EIFFEL OPTIC E-SHOP VÝPRODEJ Pro ženy Pro muže

Knihy

 
Co víte o bažantech?
Bažant obecný (Phasianus colchicus) - patří do podčeledi bažantů (Phasianinae). Tento druh se usazuje v téměř všech   druzích krajiny, ať už to jsou roviny nebo nižší středohorská pásma. Přednost však dává rovinám s hojností luk, polí, remízků a křovisek. Vzhled: samec - velmi pestrý, péřová ouška, zadní část krku a hrdlo černozelené, hrdlo v některých případech ohraničeno zespodu bílým obojkem, čerené poušky a kožní laloky, černá hruď s měděně červeným vzorem, hřbet a letky s hnědým vzorem, běháky s ostruhou. samice - menší, nenápadný světlý a tmavohnědý vzor. Potrava: rostlinná i živočišná strava. V létě dominuje živočišná (hmyz, červi, plži a malé myši). Na podzim konzumují více obilí, semena, plody, žaludy i bukvice. Zvuky: hlasitý pokřik kohouta, kterým označuje svoje teritorium. tiché pískání slepice. Rozmnožování: jeden kouhout oplodňuje několik slepic. V době tokání kohouti vydávají hlasité zvuky, čepíří se a provádějí tupé údery křídly. Tvrdé konflikty mezi samci jsou zcela běžné. Kuřata se vylíhnou zhruba po 8 týdnech od snůšky. Druhy lovu: lov se psem, lov s naháňkou Lov: doba lovu se řídí dle vyhlášky č. 254/2002 Sb. Objevujte další zvěř a druhy lovu s knihou MYSLIVOST z nakladatelství SLOVART. Tato kniha, kterou doprovází více než 1200 ilustrací, nabízí vyčerpávající přehled o všech aspektech lovu a myslivosti. V kulturněhistorické části jsou zachyceny umělecké poklady a klenoty: od prvních dochovaných výtvorů - asi 30 000 let starých plastik ze slonoviny a jeskynních maleb - přes doklady lovem nadšeného středověku, jako je slavná sokolnická kniha Friedricha II., až k nádherným malbám novověku. Druhá část knihy je věnována zvěři, jejímu přirozenému prostředí a dnešnímu lovu. Brilantní barevné snímky, které ji ilustrují, poutavě zachycují lovenou i lovící zvěř v jejím přirozeném prostředí, ať už jde o kličkujícího zajíce, taneční tok tetřívků, hrozícího vlka, či lovícího sokola. Třetí část tvoří pestré informace z kulturní historie a biologie zvěře doprovázené více než stovkou map rozšíření jednotlivých druhů. Knihu uzavírají příspěvky o plemenech loveckých psů a o lovech s kamerou. Třešničkou na závěr je pak zvěřinová kuchařka.  
Zobrazit článek >
 
Dovolená v Česku – Kam se vydat? I
Přečtěte si něco málo o pár zajímavých místech v České republice. Naplánujte si alespoň krátkou dovolenou přes víkend a objevte neobjevené. Jednotlivé tipy se budou týkat převážně jednotlivých zajímavých míst v různých oblastech naší země, které nejsou příliš proslulé. Těšte se na zajímavou sérii článků. Začínáme právě teď! Podzámecká zahrada a Čínský pavilon (Kroměříž) Pavilon vznikl již v devatenáctém století. Dojdete k němu Podzámeckou zahradou. Sice nejde o velkolepou památku, ale na tomto místě se budete cítit jako v exotických krajinách. Vydejte se Dlouhou alejí, vyfoťte se pod růžemi zdobenou slavobránou a prohlédněte si altán čínské architektury. Budete se zde cítit jako v pohádce. Ringelland (Habrkovice) Ačkoliv zní název místa nečesky, Nachází se Ringelland u Týnce nad Labem, konkrétně v kraji Habrkovice. Bydlí zde totiž známý cvičitel divokých zvířat Ivan Ringel. Celá jeho rodina se soustředí na drezuru kočkovitých šelem. Návštěvníci si zde můžou prohlédnout netradiční domácí mazlíčky. Zjistěte si, kdy se koná představení se zvířaty a těšte se na neobvyklý zážitek. Návštěvu tohoto místa můžete spojit s procházkou v nedaleké Kutné Hoře nebo s poznáváním města Chvaletice, o něm něco málo již v dalším článku. Nevíte kam na dovolenou? Ještě není pozdě na to, pořídit si knihu s názvem Neznámé Čechy. Najdete ji zde. Díky edici publikací s názvem Neznámé Čechy získáte tipy na skvělou dovolenou. Prozkoumejte nová místa v Čechách. Nakladatelský projekt Neznámé Čechy si klade za cíl zmapovat méně známé nebo zapomenuté lokality České republiky z nejrůznějších hledisek. V tomto dílu se Václav Vokolek zaměřil na posvátná místa Středních Čech. Cesta k posvátným místům patřila odedávna k základnímu směřování lidstva. Hrála v životě člověka tak významnou roli, že si ji dnes jen stěží dokážeme představit. Posvátná místa znají všechny náboženské systémy, neboť úzce souvisela s vnímáním krajiny a přírody vůbec. Propojení krajiny s posvátností bylo výsledkem dlouhodobého procesu, který jsme během velice krátké doby přestali vnímat. Tím jsme se ochudili o základní směřování, které člověka nejen duchovně obohacovalo, ale i ochraňovalo. Tato bohatě ilustrovaná kniha slouží i jako praktický kulturně-historický průvodce Středních Čech.
Zobrazit článek >
 
Fantasy v podání Vladimíra Šlechty I
Vladimír Šlechta je významným českým spisovatelem, který se zaměřuje na žánr science-fiction a fantasy. Narodil se v Liberci roku 1960, zde však moc dlouho nepobyl. Velkou část svého života strávil v Českých Budějovicích. Svoje studentská léta prožil s tématikou vodní stavby na Stavební fakultě ČVUT. Po úspěšném dokončení vysoké školy se dal autor na práci ve vodohospodářských institucích, chvíli byl taky hasičem, působil též jako úředník. Mezi jeho zkušenosti patří taky výuka na stavebné průmyslové škole. V současné době podniká v oboru projektování vodohospodářských zařízení. Jeho spisovatelský talent se projevil v roce 1993, kdy úspěšně sepsal krátkou povídku Legendární zbraň do časopisu Ikarie. O šest let později už byly na světě první dva autorovy romány. Nesly název Projekt Bersekr a Ostří ozvěny. O pár let později nebylo o jeho nové knihy nouze. Průzkumy z roku 2007 potvrdily, že autor do tohoto roku vydal kolem 15 tisíc knih. Stal se nejprodávanějším českým autorem. Mezi jeho nejlepší ocenění patří dvojnásobný titul ceny Akademie science fiction, fantasy a hororu. Autor má na svém kontě sepsání opravdu velkého množství knih. Své příběhy řadí do jednotlivých cyklů. Nyní si povíme něco právě o jednotlivých knižních cyklech a následně se podíváme na nejlepší díla jednotlivých sérií. Postkatastrofický cyklus Celá Evropa je na spadnutí, právě se totiž odehrává druhá energetický válka. Došlo na nejhorší, ve světe je nedostatek fosilních paliv. Jak si obyvatelstvo poradí? Knihy vás zavedou zpět do středověku, kde je o přežití. Všechny knihy Vladimíra Šlechty najdete zde. 
Zobrazit článek >
 
Slunné Portugalsko: Poznejte oblast ALGARVE II
Místní alkoholová bomba: medronho Co tradiční portugalský panák? Vyrábí se ze speciálního stromu jménem planika, ze kterého až s příchodem posledních měsíců vyrůstají výborné plody. Ty však neslouží k snědku přímo, ale na výrobu pořádně silného alkoholického nápoje. Panák vyprodukovaný z planiky obsahuje kolem šedesáti procent alkoholu. Funguje však taky jako lék. Hodí se na udržování běžné hladiny cukru v krvi, působí proti revmatismu a pomáhá při problémech s močením. Z Portugalska dále pak pochází taky nápoj jménem Brandymel. Jedná se o mix medronho s medem. Tento lektvar je pak o něco slabší. Moc chutná nejen místním, ale taky turistům. Pokud se do této oblasti chystáte, nezapomeňte ochutnat! Ria Formosa Řeka Formosa ohraničuje naše zkoumané území. Procházka kolem ní vás jednoznačně bude bavit. Pobýt můžete třeba v místě s malými rybářskými domečky nebo se vypravit do centra turistického ruchu. Co ještě v oblasti kolem řeky dělat? Vyjet si můžete na jeden z drobných ostrůvků. Zavítat taky můžete taky na most, který vám poskytne krásný výhled. Kousek od pobřeží se nachází ostrov Faro, kam se dostanete i autem. K prozkoumávání toho je dost. Portugalsko, země korku Víte vůbec, z čeho se korek vyrábí? Jeho strukturu tvoří kůra z dubu. Jistě jste se s korkem setkal při rozdělávání vína nebo v případě podlah, to mělo dubové zpracování trochu jinou strukturu. V Portugalsku se však nachází několik malebných obchůdků, které nabízí produkty vyrobené jen a pouze k korkového dubu. Budete přímo uchvácen zjištěním, co všechno se dá z obyčejného korku vyrobit. Podnosy, deštníky, oblečení, boty, doplňky a různé dekorace. Podívat se musíte na vlastní oči. 
Zobrazit článek >
 
Legie římského impéria
Svého času naháněly hrůzu po celém známém světě. Byly vrcholnou chloubou moci, zárukou pořádku, respektu, ale také symbolem naprostého odhodlání, výcviku a kázně i ve smrtelném nebezpečí. Muži, kteří byli součástí Legie, byli na to právem hrdí. Mnoho světových odborníků se dodnes shoduje s výrokem že „Římský legionář byl nejvíce disciplinovaným a bojeschopným profesionálním vojákem v celé historii lidstva“. Početní stav legie se různě proměňoval v průběhu římských dějin. Za římské republiky se legie skládala ze 4200 pěších legionářů a 300 jezdců, přičemž těžko oděnci jsou rozděleni do manipulů po 120 mužích. Na počátku římského císařství měla přibližně 5200 legionářů, kteří byli uspořádáni do deseti kohort. První kohorta čítala 800 mužů, zatímco v ostatních devíti kohortách sloužilo po 480 mužích. Kniha se věnuje zejména událostem, které následovaly po smrti Caesara. Popisuje armády Gaia Julia Caesara Octavia, Marka Antonia a Marka Aemilia Lepida, kteří spolu tvořili druhý triumvirát. Zároveň je zde věnovaný prostor i pro armády Bruta a Cassia. V knize je také popsán rozpad samotného triumvirátu a boj Marca Antonia s Octavianem. Je zde popsán průběh bitvy samotné, ale i bezprostředních událostí po bitvě.   Knihu zakoupíte zde Knihy s podobnou tématikou najdete v sekci Válečná fakta  
Zobrazit článek >
 
Jan Cimický – Noční pacient
Jan Cimický je český spisovatel, zaměřuje se na psaní detektivních románů. Zájem o literaturu projevil Cimický už ve svých třinácti letech, kdy začal publikovat do časopisu. Na chvíli se autor stal dokonce členem divadelního souboru. I když ho literatura velice zajímala, se studiemi mířil Cimický trochu jinam. Studoval na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze, kterou úspěšně dokončil. Od roku 1972 působil na Psychiatrické léčebně v Bohnicích. V roce 1996 založil své vlastní centrum s názvem Centrum duševní pohody Modrá laguna, kde se dodnes pohybuje. Právě z lékařské praxe čerpá do svých románů nejvíce. Mimo psaní a léčbu se zabývá taky překladatelstvím. Mezi jeho nejznámější díla patří Noční let, V, Dívka z přehrady, Noční pacient, Ve stínu draka nebo Případ smrtících snů. Noční pacient Na zpola zasněženém předjarním poli je objeven strážníky těžce poraněný starý muž. V nemocnici, kam ho dovezli, krátce poté umírá. A kriminalisté se snaží objevit pachatele krutého mučení a násilí, které na něm někdo spáchal. Před námi se postupně objevuje série brutální agresivity, potencované drogou. I druhý případ, který v následujících dnech musí kriminalisté mordparty vrchního kriminálního rady Hladíka řešit, má podobné znaky primitivní bezcitné hrubosti. Významnou roli tu bude opět hrát Hladíkův přítel, psychiatr Petr Dvořák, a také mladá posila kriminalistického týmu, magistra psychologie Jiřina. Vnese do jejich pátrání nějaké světlo „soví prsten“, který se v domě první oběti ztratil? Je to originál a nebo replika perského prstenového hlavolamu, co údajně ve středověku sloužil i jako schránka pro prudký jed, pro slavnou Lukretii Borgii? Stane se klíčem k celé události a nebo zůstane jen náhodnou souvislostí, která se ukáže jako málo důležitá? Příběh je citlivou autorovou exkurzí do světa dospívajících mladých lidí, závislých na drogách, a zároveň přesvědčivým obrazem současné společnosti. Knihu Noční pacient najdete zde. 
Zobrazit článek >
 
Sérioví vrazi
Vraždy se díky deformované a zvrácené mysli lidstva dějí každý den. Dokonce i člověk, než zjistil, že kámen by mohl být užitečný při opracovávání dřeva, či jako možné kladivo, patrně nejdřív posloužil jako vražedný nástroj. Taktéž klacek, než se o něj mohl člověk opírat, stavět, udržovat jím oheň, tak zcela jistě první využití bylo, že ho náš dávný předek použil jako vražedný nástroj. Vraždy se dějí každý den, někdy však násilní jedinci způsobí množství smrti a utrpení několika jiným jedincům a tak se z nich stávají sérioví vrazi. Definice vrahů Pokud chceme jednoduše definovat základní skupiny vrahů, pak bychom to mohli udělat následovně. Sériový vrah vraždí své oběti v sérii za sebou na různých místech a v různý čas. Masový vrah vraždí v určité mase, tedy všechny své oběti zavraždí na jednom místě v jeden čas. Pak je zde ještě záchvatový vrah, který je poměrně komplikovanější, protože vraždí v určité sérii, která je však jen vražednou vlnou, která z pravidla po nějaké době utichne a skončí.   Nejhorší sérioví vrazi Charles Manson, jedná se o amerického násilníka a zločince, který si času na svobodě opravdu dlouho neužil, protože většinu svého života strávil ve vězení. Z počátku pouze za krádeže, podvody, padělání kreditních karet a dobropisů. Po založení skupiny, která vešla ve známost jako „Rodina“ spáchal i několik velice brutálních vražd. Jedna z nejzávažnějších byla vražda Sharon Tate, která při smrti v osmém měsíci těhotenství. Manson byl poté odsouzen k trestu smrti, který byl však po změně zákonů upraven na doživotí a tak se Charles Manson nachází živ a zdráv ve své cele.   John Wayne Gacy byl americký sériový vrah, podnikatel a politický aktivista, byl známý také jako "Klaun zabiják". Po zničeném dětství, ve kterém jeho otec velmi týral, začal mlady John dostávat záchvaty, které jeho otec bral pouze jako projev slabosti a simulantství. Díky tomu, když dosáhl dospělosti, utekl z domu a již se nikdy nevrátil, přerušil veškeré styky se svým otcem a rodinou. V roce 1968 byl odsouzen za pohlavní styk s nezletilým chlapcem a byl následně poslán do vězení. Ovšem díky skvělému a vzornému chování byl po pouhých 18ti měsících propuštěn na svobodu. Po krátké době nato však došlo k první vraždě. Poté se začal oblékat jako klaun a začal působit na dětských slavnostech, oslavách narozenin a různých podobných akcí, získal si tak velkou oblibu a důvěru lidí. Díky těmto faktům, tak John Wayne Gacy spáchal vraždy 34 lidí, mezi kterými byly hlavně děti, které následně pohřbil ve svém sklepě. Vždy s úsměvem říkával „klaunovi projde všechno i vražda“. Nikdo však v té době netušil, co se za touto větou z jeho úst ukrývá za utrpení.   Richard Trenton Chase, známý spíše jako Upír ze Sacramenta, byl americký sériový vrah, nekrofil a kanibal. Richard z počátku začal trpět pouze silnou hypochondrií, následně se však tento stav zhoršoval. Začínal si stěžovat, že jeho srdce občas přestane tlouci, nebo že se jeho lebeční kosti uvolnily a pohybují se mu samovolně po hlavě. Po nějaké době začal trpět silným strachem o jeho srdce, které se podle něj zmenšovalo a sláblo, když přestal pít krev. Začal proto zabíjet králíky, ptáky, psy a jejich těla pojídat. Roku 1977 však nastal zlom a zabil svoji první oběť. Richard Chase zabil „pouhých“ 7 lidí, ovšem horší bylo, v jakém stavu byla nalezena těla, těchto nebohých obětí. Těla byla rozřezána, vnitřnosti si uskladňoval do ledničky a z velké části byla většina těl, již snědena.   Knihu o sériových vrazích zakoupíte zde Knihy s podobnou tématikou naleznete v této sekci Literatura faktu    
Zobrazit článek >
 
Krmení psů – Jak správně krmit svého domácího mazlíčka II
Pamatujte si, že pokud psovi jednou dáte jídlo od stolu, už se jeho neustálého loudění nezbavíte. Když svému mazlíčkovi ukážete, že vaše jídlo je třeba i lepší než jeho, bude neustále vyžadovat, abyste mu alespoň dali ochutnat. Psovi podsunujte granule do misky jindy, než jíte vy a nebo těsně před tím, než zasednete k jídelní tabuli. Pokud dáváte vašemu pejskovi zbytky od večeře, nikdy je do jeho misky nehrňte ihned po tom, co dojíte, ale položte jídlo do kuchyně a následně mu ho až vložte do mísy. Nemusíte vědět, že se jedná o vaše jídlo. V opačném případě by se mohl naučit loudit u vašeho stolu a prosit vás, abyste mu už něco do misky naservíroval.   Pozastavme se ještě u zbytků jídla a celkově ,,naší‘‘ vařené stravy. Říkáte si, proč by se pes neměl mít jako vy, že denně spořádáte tolik dobrého jídla a on jen granulky? Pak si ale vzpomeňte na fakt, že v granulích je přesně obsaženo vše, co má pes za den přijmout. Granule jsou vyvážené na cukry, tuky i bílkoviny. Obsahují podstatné vitaminy a minerály, které v lidském jídle leckdy chybí nebo se vyskytují v nedostatečném množství. Uvařením stravy navíc jídlo zbavujete potřebných a důležitých látek, a tak jich pes za den vstřebá ještě méně. Navíc ne každé lidské jídlo je pro psa dobré. Víte, jaké potraviny by domácímu mazlíčkovi mohly dosti uškodit? To zjistíte v samostatném článku.    
Zobrazit článek >
 
Harry Sidebottom a jeho knihy II
Autor kromě série s názvem Římský válečník sepsal taky pár dílů ságy Trůn Caesarův. Všechny jeho knihy jsou poutavé, rozhodně při čtení nezůstane vaše hlava chladná. Poznejte svět římského impéria a drsný závan minulosti. Trůn Caesarů – Železo a rez Kniha o intrikách a bojích, plná vražd a bitev, taková je kniha s názvem Železo a rez. Děj je uveden do roku 235 našeho letopočtu. Autor nám poutavě vypráví tehdejší dějiny. V tomto roce se toho stalo opravdu hodně. Vraždou Severa Alexandra a jeho matky končí klidná čtyřicetiletá vláda severovské dynastie. Nový císař je poměrně velkým překvapením. Na trůn usedá Maximinus, který nemá s císařskou krví nic společného. Jedná se o prostého vojáka, který se zkrátka povznesl na vyšší úroveň. Jak si poradí s nelítostnými barbary? Jak velké bude krveprolití? Trůn Caesarův – Ocel a krev Druhá kniha ságy vypráví příběh impéria z roku 238 našeho letopočtu. V zemi stále panuje krize, která přišla s minulou knihou. V jediném roce se na trůn chce dostat šest uchazečů. Dojde k vraždě prefekta císaře Maximina. Ten je sám prohlášen za mrtvého. Vlády se nakonec ujímají otec a syn Gordianus Starší a Gordianus Mladší. Jakmile se Maximin dozví o nových panovnících nenechá to jen tak. Zahajuje krutou bitvu oceli a krve, která neskončí jinak než velkým krveprolitím. Nastane v římském imériu konečně nekdy klid? Knihy Harryho Sidebottoma najdete zde.  
Zobrazit článek >
 
Emelie Shepp a její tvorba II
Bohové smrti Janě Berzeliusové je devět let. Právě se probudila v nemocnici. Vůbec si nepamatuje kým je, kde žije a jak se na lůžku vzala. O dvacet jedna let od tohoto aktu déle již jako mladá dáma dostane Jana za úkol vést vyšetřování podivné vraždy alias státní zástupkyně. Spolu s kriminálním komisařem Henrikem Levinem a inspektorkou Miou Bolanderovou pracuje intenzivně na vyšetřování případu. Situace se zkomplikuje ve chvíli, kdy dojde k nalezení výhružných dopisů v bytě zavražděného. Ještě divnější se situace stává ve chvíli, kdy je stopy dovedou k nezletilému chlapci. Ten je však nalezen mrtvý ještě dřív, než je vyslechnut. Při vyšetřování se však stane ještě něco zvláštního. Dojde k protnutí příběhu Jany a mladého mrtvého chlapce. Jak? To se již musíte dočíst sám v knize. Jana už se nemůže soustředit jen na vraždu a chce se dozvědět více taky o sobě. Státní zástupkyně se ocitá v nemalém dilema. Má o své minulosti sdělit něco víc policii a riskovat tak to, že přijde o své vydřené místo a nebo vše udrží v tajnosti a možná nikdy nedojde k rozhřešení případu? Jak si Jana poradí? Temná a ponurá atmosféra knihy vás doslova vtáhne do děje. Nebojte se však, že ybste četl pouze pesimistické řádky. Emelie dokáže psát velmi poutavě a nevázaně. Přečtěte si dílo, nebudete litovat. Knihu Bílé stopy Emelie Shepp najdete zde. Knihu Bohové smrti Emelie Shepp najdete zde.    
Zobrazit článek >
 
Sporty, o kterých jste pravděpodobně ještě neslyšel IV
Potápění v jeskyních Proč by se potápěči vrhali na dna oceánu jen tak, že? Z této aktivity vymysleli poměrně nebezpečný sport. Potápěči se vrhají k jeskyním a různými trasami je proplouvají. Bohužel to není úplně tak jednoduché a mnohdy hrozí, že nějaký potápěč už nevyplave, neboť se mezi jeskyněmi ztratí a nedostane se včas na hladinu. Potápění v jeskyních ej však pro potápěče největším dobrodružstvím, neboť mohou objevovat nová místa se záhadami a novými mořskými tvory, které nejsou obyčejně k vidění. Famfrpál Není se co divit, že milovníky Harryho Pottera napadlo, že by si mohli taky zahrát famfrpál. Při zápase mají dokonce i ,,košťata‘‘, hřiště je postaveno úplně stejně jako ve filmu. Bohužel hráči se doposud nenaučili létat. Tento druh sportu se koná i u nás v České republice. Přijďte se podívat, může to být zábava. Kouzelnické turnaje probíhají například v Praze nebo v Olomouci. Slackline Tento sport možná znáte, jen si ho třeba nespojíte s názvem. V poslední době se totiž k nám poměrně dost prodírá. Jedná se o speciální aktivitu, kdy se napne speciální plochý provaz například mezi dva stromy a pak už se ho je akrobat snaží přejít, aniž by spadnul na zem. Udržovat rovnováhu na poměrně úzké ploše se ještě může naučit kde kdo, ale pak jsou i tací, kteří skočí z lana na lano například salto nebo jej přejdou po rukou. Láká vás více sportovních zajímavostí? Přečtěte si knihu Sport a meditace, která řeší tuto tematiku z trochu jiného úhlu. Publikaci najdete zde. 
Zobrazit článek >
 
Pozvánka na výstavu pro zahrádkáře do Kroměříže
VÝSTAVA FLORIA V KROMĚŘÍŽI Datum: 13. - 14. 4. 2019 Jedná se o největší zahradnickou výstavu v České republice. Moderní výstaviště v Kroměříži pořádá každý rok největší výstavy svého druhu pro všechny zahradníky a zahrádkáře - Floria Jaro, Floria Léto a Floria Podzim. Tyto výstavy mají svoji tradici jíž více jak 40 let a každý rok je navštíví přes 150 tisíc návštěvníků. Areál Výstaviště Kroměříž o velikosti čtyř hektarů obsahuje svě výstavní haly, jeden hektar zastřešených pavilonů, šest jedinečných tematických zahrad a unikátní atrakce pro děti. Na výstavách Floria zakoupíte vše co budete potřebovat pro váš dům a zahradu. Nabídky k nákupu dostanete od stovek prodejců z celého Česka i ze zahraničí. Čekají tu na vás tematicky vyzdobené pavilony tisíci květinami. Taktéž si můžete zajít poslechnout některého účinkujícího z předních hvězd hudební cény. Pokud vás přepadne chuť na něco dobrého, navštivte některý z desítek stánků s občerstvením nebo některou z restaurací s širokou nabídkou chutného občerstvení. Máte-li v plánu rekonstrukci vaší zahrady, určitě zde naleznete velkou škálu inspirace. Taktéž kniha ZAHRADA SÍLY vám poskytne podrobné návody, kterak zahradu založit a dále rozvíjet do krásy a originality, jak pojmout různé zóny a spoluutvářet jejich charakter, kam nejlépe umístit posezení – s ohledem na to, kdo je bude užívat. Dovíme se, jak pojmout vchod a jeho okolí, abychom se rádi vraceli domů, kam nejlépe nasměrovat terasu, jak se vypořádat s některými méně příjemnými vnějšími okolnostmi, kterak zpevnit svah, jaké pocity se zpravidla objeví při stoupání vzhůru či sestupu dolů a jak jim můžeme popřát sluchu, která schodiště jsou praktická a která spíše okrasná, jak modelovat otevřené prostory i skryté kouty, kde chceme mít především soukromí.  
Zobrazit článek >
 
Richard Laymon a jeho knihy II
Sklepení Již sám o sobě zní titul Sklepení tak trochu podezřele. Možná ukazuje na hlavní místo, kde se zápletka bude odehrávat. Ano, je tomu opravdu tak. Po delším úvodu, který je však nutný k pochopení celého děje, se dostáváme k hlavním postavám. Donna, matka žijící již sama se se svou dcerou vydává na útěk před svým manželem, kterého právě propustili z vězení. Donna má strach o svou dceru, bojí se, že na ni její bývalý zase vztáhne ruku. Hledají útočiště, chvíli marně, ale ve spěchu nakonec vkráčí do Domu bestie. Do toho domu, kam se sjíždějí turisté s fotoaparáty a nechávají se unést příběhem stovek lidí, kteří zde byli brutálně zavražděni, mučeni nebo znásilněny. To bohužel ještě není všechno, to nejhorší se skrývá v podzemí, ve sklepě patřícím k domu.  Jedné deštivé noci  Tohle nebude pěkný příběh, blíží se něco velice krutého, krvavého a téměř neuvěřitelného. Vlastně se to neblíží, už je to tady. Co je to za déšť, když je přímo horký a opravdu silný? Jde snad o magii? Zřejmě ano, neboť milující městečko se najednou proměňuje v ohavnou nestvůru. Bezkonfliktní lidé se najednou mění. Zabíjí se, rvou se a ještě je to těší. Městem tedy neprotéká už jen voda, ale taky krev, Dá se z toho vůbec ven?  Putovní upíří show Tři kamarádi, kterým ještě nebylo osmnáct mají sen dostat se na představení Putovní upíří show, která je lákadlem pro mnoho místních, ale i turistů, neboť v ní má hlavní roli opravdová upírka, která je navíc neuvěřitelně krásná. Když se pokouší dostat na show, podívají se někam, kam vůbec nechtěli. Prožijí příběh, který by se jim nezdál ani v tom nejhorším snu. 
Zobrazit článek >
 
Jak zpracovat houby, aby dlouho vydržely? Servírujeme vám osm možností! I
Je to tu. Dešťové přeháňky dorazily a odborníci už předpokládají první velké výskyty hub. Taky už plánujete houbovou sbírku? Nebo jste snad už v první krátké vlně nějaké přírůstky nasbíral? Ať je to tak či onak, na obří houbové nálože se teprve jistě připravujete. V našem magazínu jsme se již zabývali tématy typu jak houby sbírat nebo kam a kdy se na houby vydat. Dnes se podíváme do kuchyně. Co dělat s tolika houbami hned v několika košících? Jak nadílku zpracovat? Čtěte dál tento článek a dozvíte se víc. Před mražením je tepelně opracujte Houby jsou samozřejmě živý organismus. Pokud bychom je porovnávali s dalšími dary přírody, mohli bychom říct, že jsou houby jedním z nejaktivnějších organismů. Vylučují mnoho látek, taky toxiny, které jsou pro  naše zdraví nevhodné. Funkce rozkladu bohužel chlad nezastaví. Proces vývoje houby zastavíte jedině teplem. Proto je důležité, abyste houby před vložením do mrazáku tepelně opracoval. Postačí spaření vroucí vodou. Můžete taky houby pět minut v hrnci podusit. Bohatě bude stačit podušení v mikrovlnce. Tepelná úprava má velkou výhodu. Houby pustí přebytečnou vodu a do mrazáku se vám alespoň vejde větší houbová porce. Po vyndání z mrazničky nečekejte, až houby rozmrznou. Přidávejte je do jídla ihned. Docílíte tak nejen lepší konzistence hub, ale neztratíte ani jejich plnou chuť. 
Zobrazit článek >
 
Dan Simmons – Děti noci
Americkému spisovateli Danu Simmonsovi je nyní 69 let. Za svou kariéru toho stihl opravdu hodně. Znáte tohoto autora hororových románů, science fiction a napínavých příběhů? Roku 1971 dokončil Simmons studia angličtiny. Tu měl už od mládí zkrátka v krvi. Po studiích se živil jako učitel. Nejprve pracoval na základní škole a poté se zaměřoval pouze na vyučování talentovaných děti. Svou první knihu vydal až v roce 1987, v den, kdy se narodila jeho dcera. Od té doby se živí pouze jako spisovatel.  Simmons sklidil mnohonásobná ocenění. Ta na jeho kontě neustále přibývají. Světově se proslavil hlavně díky tetralogii s názvy jednotlivých knih: Hyperion, Pád Hyperionu, Endymion a Vzestu Endymionu. Tyto čtyři knihy vyšly v rozmezí deseti let. V průběhu tvorby na této sáze se však autor zaměřoval i na kratší romány nebo sbírky. Sepsal obrovské množství příběhů s hororovou tématikou. 'Mezi jeho další známé dílo patří kniha Děti noci. Vypráví příběh chlapce Joshuy, který byl očividně kvůli špatné krevní transfuzi nakažen virem HIV. Jeho imunitní systém však na tuto látku reaguje nulově. O tomto zvláštním a nevysvětlitelném úkazu se dozví i epidemioložka Kate Neumanová. Začne se snažit o to, aby záhadu rozluštila. Myslí si, že je na cestě k vyřešení léčby rakoviny i jiných nevyléčitelných smrtelných nemocí. Časem však rozplétá jednotlivé uzlíky k rozluštění největší záhady člověka a pomalu zjišťuje, že Joshua bude trochu něco jiného, než lidský druh. Co je tedy Joshua zač? Jak na nebezpečné bádání doplatí Kate? To se dozvíte v knize Děti noci, kterou najdete zde. 
Zobrazit článek >
 
Houby jako lék - Hlíva ústřičná + recept na polévku
Pokud nás trápí nějaké zdravotní neduhy, jdeme k lékaři nebo sáhneme po bylinkách. Ale víte o tom, že jsou léčivé i houby? Mezi nejznámější houbové léčivky patří: Hlíva ústřičná Jidášovo ucho Reishi Čaga Hlíva ústřičná - obsahuje řadu vitamínů (B, C, D, K, ...) a stopové prvky (draslík, fosfor, jód, selen, sodík a železo). Tato houba pomáhá při: astmatu bolestech kloubů ekzémech bolestech kloubů vysokém krevním tlaku cukrovce vysokém cholesterolu boji s rakovinou regeneruje buňky proti stárnutí Konzumace hlívy je možná jak v čerstvém, tak i sušeném či tepelně upraveném stavu. Z hlívy se připravuje vynikající polévka tzv. "dršťková". RECEPT: Dršťková polévka z hlívy Ingredience: 2 cibule sůl 1 stroužek česneku 1 lžíce sádla masox majoránka pepř mletý 500 g hlívy ústřičné paprika - sladká mletá jíška z hladké mouky Postup: Nakrájíme si cibulku na kostičky a zpěníme ji na sádle. Přidáme nakrájenou hlívu ústřičnou na pásky a podusíme. Přidáme papriku, zalijeme vodou, osolíme a opepříme. Přivedem k varu, vhodíme Masox (kostku) a 20 minut vaříme. Pak přidáme světlou jíšku. Polévku duchutíme drcenou majoránkou a česnekem. Hlívu mohou konzumovat také děti, těhotné i kojící ženy. Snad jen je dobré vědět, že konzumace ve větším množství může vyvolat projímavé účinky a pro někoho může být hlíva obtížně stravitelná a může způsobit nepříjemné trávicí problémy. Kniha " HOUBY JAKO LÉK" představuje nejvýznamnější druhy léčivých hub a nejnovější poznatky o jejich konkrétním využití a vlivu na lidský organismus. Knihu zakoupíte v našem eshopu zde: knihy.eiffeloptic.cz          
Zobrazit článek >
 
Cestujte, nejen prstem po mapě
Čas dovolených a poznávání zajímavých míst a kulturních památek není spjato pouze s letním obdobím. Krásu přírody v rakouských Alpách, nebo zajímavé exponáty v pařížských muzeích můžete obdivovat i v zimě. Co třeba navštívit některé z evropských kulturních památek, které jsou v seznamu UNESCO? A nemusíte jezdit zase tak daleko. Plno krásných a obdivuhodných kulturních památek najdete i u našich slovenských sousedů. Zajeďte se podívat například: Vlkolínec se nachází zhruba 20 minut autem od města Ružomberok. Jedná se o nejzachovalejší a nejkompletnější celek původních lidových staveb na Slovensku. V tomto skanzenu najdete dřevěnou architekturu horských a podhorských oblastí, která je obklopena terasovými políčky a pastvinami, a ze severu je chráněna masivem Sidorovo. Spišský hrad je vhodný k navštívení pro všechny věkové kategorie a také pro rodiny s dětmi. Můžete se projít po hradbách, rozhlédnout se do okolí, vystoupat na vyhlídkovou věž či si prohlédnout expozice archeologických nálezů a různých zbraní a také hradní mučírnu nebo gotická kapli sv. Alžběty. Centrum Bánské Štiavnice Centrum Bardejova Další zajímavé památky ze seznamu UNESCO, které stojí za návštěvu najdete v knize SKVOSTY EURÓPY. Kniha obsahuje seznam všech evropských památek UNESCO, který je doplněný o nádherné fotografie a zajímavý text.        
Zobrazit článek >
 
Naučte se vařit I
Již několikrát jste přemýšlel nad tím, jaké by to bylo kdybyste uměl vařit? Že by vás to dokonce bavilo, ale nevíte jak na to? Chcete oslnit vaši přítelkyni nebo ženu pokrmem uvařeným z lásky? Ne nadarmo se říká, že láska prochází žaludkem. S tímto návodem a drobnými tipy se stanete skvělým kuchařem během několika týdnů. Jak na to? Nejdříve vás musím upozornit, že vařit se bohužel nenaučíte ze dne na den. Chce to svůj čas. Nic si nedělejte z neúspěchů. Chybami se člověk učí. Naučte se přijímat připomínky a poslechněte si, jak by se jídlo dalo uvařit lépe. Pro začátek je dobré, mít na vaření svého učitele. Může vám pomáhat vaše milá, třeba váš u plotny zkušenější bratr, kamarád. Nebo můžete poprosit vaši maminku. Ta z vás bude mít jistě velkou radost. Bude jí potěšením naučit vás speciální kuchařské triky. Nejdříve sledujte, pak opakujte, následně vařte sám. Jestliže jste nesehnal žádného učitele nebo se jen zkrátka chcete naučit vařit sám, pak můžete navštívit kuchařský kurz pro začátečníky, kde vás a další přihlášené lidi talentovaní kuchaři seznámí se základy vaření a určitě vás naučí připravit pár základních jídel. Pokud jste single, můžete navštívit kurz vaření pro nezadané a třeba v něm objevit vaši nastávající. Pamatujte si, že nejprve je dobré začít s těmi nejsnadnějšími recepty. Obtížnost vaření je třeba stupňovat s rostoucími zkušenostmi. Po dovaření nezapomeňte váš výtvor ochutnat. Pokud vám v něm nějaká ta surovina nebude sedět, klidně si zapište, co příště musíte udělat jinak. Po chvíli už vám to půjde samo. Kuchařku Mňam aneb prima vařečka 2 najdete zde. 
Zobrazit článek >
 
Mons Kallentoft a jeho tvorba I
Spisovatel Mons Kallentoft se narodil v roce 1968. Nejprve se zabýval novinářskou prací, zabýval se taky reklamou. Když však napsal svoje první rozsáhlejší dílo s názvem Pesety, to se stalo přesně v roce 2000, už literaturu neopustil. Za své dílo dostal cenu Katapultpriset, jedno z nejvýznamnějších ocenění. Ještě více známým se stal po vydání kriminální série o inspektorce Malin Forsové, která započala románem Zimní oběť. Toto dílo bylo přeloženo do šestadvaceti jazyků. Do češtiny bylo doposud přeloženo již poměrně velké množství děl, stále se však překládají další. Ty nejlepší budou dnes představeny v našem článku. Pokud máte pár volných chvilek, tato kniha rozhodně stojí za přečtení. Neváhejte a přečtěte si alespoň jednu z mnoha navrhovaných knih. Která vás zaujala nejvíce? Zimní oběť A je to tu, není na co čekat, začněme výše zmiňovanou inspektorkou Malin Forsovou, mladou svobodnou matkou. Dostane se jí pod ruce neobvyklý případ. Jednoho dne, kdy mráz doslova pálí až za ušima, je nalezeno tělo mrtvého muže, respektive oběšence. Nenachází se však na zemi. Tělo visí v pusté krajině na jednom z vysokých stromů. Už z tohoto popisu můžeme vytušit, že jde o jakousi záhadu. Je třeba poznat muže, zjistit příčiny jeho smrti a taky se zaměřit na samotné vyšetřování. V takovýchto případech je třeba myslet na to, že ne každé vypovězené tvrzení může být pravdivé. Poradí si Forsová s případem a připíše si na své konto další zdolaný případ nebo bude potřebovat pomoct? Přečtěte si poutavou knihu, kterou po přečtení pár stránek už nezavřete. Knihu Zimní oběť najdete zde. 
Zobrazit článek >
 
Douglas Preston & Lincoln Child - Knihy I
Děl mají autoři na svém kontě velice mnoho. Podíváme se na výběr těch nejlepších. Ztracený ostrov Ztracený ostrov je třetím knihou ze série v původním znění Gideon Crew. Tento díl nesleduje nikoho jiného než Gideona, který je opět pověřen těžkým úkolem. Vzhledem k tomu, že jeho život již visí na vážkách, nemá důvod k odmítnutí. Dozvídáme se, že hlavní hrdina má ukrást list ze vzácného Evangeliáře z Kellsu, který je chráně perfektně vybudovaným bezpečnostním systémem. Gideon ho však i přes to překoná. Děj však vyvrcholí ve chvíli, kdy se dozvíme, že nejde jen tak o ledajaký kus listu. Na zadní straně se totiž skrývá mapa k pokladu. Gideon se bude snažit najít ho ze všech sil, vždyť může vyléčit jeho nemoc! V jeho cestě za dobrodružstvím ho bude doprovázet krásná Amy. Podaří se jim dojít k cíli? Modrý labyrint Na prahu domu zvláštního agenta FBI Aloysia Pendergasta se objeví mrtvola jeho zapřisáhlého nepřítele – oběť vraždy. Kdo je pachatel, jaký měl motiv a co se pokouší Pendergastovi sdělit? Jedinou stopu představuje kousek tyrkysu, nalezený v těle zavražděného. Ten zavede Pendergasta až k opuštěnému dolu na břehu Saltonského moře, slaného jezera v Kalifornii; odtud pak směřuje pátrání hluboko do neblahé minulosti agentovy rodiny. Kromě přízračné epizody z rodinné historie však číhají na Pendergasta i další nástrahy: sleduje ho totiž vrah, který se chce pomstít za dávný prohřešek. Zanedlouho se agent ocitá ve spleti ďábelských plánů, které ho zraňují na duši i na těle… Chladnokrevná msta Pandergast žil se svou manželkou ve Skotsku šťastným životem. Tedy až do této chvíle. Jednoho dne byla Helen, manželka agenta zavražděna. Pandergast se rozhodne utěšit svůj zármutek cestou pomsty. Nebude to však jednoduché. Skotské kroky ho zavedou až do samotného New Yorku, kde se agent dozvídá až neuvěřitelné skutečnosti, kterým snad ani nemůže věřit. Všechno, čemu důvěřoval se rozpadá a on stojí v čele zvláštní skutečnosti. Knihy Douglase Prestona a Lincolna Childa najdete zde.  
Zobrazit článek >
 
Fantasy v podání Daniela Abrahama II
Dračí cesta V Dračí cestě se proplétají příběhy několika hrdinů. Dozvídáme se o Marcusovi, který nestojí o válku a chce odjet z města dříve, než nějaká vypukne. Jenže jak se z města dostane sám, bez mužstva? To už totiž bylo dávno odvedeno do armády. Jiná hrdinská dívka Cithrin má zase jiný úkol. Musí převést státní bohatství přes válečné pásmo. Jenže ona nic o válkách neví. Teda téměř nic. Vydává se odhodlaná na cestu s tím, že možná rozumí penězům, ale ne válce. Je hodně chytrá. Bude ji však chytrost na cestě stačit? Do třetice na scéně máme ještě Gedera, který sice pochází z královské rodiny, ale šermování nikdy nebylo nic pro něj. Raději by filosofoval. Jak ho boje změní? Stane se z něj jiný člověk? Jaké budou osudy hlavních hrdinů? Dovedou svůj sen do konce? Dračí cesta je první díl série Mince a dýka. O pokladu Ciboly Brány otevřely cestu k tisíci nových světů a vypukla kolonizační horečka. Z domovských planet lidstva sem proudí osadníci, kteří hledají nový život. Ilus, první lidská kolonie v tomto rozlehlém pohraničí, se rodí z krve a ohně. Nezávislí osadníci stojí proti drtivé síle kolonizační lodi mocné korporace, které mohou čelit jedině odhodláním, odvahou a dovednostmi, získanými v dlouhé válce doma. James Holden a posádka jeho malé lodi jsou vysláni na planetu, která se ocitá na pokraji válečného konfliktu, aby tam zajistili mír a do zmatku vnesli řád. Ale čím hlouběji Holden proniká do situace, tím více sílí jeho přesvědčení, že jeho mise je předem odsouzena k neúspěchu.Našeptávání mrtvého muže mu navíc připomíná, že obrovská galaktická civilizace, jíž tyto světy patřívaly, zanikla. A že ji něco zničilo. Další knihy dvou autorů skrývajících se pod pseudonymem James S. A. Corey najdete zde. 
Zobrazit článek >
 
Harry Potter ve filmu a knize: Znáte největší rozdíly? III
K významným postavám knihy, které se ve filmu vůbec neobjevují, patří například skřítčí dívka Winky, která má na svědomí útěk Barzy Skrka juniora z Azkabanu. Další, určitě oblíbenější postavou, je taky duch Protiva, který Harrymu a jeho kamarádům poměrně dost dokáže zavařit, a to hned několikrát. Ve filmu o něm vůbec nevíme. Tohoto ducha znají mimo čtenářů taky hráči počítačových her s motivy Harryho Pottera. Duchové jsou celkově ve filmech upozaděni, nevidíme ani oslavu úmrtí Skoro bezhlavého Nicka a další slavnosti.  Myslánka. Předmět, který umožňuje Brumbálovi a následně i Harrymu vidět do minulosti. V knize se například vracíme do dětství Voldemorta. Dozvídáme se podstatné informace o jeho narození i dětství.  Zatímco v knize se po vypití mnoholičného lektvaru mění kouzelníkům i hlasy, ve filmu se tak nestává. Pokud se však zamyslíte, i když tvůrci měli v plánu nechat postavám své hlasy, tento plán porušili ve čtvrtém díle, kdy Barty Skrk Junior má hlas Moodyho.  Díky knihám se taky dozvídáme mnohem víc o celé rodině Longbottomových. Při čtení dílu pět vás na stránkách knihy čeká taky další těžký souboj. ,,Vláda‘‘ Dolores Umbridgeové je trochu přeceněna.  Je jasné, že za pomoci knihy poznáte mnohem více postav. Tak je to i se skřítky. S nimi si trojice hrdinů užije mnohem více zábavy, než ukazuje film. V něm vlastně poznáte jen dva skřítky domácí. Pokud jste četl knihu, víte, že se Hermiona se stala zakladatelkou zvláštního spolku pro ochranu domácích skřítků.  Ve filmu bohužel nezjistíme, jak dochází k přípravám školních hostin. To je škoda, protože jde opravdu o věc velkolepou.  Znáte všechna filmová kouzla? Ne? Jejich teorii i praxi se můžete naučit pomocí krásné publikace.   
Zobrazit článek >
 
Templáři
Tajemný řád, který je od svého vzniku opředen mnoha tajemstvími a legendami. Řád templářů, celým názvem Chudí rytíři Krista a Šalamounova chrámu. Tento křesťanský rytířský řád byl jedním z nejmocnějších řádů středověku. S mocí a velikostí jakou měl, se mu mohl rovnat pouze Řád německých rytířů a Řád johanitů.   Založení a vznik řádu Založení řádu předcházelo několik událostí. Po dobytí Jeruzaléma a následném ustavení jeruzalémského království došlo k silnému nárůstu počtu poutníku, kteří se chtěli vypravit do Jeruzaléma. Cesty do Jeruzaléma se hemžily lupiči a vrahy, kteří okrádali poutníky nebo je prodávali do otroctví. Samotný vznik templářského řádu úzce souvisel s touhou poskytnout ochranu neozbrojeným poutníkům. Jedním z bezprostředních důvodu ke vzniku řádu mohlo být napadení 700 poutníků na cestě do Jeruzaléma, kdy bylo 500 z nich zabito a 100 zajato muslimskými útočníky. Přesné datum založení řádu není známo, ale pravděpodobně vznikl v roce 1119 nebo 1120, i když kronikář Vilém z Tyru uvádí jako rok vzniku léto 1118. První písemná zmínka o řádu pochází z prosince roku 1120. Templáři se od svého vzniku těšili přízně krále, patriarchy, ale byli uznáváni i významnými poutníky jakým byl například Fulko V. z Anjou, který se v roce 1120 stal dokonce přidruženým členem řádu. Další významný poutník, který se roku 1125 stal členem samotného řádu, byl Hugo I. z Champagne. Král Balduin dokonce požádal Bernarda z Clairvaux, aby pomohl templářům získat papežské schválení řádu. „ Bůh naučil vaše ruce bojovat a prsty válčit...“ – Bernard z Clairvaux.   Rozmach řádu Během 25 let své existence se templářům podařilo se dostat přímo do centra dění ve Svaté zemi. Před odjezdem druhé Křížové výpravy byli schopni svolat do Paříže 150 svých rytířů, kteří se se poté přidali k francouzským vojákům při cestě na východ. Během výpravy se řádový mistr Evrard z Barres ve Francii stal jedním z hlavních rádců francouzského krále Ludvíka VII. V průběhu výpravy král svěřil templářům plnou odpovědnost za ochranu vojska během tažení, byli pověřeni jakousi eskortou vojska. Král takto rozhodl zejména, protože templáři měli zkušenosti s tureckou taktikou rychlých útoků jezdectva na křídlech. Na druhou stranu, když se král během křížové výpravy dostal do finanční nouze, byli to templáři, kdo mu půjčil velkou sumu peněz. V červenci roku 1148 se spolu s křižáckými vojsky podíleli templáři také na neúspěšném tažení na Damašek. Podle některých obvinění mohli za neúspěch tažení právě templáři, kteří údajně přijali úplatek, aby městu tajně pomohli. Velmi brzy po skončení křížové výpravy zemřel velmistr Robert z Craonu a na jeho místo usedl Evrard z Barres. V 70. a 80. letech 12. století působilo na východě přes 600 templářských rytířů a 2000 seržantů.   Legendy a pověsti Jak jsem již zmínil v úvodu, templáři byli a dodnes jsou opředeni mnoha legendami a tajemstvími. Jádro templářů mělo být údajně tvořeno tajnou organizací, jejíž kořeny sahaly hluboko do pohanských dob, ještě před počátky křesťanství. Rytíři byli později obviňováni z magických rituálů a uzavírání dohod s démony, včetně klanění se démonickému symbolu nazývanému Bafomet či Baphomet.   Pokud Vás Templáři zaujali a chcete se dozvědět něco víc, tak si můžete přečíst knihu Templáři, mýty a fakta, kterou napsal Michael Haag   Knihu zakoupíte zde
Zobrazit článek >
 
Dovolená v Česku – Kam se vydat? IX
Poslední prázdninový víkend je před námi. Pojďme společně vymyslet, kde byste si mohl užít ještě relativně teplý víkend. Udělejte dětem parádní rozlučku s volnými letními dny. Krokodýlí zoo Protivín (Písecko) Zoo Protivín není největší zoo s krokodýly jen u nás, ale je největší zahradou v celé Evropě. Na ploše 2000 metů čtverečných spatříte 22 druhů krokodýlů z celkových 23 popsaných na Zemi. V zoo se skrývají největší chovné skupiny nejohroženějších druhů krokodýlů světa. Narazíte zde na gaviála indického a sundského nebo na krokodýla filipínského. Pokud budete mít štěstí, uvidíte i nějaké to krokodýlí mládě. Největší atrakcí zahrady je asi Golem, obří krokodýl měřící přes čtyři metry. Expozice krokodýlů je doplněna taky výstavou jedovatých hadů. Na závěr budete dopodrobna moci prozkoumat kostru krokodýla. Více takových výletů? Pak si domů pořiďte knihu s názvem Ottův atlas - Výletní trasy ČR, kterou najdete zde. Unikátní vydání Ottova atlasu turistických tras se zaměřuje na nejkrásnější a nejzajímavější místa Čech, Moravy a Slezska včetně pohraničí, s přesahem do okolních zemí. Průvodce je na základě geografického klíče rozdělen do 12 oblastí, u každé se nabízí více než 20 atraktivních pěších a cyklistických výletů s popisem nejvýznamnějších přírodních a historických památek. Výletní trasy jsou navrženy tak, aby začínaly a končily v místech s dobrou návazností hromadné dopravy a případné občerstvení. Trasy jsou přehledně označeny a rozděleny podle náročnosti do čtyř stupňů a u každé je doplněn graf, z něhož je patrné celkové převýšení, všichni turisté si tak budou moci zvolit trasu, která nejlépe odpovídá jejich aktuálním možnostem. Každá trasa je opatřena stručnou charakteristikou výletu a popisem povrchu cesty, u cyklistických tras je vždy doporučen i vhodný typ kola. O památkách a zajímavostech včetně užitečných kontaktů a odkazů se stručně dočtete na konci každé trasy. Součástí výletů je také tip, na jehož základě si trasu můžete upravit dle vlastních přání či potřeb. Podrobná mapka zobrazuje vždy příslušný úsek, trasa je v něm barevně zvýrazněna. Přiložené fotografie dokládají atmosféru kraje a zachycují nejzajímavější cíle výletu. Zároveň kniha obsahuje QR kódy, které vám v pohodlí domova umožní načíst údaje o každé trase do vaší navigace či chytrého telefonu. Stačí si stáhnout gpx soubor, pomocí něhož se na svých výletech necháte vést.
Zobrazit článek >
 
Příběh Josefa Kouteckého – Osm múz mého života
Za nejvýznamnější dílo, které je spojené s Kouteckým bychom mohli považovat knihu Osm múz mého života. Sice nejde o Kouteckého přímé autorství, ale kniha je tím nejlepším zdrojem, kde si můžete přečíst podstatné informace i osobní zkušenosti, jednoho velkého hrdiny, Josefa Kouteckého. Autorkou knihy je Martina Riebauerová. V jejím díle jsou zaznamenány rozhovory, které vedla s Kouteckým díky pravidelným setkáním u ranní kávy. Dozvíte se více o mladickém životě tohoto muže, taky o jeho zaměření. Možná vás překvapí, že ne vždy byla jeho specializace jasná. Dozvíte se o jednotlivých životních láskách velikána, samozřejmě o medicíně a fauně, o hudbě a češtině, o jeho milující Praze, o oblíbených starožitnostech, poznáte i jeho víru. Některé řádky jsou samozřejmě věnovány i jeho ženě Jitce, která v mu loňský rok zemřela. Na závěr by bylo dobré připomenout, že dle autorky této výjimečné knihy je Koutecký i ve svých 85 letech stále energickou osobou a tím nejbáječnějším vypravěčem. Skvělou knihu Osm múz mého života najdete zde. Knižní rozhovor, který vznikl po sérii pravidelných setkání u ranní kávy s věhlasným profesorem Josefem Kouteckým, zakladatelem české dětské onkologie. Život tohoto moudrého muže mnohonásobně překračuje dimenze jednoho oboru, a tak autorka rozdělila rozhovor celkem do osmi pasáží, jež představují jednotlivé životní lásky profesora Kouteckého. Je to medicína, fauna, hudba, čeština, Praha, starožitnosti, víra, a v neposlední řadě jeho milovaná žena Jitka, která mu loni zemřela. Josef Koutecký, ačkoliv je mu dnes již pětaosmdesát let, zůstává fascinujícím vypravěčem, kterého není třeba podrobovat palbě otázek, ale kterému se vyplatí empaticky a trpělivě naslouchat.
Zobrazit článek >
 
Tajnosti Aljašky a další zajímavosti I
North to the Future aneb Na sever do budoucnosti – tak zní oficiální prezentace státu Aljaška. Pojďme objevit její kouzlo a nespočet zajímavostí. Na Aljašce leží nejrozsáhlejší pevninské ledovce severoamerického kontinentu, nachází se zde více než tři miliony přírodních jezer. Z románů Jacka Londona můžete znát například město Dawson. Dalším turisticky oblíbeným místem je řeka Yukon, území hor, národní park Glacier Bay a město Sitka. Na území Aljašky se dostanete samozřejmě letadlem. Pokud toužíte po nových zážitcích, zvolte raději Alaska Highway.  Stát se taky někdy přezdívá jako America’s Last Frontier, tedy poslední hranice Ameriky. Podle tamních obyvatelů je toto pojmenování místními neschvalováno. Původní obyvatelé Aljašky jsou samozřejmě Eskymáci. Objevena a kolonizována byla po roce 1741, kdy ji navštíviil dánský mořeplavec Vitus Bering. Stalo se tak náhodou, když se vracel ze Sibiře. Na poloostrově se nakonec neusadily země současné Evropy, ale o dvacet let později se na poloostrově seskupili ruští velrybáři. Stát dodnes vlastní jednu z nejoblíbenějších osad Sitka.  Hlavní město země dostalo jméno po Joeu Juneauovi. Jde o muže, který v roce 1880 odstartoval aljašskou zlatou horečku. Prohlásil, že na Aljašce, známé jako nejsevernější stát Ameriky, našel zlaté valouny. Netrvalo dlouho a země vzkvétala obrovským množstvím dobrodruhů, kteří se chystali z území odjet o dost bohatší.  Počet obyvatel na Aljašce se pohybuje okolo čísla 720 tisíc. To je v porovnání s rozlohou opravdu dost málo, toto číslo zdaleka nedosahuje ani na počet obyvatel v Praze. Když přepočítáme populaci k přiděleným kilometrům, každý člověk má pro sebe více než 2 kilometry čtverečné.  Zajímá vás, jak vypadá pravé aljašské dobrodružství? Pak se podívejte do knihy S bráchou na Aljašce, která vám prozradí nejen vše o cestování po této zemi, ale taky se dozvíte plno dalších zajímavostí ze zdejší oblasti.   
Zobrazit článek >
 
Vyrazíme do Mnichova? II
Deutsches Museum Pokud vás zajímá technika, navštívit byste měl největší technologické muzeum světa. Jedná se o nejslavnější muzeum v Mnichově. Mezi další oblíbené cíle turistů patří Glyptothek nebo Museum Brandhorst. Zvonkohra na Nové radnici Neues Rathaus zdobí náměstí Marienplatz. Její přední stranu pak dělá ojedinělou zvonkohra, která byla vyrobena a zkonstruována na počátku dvacátého století. Skládá se z více než třiceti figurín, obsahuje taky čtyřicet tři zvonů, které vytváří při spuštění krásné melodie. Oproti našemu Orloji jsou figuríny mnohem větší, jejich výška je s srovnatelná s postavami v životní velikosti. Zvonkohra vypráví příběh ze šestnáctého století, zastavte se odhalte jeho děj. Nymphenburg Sídlem panovníků, kteří vládli území Bavorksa, tím byl Nymphenburg. Jedná se o poměrně velký palác s nádhernými zahradami, do kterých se musíte podívat. Divadla V Mnichově to žije kulturou a hlavně divadly. Napadlo by vás, že se zde vyskytuje celkem 89 fungujících jevišť, na kterých se minimálně několikrát měsíčně hraje či zpívá? A teď které divadlo si vybrat, že? K nejoblíbenějším patří Bavorská státní opera, Německé divadlo, Komorní divadlo nebo Rezidenční divadlo. Oktoberfest Mnichovský pivní festival, který je známý jako největší pivní festival na světě. Probíhá celkem šestnáct dní a končí první říjnovou neděli. Pokud odkládáte návštěvu Mnichova na neurčito, vyrazte do města právě v době tohoto festivalu, zažijete opravdu neobyčejný zážitek. Nebudete ochutnávat jen piva, připraveny jsou v centru města mnohé stánky s jídlem, taky pouťové atrakce a jiné zábavy. Přijeďte, nebudete litovat. Jen myslete na to, abyste si ubytování ve městě zajistil dopředu, ideálně už nyní. Již několik týdnů před festivalem jsou hotely beznadějně vyprodány. 
Zobrazit článek >
 
Knihy Chrise Cartera I
Autor Chris Carter se narodil v roce 1965 v Brazílii, jeho původ je však Italský. Od mládí byla jeho vášní psychologie, tu vystudoval. Zabýval se taky sledováním zločinců na Michiganské univerzitě. Po studiích získal Carter skvělou pracovní pozici. Stal se členem týmu soudní psychologie michiganského státního zastupitelství, kde vyslýchal dokonce i sériové vrahy, kteří byli odsouzeni k doživotním trestům. Na začátku devadesátých let se autor ale rozhodl přestěhovat se do Los Angeles. Zde působil jako kytarista v různých rockových skupinách. Psát začal až v nedávných letech, po roce 2000. Nedávno se přestěhoval do Londýna a spisovatelské dráze se začal věnovat naplno. Jeho prvním románem je dílo s názvem Dvojitý kříž, který u nás vyšel v roce 2013. Dvojitý kříž Detektiv Robert Hunter je poměrně samotářský detektiv. Zase přichází jeho chvíle a on musí vzít vyšetřování plně do svých rukou. Není na to sám, pomáhat mu bude nadšený nováček Carlos Garcia. Podaří se dvojici detektivů vypátrat bestiálního vraha, který znovu útočí? Jak se vysvětlí to, že vrah už byl dávno dopaden a ještě k tomu popraven? Že by jeho činnost převzal do ruku někdo nový? Hunter bude muset být extrémně při smyslech, neboť se brzy dozví, že hlavní nebezpečí hrozí právě jemu. Jeden za druhým Rober Hunter, slavný detektiv, se ocitl ve vlastním hororu. Jednoho dne mu neznámý masový vrah zavolal, aby se podíval na webovou stránku. Bohužel nešlo o žádný vtip a na internetovém portálu byl donucen sledovat, jak vrah popravuje svázanou neznámou oběť. Ta je za několik dní nalezena, a tak pro detektiva zase začíná krušné období. Knihy Chrise Cartera najdete zde. 
Zobrazit článek >
 
Výlet do Dublinu: Co nesmíte minout? II
Temple Bar Teple Bar je známé dublinské náměstí, které je obvykle plné turistů. Nachází se zde mnoho tradičních irských hospůdek, ve kterých můžete ochutnat tradiční drink. Tyto podniky jsou známy jako velmi veselé a přívětivé, avšak počítejte s vysokou cenou za občerstvení. Pokud plánujete večerní popíjení, je lepší vybrat bar mimo toto centrum. O kousek dál se setkáte s přívětivějšími cenami. Food market Kousek od temple Baru pak sídlí food market, který cestovatelé moc doporučují. Koupíte si v něm dobrou místní svačinu a třeba i suroviny na vaření. Katedrála svatého Patrika Největší církevní stavbou v Irsku je právě tato katedrála. Postavena byla v roce 1190 místo původního kostelíku, ve kterém křtil patron Irska svatý Patrik první konvertity. Stavba je postavená ve slohu rané gotiky, i když působí trochu stroze, překvapí vás svou velkolepostí, zejména pokud se podíváte i dovnitř.   Ha’penny Bridge Tento most asi není úplně tím nejznámějším, má však pestrou historii. Od svého postavení v roce 1816 se na mostě vybíralo půl penny, od toho taky most nese svůj název. Grafton Street a obchodní centrum Pokud toužíte vidět jeden z unikátů města, vyrazte do ulice Grafton, ve které se nachází krásné obchodná centrum, které se drží starobylého a velmi působivého ducha. V ulici navíc sídlí pouliční umělci, kteří vám zahrají na tradiční irské nástroje. Národní galerie a Národní muzeum V samotném centru Dublinu se nachází taky největší galerie a muzeum Irska. Pokud vás zajímá umění, určitě se zastavte. Trinitty College Nechte se ohromit starým univerzitním kampusem s knihovnou větší než jakou jste kdy viděl. Je v ní uschována nejedna památka. Prohlédnout si můžete třeba The Book of Kells, knihu z roku 800, jeden z nejstarších rukopisů světa.  
Zobrazit článek >
 
Pěší chůze pro vaše zdraví II
Někdy se vyplatí si také spočítat, kolik času vám zabere cesta autem. Vyjet z garáže, stát na všech světelných křižovatkách, přibržďovat do kolony nebo hledat místo u vaší práce. No nebyla by vlastně cesta pěšky rychlejší?  Cesta městskou hromadnou dopravou je sice méně nákladná, ale taky má své nevýhody. Kolikrát už jste dobíhal autobus nebo metro? S chůzí už vás nebudou trápit žádné přeplněné prostory.  Není třeba trénink Chůzi není nutné nijak cvičit. Jde o nejpřirozenější pohyb, který tělo vykonává s radostí. Žádný návod není třeba, jen možná doporučení, abyste měl zvednutou hlavu a nekoukal stále pod nohy. Pokud vás bolí nohy, vyměňte obuv, jestliže bolest neustupuje nebo s k ní naopak připojuje ještě bolení zad, pak byste měl raději navštívit fyzioterapeuta, který vám s problémem poradí. Je to opravdu důležité, neboť právě od chůze se odvíjí další aktivity.  S pohodlnějším zdoláváním turistických tras vám pomohou hole nordic walking. Při větších túrách nezapomínejte na hydrataci.  Věděl jste, že problém plochých nohou se dá taktéž vyléčit chůzí? Pravidelné kroky vám pomohou klenbu zvednout.  Udržíte si kondici I krátká procházka vás dokáže udržet v kondici. Jak cestujete do práce? Autem nebo hromadnou dopravou? Co zkusit pěší chůzi? Pokud máte sedavé zaměstnání, je možná cesta do práce vaším jediným pohybem. Jestliže v práci neustále pobíháte, zvažte, zda by se vaše nohy nechtěly ráno krátkou procházkou protáhnout.  Knihu Slovart Moderní nordic walking, která vám o tomto sportu prozradí víc, si můžete zakoupit v našem e-shopu.  Pokud si chcete udržet dobré zdraví i skvělou kondici, začněte chodit! Zapomeňte na treking nebo na nekoordinovanou chůzi s holemi a naučte se nordic walking. Je to bezpečná, jednoduchá, efektivní a zábavná cesta k zdokonalení kondice bez ohledu na věk, pohlaví nebo tělesnou zdatnost. Srozumitelně napsaná praktická příručka plná názorných fotografií představuje ideální návod pro začátečníky, ale i výbornou pomůcku pro pokročilé nebo instruktory. Detailně popisuje správnou techniku a cvičení, přibližuje zdravotní benefity, nabízí množství rad i zkušeností z praxe a také individuální tréninkové postupy. Autorka je zakladatelkou nordic walkingu na Slovensku a prezidentkou slovenské asociace, která školí trenéry. Na světovém kongresu nordic walkingu v roce 2015 byla vyhodnocena jako instruktorka s nejlepší technikou na světě. Je známá i mezi českými trenéry, kteří k ní jezdí na kurzy.
Zobrazit článek >
 
Jeff Linday a Dexter
Znáte Jeffa Lindsaye? Ne? Jakmile si přečtete název některého z jeho děl, jistě autora poznáte. J. L. je umělecké jméno známého amerického dramatika a spisovatele detektivních románů Jeffreyho P. Freundlicha. Autor se narodil v roce 1952. Je znám hlavně díky svým dílů, které vypraví o sociopatovi Dexteru Morganovi. První jeho knihou bylo dílo s názvem Drastický děsivý Dexter. Z příběhu udělal nakonec velkou sérii. Od roku 2006 je podle ní natáčen i seriál. Je dodnes vysílán na kanálu Showtime. Nyní se již přesuneme k některým z autorových knih. Seznamte se se dvěma nejoblíbenějšími, které si odnesly od kritiků nejlepší hodnocení. Dvojí Dexter Otec a taky strýc si libuje v zabíjení sériových vrahů. Jenže jednou jeho čin zahlédne lidský svědek. Ten však nejde na policii, ale rozhodne se jednat podle svého. To bude drama, až se celý děj zamotá.. Není třeba nic víc prozrazovat, přečtěte si příběh sám! Dexter je mrtvý Dexter mnoho let pokoušel osud a žil dvojím životem – jako policejní analytik krevních stop, manžel a otec, a na druhé straně jako sériový vrah specializující se na jiné sériové vrahy. Ale nic netrvá věčně. Je paradoxně obviněn z vraždy, kterou nespáchal, a skončí ve vězení. Nyní ztratil vše – svou ženu, děti i důvěru sestry Debory. Jeho poslední nadějí je bratr Brian, který jej dostane z vězení a začne uskutečňovat temný plán, aby Dextera očistil a zachránil před fanatickým detektivem Andersonem. Zpočátku vše vypadá slibně a do případu se vloží i agenti FBI. Ale pak se věci zvrtnou a rozpoutají se přímo krvavá jatka. Knihy Jeffa Lindsaye najdete zde. 
Zobrazit článek >
 
Ilumináti. Sekta jež se zmocnila světa
Ilumináti, slovo, které v některých vyvolává strach, v jiných lhostejnost a v některých i totální pohrdání. Kdo to jsou vlastně Ilumináti? Illuminatio, tedy v překladu z latiny znamená osvícení, od toho tedy Ilumináti. Ilumináty jsou označovány skupiny, současné i historické, které byly v nějakém smyslu „osvícené“ a měli možnost a sílu měnit různé aspekty, které dopadali ne okolní život, „obyčejných“ lidí. Mohlo se jednat o zásah do vrcholové politiky, panského dvora, či trhu. Často však Ilumináty jsou označovány organizace, které vlastnily gnostické texty nebo tajné informace, které nebyly běžně přístupné. Pojem ilumináti byl používán od 14. století Bratry Svobodného ducha. V 15. století byl název přejat dalšími nadšenci, zejména těmi což tvrdili, že prozření z temnoty nepřichází prostřednictvím komunikace s autoritativním nebo nadpřirozeným, či tajným zdrojem, ale prostřednictvím samotného člověka, jako výsledek povzneseného vědomí, kterým bylo právě „osvícení“ Nejradikálnější odnoží osvícenců, byli Volno-myšlenkáři, jejíchž stoupenci byli označováni jako Iluminái, i když oni sami sebe považovali za „Hodnými dokonalosti“. Hnutí bylo založeno 1. května 1776 jezuitským učedníkem Adamem Weishauptem, který byl prvním světským profesorem církevního práva. V roce 1777 se stal vládcem Bavorska Karl Theodor, který byl stoupencem osvícenského absolutismu a v roce 1784 jeho vláda zakázala všechny tajné a „osvícené“ společnosti včetně Iluminátů a Svobodných zednářů   Slavný spisovatel Henry Makow je přesvědčen, že cílem Iluminátů, je zotročit lidstvo, zejména psychicky a duchovně. Vliv této organizace je pak prezentován, skrze různé skupiny, charity, odborné asociace, zpravodajství, dá se říci, že je vliv ventilován skrze zdroje, které mohou tedy přímo ovlivnit myšlení lidí a „nahlodat“ tak jejich psychiku a podprahové vnímání.   Knihu zakoupíte zde Knihy s podobnou tématikou naleznete v této sekci Literatura faktu
Zobrazit článek >
 
Zajímavosti z Nizozemska II
I když je na celém území Nizozemí dovoleno užívat marihuanu, neznamená to, že se tato země pohybuje mezi jejími největšími konzumenty, to rozhodně ne. Nejvíce marihuany vykouří Islanďané a další evropské země, které tak však činí nelegálně. Holanďané jsou největšími podnikateli Evropy. Navíc vás možná zaujme, že 35% obyvatel v Nizozemsku pracuje z domova. V Nizozemsku není povelena jen marihuana. Můžete zde vyzkoušet i další odvary drog. Houbičky nebo jiné halucinogeny jsou tu časté. Tohoto faktu využívají samozřejmě hlavně mladí turisté, kteří touží okusit něco, co ve svých zemích nemohou. Podle některých průzkumů právě z těchto důvodů navštěvují cizinci Nizozemsko klidně už poněkolikáté. Osoby starší šestnácti let si již mohou kupovat alkohol. Smějí pít pouze drinky mající pod 15% alkoholu, i tak jsou však oproti většině evropských zemí posunutí. Holanďané tvoří nejvyšší národ světa. Průměrná výška mužů se zde pohybuje okolo 184 cm, průměrná postava ženy pak průměrně dosahuje ke 170 cm. Odborníci k tomuto fakt uvádí obvykle dvě teorie. Jedna vychází z DNA, výživy a celkového pocitu zabezpečení. Jiní zase tvrdí, že za všechno může vysoká konzumace mléčných výrobků. Jak možná zjišťujete, Nizozemsko je stát poměrně velkých kuriozit. Další zajímavostí je pro vás jistě taky to, že více než třicet procent matek rodí své děti doma. Nemocnice jsou využívány hlavně rodičkami s komplikovaným porodem. Že by vám autobus v Amsterodamu zastavil jen tak na zastávce bez vašeho pokynu, se moc nestává. Autobusové zastávky jsou většinou na znamení. Ani Češi na Nizozemsko, co se týče vývozu piva, nemá. Holanďané své pivní speciality vyváží zejména do USA.
Zobrazit článek >
 
Na víkend do Osla? Proč ne! IV
Hjemmefrontmuseum Nádherná historická budova s dlouhou tradicí už vás upoutá samo o sobě. Sídlí v ní Muzeum vzdoru. Je věnováno především druhé světové válce. Vypráví příběh okupace až do samotného vítězství. Nebudete se nudit. Díky tomuto muzeu si nerozšíříte jen znalosti týkající se největší války v našich dějinách, ale taky se dozvíte něco víc o zemích severu obecně. Seznámit se s dějinami světových míst není nikdy na škodu. Muzeum si návštěvníci moc chválí.  Kam na jídlo?  Tradiční závěrečná kapitola se jako vždy bude týkat kuchyně. Asi není třeba připomínat, že severské kulinářství se soustředí především na rybí speciality. Kormě krevet upravených na všechny způsoby či různorodých ryb můžete v restauracích ochutnat taky zvěřinu, konkrétně sobí či losí maso. Velkou specialitou jsou severské omáčky, ty v Norsku opravdu umí! Neváhejte je ochutnat.  Pokud se ptáte po tradiční specialitě, ochutnejte dušené jehněčí se zelím jménem farikal, norské karbanátky kjottkaker nebo ochutnejte pravou rybí polévku.   Jestliže jste si přečetl taky článek s našimi zajímavostmi, určitě si pamatujete, že nejen Oslo, ale i celé Norsko je typické pro své bohaté snídaně. Velkou delikatesou jsou i studené sendviče z pevnějšího chlebu, které se zdobí nasolenými rybami, sýry či džemy. 
Zobrazit článek >
 
Fóry v Hantecu vo šropálech
Autor HONZA HLAVÁČEK - je šiřitel brněnského hantecu, bavič, muzikant a zpěvák se narodil v Brně v novinářské rodině. a živil se také hraním po barech v Česku i v zahraničí a v neposlední řadě i hraním na pohřbech a zpíváním na společenských akcích všeho druhu. V současné době je jeho hudební specialitou interpretace známých hitů v brněnském hantecu. O autorovi v hantecu: "King hantecu, špílař na klofnu a klapky, kalósek, co dělá imrvére lochec a béká hantecový vály je z familky cajtungářů. Bóchal jako inženýrské ve fabale Chirana na rentgenovéch a kryokauterovéch válkách, vařil učitelský fligny na véšce, střední i blbšule a klepal jako komplové veterinář u doktorskéch ve špitlu. Vařil v barůfkách v Cajzlově, štatlu, na lontech, u Dederónů i ve Vídni. Békal i tuháčkům na šlusovéch mávačkách, na plesůfkách, grilkách, firemních spářkách a narglách.       Dneska béká spešl zonky v hantecu, má tři plechy – Písničky ze vzpomínek (Surf 2004), Vorgle (FT Records 2010) a Betelná koc (FT Records 2013), nabékal a složil nějaký zonky pro CD Nélepčí zonky v hantecu (FT Records 2012).       V hantecu šrajbčí i bichle Pohádky v hantecu (2011), Fóry v hantecu vo kocórech (2012), Fóry v hantecu vo borcách (2012), Fóry v hantecu vo šropálech (2013), Trapasy v hantecu (2013), Pohádky v hantecu 2 (2013), Fóry v hantecu vo Švestkách (2014), Hantecem snadno a rychle (2015) a 50 odstínů hantecu (2017).       Do hantecu je štond přebóchnót kdejakó kokotinu, třeba v járu dvacet kilo jedenáct přebóchnul války z Fósatéch cajzlovskéch storek v Cajzlovským Muzálu v Práglu na Vencaplacu. Včil vaří holpec se zóloškó ze štatlu na Mnichálovým berglu, gde melduje futrování havěti v hantecu a přebóchává cunty vo havěti rajt do hantýrky. Když našpicujete ovary mórgen v 7.11 a po chálce v 16.20 na rádijo Kroksna 103 FM, tak Žanka nemůžete minót v pořadu „Brněnské hantec na rádiu Krokodýl”." Knihu "Fóry v Hantecu vo šropálech" zakoupíte v eshopu zde: knihy.eiffeloptic.cz     
Zobrazit článek >
 
Krajská města a jejich okolí – Zlín I
Pojďme společně prozkoumat Zlínský kraj, další krajské město. Co zde objevíme za zajímavosti? Máte se na co těšit! Zlín mohou pamětníci znát pod jménem Gottwaldov. Tento název město neslo až do roku 1989. Občas ještě můžete slýchat, že se někdo chystá do Gottwaldova, nejede nikam daleko, zůstává v České republice. Zlín je statutárním městem nacházející se na východě Moravy. Leží mezi dvěma vrchovinami, mezi Hostýnskými a Vizovickými lesy, v údolí řeky Dřevnice. Ve Zlíně žije 75 tisíc obyvatel, v jeho okolní aglomeraci žije více než 100 tisíc obyvatel. Zlín je významným průmyslovým centrem, obchodním a kulturním střediskem. Ve městě se nachází velký počet středních škol a univerzita. Zajímavé je, že se zde nacházejí tři nemocnice. Najdete zde taky okresní soud a pobočka brněnského krajského soudu. Některé obyvatele Zlína jistě těší, že na zlínském náměstí Míru bylo vystavěno Zlaté jablko, známé nákupní a zábavní centrum. Zlín si s sebou nese jednu zvláštnost. V roce 2008 Zlín reprezentoval Českou republiku a představoval se v New Yorku na výstavě ZLÍNY. K této výstavě vznikl i propagační film, který mapuje jeho současnost. Nyní se již vrhneme na samotné památky. Co při výletě navštívit. Inspirací na aktivity či zážitky bude nespočet. Přečtěte si knihu trochu z jiného soudku. Co takhle publikace jménem Marie Baťová – první dáma Zlína? Najdete ji zde. Tomáš Baťa byl nesporně nejvýznamnějším československým podnikatelem, jemuž se povedlo oslovit svým zbožím – ale i svými lidmi – úspěšně celý svět. Víme ale něco o jeho ženě Marii Baťové? O sedmnáct let mladší Marie, vídeňská Češka z rodiny c. a k. dvorního bibliotekáře s nejlepšími školami by si – přesazena do napůl ještě valašské vesnice, napůl už industriálního Zlína – měla spíš zoufat. Namísto toho se tam stala úžasnou osobností vyvažující racionalitu svého muže a zvládající diplomaticky i ty nejožehavější problémy. Nebylo jí ještě čtyřicet, když Tomáš havaroval s letadlem a ona zůstala sama. A brzy čelila další výzvě – musela se na začátku války vrátit do protektorátu, aby jí nacisté nezabavili celý majetek. Přestože se de facto stala rukojmím nacistů, dokázala pomáhat rodinám popravených a zatčených odbojářů. Byla to dáma, která dokonce pomáhala financovat Slovenské národní povstání. – Že jste o tom v životě neslyšeli? – Není divu, předchozí režim měl na jméno Baťa spadeno. Tím spíše, že i všude jinde na světě zůstalo symbolem úspěchu. I na tom měla svůj podíl.  
Zobrazit článek >
 
Po stopách československého opevnění
Československé opevnění je soustavou pevností a pevnůstek, které se vybudovaly v bývalém Československu v letech 1935 až 1989. Již od počátku, kdy vznikla Československá republika, se uvažovalo o zabezpečení státních hranic před nepřátelsky naladěnými okolními státy. Prvními stavbami opevnění, které v republice vyrostly, byly objekty těžkého opevnění. Tyto bunkry byly plánovány na nejohroženějších úsecích hranic. U objektů těžkého opevnění, souhrnně označovaných názvem „srub“, je možné rozdělit jednotlivé typy do skupin z více hledisek. Například dle výzbroje a účelu jsou to sruby dělostřelecké, minometné nebo vchodové. Dělostřelecké tvrze jsou těžké objekty, které tvořily uzavřenou soustavu tvrze. Její součástí byly tvrzové pěchotní sruby, které navazovaly na linii izolovaných pěchotních srubů. Takovéto tvrze naleznete například východně od Opavy - Smolkov, Hanušovická vrchovina - Hůrka, Orlické hory - Bouda nebo mezi Náchodem a Českou Čermnou leží tvrz Dobrošov. Mezi další obranné systémy patřili: lehká opevnění - například lehký objekt vzor 37, který najdete severně od Králíků překážky proti útočné vozbě a pěchotě Zajímá-li Vás systém opevnění, které vznikaly v letech 1935 až 1989, začtěte se do zajímavé a velmi poučné publikace NOVÉ PUTOVÁNÍ PO ČESKOLSOVEN. OPEVNĚNÍ. Kromě aktualizovaných podrobných informací o oficiálně zpřístupněných muzeích obsahuje tipy na výlety k volně dostupným objektům v turisticky atraktivních oblastech. Jednotlivé objekty jsou přehledně geograficky řazeny podle jednotlivých krajů, nechybí ani orientační mapky s přístupovými informacemi, GPS souřadnice či tipy na další zajímavosti v okolí.
Zobrazit článek >
 
Velitel Osvětimi
Nedávno jsem Vás ve článku V pekle plynových komor trochu blíže seznámil s koncentračním táborem Osvětim. Respektive s táborovým komplexem Auschwitz, pro některé známý jako Osvětim. Tento táborový komplex byl mnoho lidí konečnou stanicí na cestě bolesti a utrpení. Mnoho lidí zde nalezlo smrt. Jen nastíním, že  Auschwitz byl tvořen komplexem skládající se tří oddělených táborů, které byly značeny římskými číslicemi. Auschwitz I, byl původní koncentrační tábor a smrt zde nalezlo více než 70 tisíc lidí.  Auschwitz II. byl postaven za jediným účelem a tím byla smrt. Bylo zde zabito více než 950 tisíc židů. Auschwitz III. Pak sloužil jako jakýsi pracovní tábor společnosti Buna-Werke, která spadala pod velký koncern IG Farben.   Mládí velitele tábora smrti Za vším tímto utrpením, bolestí a krví byl coby velitel tábora Rudolf Franz Ferdinand Höss. Rudolf Höss se narodil 25 listopadu 1900 v přísně katolické rodině. Otec mladého Rudolfa vyžadoval přísnou poslušnost a kázeň, která byla založena na jeho náboženském přesvědčení a vojenských zkušenostech. Rudolf byl, tak vychováván, aby bez otázek a odporu poslouchal příkazy nadřízených osob. Rudolf Höss po začátku první světové války začal pracovat jako dobrovolník v nemocnici, do které byli přiváženi ranění vojáci a vojáci těsně před smrtí (v konečném stádiu, kdy jim již nebylo pomoci). I když si Rudolfův otec přál, aby se syn stal knězem, tak po smrti otce se Rudolf přihlásil jako dobrovolník do armády. V srpnu roku 1916 vstoupil do 21. pluku bádenských dragounů, ve které dříve sloužil Rudolfův otec i jeho děd. Rudolf Höss se aktivně účastnil bojů v Turecku, Iráku a Palestině, kde získal železný kříž I. a II. třídy.   Z katolické církve do NSDAP V roce 1922 vystoupil z katolické církve a stal se nadšeným členem DSDAP pod členským číslem 3240. Krátce na to byl však odsouzen za vraždu Waltra Kadova, odsuzující rozsudek byl vynesen na podzim roku 1923 a trestem bylo 10 let vězení. Po šesti letech byl Rudolf Höss propuštěn, na základě všeobecné amnestie. Po návratu z vězení se Rudolf Höss stal zemědělcem a připojil se do Svazu Artamanů, což bylo rolnické hnutí, které zastávalo myšlenky sociálního darwinismu a nadřazenost germánské rasy. V tomto svazu byl i Heinrich Himmler, které v toce 1934 Rudolfa Hösse přesvědčil ke vstupu do SS. Stal se členem SS-Totenkopfverbände a v prosinci byl odvelen do koncentračního tábora Dachau.   Od řadového dozorce k obávanému veliteli Rudolf Höss ze začátku sloužil jako obyčejný řadový strážce, později pro jeho „kvality“ byl povýšen na velitele bloku. Byl školen idejemi a myšlením Theodora Eickeho, který se snažil, aby strážci považovali všechny vězně za podlidi a nepřátele státu a podle toho s nimi samozřejmě i tak jednali. Osvětim navštívil poprvé 18. dubna roku 1940 jako člen komise, která měla za cíl posoudit, zda je toto místo vhodně pro zřízení koncentračního tábora. Sám Himmler oficiálně jmenoval Rudolfa Hösse 4. května roku 1940 velitelem nově vznikajícího tábora Auschwitz, kde měl z počátku dohlížet na jeho výstavbu a navrhovat vhodné úpravy. Z počátku tábor sloužil výhradně pro politické vězně. V roce 1941 však Himmler pověřil Hösse, aby nechal tábor přetransformovat na největší vyhlazovací tábor, který kdy byl. Protože byl Rudolf Höss velmi zapálený a nadšený z nového úkolu, navštívil v rámci „studia vražedných metod“ vyhlazovací tábor v Treblince. Rudolf Höss velel táboru až do roku 1943, tedy do doby kdy se z táborů v Birkenau a Monowicích staly samostatné jednotky s vlastními veliteli. V roce 1944 se však vrátil do Auschwitzu, aby pomohl s novým důležitým úkolem. Nový úkol byl pojmenován „Akce Höss“ a mělo při ni být zlikvidováno na více než 400 tisíc maďarských židů.   V Norimberském procesu Höss prohlásil: "Samotné usmrcování trvalo nejkratší dobu. Za půl hodiny jsme mohli vyřídit 2 000 lidí, ale spalování trvalo strašně dlouho. Zabíjení bylo lehké, nebylo třeba ani stráží, aby je nahnali do komor; šli tam dobrovolně, protože si mysleli, že se jdou sprchovat; místo vody jsme pak pustili jedovatý plyn. To všechno šlo velmi rychle."   V knize, která nese název Velitel Osvětimi, se dočtete vše o životě Rudolfa Hösse, který i když na první pohled působil, jako psychopatická zrůda byl v rodinném životě spíše pravým opakem.   Knihu zakoupíte zde
Zobrazit článek >
 
Knihy Štěpána Kopřivy I
Přečtěte si něco víc o díle Štěpána Kopřivy, českého spisovatele. V tomto trojdílném článku vám dodáme hned několik tipů na skvělou četbu. Čeká na vás fantasy, sci-fi, trochu z detektivky a možná se taky dozvíte něco víc o komiksech nejen pro děti. Štěpán Kopřiva je vynikající scénárista a režisér, který se zabývá taky tvorbou komiksů. Narodil se v roce 1971 v Praze. Vystudoval Střední polygrafickou školu v Praze. Již po studiích se vrhnul na pisatelskou dráhu. Kariéra se mu rozjela poměrně brzy, již v roce 1996 získal Cenu Karla Čapka za jenu ze svých povídek. Od počátků své tvorby směřuje autor díla k žánru fantasy. Po jeho díla je dále typický reálný obraz skutečnosti, který míří až k naturalismu. Nevyhýbá se ani humoru, ten je však povětšinou poměrně černě zabarven. Štěpán Kopřiva stává taky u filmové tvorby, napsal několik scénářů jak k filmu, tak k seriálu. Stojí například za díly byl jsem mladistvým intelektuálem nebo Místo na hoře či Místo v životě. Stal se spoluzakladatelem literární skupiny Sdružení Rigor Mortis ČR nebo časopisu CREW. V rámci našeho povídání se podíváme na různorodé knihy. Čeká na vás představení drsných povídek, fantasy příběhů a dalších zajímavých scénářů. Asfalt Knihu Asfalt přečtěte jednám dechem. Ano, i když má tolik stran! Příběh ukazuje svět, kde je lidská rasa jenom něco jako asfalt. Po smrti se bývalí žoldáci nepřemisťují na místo odpočinku, ale shromažďují se pro odplatu. Problém je v tom, že Kuffenbachovi vojáci se s touto rolí odmítnou smířit. A jelikož mají výcvik, zkušenosti i potřebnou dávku šílenství, situace se poměrně rychle zvrhne. Pět žoldáků proti celému peklu. Bude to velké a krvavé. 
Zobrazit článek >
 
Dílo Davida Irvinga III
Tajné zbraně Již z názvu můžete tušit, co kniha asi bude popisovat. Autor se v této knize přímo vyžívá v charakteristice jednotlivých raketových zbraní. V publikaci najdete mnohé tabulky, souvislé popisy vývoje a výroby zbraní. Irving vše vypráví dramatickým efektem, a tak se vám nestane, že se jako milovník válečné tématiky budete nudit. Norimberk poslední bitva Pravděpodobně nejkontroverznější kniha britského spisovatele je zaměřena na rozbor norimberského procesu, přičemž pro zdůvodnění vlastního konstruktu autor využívá selektivního výběru informačních zdrojů. Zkáza Drážďan Série náletů na Drážďany (nejen) dle Irvinga předčila všechny ostatní letecké katastrofy, dokonce i Hirošimu a Nagasaki. 13. a 14. únor si zapamatoval každý obyvatel města, ale snad i každý Němec. 3000 tun a 65000 zápalných pum opravdu nikdo nemůže opomenout. Město bylo zdevastováno, více než dvacet tisíc rodin nemělo kde bydlet. Jak se s tím obyvatelé vypořádali? Proč zrovna Drážďany? Vše se dozvíte v knize Zkáza Drážďan. Hess – Ztracená léta 1941-1945 Autor popisuje historii dramatické letu Hitlerova zástupce Rudolfa Hesse z roku 1941 do Skotska ve snaze zastavit válku dříve, než holocaust začal. Byl však tajnou službou dopaden a držen jako osobní vězeň Winstona Churchilla. Britské úřady líčí, jak odborníci používali drogy a odposlech, aby z Hesse dostali jeho tajemství. Knihy Davida Irvinga najdete zde.  
Zobrazit článek >
 
Navštivte Indonésii
Léto je pro většinu z nás obdobím dovolených. Zatímco dříve si lidé užívali dovolenou méně často, ale delší dobu, nyní mají tendenci vyrážet častěji na kratší a spíše aktivní výlety. Úvaha je jasná: poznají více a odpočívají průběžně. Přesto existují destinace, které díky vzdálenosti od našich zeměpisných oblastí vyžadují podstatně delší volno. Návštěvníci je atakují v obdobích pro středoevropany studených, protože je tam prostě podstatně tepleji. Stále více jsou tak navštěvovány hlavně země Asie. Láká nejen Thajsko, na výsluní se dostává také Vietnam a Indonésie. Exotická země ostrovů, korálových útesů, sopek a pralesů je velmi hustě osídlená a chudá. Přesto má Indonésie mimořádně pestrou přírodu a kulturu i zajímavou architekturu měst. Jasné je že na takový výlet do Indonésie nepotřebujete jen čas. Vyžaduje to také dostatek peněz. Nedisponujete-li jedním či druhým, cestujte a poznávejte s knihou, která vám ukáže vše důležité v zemi, jejímž územím je více než 17500 ostrovů. Podle průvodců Lonely Planet vydalo nakladatelství Svojtka nádhernou publikaci Indonésie. Upozorní vás na vše důležité, co byste o ní měli vědět a může vám také pomoci naplánovat výlety po zemi, včetně těch po plážích, dopravy, stravovacích možností a dalších užitečných upozornění. S blížícími se Vánoci může být Indonésie hezkým dárkem pro zvídavé i cestovatele. Obrazového průvodce Indonésie zakoupíte za zvýhodněnou cenu v sekci odborných a naučných Knih.
Zobrazit článek >
 
Historie Pražského orloje I
Jedna z nejznámějších památek celé České republiky, kterou denně navštíví tisíce lidí, je právě Pražský orloj. Víte něco o jeho historii? Orloj se nachází na Staroměstském náměstí v Praze. I kdybyste nevěděl, kde přesně je památka situována, poradí vám turisté, kteří jsou kolem ní shromážděni. Konstrukce orloje je složena ze čtyř částí. Jednotlivé části jsou jakási patra symbolizující čtyři živly – voda, vzduch, oheň a země. Jednotlivé symboly jsou na památce zachyceny. Zemi najdete na vstupních dvířkách orlojníka, oheň u kohouta a apoštolů, vzduch symbolizuje astroláb a voda je zachycena na kalendářní desce. Překlikněte na následující článek a přečtěte si další informace o vzniku orloje. Chcete se dozvědět něco víc o zajímavé historické stránce orloje, o jeho vývoji a dalších skutečnostech? Pořiďte si knihu Staroměstský orloj, kterou koupíte zde. „To, co je na samotném orloji nejúžasnější, je dokonalost jeho strojů, které dokáží řídit vše, co je třeba řídit, včetně oka astrolábu. A také včetně apoštolů a dalších figurek vyskytujících se na fasádě orlojní věže. Srdcem i mozkem orloje je jednoznačně jeho stroj. Vše ostatní tady je jím řízeno. I apoštolové jdou tak, jak rozhodne stroj. Neučiní jediného kroku bez jeho vůle,“ říká spisovatel a publicista Jan Žáček. Kniha je příjemným, zasvěceným, nicméně subjektivním pohledem autora na historická i technická fakta týkající se zrodu a fungování slavného pražského orloje, která jsou zároveň obestřena mimořádně čtivým, mnohdy až napínavým předivem mýtů a legend. Hlavně však je plná otázek, k nimž odpovědi teprve hledáme a možná nikdy ani nenajdeme. „Co je Staroměstský orloj? Bylo mnoho řečeno a popsáno, v této knize i v jiných, v článcích, výpovědích … O původu, o vzniku, o provozu a současnosti orloje. Též o jeho tvůrcích a správcích. O jeho významu historicko- technickém, astronomickém, matematickém … Ale nevím, zatím jsem se nikdy nesetkal s vysvětlením, skutečným vysvětlením, co je orloj? Čeho je spojením, proč je toho spojením, co se v něm sváří?“
Zobrazit článek >
 
Ekvádor - krátký cestopisný výlet II
Pokračujeme v návštěvě ekvádorského státu. Dnes máme na programu další kuriozity, začněme jednou zajímavostí. Víte, že dodnes tvoří třetinu Ekvádoru čistokrevní indiáni z kmene Kečuů a Chívarů? Druhý zmíněný kmen je známý po celém světě jako lovecký kmen lebek. Otavalský karneval, který se koná ve městě Otavalo první březnový víkend je jednou z největších akcí v Ekvádoru. Karneval začíná poměrně klidným pochodem mažoretek, zpěváků, tanečníků a jiných umělců Bolívarovou ulicí na Bolívarovo náměstí. Po krátkém ceremoniálu však propuká zábavná bitva. Ulicemi létají balónky naplněné vodou a mouka. Občas lidem přes cestu přeletí nějaké to syrové vejce. Tyto zápasy trvají do vyčerpání zásob, obvykle až do pozdních hodin večerních. Následný den se v ulicích konají opravdu velkolepé trhy. Seženete zde cokoliv, na co si jen vzpomenete. Lidé zde kupují věci s horlivostí a spěchem, aby na ně zbylo vše, pro co mají zamířeno. Po nákupech obchodníci balí své stánky a lidé s plnými pytli odchází z centra do svých domovů. Kousek od města Otavalo se nachází vodopády zvané Cascada de Peguche, které stojí za prohlédnutí. Dostanete se sem za necelých dvacet minut autem nebo místním taxíkem. V parných dnech budou tryskající vodopády určitě příjemným zpestřením. Galapágy, které sídlí u Ekvádoru získaly svůj název od krunýře želv sloních, který připomíná galapago, tj. sedlo. Za zmínku stojí taky řeka Ria Napo, po které se dostanete do Peru. Lodě obvykle vyjíždí z města Coca. Nejoblíbenějším sportem Ekvádorců je fotbal. Znát můžete například ekvádorský tým Barcelona SC. Podporují také basketbal nebo tenis. Zajímavé je pravidelné konání sportu s názvem rodeos montubios, tradičních býčích zápasů. Největší státní sportovní akci jsou zápasy na býcích v Quitu. Z ekvádorské kuchyně jsou oblíbení garnáti, krevety a taky ovoce. Ve městech se tradičně podávají opékané brambory s vepřovým masem. Pro nás naprosto netradičními druhy potravy jsou tamní pochoutky nazývané cuy. Představují na mnoho způsobů pečené nebo dokonce pražené morče. Toto jídlo je klasickou obživou i horských obyvatel. Nejznámější jídlo je takzvaná fanesca, mléčná čočková polévka s fazolemi a treskou. Říká se, že kdo při pobytu v Ekvádoru neochutnal toto jídlo, jako by tam nikdy nebyl. O Ekvádoru vám poví víc cestovatel Pavel Hirax Baričák. Přečtěte si jeho knihu.
Zobrazit článek >
 
Štěpán Kopřiva a jeho detektivky I
Štěpán Kopřiva se narodil v roce 1971 v Praze, kde také pobývá. Je český spisovatel, scénárista, režisér a taky autor známých komiksů a především děl science fiction a fantasy. V současné době se prezentuje titulem scénárista a spisovatel na volné noze.  Studoval na Střední škole polygrafické v Praze. Již v letech středoškolského studia napsal několik povídek a dokonce i románů. Později se stal spoluzakladatelem české literární skupiny.  Psal různé žánry, především však drsnější příběhy s trochou humoru či vyšetřování. Těch se drží dodnes.  Podílel se na psaní několika komiksových scénářů, dále napsal klasické filmové scénáře. Podařilo se mu vytvořit též slova pro televizní seriál Místo nahoře.  Nás ale dnes zajímají především knižní díla. Co vám tento autor může nabídnout? Jeho dílo podrobněji bude rozebráno v další článku, nyní však ještě malá upoutávka. Ryhlopalba  Začínáme zajímavě. Paranoia? Někdo jiný? Nebo jsem to skutečně já? Co byste dělali, kdyby u vás jednoho večera zazvonila policie a sdělila vám, že už několik let ubližujete vlastnímu dítěti, a nevíte o tom? Co byste dělali, kdyby vám psychiatři řekli, že trpíte poruchou osobnosti, a zavřeli vás do blázince? Olga Tučková by mohla vyprávět. Přestože se tomu její okolí zprvu vzpíralo uvěřit, muselo se s tím nakonec smířit. Ano, Olga zřejmě opravdu týrala vlastní dceru. Jenže pak Olžin bratr objeví stopu, že by všechno mohlo být trochu jinak. Že možná existuje osoba, která využila Olžiny duševní nemoci a celou dobu s ní zákeřně manipulovala. 
Zobrazit článek >
 
Dílo Davida Irvinga II
V předchozím článku jste si mohl přečíst mnoho zajímavostí ze života Davida Johna Cawdela Irvinga. Pojďme se nyní podívat hlouběji do prostředí samotné literatury. Přečtěte si zde něco víc o jeho nejzajímavějších dílech. Goebbels – Pán myšlenek třetí říše Nikdo jiný snad nikdy neprozkoumal tolik stránek Goebbelsových deníků. Po zdolání asi 80000 listů, po pátrání v západních archívech, se Irving dal do sepsání úplné bibliografie Goebbela, Hitlerova důvěrníka. Tento takzvaný génius zla je popsán hlavně na základě archivních pramenů. Autor kritizuje některá předchozí na toto téma sepsaná díla, neboť jsou dle jeho zkoumání chybná. Tato kniha je opravdu velmi historicky ceněna. Mimo vynikající studii v ní najdete taky 40 stran obrázkových příloh. Tajné deníky Hitlerova osobního lékaře Kniha podává pravdivou výpověď lékařů Adolfa Hitlera a zakládá se mimo jiné i na pozoruhodném tajném deníku jeho osobního lékaře prof. Dr. Theodora Morella. Byl Hitler po lékařské stránce šílený? Jaké nemoci ho v letech 1941 a 1944, tedy v osudových chvílích dějin jeho státu, sklátily na lůžko? Pozoruhodné deníky Hitlerova lékaře vyvracejí mnohé legendy z dob druhé světové války, týkající se diktátora nacistického Německa. Hitlerova válečná stezka Tato kniha vypráví příběh válečné stezky jednoho muže – Adolfa Hitlera. Vyprávění končí přesně v okamžiku, kdy večer 3. září 1939 Vůdce opouští kancléřství v Berlíně a vydává se na frontu v Polsku. Autor se snaží popsat události zpoza Vůdcova stolu, vidět a pochopit každou událost skrze jeho pohled. Při psaní této knihy využil autentické deníky, dopisy a další písemnosti ať již z archivů nebo od zúčastněných osob, případně jejich příbuzných. Knihy Davida Irvinga najdete zde.  
Zobrazit článek >
 
Poznejte druhy soli II
Pečená sůl  Stejně jako uzenou sůl si můžete připravit i tu pečenou. Ta se však připravuje v dutině dřeva, ideálně v bambusové. V tomto případě pak vykouzlíte obdobu bambusové soli, o které ještě bude řeč. Péct sůl můžete taky v jiném druhu dřeva, avšak čekejte, že nabere příslušné aroma. Otestujte jednotlivé chutě soli. Domácky připravované soli se hodí kromě mas taky do omáček. Oba zmíněné druhy soli si můžete pořídit taky ve speciálních prodejnách. Uzená sůl vás vyjde asi na pět set korun za jedno kilo, pečená pak stojí kolem osmi stovek.  Solný květ  Fleur de Sel aneb mořský květ je jednou z nejváženějších solí na celém světě. Poznáte ji podle speciálního tvaru vykouzleného přírodou. Tato sůl se musí sbírat ručně, což už napovídá faktu, že je tato sůl poměrně nákladná. Její získávání je taky náročné. Tvoří se na vodní hladině, kde vzniká v podobě jemné vrstvy. Tato vrstvička je nutná v naměřeném čase sejmout z hladiny. Následně se již suší a balí k prodeji. Koupě sto gramů této cennosti vás vyjde asi na sto padesát korun. Sůl je k sehnání ve Francii, Španělsku nebo Velké Británii za trochu levnější peníz, neboť právě odtud se vyváží.  Vakuovaná sůl Vakuovaná sůl se vyrábí hlavně pro svou vlastnost nenavlhnutí. Připravuje se odpařováním a krystalizací ze solanky. Samozřejmě se čistí od příměsí a usazených látek, aby byla stoprocentní. 
Zobrazit článek >
 
Martin Goffa a jeho tvorba III
Štvanice Miko se dostane do opravdu nešťastné situace. Obyčejné setkání s náhodným kolemjdoucím se změní v hrozivou scénu. Miko se rozhodne vypátrat pachatele, který zavinil tuto nešťastnou událost. Na pomoc si vezme další dva muže. Postupem času zjišťují, že vypátrat muže bude ještě složitější, než si předtím mysleli. Vánoční zpověď Možná měl trochu smůlu. Unaven věčnými partnerskými konflikty a zahnán do kouta šel a nechal se napálit od lichvářů a podvodníků jako tisíce jiných lidí. Peníze nikdy nedostal, a přesto musel splácet. Co by udělal každý z nás? Zavolal na policii anebo navštívil advokáta? On byl jiný, dovedli ho daleko za hranici zoufalství, klidně se mohl zhroutit. Zareagoval jako voják, který už nemá co ztratit. Chtěl získat zpět, o co přišel, a možná si tak trochu i napravit reputaci. Nový román Martina Goffy Vánoční zpověď by nejspíš před deseti lety ještě nemohl být napsán – dnes, kdy se exekuce a drsné vymáhání mnohanásobně navýšených pohledávek stalo běžnou záležitostí, vysílá autor svého hrdinu s jasným úkolem: prozkoumat, kdo za takovým byznysem stojí, kdo vládne imaginárním penězům a kdo pro své štěstí neváhá zničit životy ostatních. A nejen to. Tváří tvář této pololegální mašinerii také obhájit sebe sama. Goffovsky, tedy všemi možnými prostředky. Muž s unavenýma očima Ve víru pražského města dojde ke zmizení bohatého podnikatele. Začíná po něm ihned pátrat policie, možná i díky velké finanční podpoře. Postupně dojde ke zjištěním, že s vraždou jsou spjaty i další osoby, konkrétně ještě tři lidé. Jak se ke zmizení postaví bývalý policista, jeho kolega a záhadný muž v kapuci, který je bezpochyby pro rozklíčování situace nejdůležitější? Vše se dozvíte v tomto napínavém příběhu. Knihy Martina Goffy najdete zde.        
Zobrazit článek >
 
Války samurajů
I v dnešní době jsou stále symbolem cti, loajality a naprostého odhodlání zemřít.  Samurajové, středověcí bojovníci ze starého Japonska, známí zejména výborným zvládnutím boje s mečem a oddaností svému Daimjó. Samurajové byli bojovníci sloužící císaři anebo svému pánu a to za všech okolností. V boji se snažili z pravidla využít veškerých slabin protivníka, ať už psychických nebo fyzických. Souboje samurajů se však od těch filmových značně odlišovali. Ve filmu vidíme dlouhé napínavé souboje plné přemetů, úhybů, blokací a proti útoků doplněné o skvělou hudbu. Ve skutečnosti však souboj samuraj proti jinému samurajovi trval do dvou minut. Po většinou se skládal z jednoho či dvou výpadů, jedné blokace a finálního útoku. Souboje tak trvaly zhruba do dvou minut od prvního střetnutí mečů, někdy ani to ne. Bylo zaznamenáno mnoho soubojů, kdy výsledek určil jediný švih mečem. Výcvik samurajů začínal již v útlém věku. Již v deseti letech byli budoucí samurajové posíláni na místa plná nebezpečí, strachu a utrpení. Podobné praktiky používaly také školy ninjů. Zvláště v dobách nejslavnějšího shinobi Hattori Hanzá, byl výcvik ninjů extrémně krutý a nebezpečný. Mladí učedníci, ze kterých měli být samurajové, však byli spíše posílání na místa s psychickým nebezpečím, jakým byly hřbitovy, márnice a husté lesy. Pro samuraje byla nejdůležitější čest. Například v boji nebylo pro samuraje nejhorší zemřít, ale padnout do zajetí. Takový samuraj vždy radši požádal věznitele, aby si mohl vzít život a provést tradiční seppuku (známější je nekorektní a hanlivé označení harakiri) Samurajové však byli také velmi urážliví a ješitní. Velmi mnoho úkonů chápali jako urážku, či jako záminku k boji. Mnohokrát se stalo, že kolemjdoucí samuraj omylem zavadil o jiného samuraje pochvou meče. Tento akt byl chápán jako urážka. Samuraj, který chtěl onu urážku oplatit a to vždy soubojem, ale nikdy neprobodl soupeře zezadu. Vždy na soupeře pokřiknul, poklepal mečem o zem nebo dal jiný jasný signál, aby upozornil na svůj útok. Pokud byl však samuraj takto „uražen“ někým vysoce postaveným, samuraj spáchal seppuku. Samurajové byli hlavní vojenskou vrstvou, která formovala dějiny Japonska. Od druhé poloviny 12. století vedly jednotlivé rody japonských válečníků proti sobě nesmiřitelné války. Začtěte se do knihy nesoucí název Války samurajů a objevte, tak nejen historii Japonska, ale také co pro samuraje znamenala čest. Nahlédněte do těch největších bitev samurajů, které si prostý Evropan dokáže jen těžko představit.   Knihu zakoupíte zde Knhy s podobnou tématikou naleznete v sekci Válečná fakta
Zobrazit článek >
1 2 3 4 5 6 7 8