservírujte si vítězství vypráví i o dětství ve válkou zpustošeném Srbsku i o tom, jak se Djokovičovi podařilo probít se mezi nejlepší tenisty světa. Přitom necelé dva roky před svou nejúspěšnější hráčskou sezónou 2011 stěží dokončil zápas, trpěl bolestmi, nepřiměřenou únavou a měl problémy s dýcháním. Jak se z takového hráče najednou stal nejlepší tenista světa? Odpovědi najdete v jeho knize Naservírujte si vítězství. Metoda Novaka Djokoviče funguje, což jasně dokazují jeho sportovní výsledky. Úryvek z úvodu: Zkušenost pana Djokoviče přesně odpovídá tomu, co jsem vypozoroval na stovkách tisíců, možná milionech lidí, kteří uposlechli radu vyřadit ze svého jídelníčku moderní pšenici: závratné zlepšení zdraví a života. Jsem nadšený z toho, že tak veřejně známá osoba jako Novak Djokovič, někdo, koho obdivují a komu důvěřují miliony tenisových fanoušků, se rozhodl promluvit o této problematice a na svém úspěšném příkladu ukázal, čeho lze dosáhnout díky vyjímečné odhodlanosti a tvrdé práci, znásobené správným pohledem na maximalizaci výkonů prostřednictvím stravy.  

Povaha Vašich myšlenek rozhoduje o tom, jestli jste se svým životem spokojen nebo nespokojen. Optimista je člověk, který neztrácí v obtížných životních situacích víru a naději. Nevytěsňuje a ani nepopírá problémy. Své chyby se snaží analyzovat, aby se z nich do budoucna poučil. Avšak není pravdou, že se optimistům problémy vyhýbají. Optimistický člověk však hledí dopředu, i když se mu zrovna nedaří. Pozitivní přístup k životu do značné míry souvisí s aktivitou a konstruktivním přístupem. Pozitivní lidé se staví ke světu s vůlí konat dobro a s nadějí, že se jim budou věci dařit a dokážou je mít pod kontrolou. Optimismus má sídlo v naší hlavě! Proto další a další optimistické myšlenky, projevy a zkušenosti vyvolávají vznik nových nervových spojů. Tyto spoje ovlivňují naše chování v podobných situacích v budoucnu. Člověk se nerodí pesimistou, ale postupně se jím vlivem nežádoucích návyků stává. Výhodou je, že se lze postupně naučit, lépe řečeno natrénovat, optimistické chování. Prvním krokem, jak se stát optimistickým člověkem, je už samotná myšlenka o tom, že chcete žít jako optimista. Jak vidí úspěch a neúspěch optimista a pesimista: Optimista: Neúspěch = jeho příčina je dočasná a přechodná. Úspěch = jeho příčina je stálá a trvalá! Pesimista: Neúspěch = jeho příčina je stálá a trvalá! Úspěch = jeho příčina je dočasná a přechodná => "Byla to prostě náhoda." Zamyslete se nad svým myšlením a životem. Zda-li nebude lepší přehodnotit dosavadní pesimismus k životu a konečně vzít svůj osud do svých rukou a život žít naplno a ne ho jen přežívat! S knihou Síla pozitivního myšlení to půjde snadno! V knize se dozvíte, jak změnit své vnímání, názory a myšlenkové stereotypy, které spouštějí série negativních reakcí, jak lze pomocí správné komunikace s ostatními i sami se sebou ovlivnit pozitivní myšlení či jak trénovat optimistický postoj a jednání. Objevte, co všechno můžete udělat, abyste se na sebe, druhé i vše kolem vás dívali jinak, pozitivněji!      

Šantungská kachna je na povrchu křupavá, uvnitř je maso měkké. Můžete ji podávat s ostrou omáčkou. Tento recept je dosti nákladný a to i časově. Kachna se dá připravovat i v naporcovaném stavu, čímž si ukrátíte čas vaření i smažení. RECEPT: Šantungská kachna Ingredience: 1 kachna (1 1/2 až 2 kg) 1 pórek 1 lžička zázvoru 1 lžička soli 1 lžíčka mletého kmínu 2 hvězdičky badyánu 5 lžic sójové omáčky 2 lžičky koňaku cca 1 l oleje na smažení Postup: Kachnu omyjeme a odsekneme spodní klouby nohou. Sůl promícháme s ml. kmínem, zázvorem a rodrceným badyánem a touto směsí potřeme kachnu na povrchu i uvnitř. Pak dáme kachnu do mísy, přidáme pórek nakrájený na kolečka, sójovou omáčku a koňak. Mísu přikryjeme a kachnu necháme asi 3 hodiny odležet. Potom ji dáme vařit do páry. Po uvaření, asi za 3 hodiny, kachnu vyndáme a necháme okapat. I když je uvařená do měkka, ještě ji musíme usmažit. Kachnu smažíme po obou stranách. Tím je úprava ukončena. Pusťte se do dalších vynikajících receptů pocházejících z Východu s kuchařkou: TAJEMSTVÍ VÝCHODU, aneb To nejlepší z asijské kuchyně.

Kniha Houby jako lék představuje nejvýznamnější druhy léčivých hub a nejnovější poznatky o jejich konkrétním využití a vlivu na lidský organismus. V knize naleznete stručný přehled zařazení hub, způsob jejich výživy a rozmnožování. Možnosti využití hub v různých odvětvích lidské činnosti. 19 nejznámějších druhů léčivých hub, jejich popis, účinné látky a léčivé účinky. Konkrétní zkušenosti mykoterapeutky z vlastní lékařské praxe. Základní postupy a doporučení pro pěstování léčivých hub. Využití léčivých hub v kuchyni. Úryvek z úvodu: Smyslem této knížky je shrnutí hlavních poznatků o léčivých houbách, které jsme získali na základě studia literatury, informací z přednášek na posledních mezinárodních konferencích, návštěv některých čínských pracovišť zaměřených na pěstování hub a též vlastních zkušeností z lékařské praxe. Mezi houby nepatří jen druhy, které tvoří plodnice (makromycety). Patří mezi ně i mikroskopické houby (mikromycety), z nichž mnohé jsou zdrojem důležitých léčiv. Proto na začátku knihy jsou shrnuty všeobecné znalosti o houbách doplněné dalšími informacemi, které by mohly být pro čtenáře užitečné.

Slunce už nás moc nezahřeje, k ránu přituhuje a my nasazujeme další vrstvy oblečení. I když se tady počasí blíží zimním podmínkám, neznamená to, že na jihu to je stejné. Pokud jste nestihl vyrazit na dovolenou přes léto, máte ještě čas to napravit nyní. A budete mít ještě hodně na výběr. Zjistěte, jak to vypadá v oblíbených turistických lokalitách, kam se vyplatí jet a co raději odložit až na další léto. Kapverdy Dřív byly Kapverdské ostrovy dosažitelné jen pro ty, kteří si byli ochotni za mořskou dovolenou připlatit, a ne málo. Během posledních let však došlo k přidání letů do této destinace a zájezd se stal dosažitelný pro každého. Pokud toužíte po krásných dlouhých písečných plážích, poměrně vysokých teplotách a luxusu v podobě hotelu s vysokým počtem hvězdiček a all inklusive, vyrazte na Kapverdy. V současné době je zde kolem dvaceti osmi stupňů Celsia. Omán Omán rozhodně nepatří mezi turisticky nejnavštěvovanější místa. Zde se totiž turistický ruch teprve pořádně vyvíjí. Čekají vás dlouhé pláže s jemným bílým pískem, které si zajisté užijete. Z pražského letiště vás dopraví na Omán přímým spojem. Zanzibar Exotiku v podobě úchvatných bílých pláží, tu si užijete na Zanzibaru. Tento ostrov je přímo stvořený pro návštěvu v pozdních měsících, neboť s přibývajícími dny v měsíci na ostrově ubývají srážky. Pokud na dovolenou nespěcháte, vyrazte na ostrov klidně až v listopadu nebo v prosinci. Nemusíte zůstat jen u polehávání na pláži, ostrov nabízí dosti k průzkumu. Kromě objevování okolí se můžete vydat taky na safari do Tanzánie. Nesmíte se ochudit taky o ochutnávku místních potravin. 

Turecká riviéra Zejména oblast Antalye bývá jak přes léto, tak i na podzim turisticky oblíbená. Do Turecka se vyplatí vyrazit v rámci zájezdu cestovní kanceláře. Výhodou této dovolené jsou nízké ceny za poměrně vysoké služby. Turecký pětihvězdičkový hotel vás vyjde pomalu na stejnou částku jako španělský tříhvězdičkový. Turecký svět vám navíc odhalí arabskou kulturu. Pokud jste doposud byl zvyklý navštěvovat především Evropu, užijete si trochu exotičtější dny. Výhodou Turecké riviéry je to, že teploty se zde na podzim drží stále vysoko a déšť se téměř neobjevuje. Hotelový personál si vaší návštěvy navíc bude zejména v tomto období moc vážit.  Jónské pobřeží Říká se, že Itálie je turisticky prozkoumaná zejména ze severu. Na italské ostrovy se pak vypravují lidé taky díky cestovním kancelářím. Vyplatí se však navštívit i oblast u Jónského moře, která nabízí na podzim ideální podmínky jak pro prozkoumávání oblasti, tak i pro koupání. Teplota moře se pohybuje asi okolo dvaceti jedna stupňů. Spojené arabské emiráty Je libo Dubaj nebo raději tišší místo s nádhernou pláží zajištěnou hotelovým komplexem? V Emirátech máte taky dosti na výběr. Teplota v podzimních až zimních měsících zde dosahuje na třicet stupňů Celsia, pravděpodobně se zde nesetkáte s deštěm. Kam to bude? Prozkoumat velkoměsto nebo klidná dovolená u moře?  

Bažant obecný (Phasianus colchicus) - patří do podčeledi bažantů (Phasianinae). Tento druh se usazuje v téměř všech   druzích krajiny, ať už to jsou roviny nebo nižší středohorská pásma. Přednost však dává rovinám s hojností luk, polí, remízků a křovisek. Vzhled: samec - velmi pestrý, péřová ouška, zadní část krku a hrdlo černozelené, hrdlo v některých případech ohraničeno zespodu bílým obojkem, čerené poušky a kožní laloky, černá hruď s měděně červeným vzorem, hřbet a letky s hnědým vzorem, běháky s ostruhou. samice - menší, nenápadný světlý a tmavohnědý vzor. Potrava: rostlinná i živočišná strava. V létě dominuje živočišná (hmyz, červi, plži a malé myši). Na podzim konzumují více obilí, semena, plody, žaludy i bukvice. Zvuky: hlasitý pokřik kohouta, kterým označuje svoje teritorium. tiché pískání slepice. Rozmnožování: jeden kouhout oplodňuje několik slepic. V době tokání kohouti vydávají hlasité zvuky, čepíří se a provádějí tupé údery křídly. Tvrdé konflikty mezi samci jsou zcela běžné. Kuřata se vylíhnou zhruba po 8 týdnech od snůšky. Druhy lovu: lov se psem, lov s naháňkou Lov: doba lovu se řídí dle vyhlášky č. 254/2002 Sb. Objevujte další zvěř a druhy lovu s knihou MYSLIVOST z nakladatelství SLOVART. Tato kniha, kterou doprovází více než 1200 ilustrací, nabízí vyčerpávající přehled o všech aspektech lovu a myslivosti. V kulturněhistorické části jsou zachyceny umělecké poklady a klenoty: od prvních dochovaných výtvorů - asi 30 000 let starých plastik ze slonoviny a jeskynních maleb - přes doklady lovem nadšeného středověku, jako je slavná sokolnická kniha Friedricha II., až k nádherným malbám novověku. Druhá část knihy je věnována zvěři, jejímu přirozenému prostředí a dnešnímu lovu. Brilantní barevné snímky, které ji ilustrují, poutavě zachycují lovenou i lovící zvěř v jejím přirozeném prostředí, ať už jde o kličkujícího zajíce, taneční tok tetřívků, hrozícího vlka, či lovícího sokola. Třetí část tvoří pestré informace z kulturní historie a biologie zvěře doprovázené více než stovkou map rozšíření jednotlivých druhů. Knihu uzavírají příspěvky o plemenech loveckých psů a o lovech s kamerou. Třešničkou na závěr je pak zvěřinová kuchařka.  

Tiché vody Tiché vody, tak se jmenuje první titul vydaný dnes již úspěšnou spisovatelkou. Tady to všechno začalo. Ve švédském Sandhamnu je právě krásné horké letní ráno, které však zoškliví ve chvíli, kdy moře vyplaví mužské tělo zamotané do rybářské sítě. Ještě nic tak nehoří, dokud není asi po týdnu nalezena brutálně zavražděná žena. Tolik podivně zemřelých tak najednou? Případu se ujímá Thomas Andreasson, který to však bude mít velice těžké. Proč? Protože nemá s vyšetřováním ani kde začít. Žádné stopy neexistují. S pátráním mu pomáhá kamarádka Nora Lindeová, která na ostrově bydlí. Podaří se nyní již detektivní dvojici dopadnout vraha na svobodě dřív, než si užije další oběť? Zajisté si budou muset pospíšit. Bez viny Tento příběh nezačíná vraždou, ale záhadným zmizením. Thomas Adreasson se konkrétně účastní pátrání po mladé dívce, která se podle získaných důkazů zřejmě utopila. Po neúspěšném pátrání je dívka prohlášena za nezvěstnou. Zanedlouho, kdy do města přijde zima, děti najdou při hraní v lese její mrtvé tělo ve sněhu.   Krvavý slunovrat Zrovna se slaví, lidé mají dobrou náladu a najednou krach. Z veselícího davu se vypotácí mladá dívka a před očima všech lidí se zhroutí na zem. Takhle si konec oslav letního slunovratu asi nikdo nepředstavoval. Situace se ještě zkomplikuje ve chvíli, kdy se o děje připlete Nora, přítelkyně Tomase, která vyráží na oslavu také. Dcera Wilma jeho milého Jonase totiž beze stopy zmizí. Poradí si Nora s vyšetřovatelem a najdou dítě dřív, než bude pozdě? Kdo za tím vším stojí? 

Olomoucké tvarůžky mají své milovníky i odpůrce. Jsou velmi chutné jen tak na krajíčku chleba s máslem nebo smažené v trojobalu. Já osobně je přidávám i do různých zeleninových salátů, na domácí pizzu či do slaného štrůdlu. A právě slaný štrůdl si můžete připravit dle následujícícho receptu: RECEPT: Tvarůžkový štrůdl Ingredience: 1 balení listového těsta 6 větších vařených brambor ve slupce 2 balení tvarůžků 20 dkg tvrdého sýra 1 cibule 30 dkg moravského uzeného nakrájeného na kostičky sůl provensálské koření kečup (nejlépe domácí, recept naleznete zde) vajíčko na pomašlování Postup: Těsto rozkrojíme na dva stejné díly. Jeden díl rozválíme na pomoučeném vále/stole do tvaru obdelníku. Délka dle velikosti plechu. Rozválené těsto potřeme kečupem a posypeme provensálským kořením. Olopeme uvařené brambory a nastrouháme je nahrubo na připravené těsto. Rovnoměrně brambory rozprostřeme a lehce osolíme. Na brambory poklademe na kostičky nakrájenou polovinu cibulky. Dále polovinu nahrubo nastrouhaného sýra a polovinu moravského uzeného. Jeden balíček tvarůžků také nastrouháme a poklademe na směs. Zabalíme štrůdl a pomašlujeme rozmíchaným vajíčkem. Na povrchu uděláme pár dírek špejlí, aby štrůdl nepraskl. Stejný proces provedeme s druhou polovinou těsta a ingrediencí. Pečeme dozlatova na 170oC. Zkuste další slané i sladké jídla z olomouckých tvarůžků. Inspirujte se v knize TVARŮŽKOVÁ KUCHAŘKA. V této knize naleznete recepty na snídaně, polévky, chuťovky, pomazánky, dietní pokrmy, jídla jako od babičky nebo naložené dobroty, to vše krásně pronověno tolik oblíbenými tvarůžky. 

Seznamte se s dalším významným autorem detektivek tohoto století. Tentokrát se bude jednat o druhé pohlaví. Jak píší detektivky ženy? Nenechte se odradit, budete silně překvapen, co si na vás Viveca Sten nachystala. Máte se na co těšit. Viveca Sten je švédská autorka narozená v roce 1959. V mládí ji zajímaly především zákony a obecně právo, takže se dala i na jeho studia. Díky špičkovému vzdělaní na univerzitě ve Stockholmu si vybudovala svou kariéru jako korporátní právník. Jakmile začala pracovat, rozhodla se i publikovat. Nejednalo se však o beletrii, nýbrž o několik knih o manažerských technikách a právu. Svůj první beletristický román vydala až v roce 2008. Autorka nečekala velký úspěch, avšak její prvotina byla nakonec dokonce i vybrána jako předloha pro filmovou minisérii, kterou natočila švédská televize. S její první knihou se zrodila postava s inspektorem Thomasem Andreassonem, kterého potkáte i v dalších jejích knihách. Není třeba otálet, pojďme se již podívat na konkrétní tituly. Dnes v noci zemřeš Než přijel na místo Thomas Addreasson a jeho kolegyně Nora Lindeová, byla smrt chlapce Marcuse pokládána za sebevraždu. Jak se však ukázalo, tak jednoduchý tento případ nebude. Vyšetřování se bude točit kolek příběhu jeho kamaráda, mladíka Poula Björka. 

Pokud se chystáte na aromatickou masáž nebo proceduru na klinice, olejová směs vám bude pravděpodobně namíchána až na místě dle vaší potřeby. Nyní je na čase podívat se na základní esence, které mají vliv na jednotlivé složky jak naší mysli tak i našeho zdraví. Jaké aromatické složky se nejčastěji používají při masážích nebo relaxačních cvičeních? Eukalyptus Eukalyptus patří do základních esencí v aromaterapii. Je jedním z nejúčinnějších olejů, co se týče léčby vůbec. Pomáhá při dýchacích potížích, hojení ran. Podporuje koncentraci a ničí migrény. Z eukalyptu se vyrábí nápoje, které jsou jím ovoněné, ale taky například pěny do koupele, které mají navíc schopnost regenerace těla. Pomerančová kůra Pomeranč tvoří esenci, která osvěží a zároveň uvolní. Ulevuje od depresí, odbourává nechutenství a pomáhá při horečce. Užívá se nejčastěji jako esence do vodních lázní a koupelí. Drobnou pomerančovou aromaterapii si můžete připravit doma sám. Pokud dáte slupky od pomeranče na topení nebo kamna a aparát následně rozpálíte, začnou se z pomerančové slupky uvolňovat esence a vy si užijete chvíle naprosté pohody za doprovodu uklidňující vůně. Za zmínku stojí taky speciální citrusová odrůda jménem červený pomeranč. Ten osvěží stejně tak dobře jako pomeranč klasický. Jeho předností je harmonizace psychiky a navození dobré nálady. Opět se hodí do koupelí. Citron Citron snižuje krevní tlak a uklidňuje namáhanou duši. Pomáhá odbourávat bolesti hlavy, problémy s trávním a pozitivně působí na pleť. Přečtěte si obsažné dílo Velká kniha aromaterapie. Jeho autorkou je Nelly Groshjean, jedna z nejúspěšnějších specialistek v oblasti aromaterapie. Díky této knize zjistíte přesné účinky aromaterapie, dozvíte se, jak postupovat při jejím praktikování a další zajímavosti.

Zajímate-li se o účinky takzvaných léčivývh kamenů, zajisté jste si už položili otázku, jaké jsou vhodnější kameny pro ženy, a které více působí na může. Zapátrejme v čínských zkušenostech a poznatcích učení Tao a využijme dvou základních sil, kterými jsou Jin (ženský element) a Jang (mužský element). Základní kvality připisované: Jinu - tmavý, chladný, modrý, měkký, neuspořádaný, ženský Jangu - světlý, teplý, červený, tvrdý, uspořádaný, mužský Existuje stupnice po sobě jdoucích léčivých kamenů od Jangu k Jinu: jang -> diamant, rubín, safír, spinel, smaragd, topaz, granát, citrín, záhněda, křišťál, ametyst, chalcedon, achát, jaspis, aventurin, amazonit, jadeit, lazurit, malachit, tyrkys, hematit -> jin Můžeme se tedy řídit tímto měřítkem, tudíž pokud kámen obsahuje více jangu jde o kámen tvrdší a uspořádanější a v případě jinu je tomu naopak. Pro zvýšení energie, síly, průbojnosti volte kameny s vyšším obsahem jangu. Pokud budete chtít dosáhnout uvolnění, klidu nebo snížení potíží, volte kameny s vyšším obahem jinu. Více o účincích a působení drahých kamenů na lidský organismus se dočtete v knize KAPESNÍ LEXIKON LÉČIVÝCH KAMENŮ, který vám umožní učinit bezprostřední krok do světa léčivých kamenů. Každý z minerálů je charakterizován přesně a srozumitelně včetně všech svých barevných variant. Symboly zde odkazují na vhodné aplikace a optimální způsob péče o léčivý kámen. Zdravotnický poradce vám pomůže rychle přiřadit ty nejosvědčenější kameny ke všem tělesným i duševním

Kozlíček polníček (Valerianella locusta) - je v Evropě známý už 16. století. V zahrádkách se začal pěstovat až od století osmnáctého. I když má takovou histrorii, v dnešní době jde o stále opomíjenou zeleninu. Výsev venku: nyní v měsících září a říjnu je čas na jeho výsev pro sklizeň v období předjaří. vyséváme jej do řádků vzdálených 10 - 15 cm. v řádku dodržujeme vzdálenost semen od sebe 0,5 - 1 cm. snáší mráz, ale ne holomrazy. vysetý záhon chraňte netkanou textílií. Výsev ve skleníku: vyséváme do řádků vzdálených 10 cm. v řádku pak 2 semínka optimálně na centimetr. Při pěstování polníčku je důležité odplevelování. Listy se konzumují zhruba deseticentimetrové. V čerstvém stavu se připravují podobně jako listový salát. V jejich chuti můžeme cítit chuť lískových oříšků. Kozlíček polníček je nenáročná listová zelenina, pěstovaná pro velmi chutné listové růžice. Obsahuje vyšší množství vitamínu C a provitamínu A než salát. Dále má vysoké množství vitamínů skupiny B. Obsahuje rutin, vápník a kyselinu listovou. Rádi zahradničíte, nebo chcete začít? Získejte další užitečné rady pro pěstování v knize LABUŽNÍKOVA ZAHRADA, která se věnuje pěstování a postupům blízkým přírodě a je určena lidem, kteří si chtějí sami vypěstovat své jídlo. Ukazuje, jak pěstovat bylinky, ovoce, zeleninu, a dokonce i jedlé květy. Ukáže vám hrnkování, výsev, řez a péči i sklizeň, skladování a použití v kuchyni. Nedaleko svého domu si můžete stvořit svět výborné chuti a objevit, jak si vypěstovat exotické suroviny ve skleníku nebo zimní zahradě. Autorčiny praktické tipy vám pomohou pečovat o rostliny po celý rok.

Pokračujeme. Jaké další těstoviny můžete zpracovat do jednoho z výtečných pokrmů? Rotelle Tyto těstoviny připomínají svým tvarem kola od vozu. Hodí se do salátů nebo na zapékání. Orecchiette Orecchiette jsou velmi drobné těstoviny ve tvaru ořechových skořápek nebo mušliček, s jinými si je nespletete. Gnocchi Těžko říct, zda vlastně Gnocchi řadit mezi těstoviny. Jedná se o pokrm vyrobená z bramborového těsta, který se však zpracovává rovněž jako těstoviny. Gnocchi se jedí nejčastěji s omáčkami na mnoho způsobů. Taglitelle Taglitelle značí široké nudle, které se podávají nejen spolu s omáčkou, ale taky k neomáčkovým pokrmům jen s máslem. Fettuccine Tyto těstoviny jsou charakteristické svým tenkým dlouhým tvarem, od špaget je rozeznáte spolehlivě. Jedná se o páskovité těstoviny, které se hodí k omáčkám. Lasagne Jsou pláty lisovaných těstovin, ze kterých se připravuje stejnojmenný pokrm. Tradiční lasagne se skládají s mletým masem, rajčaty, smetanovým sýrem a tvrdým sýrem. Existují ještě například lasagne smetanové. Spagetti Na Spagetti rozhodně nesmíme zapomenout. Jsou odvozeny od slova spago, které pojmenovává provaz. Spagetti se i v Itálii podávají s rajčatovou omáčkou, ale maso na nich nevyžadují. U nás by to bez masa nebo párku nebylo ono, že?   Pappardele Těstoviny Pappardele připomínají vám pravděpodobně více známá hnízda. Jedná se o podlouhlé těstoviny asi jeden centimetr široké stočené do klubíček drobných tvarů. Maccheroni Od Spagett se tyto těstoviny liší dutým vnitřkem. Jsou taky silnější. Hodí se k masovým omáčkám. V Americe jsou tradičně podávány se sýrem. 

Chystáte se na výšlap do výšin? Pak myslete na správnou přípravu. Víte, co obnáší pohyb ve vyšších nadmořských výškách? Přečtete si tento zajímavý článek, který vám zajisté prozradí mnoho nových informací, o kterých jste neměl ani tušení. Pro začátek si pojďme ujasnit základní body, které je třeba znát pro pochopení následujících odstavců. Je vám asi jasné, že s přibývající nadmořskou výškou klesá nejen teplota, ale taky tlak. Na základě toho a dalších podstatných údajů pak můžeme rozdělit vyšší nadmořské výšky do několika stupňů. Střední nadmořská výška je výška do 2,5 tisíců metrů nad mořem. Velká výška pak dosahuje na 5,3 tisíc metrů nad mořem a Extrémní výška od této hodnoty až úplně nejvýš. Lidský organismus ve střední nadmořské výšce bývá téměř ve všech případech úplně v pořádku. V této vzdálenosti nad mořem se nesetkáváme ani s tak výrazným poklesem kyslíku. Lidí trpící horskou nemocí nemají  těchto výškách až takové problémy. Podle výzkumů pociťuje změnu v tělu asi patnáct procent lidí. Ve vyšších oblastech je pak třeba myslet na velké stoupání k vrcholu a připravit se na postupnou aklimatizaci. Co se týče doby aklimatizace, je u každého jedince odlišná. Závisí samozřejmě na rychlosti výšlapu, na předchozích zkušenostech, výškovém rozdílu a dalších okolnostech. Pokud jde o celkovou či dlouhodobou aklimatizaci člověka, je jí možné dosáhnout během několika dní, pak si tělo na vysokohorské podmínky navykne a přijme je za své.  

Je zajímavé, že následný přechod do nižších poloh může být pro člověka ještě těžší než samotné stoupání vzhůru. Po reaklimatizaci si tedy už dejte alespoň na zbytek dne pohov. Výšiny navíc vyžadují vyšší příjem tekutin a taky sacharidů. Nikdy nepočítejte s tím, že ve vysokohorských podmínkách uplatníte stejné skóre jako v nížinách. To rozhodně ne, na tělo si toho nenaložte příliš, abyste zůstal v pohodě. V našem článku byla už řeč o takzvané akutní horské nemoci. Pojďme se podívat na to, co taková nemoc vlastně obnáší a oč přesně jde. Horská výšková nemoc se projevuje hodně různě. Někoho bolí hlava, jinému se točí, někteří lidé dokonce mají mžitky před očima. Je asi jasné, že rychlý výstup do velké nadmořské výšky organismu rozhodně neprospívá. Většině jedincům se při rychlém transportu do výšin začne špatně dýchat. Pokud jsou u člověka k shledání některé potíže, je třeba jednat a zařídit sestup do nižší nadmořské výšky, aby nedošlo k otoku plic nebo mozku, problému, který může být až smrtelný. Jestliže cestujete a v rámci výletu máte v plánu vyrazit lanovkou na nejvyšší vrchol oblasti, není se čeho bát. Provozovatelé vědí, kam mohou turisty vyvézt a zda je to bezpečné. Pokud by šlo o zdraví nebezpečný výjezd, byl byste přinejmenším upozorněn. Zajímá vás k otázce tréninku ve vyšší nadmořské výšce víc? Nové poznatky a mnohé zajímavosti posbíráte z knihy Trénink ve vyšší nadmořské výšce, na které se podílelo i mnoho známých českých sportovců.

Přečtete si poutavý příběh od talentovaného norského spisovatele Ingara Johnsruda. Autor se narodil v roce 1974, svá studia zaměřil již v mladém věku mírně literárním směrem, začal na škole filmové vědy a dále pokračoval ve studiích žurnalistiky. Jako novinář pracoval celých patnáct let, působil v obchodní a politické sekci. Do psaní knih se položil autor teprve nedávno, jako spisovatel na volné noze se živí od roku 2016. Kalypso Pokud hledáte odpočinkovou knihu, po této úplně nesahejte. Jestliže však chcete zažít dobrodružství plné neočekávaných zvratů a zádrhelů, berte tuhle knihu jako nejlepší volbu. Detektivka rozhodně nepatří mezi klasiky, při jejichž čtení tušíte konec snad ještě před vyvrcholením. Kniha vás bude bavit od začátku do konce. Hlavním dějem provází vyšetřovatel Fredrik Beier, který se záhadně ocitl v nemocnici z důvodu údajného pokusu o sebevraždu. Třeští mu hlava, to hlavně kvůli těm lékům na bolest smíchaných s alkoholem. Jakých? Na celou záhadu si Fredrik bude muset přijít sám. Tímto to ale zdaleka nekončí. V Oslu se totiž odehraje několik násilných vražd. Kdo za nimi stojí? Jsou spolu nějak provázané nebo jde jen o velkou náhodu? Možná bude nutné vrátit se do minulosti. Těšte se na čtení propojené s trochu mystiky a hlavně s nebezpečnou zbraní, která se dostane do rukou tomu nepravému, se neměla se vlastně dostat do rukou nikomu. Přečtěte si dále knihu s názvem Vídeňské bratrstvo, která u nás vyšla v roce 2015.

Ještě koncem měsíce září a počátkem měsíce října se mohou dostavit teplejší slunné dny, které lákají včelky z úlů ven. Na strništích nebo v zahrádkách kvetou podzimní směsky a květiny a včelky se vydávají na pastvu, kde ještě získají potřebné množství pylu a nektaru. Poslední ze zásahů, do kterých se, jako včelař, můžete ještě pustit je postřik proti varroáze. Varroáza - je infekční onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor. K zachycení zimního spadu aplikujte, na dnech úlů a po celé ploše, sběrné podložky. V říjnu je aktuální první nebo druhá fumigace, která se používá při léčbě včelstva proti parazitickým roztočům (Varroa Jacobsoni a Varroa Destructor). Jste začínající včelař, nebo chcete s včelařením začít a tyto pojmy Vám nejsou ještě příliš jasné? S knihou ZÁKLADY VČELAŘENÍ získáte přehled o tom, jak důkladně o včelstvo pečovat, aby jste od nich získali kvalitní med. Chov a podpora včel je in, jak na venkově, tak ve městě. Včelaření není jen obohacujícím koníčkem ale i splynutím s přírodou a kompenzací moderního hektického způsobu života. Uvede nás do úžasného světa včelího společenství, a navíc nám ještě dodá zdravý med. Včelaření znamená také velmi důležitý přínos k ochraně životního prostředí a k boji proti vymírání včel. Rádce Základy včelaření zprostředkuje zájmovým včelařům všechny základní informace lehce srozumitelnou formou: vědecké poznatky o včelách, nutné vybavení včelaře a vysvětlení důležitých činností v průběhu včelařského roku od jara do zimy krok za krokem. Dále v knize najdeme pomocné tipy a informace k chovu včel na malém prostoru, rady pro biovčelaře a fotografie rostlin, které včely milují. Tak se může zahrada nebo balkon stát včelím rájem.

Sklízíte vaše výpěstky a už máte zaplněné veškeré bedýnky a košíky? Nevíte si rady co se sklizenou zeleninou? Zkuste naše tipy na zpracování zelí a brambor. 1. RECEPT: Gurmánské zelíčko Toto zelí je vynikající jako příloha k masu, nebo jako nádivka do kuřete či kačeny. 1/2 hlávky bílého zelí 3 větší červená jablka 1 velká červená paprika 3 dcl bílého vína bílý pepř sůl cukr Postup: Zelí a papriku nakrájíme na tenké proužky. Podusíme je na oleji a přidáme koření. Po chvilce přilijeme víno, které budeme nalévat postupně. Směs dusíme do poloměkka. Přidáme neloupaná jablka rozkrájená na čtvrtky a dusíme. 2. RECEPT: Velmi chutné zapečené brambory 500 g brambor 300 g vařeného zelí 4 houskové knedlíky 250 g vařeného masa 2 cibule 1 dl červeného vína 2 dl smetany 2 vejce 100 g strouhaného sýra kečup sójová omáčka pepř sůl Postup: Omyjeme a oloupeme brambory, které pak nakrájíme na tenká kolečka. Oloupeme a nakrájíme cibulku. Maso nakrájíme na kostičky, přidáme kečup - sójovou omáčku - sůl - pepř a promícháme. Olejem vymažeme pekáč - pekáč zakoupíte v eshopu zde Postupně klademe zelí, na kostičky nakrájené knedlíky, cibuli a kolečka brambor. Podlijeme vínem a zapékáme v troubě. Před dopečením posypeme nastrouhaným sýrem a polijeme smetanou s rozšlehanými vejci. Vyzkoušejte další skvělé recepty na zpracování vaší zeleniny. Kniha V HLAVNÍ ROLI ZELENINA vám představí všechny způsoby využití více než 50 druhů zeleniny – od artyčoku až po vodnici. Nezáleží na tom, zda nakupujete zeleninu v supermarketu nebo na trzích od místních prodejců, jistě si pokaždé vybíráte z pestré palety různých druhů. Pokud ale nevíte jistě, jak nejlépe zpracovat kapustu či artyčoky, chcete si založit bio zeleninovou zahrádku, přejete si upevnit zdraví všech členů rodiny a omezit používání produktů s vysokým obsahem chemických látek nebo jednoduše toužíte zužitkovat zeleninu do posledního zbytku, pak potřebujete naši novou jedinečnou publikaci V HLAVNÍ ROLI ZELENINA. Zjistíte, jak zeleninu v kuchyni zpracovat tak, aby chutnala celé rodině.      

Co takhle překvapit svou partnerku výtečnou dobrotou? Něco sladkého na zub potěší každého. Pojďme si společně upéct ten nejlepší cheesecake, který jste kdy jedl. Bude to mňamka, uvidíte! Budete potřebovat: Sušenek Bebe Original (220 g) Máslo (110 g) Tvaroh, lučina (mix, celkem 500 g) Citronový cukr (25 g) Cukr krystal (40 g) Cukr krupice (3 lžíce) Vejce (1 ks a 2 žloutky) Ovoce (250 g) Postup: Troubu rozpečte na 180 stupňů. Kulatou formu vytřete máslem. Sušenky rozmixujte (ne úplně na prášek) a k nim nalijte rozpuštěné vychladlé máslo. Pak směs doslova natlačte na dno formy. Měla by to držet při sobě. Korpus vložte na cca 15 minut do trouby. Ostatní suroviny kromě ovoce smíchejte a vyšlehejte dohromady. Nalijte ji na korpus a do vložte do trouby na 170°C asi na patnáct až dvacet minut. Potom dort vyndejte, přidejte ovoce a znovu vložte do trouby na 180°C, maximálně na dvacet minut. Koláč hlídejte, aby se nespálil! Jak se tvaroh odlepí od stran formy, tak už je nutné ho vyndat. To, že je dort hotový poznáte taky podle nažloutlé vrchní strany dortu. Zachutnala vám tato dobrota? Upečte si další neokušené speciality. Inspiraci a mnoho výtečných receptů najdete v knize Božský cheesecake.  

Máte rádi dřevo s patinou? Našli jste zbytky dřeva, lhostejno, jestli prkna z palety nebo větve, kterou je škoda vyhodit? Pak je tato kniha určena přesně pro vás! Naleznete zde mnoho instrukcí a nápadů. Udiví vás, co všechno lze vyrobit z použitého dřeva. Od jednoduché police, přes židli, stůl a postel k nábytkové stěně. Nechybí ani drobné dózičky a houpací kůň. Technické a konstrukční pokyny vám pomohou realizovat objekty podle vašich rozměrů. A nemusíte mít žádné obavy: nepotřebujete k tomu dokonale vybavenou dílnu. Většina projektů byla vytvořena na kuchyňském stole nebo lavici. Stačí pouze pilka, aku-šroubovák, lepidlo, svorky a dostatek sebedůvěry.