EIFFEL OPTIC ESHOPEIFFEL.CZ Pro ženy Pro muže Slevy a akce

Každý den nové články o produktech z našeho e-shopu

 
Nejlepší triky jak nezapomínat
Správný chlap by měl mít hlavu na svém místě. K tomu patří samozřejmě fakt, že nepřemýšlí penisem, umí zachovat i ve vypjaté situaci chladnou hlavu a dokáže si pamatovat. S tím posledním má však stále více z nás větší problémy. Proto přinášíme návod, jak jednoduše nezapomínat. Vytvořte si pomůcky Uzlík na kapesníku je známá terapie. Ale kdo už dnes nosí klasické textilní kapesníky? Jak si tedy udělat uzlík, pokud nemáte kde? Snadná pomoc. Dejte si do peněženky, nebo kapsy drobnost, kterou běžně nenosíte. Může to být stará mince, kámen, maličkost. Upozorní vás, že jste něco chtěli. Popíjíte ginko Nic není na hlavu lepší než ginko. Potvrdili to vědecké kapacity a na rozdíl od alkoholu naše mozková centra podporuje a stimuluje. Je to jako vylepšení základní lidské paměti. Myslí vám z něj lépe a pamatujete si více. Pokud se vám nechce vařit si čaj, existují i ​​praktické kapsle. Pište si Notes je dobrým kamarádem každého chlapa, který si pamatuje důležité věci. Mezi ně třeba zařadit nejen nákupní seznam, ale například i výročí přítelkyně. Coolový zápisník je zároveň dost sexy. Učte se Někdy i zbytečnosti. Jde o to, že potřebujete mozek udržet v kondici stejně jako například biceps. Také by ochabl bez často nudného a stereotypního zvedání závaží. Zatěžujte pravidelně i mozek novými informacemi. Vše si následně zapamatujete snadněji. Poznávejte svět Vědci dokázali, že peciválové mnohem dříve zapomínají, jejich mozek chřadne a méně si pamatují jako lidé, kteří cestují. Proto pokud máte naspořené peníze v současné době nízkých úroků v bankách je nejlepší investice trochu poznat svět.
Zobrazit článek >
 
Kozáci se vrátili!!!
Slavná herní série od GSC Game World je zpátky. Určitě každý z Vás co hrajete hry a máte rádi strategie, jste alespoň jednou za život slyšeli o hrách, jako jsou American Conquest anebo Cossacks, nyní je tu pokračování série Cossacks, které nese název Cossacks 3.   Dějově se ocitáme v 17. a 18. století. Hra opět nabídne rozsáhle kampaně, které lze hrát několik desítek hodin, tedy pokud hra člověka opravdu chytne. Kromě Kozáků však hráč má možnost vyzkoušet si období kdy v Anglii byla občanská válka, či například válku s Turky. Kampaně jsou opět zpracovány v rámci historických událostí. Třetí díl se snaží vyzdvihnout to nejlepší z předchozích dílů, avšak zachovává si původní principy herní série a ze starých kolejí příliš nevyjíždí, tedy kromě celkovému grafickému přepracování. Stále se tedy jedná o klasické pojetí jednoduchého systému, co nejrychleji postavte rozsáhlé město, které podporuje svými zdroji, jako jsou dřevo, kámen, železo, uhlí, jídlo, zlato a samozřejmě během toho se snažíte co nejrychleji postavit co armádu (tedy takto to funguje hlavně v multiplayeru, kde je nejdůležitější čas a rychle postavit co největší armádu a hned zaútočit na nejslabšího nepřítele). V celkovém utkání vyhrává z pravidla hráč, který za co nejkratší dobu postaví největší město a ohromnou armádu a samozřejmě hraje roli i to, kdo má více dolů a jak je má rozšířené, dělníků a samozřejmě vojáků, i když zažil jsem situace, kdy 400 vojáků padlo při střetu s pouhými 40 kyrysníky, ale k vybalancování jednotek se ještě dostanu. Co je dle mého velkým plusem tak prakticky neomezený limit jednotek. Tedy samozřejmě pokud pro svoje jednotky máte dost obydlí. Série Cossacks a American Conquest jsou asi nejvíce známé svými ohromnými bitvami, kdy se na obrazovce v jedné bitvě může řezat i několik desítek tisíc vojáků. Na rozdíl od drtivé většiny ostatních strategií, kde se počet jednotek omezuje na několik desítek, maximálně stovek. Bez zdrojů, to však nepůjde. Jak jsem již zmínil, vojáci i dělníci stojí sice svoji základní cenu, ale tak jako každého dělníka nebo vojáka, je nutné jej živit a zásobovat municí. Naštěstí hra si tyto zdroje odečítá sama v rámci počtu vojáků a dalších věc na údržbu. Bohužel, zde narážíme na první problém. A to, že kolikrát se stane, že hra si prostě vezme, až příliš mnoho surovin, i když se snažíte si vše propočítat, prostě se Vám může stát, že místo řekněme 400 jídla Vám zmíní hned 700. Takovýchto situací je bohužel ve hře více například, když pošlete dělníky pracovat, třeba kácet dřevo, kopat kámen nebo na pole, často se stane, že dělníci „zamrznou“ a nedělají nic. Bohužel se může stát, že s nimi nemůžete ani pohnout, samozřejmě se Vám, ale za ně odečítají suroviny na údržbu. Ale vzhledem k tomu, že vývojáři vydávají opravné updaty jak na běžícím pásu, tak očekávám, že i brzy tento bug bude opraven. Když se koukneme na jednotky a samotné bitvy, tak zde nalezneme i formace, které lze utvořit, pouze pokud máte důstojníka, který má po svém boku bubeníka. Zároveň, je nutné k určitým formacím splňovat určitý počet vojáků. Formace nejsou čistě na oko, ale nabízejí i rozdílné bonusy k útoku a obraně (morálka, jako třeba u série Total War, zde není). U střelců je lepší použít rojnici, kdežto u kopiníků je dobré vsadit na karé. Dostávám se k jednotkám. Ve hře je poměrně dost hratelných národů, které se opírají o historickou předlohu jednotek (berte s rezervou, takové historické opření jako u již zmíněného Total War – mimo Warhammeru, zde nenajdete) a tak můžete na bitevním poli potkat janičáře, kozáky, dragouny, kyrysníky, mušketýry a mnoho dalších. Nicméně jsou jednotky, které jsou značně OP, jak se říká mezi hráči, tedy overpowered. S těmito jednotkami jste pak prakticky neporazitelní, jde jen o to, jak rychle je dokážete získat. Již jsem se zmínil, že jsem zažil situaci, kdy přes 400 janičářů vyzbrojených mušketami padlo pod útokem zhruba 40 kyrysníků. A takovýchto situací zažijete víc. Například v multiplayeru, kdy si stavíte své město a armádu a myslíte si, že Vaše tisícová armáda je neporazitelná, se Vám zcela jistě stane, že Vás napadne hráč s hrstkou pruských mušketýrů a rozpráší Vás na prach. Stává se tedy, že v multiplayeru se střetávají z pravidla pouze 4 nejsilnější národy a méně zkušení hráči, kteří si zvolí jiné, než tyto favority zpravidla prohrají, respektive se stanou terči prvních útoků. Trochu upravit, by zcela jistě i potřeboval samotný útok jednotek. Pokud máte jednotky ve formací a dáte rozkaz k útoku na nepřítele, tak celá formace se prakticky rozpadne a vojáci útočí na Vámi vybraného jednoho nepřátelského vojáka. Je tedy lepší „neútočit“ a vojáky, které máte ve formaci, nechat napadnout. Tak máte menší pravděpodobnost, že se Vám rozutečou, i když i to se bohužel stává. Další výtka je ke grafice, respektive grafické zpracování hry, je v celku příjemné a působí dobře. Bohužel se zde vyskytuje několik bugů, kdy se jednotky ničemně zaseknou a nejde s nimi hnout, nebo válečná loď propluje skrze ostrůvek, nicméně na odstranění těchto bugů se urputně pracuje a vývojáři se opravdu snaží tyto neduhy hry co nejrychleji napravit. Bohužel hra jich má opravdu hodně, včetně toho, když si dáte do výrovy jednotky, tak se Vám zcela jistě nejméně jednou za hru stane, že i když máte dostatek surovin, tak jednotka se prostě „ zasekne“ a nevytrénuje se, pak musíte vymazat celý počet Vámi navolený jednotek například z kasáren a ony jednotky si nechat znova vycvičit, naštěstí se Vám po resetování původního nastavení na výcvik vrátí i suroviny, ovšem přijdete o čas, který je cenný zvláště v multiplaerových bitvách. Hra má slušivý soundtrack, který odpovídá sérii Cossacks a doplňuje atmosféru. Zvuky jsou, také v celku dobře zpracovány. Co říci závěrem? Cossacks 3 rozhodně není pro každého a pokud jste této sérii nikdy nepřišli na chuť, tak sáhněte raději po jiném titulu. Pokud Však patříte mezi skalní fanoušky,milovníky rozsáhlých bitev a ostřílené stratégy pro které je tato hra vytvořena, tak když překousnete několik málo chybek (které vývojáři díky úžasnému zájmu o hru a herní komunitu velice rychle napravují) hra Vám nabídne přesně to co od ní čekáte.   Cossacks 3 si můžete koupit zde
Zobrazit článek >
 
5 znaků, jako oddělíte pravou lásku od zlatokopky
Vyrůstají jako houby po dešti. Pro současného chlapa není jednoduché najít ženu snů. Důvod? Nikdy nevíte, zda je to slepička, skutečně hodnotná osobnost, nebo vás chce oškubat a zduch do další postele. Kupte jí šperk Je to lakmusový papírek na zlatokopky. Ale nekupujte diamantovou obluda. Investujte raději do něčeho milého malého a pěkného. Darujte jí takový šperk a uvidíte, jak zareaguje. Pravá žena ocení upřímný šperk, zlatokopka poděkuje, ale nosit ho nebude a na tváři místo radosti se jí mihne stín zklamání, že jste na ní šetřili. Vezměte ji na večeři Musí se chovat bezprostředně a být s vámi šťastná bez ohledu na to, zda kolem vás hraje cikánská kapela, nebo chodí servilní číšník ve fraku. Není důležité cenová skupina ale to, že jste spolu. Sny o dovolené Každá žena má své sny, ale pozor. Běžná, normální holka nemá problém pokud si dovolenou zaplatíte jednoduše každý ze svých peněz. Ta, co má zálusk na vaši peněženku bude hrát hry, kterými vás přesvědčí, že ona je to nejlepší, do čeho se vám v životě vyplatí investovat a chce samozřejmě exotiku zaplatit. Placení všude Když jsme při tom placení, jen zlatokopky se nechají vždy zvát na drinky, večeře i kávu. Normální žena občas z lásky potěší i vás. Nemá s tím nejmenší problém. Knihy Nezdá se to, ale ženy, které mají v sobě skutečné hodnoty, věří v lásku, jsou odhodlanější na delší vztahy, než jen do té doby, dokud vaše peněženka překypuje. Věnujte jí knihu k svátku, nebo jen tak. Dozvíte se o ní více, než je ochotna říct vám do tváře. Povrchně ženy knihy nečtou. Maximální časopisy i to jen titulní stránky.
Zobrazit článek >
 
Šlápni na to! DiRT Rally: Legend Edition
Codemasters pro nás mají jasný vzkaz! Poučili jsme se z historie, ze svých chyb a teď Vám to dokážeme! DiRT Rally je tady, plné prachu, bláta, štěrku a hlavně hodin neutuchající jízdy! Rally je druh automobilových soutěží, které se konají na běžných komunikacích všech úrovní. Tady se Vám jako závodníkovi, klidně může stát, že se podíváte na trasu, po které si normálně jezdíte koupit rohlíky. DiRT Rally má mnoho pojítek se slavnou minulostí, které mohou působit trochu otřepaným dojmem. Codemasters, ale naštěstí nic z minulosti nezkopírovali,pouze se z ní poučili a vzali si příklad. Díky tomu vznikla velice sympatická a svižná hra, která se může pochlubit inovativními nápady a moderní technologií.   Jak to v kabině závodního vozu se můžete podívat v následujícím videu   DiRT Rally je označován jako nejlepší rally hra za posledních 10 let! Je tomu, ale skutečně tak? Jedna z hlavních otázek většiny hráčů závodních her. Jedná se spíše o simulátor a nebo arkádu ? Inu , odpověď je, že DiRT Rally je obojí a zároveň ani jedno. Dirt Rally nabízí velké množství nastavení a díky tomu si každý zvolí jak chce hru hrát. Hra je opravdu úžasně přizpůsobivá a má zvláštní kouzlo, že přesně odhadne kdo právě hraje. Respektive díky velkému přizpůsobení si hru zahraje a vychutná opravdu každý. K přizpůsobení přitom hra nepotřebuje velké množství úprav, stačí si pouze zvolit zda budete hrát na klávesnici, ovladači anebo volantu a poté si vybrat z několika jízdních asistentů. Hru si můžete, tak nastavit jako oddechovou arkádu, lehčí simulaci pro sváteční jezdce nebo příležitostné závodníky. Ovšem pokud toužíte po opravdové výzvě, i zde Vám hra nabídne přesně to co hledáte! Bez jízdních asistentů a pomocných technologií se DiRT Rally chová skoro stejně jako nepřekonatelně drsné Richard Burns Rally. Hráči, kteří se vyžívají v realismu, si tedy přijdou na své a budou plně spokojeni.   K úžasnému pocitu z jízdy si kluci z Codemasters na nás připravili i nádherně zpracované prostředí. Ale úroveň grafického zpracování neslouží pouze pro potěchu oka, i když člověk má kolikrát chuť zpomalit a kochat se okolní krajinou (hned si při tom vybavím doktora z filmu Vesničko má středisková, který se vždy kochal za jízdy). Grafika je zde opravdu úchvatná, nicméně jednotlivé povětrnostní vlivy a prostředí má znatelný vliv na samotnou jízdu. Ne jednou se mi stalo, že jsem se lekl, když mi lehce ustřelil bok na zablácené vozovce. K tomu všechnu se připravte na opravdu poctivě propracované vlastnosti jednotlivých vozů. Je opravdu znát , když jedete s malým Peugotíkem anebo se po Monte Carlu řítíte v legendární bestii jako je Audi Quattro.  Graficky se opravdu nedá hře co vytknout, pochvalu si zejména zaslouží věrná nestálost podmínek ve vrcholových partiích Monaka, díky pečlivé práci autorů jsou všechny tratě doslova prošpikované skutečnými vlastnostmi jednotlivých tratí. Navíc Codemasters vydávají průběžné updaty a tedy je hra stále pod kontrolou. Jinými slovy, i když se to může zdát nemožné, tak byla ještě více vylepšena grafika, chování vozů, ale dokonce i optimalizace hry (která byla dost dobrá i při vydání). Hru i tedy nyní mohou vychutnat (sice ne na ultra detaily) i majitelé slabších strojů.  Díky úžasnému zájmu vývojářu o Steam komunitu, je opravdu mnoho nedostatků (když se přeci jen nějaká ta chybka najde) rychle odstraněno. Navíc rozsáhlá herní komunita se ve workshopu stará o stále nové kousky vozů, lepším nastavení pro sníh a jiné terény a samozřejmě i mnoho podnětů pro vývojáře, kteří komunitě pečlivě naslouchají (konkurovat v zámu o herní komunitu mohou snad jen vývojáři hry Cossacks 3). V Dirt Rally si přijdou na své i milovníci "starých klasik" níže video z vozu Lancie Fulvia  HF1960s     Ke skvělé grafice patří neodmyslitelně i zvuková stránka hry, tady musím jedním slovem říct ” PARÁDA” .  Zvuková stránka, je také velice důkladně a věrně zpracovaná a po posleších několika audio nahrávek skutečných aut jako již zmiňované Audi Quattro musím říct, že se téměř rovnají realitě. Pokud na to pořádně šlápnete tak doslova pocítíte rachot z motoru každého auta a při jízdě s legendárními auty z rally světa jako je Peugeot 306 Maxi se Vám opravdu budou ježit chlupy na rukou. Pocit z jízdy a reálnost to nádherně doplňuje.   Nyní se koukneme co nám samotné hraní vlastně přináší. Ve hře je nově udělaný systém kariérního postupu. V jeho rámci zlepšujete samotné automobily, ale i celé tovární týmy.Což působí do zajisté svěžím dojmem. Hra navíc velice preferuje různé statistiky a kde může, tak Vás ocení, ale také i potrestá. Základním kamenem hry jsou body, které působí jako dobrá herní motivacea sbírat je budete za dobrá umístění nebo je můžete i ztrácet za nutné opravy či restarty zkoušek. Body můžete utrácet dle Vaší libosti. Můžete je investovat do nákupu nového vozu, najmutí lepších mechaniků, prostě co Vás napadne. Tento bodový systém, ač může ze začátku působit všelijak, se pro Vás v průběhu hry stane silně motivujícím prvkem. A teď, už konečně k závodění! Jsou zde 3 herní režimy, tedy klasické rally, plně licencovaný rallycross a závody do vrchu. Nejvíce potěší rally cross, který je oficiálně licencovaný a má opravdu velký výběr vozů. Bohužel není plně využit jeho potenciál, protože jsou zde pro něj pouze 3 tratě. U závodu do vrchu čeká trpké zklamání, protože je zde pouze slavný úsek Pikes Peak a 3 vozidla. Když se koukneme na hlavní rally, tak je zde celkem 6 lokací a každá z nich obsahuje celkem 12 12 eRZet. Profil každé rally věrně odpovídá profilu ve skutečnosti. jak jsem již zmínil můžete se těšit na věrně propracované proměnlivé počasí v Monte Carlu, kde se opravdu mění počasí jako mávnutím proutku nebo blátivý Wales. Jsou zde všechny možné povrchy, včetně bláta, štěrku, sněhu, ledu a na každém povrchu se auto chová jinak a je potřeba tomu přizpůsobit styl jízdy.     S obsahem dostupných vozů budete jistě spokojení a každý si zde vybere. Hra obsahuje i multiplayer, zde autoři plně využili rallycross k přímým závodům. Samozřejmě jsou zde i různé žebříčky s dosaženými časy a klasické erzetové závodění. Nesmím zapomenout na Ligu. Liga je relativně samostatná síťová nadstavba a slouží hráčům, kteří si chtějí zakládat vlastní dlouhodobé soutěže a sdružovat se v určitých komunitách. Hodně lidí se mě ptalo, zda je Liga povinná? Ne, povinná opravdu není a pokud chcete závodit sami, tak klidně můžete.   Online eventy Jakou součást multiplayeru jsou i ONLINE EVENTy, které nájdete v příslušné sekci. Eventy se rozlišují na denní eventy, týdenní a měsíční, podle obtížností a délky eventů se samozřejmě odvozuje i odměna. Pokud vyhrajete měsíční Event a budete tedy první na celém světě, tak mžete získat i eventové vozidlo.Případně nějaké peníze za které můžete najmout zkušené mechaniky a členy týmu. Některé eventy jsou jen pro hráče, kteří vlastní eventové vozidlo, tedy mají již v garáži určitý typ vozu a mohou se tedy účastnit eventových závodů a výzev. Samozřejmě jsou však eventy i pro hráče, kteří nemají plnou garáž. Vyberete si event například s Audi quatro, Vaším úkolem bude samozřejmě porazit soupeře a mít nejlepší čas, ovšem pokud s Vámi na trati jezdí i jiní hráči není to tak lehké jak se může na první pohled zdát.  Eventy jsou tedy různé a obsahují Hill climb, RZ i RallyCross. Navíc si můžete i volit různé obtížnosti tier. V Top tier máte nejlepší odměny pro nejlepší závodníky z celého světa. Buttom tier naopak má i malé ceny útěchy pokud se Vám to dnes zrovna nepovedlo. Codemasters se opravdu snaží a eventy jsou velice zábavné a různorodé. Tudíž máte o zábavu postaráno na opravdu mnoho hodin. Tak co říkáte ? Jedná se o nejlepší rally hru za poslední roky? Za mě jednoznačně ano. Navíc autoři vydávají pravidelné patche, kde se snaží odstranit i ty nejmenší nahlášené chybičky. Udělejte si radost a sešlápněte plyn   DiRT Rally si můžete zakoupit zde
Zobrazit článek >
 
Historie a původ piva
Kdo by neznal tekutý chléb národa. Pivo je pro většinu lidí součást každodenního života. Řeč je o pivu. Pro mnoho lidí je pivo součástí denního života a nedokáží si bez něj představit život. Někteří lékaři pivo doporučují k pravidelné konzumaci zejména při léčbě ledvin a ledvinových kamenů. Historie a původ piva Pivo má za sebou dlouhou historii, nicméně princip přípravy je po staletí stejný. Nicméně se s postupem času výrazně zdokonalovaly jednotlivé technologické postupy a zařízení pro následné zpracování surovin. Za kolébku piva se kupodivu považuje Mezopotámie. Již v 7. tisíciletí před n. l. zde Sumerové a Asyřané pěstovali obilí. Podle předpokladů a odhadů různých odborníků, se předpokládá, že pivo bylo objeveno náhodně a to zejména díky tehdejšímu skladování obilí v hliněných nádobách. Do některých nádob se pravděpodobně dostala voda a došlo ke kvašení a výsledkem byla voda s příjemnou omamnou příchutí. Následně se takto začal nápoj připravovat zcela cíleně, jednalo se prakticky o určitý druh piva Sumery nazývaný Kaš, Babyloňany Šikarum. Sumerské pivo by Vám nejspíše nechutnalo Sumerské pivo nazývané Kaš, bylo na rozdíl od současného piva bez chmele, který v té době nebyl znám. Kaš vznikal z ječného chleba a skladu, které byly společně umístěny do velikého džbánu, kde docházelo ke kvašení. Díky absenci chmelu neměl Kaš hořkou chuť, pro její dodání se používalo pražení chleba v horkém popelu či sezamových semínek. Po objevení kvašení sladu kolem roku 3. tisíce př. n l. začalo vznikat mnoho druhů piva, které se od sebe lišily barvou a chutí. Pivo dříve nepodstupovalo proces filtrace, díky čemuž byla přítomna velká množství mechanických částic a pivo tak nebylo čiré. Z tohoto důvodu se pro pití využívalo obilné stéblo, které fungovalo jako primitivní brčko. O necelých tisíc let později v Chammurapiho zásobníku z 2. tisíciletí př. n. l. pocházejí i první zmínky o veřejných provozovnách, kde bylo možné pivo zakoupit. Tehdejší zákoník dokonce upravoval tehdejší přísné tresty pro nepoctivé šenkýřky. Tresty byly například vhozením do vody s pijavicemi nebo dokonce smrt utopením. Egypťani si také dopřávali pivo Další poměrně rozsáhlé záznamy o přípravě piva pocházejí ze starověkého Egypta, který je často považován za skutečnou zemi původu objevení piva. Staří Egypťané používali pro kvasící nádobu používanou při výrobě slovo namset, které nejspíše pochází z akkadského slova namzítu. Egypťané používali pro výrobu piva ječmen, ze kterého vyráběli slad a různé typy pšenice, kterou nahrazovali chmel. Díky absenci chmele mělo toto pivo nasládlou chuť, která se spíše podoba dnešnímu kvasu. Ve středomoří dominovalo víno V době Antiky pivo nebylo příliš oblíbené, jelikož v konzumaci hlavně ve Středomoří jasně dominovalo víno. Staří Řekové pivo nepili vůbec, mezi Římany bylo pivo oblíbené jenom u vojáků, kteří jej pili zejména v pohraničních oblastech a to hlavně z důvodu, že zde byl značný nedostatek vína. Dejte si pivo k obědu nebo před spaním Jak můžete vidět, pivo má za sebou opravdu velký kus cesty a tak jistě nebude na škodu, když si třeba k nedělnímu obědu anebo před spaním dáte sklenku piva a třeba zrovna na počest slavného objevu. Nezapomínejte však, že nic se nemá přehánět a vzhledem k tomu, že pivo obsahuje alkohol, tak není vhodné pro děti, těhotné ženy a konzumovat jej před řízením motorových vozidel.
Zobrazit článek >
 
Vědci rozluštili další tajemství mayských pyramid! Víme co je uvnitř!
Geniální objev přímo v nejznámější pyramidě oblasti Chichen Itzá se podařil vědcům jen pro několika dny. Pomocí speciálních výzkumů, kamer, termovizí a zářičů nejmodernější techniky pronikly do útrob pyramidy Kukulkan v mexickém Yucatánu hlouběji než kdykoliv před tím. Objevili v ní třetí, nejmenší pyramidu, díky níž pochopili, že pyramida je složena jako ruská matrjoška. Již od roku 1930 je známo, že uvnitř pyramidy Kukulkan, kterou ročně navštíví přibližně 1,2 milionu turistů, je menší pyramida. Vědci se domnívali, že jde o sarkofág, nebo mohylu, protože pocházela z let 800 - 1000, zatím, co nejvrchnější pyramida byla zhotovena mezi lety 1050 - 1300. V současnosti však archeolog Rene Chavez Seguro prohlásil, že přišlo k dalšímu převratnému objevu. Pomocí zařízení 3D elektrické tomografie se podařilo zachytit ještě něco hlouběji. Jde o třetí, dosud neobjevenou pyramidu. Už dnes je proto jasné, že současné pyramida, kterou vidíme je obalem pro další dvě a připomíná skládačku ruských panenek matrjošek. Nově objevená vnitřní pyramida je jen 10 metrů vysoká, ukrytá je v další 20 metrové a spolu jsou zakryté 30 metrovou stavbou, kterou vidíme dodnes. Zajímavostí je, že věk nejvnitřnější stavby se odhaduje na období 550 - 800. Vědci tak přehodnocují i ​​dosavadní chápání vzniku pyramid. Stále více se dostává do popředí teorie, že pyramidy sloužily vládcem, kteří svou silou chtěli i porazit pyramidy předchozích panovníků. Měli však úctu k tradicím a tak pyramidy nedemolovali, ale uzavřely jejich vlastními výtvory. Existují však i názory, že Mayové používali stavbu nové pyramidy namísto rekonstrukce té staré. Jedno je jisté, tisíce let po vzniku jsou pyramidy stále zdrojem nových informací a záhad. Přečtěte si více o pyramidách.
Zobrazit článek >
 
Watch Dogs 2 - vyzkoušejte si, jaké je to být hackerem
V první polovině roku 2014 přišla na herní trh šťavnatá novinka z prostředí městské džungle, tak blízké životnímu stylu mileniánov, hra Watch Dogs. O necelé dva roky tu máme druhé pokračování v podobě vylepšené, zábavnější dvojky. Změnilo se prostředí i postava Jak už to chodí, když chce firma radikálně zahladit negativa, které nevyšly v první hře, obvykle vsadí hráče do jiného prostředí a nabídne i novou herní postavu. Tak to udělal i Ubisoft s WD 2 a z betonových sídlišť nás přesouvá do slunečních částí San Francisca a hrát budete za Afroameričana Marcuse. Ten to samozřejmě jako černý neměl v Americe vždy snadné, ale vypracoval se díky své inteligenci a zejména hackerckých schopnostem. No a tady někde vstupuje do hry hráč a rozvíjí zápletku postavenou na vynikajícím příběhu postavy, množství hlavního a vedlejšího herního obsahu, možnost intuitivního hackování je parádička, kterou ocení zejména hráči, kteří si hru rádi vychutnávají a neženou se za tím, aby splnily předepsanou dobu hraní, která je při Watch Dogs 2 naplánován na minimálně 15 hodin. Chutným osvěžením jsou české titulky, díky kterým hra a zejména příběh chutnají ještě lépe. Ostřílení rebelové Vaším úkolem ve hře bude dostat se k šéfovi technologické korporace Blume, která se snaží prosadit hi-tech řešení a pozvednout životní úroveň díky moderním technologiím, ale ve skutečnosti jde trojského koně na ovládání světa pár lidmi. No, ale právě to přicházíte vy s džoistikom, aby se to nepodařilo a pojď ho s partou povstaleckých kamarádů zneškodňovat nepřátele, běhat po mapě a hlavně hackovat systémy, ovládat město a zabránit nejhoršímu. Zkuste ovládnout systém Systému je všechno, nebo vše je systém. Kdo ho ovládá, ovládá svět a buď je otrokem nebo tvůrcem. Jde o hru dynamickou, pěkně vykreslenou, výborně hratelnou. Lákavou především pro ty, které přitahuje svět počítačů, hackování a konspirace i tvrdou akci. Je to zábavka, která vy pod vánočním stromečkem potěšila snad každého milovníka počítačů a počítačových her. Koupíte ji zde.
Zobrazit článek >
 
Paulus trauma od Stalingradu
Friedrich Wilhelm Ernst Paulus (1890 – 1957)je dodnes jeden z nejznámějších, ale také zároveň bezesporu nejrozporuplnější z generálů druhé světové války. Je znám především jako velitel německé 6. armády, kterou koncem roku 1942 obklíčila sovětská vojska v dramatické bitvě o Stalingrad. OBDOBÍ PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY Po velmi úspěšném absolvování vojenské školy ve městě Engers byl 18. srpna 1911 Paulus povýšen na poručíka a působil jako pobočník velitele 3. praporu. Krátce po vypuknutí první světové války byla Paulusova jednotka 6. srpna 1941 převelena do města Freiburg im Breisqau a aktivně se zúčastnila bojů na západní frontě. Paulusův pluk byl poté nasazen v bojích u Sarrebourgu, Nancy, Mét, Toul a Verdunu, kde utrpěl velmi silné ztráty. Paulus touto dobou vážně onemocněl a musel být hospitalizován v nemocnici, až do roku 1915. Po návratu z nemocnice začal sloužit jako štábní důstojník. Právě ve štábu se nejvíce projevili jeho brilantní schopnosti. Díky své korektnosti, přesnosti a svědomitému osobnímu přístupu byl zapojován do úkolů generálního štábu, kde se především podílel na taktickém plánování přesunu jednotlivých vojenských útvarů. Během jarní ofenzívy roku 1918 působil Paulus se svou jednotkou ve Flandrech, kde byl povýšen na kapitána a vyznamenám Železným křížem II. a I. třídy. Válka si však na Paulusovi svou daň. Na Balkáně se nakazil měňavkovou úplavicí, ze které se nikdy plně nevyléčil. Zároveň měl stále před očima jatka zákopové války, které se účastnil u Verdenu. Objevovaly se také děsivé noční můry. OBDOBÍ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY V srpnu roku 1940 získal Paulus hodnost generálporučíka. V následujících měsících spolupracoval na vytvoření plánu Operace Barbarossa. V lednu 1942 po smrti polního maršála Waltera von Reichenaua byl jmenován velitelem 6. armády, která v té době již působila na východní frontě. Téhož roku byla 6. armáda nasazena při Operaci Blau. Od října roku 1942 byla 6. armáda pomyslným útočným hrotem Němců, během bitvy o Stalingrad. Hitler toto město chtěl za všech okolností získat. Obsazení Stalingradu by znamenalo pro Němce získání velice důležitého strategického průmyslového centra, ale zároveň by došlo k dosažení velkého psychologického vítězství, z důvodu, že město neslo jméno samotného Stalina. Tento záměr však nevyšel.  Sovětská obrana byla velice silná a navíc svou úlohu pomalu začal plnit „generál zima“, s kterým sovětská armáda plně počítala. 23. listopadu roku 1942 byla Paulusova 6. armáda obklíčena během sovětské Operace Uran. Paulus však v obklíčeném městě začal ihned plánovat průlom kotle (a podle po válečných studií, by jeho průlom na 90% vyšel, neboť byl velice precizně zpracovaný a promyšlený), Hitler však dal Paulusovi rozkaz zůstat na místě a čekat na proražení obklíčení útokem zvenčí. Manstein zahájil Operaci Zimní bouře, která měla za cíl osvobodit 6. armádu z obklíčení, spojit se s ní a postupovat dále do vnitrozemí. K 6. armádě, se ale nikdo neprobojoval. Hitler ve své snaze získat město za každou cenu se obrátil na svého velitele Luftwaffe Hermana Göringa s dotazem, zda je možné zajistit pravidelné zásobování Stalingradu ze vzduchu. Nedostatečné kapacity německého letectva a také protiletecké zbraně sovětů však nedovolily dostatečně zásobovat 6. armádu municí, palivem ani potravinami. 22. ledna 1943, kdy 6. armáda měla těžké ztráty z důvodu prakticky nulového zásobování a silných mrazů, Paulus žádal o povolení zastavit boj. Hitler kapitulaci zakázal a 30 ledna roku 1943 povýšil Pauluse na polního maršála a cynicky dodal, že v minulosti nebyl žádný německý polní maršál zajat živý. Paulus byl Hitlerovými následovnými rozkazy silně znechucený a 31 ledna 1943 se vzdal Rusům i se zbytky své 6. armády, která svého času bývala chloubou celé Německé armády. Paulus v čele 6. armády zdvihl ruce nad hlavu a následován svými vojáky se šel vzdát nepříteli, stal se tak prvním polním maršálem v německé válečné historii, který upadl do zajetí. ŽIVOT V ZAJETÍ V sovětském zajetí se po dlouhém váhaní a hodnocení situace stal kritikem nacistického režimu. Byl vystaven i tlaku, aby vstupem do protihitlerovského Svazu německých důstojníků vydal signál k rychlému ukončení války. V červenci roku 1944 podepsal apel „Zajatým německým důstojníkům a německému národu“ a také promluvil v rádiu „Svobodné Německo“, kde prohlásil: „Německo se musí zříci Hitlera a ustavit vládu, jež našemu národu dovolí žít dál a vstoupit s našimi nynějšími protivníky do mírových, ba přátelských vztahů". Během norimberského procesu se stal jeden z klíčových svědků a napomohl k odsouzení svých bývalých kolegů a nadřízených.   Torsten Diedrichs v knize předkládá kompletní životopis tohoto vysoce kvalifikovaného a schopného vojenského velitele, včetně jeho života před a po Stalingradu.     Knihu zakoupíte zde
Zobrazit článek >
 
Najsexi vůně, kterými ohromíte
Muž, který chce zaujmout ženu, ale i působit příjemně na okolí, musí být charismatický. Málokdo však ví, že charisma se nedostává do daru. Je součástí různých faktorů a jedním z nich je právě vůně. Přinášíme vám výběr vůní, ve kterých žádný chlap nemůže být nezajímavý! Fahrenheit Je to kultovní vůně od Diora. Patří k nejrozšířenějším mužským vůním vůbec, ale zároveň k těm, které ženy na chlapech milují. Je jako misionářská poloha, nezevšední použitím. Jeho kouzlo se skrývá v kombinaci bergamotu, levandule, ale i jantaru a základu postaveného na kůži a dřevě. Je to prostě esence doprovázející silných chlapů, přičemž je silná i jemná zároveň. Fahrenheit charakterizuje tedy na jeden nádech chlapa, jehož žena miluje. CK2 Název této vůně je trochu futuristický a takové je i její flakón. Vůně je však zajímavá svým charakterem unisex. Je vhodná pro muže i ženy. Takže ji můžete koupit pod stromeček přítelkyni a v případě potřeby si z ní dopřát i vy. Ztělesňuje totiž jednotu i rozmanitost mezi dvěma lidmi. Jejím základem je vzbuzovat vzrušení. Míchá v sobě vetiver, kadidlo, mandarinku, i ostré wasabi. Taková je CK2 od Calvin Klein. Hypnose Homme Už samotný název naznačuje hypnotické účinky. Hypnose Homme od Lancome je pro spontánní muže. Dynamická, podmanivá jak hodnotí ženy, až hypnoticky sexy. Ušlechtilost, jedinečnost, máta a indonéské pačuli. Ženy jsou proti této vůni skutečně bezbranné. Neroli Portofino Acqua Skutečná lahůdka pro náročné. Neroli Portofino Acqua patří také do kategorie unisex a je až explozivní citrusový. Její tři složky jsou citrusy, neroli a ambra. Směs jakoby namíchaná pro dlouhé, noci plné vášně. Dejte si tuto vůni na tělo před tím, než se svléknete a značka Tom Ford vám v tomto případě garantuje, že se žena půjde zbláznit. Ucítit tuto vůni je pro ně silné afrodiziakum. Champions League Star Edition Máme tu i něco pro ty, co neplánují vysolit spoustu peněz za dokonalou vůni. Champions League Star Edition od adidasu přináší sportovní vůni moderního muže. Je dokonalá pro mladé, kteří zbožňují sport, mají soutěživého ducha a rádi vítězí. Ženy to z vás okamžitě ucítí i prostřednictvím tónů kardamonu, rajčata, cedrového dřeva a například pačuli.
Zobrazit článek >
 
Mateří kašička - opravuje, což je v těle poškozené
Říká se, že chlap zůstane vždy dítětem a možná i to je jeden z důvodů, proč nám mateří kašička tak prospívá. Její účinky se sice nedělí podle pohlaví a prosievajú i ženám, ale každý chlap by měl mít svou vlastní mateří kašičku. Nejde o žádnou babskou povídačku, ale účinný nástroj pro rychlou obnovu zdraví. Imunitní systém jako hodinky V době sychravých dnů je každá rada dobrá, jak si viry a bakterie držet od těla. Zdá se, že příroda má na všechno odpověď. Mateří kašička je silný biologický stimulátor. To znamená, že posiluje obranné mechanismy organismu a na bakterie a viry útočí silou celého stáda včel. Tělo jako po generálce Pravidelné užívání mateří kašičky nám připomíná mateřskou péči. Mědi její úžinky patří lepšímu vstřebávání glukózy a kyslíku mozkem, zlepšuje krvetvorbu, zlepšuje krevní oběh v mozku a míše a má protikřečové působení. Obnovuje funkci žláz s vnitřní sekrecí a dokonce zlepšuje buněčné dýchání. Tělo tak po pár měsících zažije skutečnou generální opravu. Předcházejte rakovině účinně Mateří kašička obsahuje hydroxy-decenovú kyselinu. Ta velmi efektivně neutralizuje působení volných radikálů. Proto se používá při léčení onkologických onemocnění jako lymfosarkoma, adenokarcinom, karcinom Ehrlich, ale i jako účinná prevence vzniku a rozvoje rakoviny. Parádní směs výhod Mateří kašička je přírodní multivitamin. obsahuje: Vitaminy A, C, D, B1, B3, B5, B6, B7, B8 a B12, železo, draslík, chrom, mangan, 20 aminokyselin kyselinu nukleovou, která podporuje buněčnou regeneraci. Získejte výhodné balení mateří kašičky.
Zobrazit článek >
 
Naruto
Masaši Kišimota zajisté ani ve snu nenapadlo, že vymyslí legendu, která ovládne celý svět na několik generací. Příběh mladého chlapce Naruta Uzumakiho, který se v Skryté Listové vesnici učí v akademii pro nindža bojovníky. Naruto má jeden velký sen, být nejmocnějším nindžou ve vesnici a stát se uznávaným Hokagem, což je prakticky starosta nebo též vůdce vesnice. Naruto je sice cílevědomý, je však také zbrklý a problematický, zároveň je však ochotný dát vlastní život, pro své kamarády, kterých z počátku opravdu mnoho nemá. Zrodila se inspirující legenda pro mnoho generací Vzhledem k tomu, že následující popis obsahuje jistý spoiler a může nastínit a odkrýt hlubší příběh zvažte, zda si jej chcete přečíst anebo si spíše pořídit rovnou knihu a přijít, tak na tajemství příběhu na vlastní pěst. Když byl Naruto ještě malý chlapec, byl do jeho těla zapečetěn mocný devítiocasý démon, který má podobu devítiocasé lišky. Během jeho narození totiž tento démon napadl Listovou vesnici. Aby nebyla, vesnice zcela zničena rozhodl se čtvrtý hokage zapečetit démona do právě narozeného Naruta. Samotný příběh však začíná o dvanáct let později, kdy z Naruta, který vyrost bez rodiny, bez přátel, bez lásky, bez citů a bez vědomí co se vlastně stalo, stává všemi opovrhovaný mladý chlapec. Naruto nechápe, proč se na něj lidé dívají nevraživě, nechápe, proč ostatní rodiče zakazují, dětem si s ním hrát nebo se s ním bavit. Naruto ve snaze na sebe upozornit a získat si trochu lidského zájmu vymýšlí jednu nezbednost za druhou, aby alespoň na krátkou chvíli měl pocit, že někoho zajímá. Navzdory čtvrtého Hokage, který měl přání, aby vesničané v Narutovi viděli toho, kdo jejich vesnici zachránil, se jej vesničané bojí a nenávidí ho. Naruto se však snaží získat si uznání za každou cenu. Pravda může bolet, ale také posílit duši. Jednoho dne se však Naruto dozví pravdu, proč se ho lidé bojí a nenávidí ho. Dozví se, že démon uvězněný uvnitř jeho těla vyvraždil mnoho obyvatel vesnice, včetně jeho nejbližších. Naruto se však nehodlá podvolit zdrcujícím skutečnostem. Na nindžovské akademii získá hodnost Genin a je přidělen do týmu 7, který je pod vedením legendárního „copy nindži“ Kakashi Hatake. V týmu 7 také nalezne svého největšího kamaráda a rivala Sasukeho, zároveň se zamiluje do krásné Sakury, která má však zájem pouze o Sasukeho v Narutovi vidí pouhého outsidera a přítěž. Z počátku je v týmu mírná nevraživost, ovšem díky brilantní filozofii a výcviku Kakashiho se tým sjednotí a začne spolupracovat. Nic však není, jak se na první pohled může zdát. Sasuke hnán vlastním snem a pomstou má v hlavě jen jediné, stát se mocným shinobi a zabít jednoho muže, který mu ublížil. Začíná tak úžasný příběh plný zvratů, psychologických hodnocení oponentů (tyto pasáže mě osobně baví nejvíc, protože se jedná o opravdu promyšlený systém volení taktik a možných okolností), mnoho bolesti, ale také i nalezení pravdy a pravých přátel. Přátel, kteří jsou cennější než vlastní rodina a vzácnější než titul Hokage. A časem i vesničané a všichni pochopí, že Naruto, který má v sobě děsivého démona, by obětoval vlastní život, pro kohokoli z vesnice, z které ho nikdo neměl rád.     Naruta a jeho všechna dobrodružství naleznete zde
Zobrazit článek >
 
Battlefield 1 - nejhodnotnější válečná kampaň současnosti!
Milovníci válečných tažení na počítači, nebo prostřednictvím herní konzole se dočkali předčasných Vánoc. S obavami se čekalo, což může další válečná hra přinést. Programátoři DICE si však řekli, že stačilo klasických futuristických mlátiček a vrátili nás do první světové války. A to s takovou autentičností, že vám budou stát chlupy na rukou, když budete mířit sniperem na nepřítele. Atmosféra pro fajnšmekry Výhodou hry Battelfield 1 je návrat ke klasice. Tím myslíme k žánru her prvních Medal of Honor a Call of Duty. Tedy nejde o jednotlivé příběhy vojáků, ale zájem vzbuzují největší bojiště pravé války, která se přenáší na obrazovky. Koně, letadla, pušky, tanky i starou dobrou lopatou po ksichtu! Je to skupinová hra Battlefield 1 ví své grafické i herní přednosti předvést v singleplayeru, ale netřeba si namlouvat, že osamělí vlci při ní zažijí herní orgasmus. Ten je totiž určen milovníkům multiplayeru. Dá se říci, že bez něj přejdete hru za pár hodin v podobě šesti kampaní. V každé z nich hrajete za jinou postavu s jiným osudem, jinými motivacemi. Zážitek umocňuje vystupňovaná brutalita a každá kapitola má i vlastní prestrihové videa. Kapitoly nejsou nudné, ani ošoupané, budete cítit vzrušení i nadšení, ale po asi osmi hodinách hraní se ve vás probudí pocit, že to prostě nestačí. A zde přichází multiplayer, ve kterém se můžete ztratit na celé měsíce a užívat si svištící kulky. Navíc je třeba zdůraznit, že tvůrci spojili volnost multiplayeru a příběhové vyprávění singleplayeru, což nebývá pravidlem a ne vždy to vyjde tak kvalitně jako právě v Battlefieldu 1. Co nabízí multiplayer? Hned při startu 9 otevřených map a 5 módů, k tomu přibyla i možnost Operations. Tento svět nabídne 4 operace, což jsou samostatné bojové tažení přes několik map. Jsou zde takové lahůdky jako změna počasí, vylepšování postavy, medaile, které můžete získat za úspěchy. Nadupaná grafika Je snad největším potěšením hry. Působí tak reálné, že máte filmový pocit a Frostbite engine s lehkostí předbíhá konkurenci. No a zvuk? Jako z louky, kde nad vámi letí nepřátelská vojska. Konzolistům určitě hru umocní připojení na domácí kino. Závěr: Jde asi o současně nejlepší zpracovanou válečnou hru. Skvěle se pobavíte jako jednotlivý hráči, ale ohrnout nos nad nabídkou multiplayeru by bylo jako dát si z kvalitního stejku pouze přílohu. Pokud jste tedy single hráč, uspokojíte se, ale po otevření multiplayru zažijete plnou krásu hry. Vyzkoušejte Battlefield 1 na vlastní kůži!  
Zobrazit článek >
 
Jak se správně dotýkat ženy, aby ječela rozkoší?
Hledáte způsoby, jak si vypracovat u partnerky pozici nejlepšího milence, jaký ji v životě potkal? Chce to o něco víc, než se spoléhat, že o vašich kladech rozhodne velikost "klady". Klíčem je dotek, ale přesně mířený, dobře situovaný, abyste po těle partnerky nehmatkali zmateně, jako dítě, co se učí chodit a snaží se chytit stébla. Vychutnejte si nohy Nejen to, co je mezi nimi. Pokud jdete okamžitě do epicentra slasti, žena si váš zaškatulkovat k těm, co si jdou za svým a žena chce být přitom rozmazáváná, laskána, potěšováni. Věděli jste například, že vnitřní strana stehen je u ní jedna z největších erotogenních zón? Věnujte se hlazení této části a uvidíte, jak se jí to bude líbit. Masáž Po erotické masáži prahne každá žena. Nemusíte být profesionál. Stačí něžně masírovat záda bříšky prstů. A zadek. Tak z toho bude šílet. Masírujte jí ho pěkně poctivě bříšky prstů a nemusíte se obávat zajít i hlouběji. Rada se mírně rozkročí. Použít můžete například vanilkový masážní olej. A proč vanilkový? Protože tato vůně přirozeně navozuje atmosféru erotiky a pro ženy je velmi euforická. Při masáži na dobrý olej nikdy nezapomeňte, jinak to nebude nic příjemného Pojď ho na ušní lalůček Pokud budete mít již ruce od oleje, využijte to na masáž uší. Stačí jemné masírování. Nic drsné a uvidíte, jak bude partnerka příst. Mnoho mužů na uši zapomíná a proto ženy tvrdí, že se jejich nevědí dotýkat. Bradavky Mají přímé nervové napojení na klitoris. To znamená, že žádná žena nezůstane chladná, pokud její přejdete rukama nebo jazykem po bradavkách. Pánové, kolik jim věnujete času během předehry? Dejte si na čas a uvidíte, že když následně partnerce stáhnete kalhotky, bude vlhká jako jarní hlína. Naučte se být dobrým milencem. Jak vidíte, záleží to na dotecích a přípravě. Pak to už půjde samo.
Zobrazit článek >
 
Jak se zbavit bradavic
Trápí Vás bradavice a marně se snažíte se jich jednou pro vždy zbavit? Díky speciálnímu elixíru z citrónu a octa se jich zbavíte jednou pro vždy! Kožních bradavic je velmi mnoho druhů, nejčastěji se bradavice vyskytují na rukách a nohách, případně v podpaží a tříslech. Ve své podstatě se jedná o virové onemocnění, protože je způsobuje jeden z HPV virů. Náchylnost a výskyt bradavic tak úzce souvisí s imunitním systémem konkrétního člověka. Zázračný citron S odstraněním bradavic neotálejte, čím je bradavice větší, tím je horší se jí zbavit. Jak se, ale tedy bradavic zbavit? K samotnému hojivému balzámu nám postačí k tomu citron a citronová kůra. Vezměte jeden krásně žlutý citron, nejlépe BIO a důkladně jej omyjte. Následně citron rozřízněte a vymačkejte šťávu (šťávu můžete použít do čaje anebo ji vypít s vodou – snižuje tlak, podporuje zásaditost organismus, skvělý zdroj vitamínu C). Kůru poté nakrájejte na čtverečky, které jsou o něco málo větší než bradavice, kterou chcete odstranit. Citrónové čtverečky dejte do misky nebo šálku a zalijte octem, tak aby čtverečky plavaly. Nádobu pak přikryjte talířem nebo uzavřete víkem a nechte odstát nejméně 24 hodin. Doporučuji však použít čtverečky maximálně 36 hodin odstáté a poté udělat novou várku.   Aplikujeme čtverečky Odstátý čtvereček přiložte dužnatou stranou na bradavici a přilepte jej tak, aby se čtvereček nemohl pohnout z určeného místa. Doporučuji přilepit náplastí a poté ještě jednou nebo dvakrát přemotat obvazem. Pokud by Vás místo pod kůrou silně štípalo nebo pálilo, ihned dejte kůru pryč a místo opláchněte vlažnou vodou. Máte patrně citlivější pokožku a kůru tedy budete muset přikládat na krátké chvilky. Když ráno sundáte kůru, bradavice bude rozmočená, to je způsobeno vlhkostí kůry během noci (tento stav je správný). Bradavice nechte během dne na vzduchu, případně pokud se nachází v podpaží nebo tříslech, pokuste se ji pravidelně vysoušet nebo dejte přes místo sací obvaz nebo kapesník. Pokud bradavice po odložení kůry, případně během dne zčerná, tak již další kůru nepřikládejte. Tento stav se děje zhruba 2 dny před tím, než bradavice odpadne. V žádném případě však černou bradavici nestrhávejte!!! Pokud bradavice po přiložení kůry do pár hodin nezčerná, je potřeba proceduru opakovat a tedy přiložit opět kůru.   Trpělivost se vyplácí Při odstraňování bradavic přírodním způsobem se vyplatí trpělivost, která růže přináší. Bradavice totiž není jen útvar, který vidíme okem, ale každá bradavice má i poměrně hluboký kořen, který je krevně zásobován cévním systémem. Pokud byste bradavici strhli příliš brzo, riskujete zánět, ale hlavně je zde vysoká pravděpodobnost, že se bradavice po nějakém čase opět objeví. Navíc pokud bradavice sama odpadne, tak Vám nezůstane žádná jizva, jen zarudlá kůže, která se časem zahojí. Pokud však bradavici strhnete, zůstane Vám na jejím místě jizva.   Bradavice jsou otravné, ale většinou mají svůj původ někde úplně jinde. Dříve se říkalo, že „bradavice je zlá krev, která se jen chce dostat na povrch“, v dnešní době je však odpověď proč se vyskytují bradavice poněkud přímočařejší. Jak jsem již psal, je to spojeno s imunitním systémem, nicméně k výskytu bradavic napomáhá i nadměrná konzumace alkoholu, kouření a nadměrné opalování.   Tento návod jsem osobně vyzkoušel a mohu jej vřele doporučit. Nicméně nedoporučuji jej aplikovat na mateřská znaménka.
Zobrazit článek >
 
Jak správně pít kávu, aby nám neškodila?
Známe to všichni. Jedna rychlá. Dvě lžičky instantní kávy, horká voda a cukr, aby se to dalo vypít. Po patnácti minutách energie však upadáme do letargie a přemýšlíme, zda opět nezajít k rychlovarné konvici. To tělu rozhodně neprospívá. Jak tedy pít kávu zdravě a energeticky výhodně? Vsaďte na kvalitní kávu Platí zásada, že čím více mléka a cukru do kávy potřebujete, o méně kvalitní kávu pijete. Takže si raději vybírejte dobrou kávu, nejlépe nemletou. Ta bude pro vaše chuťové buňky dostačující sama o sobě. Mimochodem instantní káva není pravou kávou a to, co se týká i účinků. Žádná složitá procedura Mnoho lidí si myslí, že k tomu, aby si vychutnali dobrou a kvalitní kávu potřebují drahé stroje a moře času. Další omyl. Stačí čerstvé mletí a například french press, kde kávu zalijete, scedíte a příprava netrvá více než při klasické pozd. S mokka kávovarem je to ještě snadnější. No rozdíl v chuti a v účincích je mega jiný. Káva s máslem, to pravé ořechové! Chcete mléko? STOP! Mnoho lidí po kávě s cukrem a mlékem nedostane dostatek energie a spíše upadá. Důvod? Špatný management cukru v krvi. Nejlepší efekt na povzbuzení podle klinických studií dosahuje káva s pravým poctivým máslem a případně můžete přidat i kokosový olej. Tak dostanete skutečnou energetickou bombu. Navíc tato kombinace nastartuje lepší spalování tuků. To je pro tělo mnohem zdraví, pokud si dáte jen kávovinový nápoj plný cukru.
Zobrazit článek >
 
Zubní pasta nejen na zuby
Každý nebo alespoň většina dnešní lidí zná zubní pastu. Zubní pasta je pasta nebo gel, který používáme pro zlepšení estetického vzhledu a zdraví zubů. Většina lidí si však mylně myslí, že napomáhá hygieně ústní dutiny, zejména tím, že odstraňuje zubní plak, zubní kámen a zbývající nečistoty z jídla. To je ovšem mylná představa, tuto funkci zastává neoddělitelný parťák zubní pasty, kartáček. Nicméně zubní pastu, může využít i jinak, než je klasické čištění zubů. Zubní pasta nejen na zuby Každému se jednou za čas stane, že se mu objeví na tváři akné. Rom puberty se tyto vřídky mohou objevit při zvýšeném pocení, či zvýšené aktivitě, při nadměrném pojídání pálivých pokrmů nebo například po nemoci. Akné se, ale stejně tak jak se rychle objeví, můžeme i stejně rychle zbavit. Stačí jej před spaním lehce namazat pastou a nechat takto přes noc. Díky pastě dojde k postupnému vysoušení pokožky díky tomu i k omezení zánětu, z akné se tak stane pouze vysušený stroupek, který se během dne sám zatáhne. Tento postup jde aplikovat i u puchýřů či štípanců od komárů a jiného hmyzu. Pastu na opar Podobně pasta působí i na opary.  Pokud se Vám objeví opar, nemusíte nutně kupovat drahé mastičky za několik stokorun, které jsou většinou stejně na jedno, až dvě použití a efekt je spíše estetický, než léčivý. Pokud na opar nanesete pastu, tak pasta opět jako u výše zmíněných případů pomáhá k vysušení daného místa. Díky tomu se opar nebude dále zvětšovat, ale hlavně se začne postupně smršťovat. Pastu naneste přes noc (můžete i během dne) a nechte působit. Pasta vytvoří lehký, ale zároveň pevný filtr. Pastu při nestrhávejte, protože byste strhli i vysušený strup. Lehce, pastu omyjte vodou a opar vysušte (nejlépe osuškou, kterou nemáte na tělo). Poté uvidíte, zda je ještě potřeba nanést pastu nebo již nechat v klidu přírodně hojit. Čistíme pastou nejen zuby Pastu můžeme využít také na čištění oken, zrcadel, brýlí nebo dokonce i příborů a šperků. Pokud máte například zašlé stříbro, tak stačí si vzít kartáček a trochu pasty a šperk lehce krouživými pohyby čistit. Po opláchnutí uvidíte ten rozdíl. Navíc je pasta řádově levnější než většina speciálních přípravků na výše zmíněné problémy. Trik je v tom, že nemusíte kupovat žádnou drahou zubní pastu (tu si ponechte opravdu jen na zuby), ale stačí Vám opravdu obyčejná zubní pasta, která se dá sehnat za 30 Kč. Přípravek na opary se při tom s velikostí nemůže zubní pasty ani srovnávat, stojí však i kolem 200Kč. Přípravky na čištění zrcadel, příborů se dají pak pořídit od 100kč. Tady vidíte, jak můžete ušetřit peníze a zároveň dosáhnout stejného kýženého výsledku.  
Zobrazit článek >
 
Tajemná chatrč na Šumavě. Ukrývala vraha i čarodějnici!
Příběh temné chalupy se píše na Šumavě blízko vesnice Čachrov. Jde o vcelku statnou událost, která je však dlouhodobě opuštěná. Nejen proto, že se zde ukrýval vrah, co měl na krku pět pražských vražd. Dodnes sem lidé neradi chodí a ti, které sem zavane, říkají, že na tomto místě není nic dobrého. Kde se vzala, tu se vzala Současná událost, kterou místní nazývají Pohádka, pochází z 19. století. Dali si ji zde jako statek vystavět bohatí Němci, ale nebyli velmi šťastní. Brzy budovu opustili a zůstala chátrat. Říká se, že se stala domovem špatných mocností. Temný příběh se však začíná mnohem dříve. Kolem roku 1820, kdy se v okolí současného statku měla nacházet malá chaloupka. O tom kdo ji postavil, nebo na co sloužila, se už nedozvíme, ale kroniky naznačují, že zde žila žena, která měla blízko k čarodějnicím. Když v nedaleké vesnici vzplál požár, domácí přišli starou ženu ukamenovat za čarodějnictví. Ani to, že se snažila schovat za malou břízou, ji nedokázalo ochránit a právě zde ji dostihla smrt. První špatné znamení tohoto místa. Ranč byl stále v jiných rukou Po stařence příběh pokračoval Němci a statek putoval z rukou do rukou. Majitelé vykazovaly různé problémy. Nemohli spát, onemocněli, měli úzkostné stavy. Jak to již v případě prokletých domů bývá. Nikdo tu příliš dlouho nevydržel. Říká se, že už Bosorkina chaloupka vykazovala negativní vibrace, které se přenášely i na další stavby. Pozemek je sice hezký, ale jakoby v něm bylo něco ďábelské. Domov pro psychopatického vraha Aby toho nebylo málo, Pohádka se stala domovem psychopatického vraha Ivana Roubala, který si to štípal po Praze hlava - nehlava a chladnokrevně zavraždil pět obětí. Právě na tomto opuštěném místě se skrýval a kromě toho, že zde choval pár prasat, hojně se zde zvykl krmit lidským masem svých obětí. Policie ho zde vypátrala až v roce 1994. Sám se v jednom z vězeňských listů přiznal, že stavba ho děsila. V současnosti je Pohádka po požáru, který ji zachvátil v roce 2011, ale nezničil. Její torzo údajně stále dýchá něčím špatným. Dobrodruzi, kteří se sem odvážili v noci jeden po druhém přiznávají, že by se tam už nikdy nechtěli vrátit. Že v domě číhá skutečné zlo. Konec konců, jde o jednu z najstrašidelnejších pověstí v Čechách. Mladí dobrodruzi ve videu přiznávají, jak je dům doslova vyhnal! Chcete více záhad? Přečtěte si o nich zde.
Zobrazit článek >
 
Zázračný citron
Citron je super potravina! O blahodárných účincích citronu na lidský organismus, již bylo napsáno mnoho článků a studií. Přesto musím několik pozitivních vlastností na lidské tělo vyzdvihnout. Nejen ženy, ale i my muži chceme v dnešním světě být fit a dobře vypadat. Citron za Vás sice neudělá práci v posilovně anebo si místo Vás neostřihá nehty, ale pomoci opravdu může. Je vědecky prokázáno, že pravidelné pití vlažné vody se šťávou z citronu má úžasné účinky na naši pleť, krevní tlak, žaludek, kontrolu váhy a zásaditost organismu. Vlažná voda se doporučuje z jednoho prostého důvodu. Studená voda, i když je značně osvěžující, je pro organismus do jisté míry teplotním šokem, který dokáže organismus vyčerpat podobně, jako náhlé stresové situace.   Skvělý parťák při hubnutí Vzhledem k tomu, že citrony obsahují pektinovou vlákninu, která má úžasnou vlastnost nastartování metabolismu, tak jedna sklenice vlažné vody s citronem hned jak vylezete z postele, Vám nakopne organismus na celý den. Opět dodávám, že vypití vody s citronem za Vás neudělá tolik co posilovna, ale pokud se ráno napijete vody s citronem a pak půjdete cvičit, zcela jistě budete více povzbuzeni, rychleji se zahřejete a budete spalovat více kalorií. Kontrola tlaku Citron velmi poctivě kontroluje srdeční činnost. Pokud každé ráno vypijete vodu s citronem, tak vlastnosti citronu nejen, že pozitivně nastartují Vaše tělo do nového dne, ale zároveň Vám krásně ustálí krevní tlak. Pití vody s citronem se proto hojně doporučuje při léčbě hypertense.   Zásaditost organismu Nenechte se zmást, i když je citron kyselý, tak i přes tuto vlastnost je velice dobrý v zásaditosti organismu. Citron se považuje za nejvíce alkalickou potravinu, při jeho pravidelné konzumaci (pití vody s citronem) upravíte pH, tak aby Vaše tělo nezatěžovalo a nebyli jste překyseleni.  Nezapomeňte, že pokud se cítíte často nepřiměřeně unaveni, může to mít něco společného se zásaditostí organismu. Vliv na imunitní systém Citron obsahuje vysoké množství antioxidantů a vitaminu C, díky tomu jsou citrony velmi prospěšné pro správnou funkci a posílení imunitního systému.   Hydratuje organismus a čistí pleť Dehydrovaný organismus vede k celkovému zhoršení funkcí organismus, zejména k zácpě, tresu, únavě vlastnostem pokožky. Díky konzumaci vody s citronem zajistíte organismu pravidelný a potřebný přísun vitaminu C, který krom jiného i omlazuje a čistí pleť. Vzhledem k tomu, že antioxidanty v citronu bojují s volnými radikály a také díky močopudnosti citronu snáze dostanete nežádoucí látky z těla.  Dochází tak k pravidelnému vyplachování bakterií a toxinů z těla.   Pomoc s alergiemi a dýchacími problémy Voda s citronem ulevuje od problémů s dýcháním, navíc velice dobře pomáhá s alergiemi a uvolňuje astma. Díky přírodnímu antibiotickému účinku chrání sliznice před možnou infekcí.   A co Vy? Začnete pít, také vodu s citronem? Já jsem již začal a výsledky jsou znát po prvních pár dnech.
Zobrazit článek >
 
Outlast, poznejte opravdový strach!
Outlast, hra, která vás strachy zvedne ze židle! Na počátku projektu byly ambice, sliby, výkřiky do tmy. Skupinka vývojářů z různých studií se rozhodla pracovat na svém vlastním projektu. Hned z počátku se mělo jednat o horor, a aby na sebe vývojáři upoutali pozornost, hned oznámili, že se bude jednat o nejděsivější hru, kterou jste kdy hráli. Podobných výkřiků bývá při ohlašování her vždy plno a tak jim již nikdo nepřikládá velkou váhu a každý je přejde s úšklebkem. Jenže netrvalo to dlouho a hra studia Red Barrels se začala objevovat na různých výstavách a předváděcích akcích. Hru bylo možnost si i vyzkoušet a reakce lidí co měli tu možnost si pár minut zahrát, byla do slova fantastická. Lidé se začali zvedat z židlí, aby na chvilku vychladli a rozdýchali strach, který jim hra přinesla. Dokonce, někteří oslovení přiznali, že na další hraní této „ hrůzy“ již nemají nervy a žaludek. Nikdo si nepřeje skončit v blázinci Outlast se však na první pohled netváří nijak světoborně nebo epochálně. Ocitáte se v kůži novináře, který dostane zprávu od svého zdroje z jedné psychiatrické léčebny, která je naprosto odříznuta od civilizace. V této léčebně se prý dějí divné věci, které přesahují naše chápání, a stálo by za to tyto události odhalit světu. A protože každý novinář chce získat Pulitzerovu cenu, tak i Vy si vezmete kameru s nočním viděním, zápisník a vydáte se onu léčebnu prozkoumat. Když dorazíte na místo již od prvních chvílí, začnete mít divný pocit. Telefon již tradičně nefunguje, nikde žádný personál, když poté narazíte na malou knihovničku, ve které je místo knih umístěno mnoho utrhaných hlav, hned Vám dojde, že se zde muselo stát něco hrozného. Každý z nás je šílený, ale někteří nejsou dost šílení na to přiznat to. Když se vydáváte opatrně prozkoumat blázinec, pomalu Vám dochází, že i v samotném pekle, byste se dost možná cítili lépe než zde. V tomto ústavu se na pacientech provádějí hrozné experimenty. Jeden experiment se jim však vymkl z rukou a Vy začínáte svůj boj, ve kterém se budete snažit dostat se pokud možno v jednom kuse z tohoto prokletého místa. V Outlast se však podíváte do specifické reality psychiatrických léčeben. Léčebna je plná chovanců, kteří mohou být skrčení někde v rohu a šeptat si různé fráze, dívat se na zrnitý obraz v televizi nebo třeba chovanců, kteří jen chodí po místnosti a v určitý okamžik se rozeběhnou proti stěně. Kouzlo spočívá i v tom, že nikdy nevíte, který z těchto šílených pacientů se pokusí na Vás zaútočit. Neotáčej se ke mně zády! Na co, tak koukáš? Nelíbí se mi, jak se na mě Tvoje vlasy dívají!!! Jak se, ale dostat ke klíči, kolem chovance, který sedí uprostřed místnosti ve vlastních fekáliích a kaluži krve? Zaútočí na Vás nebo Vás nechá v klidu sebrat klíček ze stolu? Genialitu zalidněného ústavu dotahují vývojáři k dokonalosti perfektními detaily, jako jsou různé deformace, kterými chovanci trpí. Může se třeba stát, že se okolo vás bude motat aspirant na mumii s useknutýma rukama, který vám bude neustále v patách a zezadu bude do řičení dalších bláznů šeptat, že chce být váš kamarád a nutně vám musí prozradit tajemství. Vždycky, když se otočíte, bude tam. Ale co když na vás zaútočí? Zabít ho, ale přeci nemůžete. Ruku v ruce s ukrutně silnými šílenci jde totiž bezmocnost vašeho hlavního hrdiny, který skutečně není bojovník a umí se pouze schovávat, no prostě klasický novinář. Ve své podstatě, jste bezmocní a právě bezmoc výborně doplňuje atmosféru, s tím že nebezpečí na Vás může čekat opravdu na každém kroku. Hra obsahuje i velké množství „jumpscarů“, tedy „lekacích“ skriptů, kterých se autoři skutečně nebáli a výborně věděli jak je využít, aby byly nepředvídatelné zároveň skvěle zapadaly do hry. V některých fázích si můžete připadat opravdu jako lovná zvěř a to když se dostanete do křídla s nejhoršími, tedy spíše nejšílenějšími pacienty, kteří Vás v některých situacích doslova loví. Nastává tak hra kočky s myší. Říká se „nikdy neměj strach ze stínů, protože to značí, že někde na blízku je světlo“, ovšem co když ono světlo je pouze větší zlo. Outlast je graficky výborně propracovaná hra. Grafika a celá hra je neuvěřitelně realistická a díky brilantnímu pohybu hlavního hrdiny, který na konto své „fyzičnosti“ vytváří dojem, že jste opravdu uvnitř léčebny Vy a prožíváte tuto děsivou noční můru na vlastní kůži. Geniálně uchopené a zpracované prostředí blázince doprovázené s úžasným zvukovým a hudebním podtextem Vám kolikrát opravdu vyvolá pocit, že je někdo nebo spíše něco za Vámi a budete mít nutkání hru zastavit a otočit se. Každý máme něco, čeho se bojíme. Pro někoho je to krev, pro jiného tma, někoho děsí bílé pláště lékařů. V Outlast, každý pozná svůj vlastní strach.
Zobrazit článek >
 
5 věcí, které z vás udelají superchlapa!
Nemusíte se narodit jako superman. Ale můžete se jím stát. Možná nezastavíte jedoucí vlak, nezačnete létat, ani neprerežete pancíř holou rukou. Získáte však schopnosti, které vám jiní budou závidět a baby budou obdivovat. Chia semínka Pokud pořádně nevíte, co to je, zeptejte se přítelkyně. Ta je už určitě uzobáváte a dobře ví, proč. Chia semínka jsou dědictvím Mayů a obsahují omega-3 mastné kyseliny, antioxidanty, disponují množstvím vlákniny, takže z těla a ze střev zlikvidují vše, co tam nepatří. Při pravidelném užívání nebudete trpět na nedostatek energie, ale budete jako znovuzrozený. Olej ze žraločích jater Žraloci jsou nejobávanější predátoři a prakticky lze říci, že jsou supermani moří. Tajemství jejich síly v v játrech. Proto Neohrnujte nos nad olejem ze žraločích jater. Jeho účinnou složkou je squalin, který výrazně urychluje regeneraci buněk, svalů, celého těla a zároveň antioxidačními schopnostmi zabraňuje vzniku mutací při dělení buněk, tedy zamezuje možnosti, že se buňky svrhnou a začnou být rakovinné. Rychlejší obnova svalových vláken je skvělá při sportu posilování i jen tak, abyste byli zdravější a silnější. Guarana Někdy potřebujete zabrat a káva i zelený čaj jsou na vás krátké. Zkuste guaranu. Absolutně přírodní produkt, ze kterého budete mít oči na stopkách i celou noc. Guaranu oceníte při zvýšené fyzické, ale i psychické námaze. Je jako nitro do auta. Je to akcelerátor výkonnosti. Je přesně to, co z vás udělá chlapa i tam, kde jiný už odpadnou únavou. Proteiny Svaly si z minerálky nevybudujete. Chcete-li vidět výsledky a neplatit permanentku do fitka zbytečně, je vhodné po tvrdém tréninku doplnit tělu proteiny. Ideální na přírodní bázi. Proč je to důležité? Po fyzickém záběru vzniká v těle proteinové okno. To znamená, že tělo hledá zdroje energie na růst. Pokud proto vypijete protein do 20 minut po cvičení, má nejlepší účinek na stimulaci růstu o obnovu svalů. Stimulace mozku Nejen svaly, ale i mozkové závity jsou na chlapovi důležité. Vědci dnes potvrdili, že udržet mysl v kondici je možné učením se nazpaměť, luštěním křížovek, trénováním všeobecného rozhledu a mozkovými stimulátory. Zde je vhodné popíjet ginko, například ve formě čaje. No pokud potřebujete zvýšit mozku výkon, pomohou i kapsle BrainActive, které obsahují 13 přírodních látek namíchaných speciálně ke zvýšení mozkové aktivity....
Zobrazit článek >
 
Proč ženy milují brady?
Journal of Evolutionary Biology publikoval výsledky studie, podle níž jsou bradatí muži pro ženy o 20% přitažlivější. To znamená, že vaše šance se extrémně zvýší, pokud nebudete mít tvář hladkou jako školák. Co je však tím důvodem, pro který brada nevychází z módy? Nosí ji každý hipster Brada nevychází z módy. Je součástí muže od dávných dob. Dnes se o její renesanci v husté podobě snaží Hipster. Proto pokud ji správně pěstujete, je jasné, že se vyznáte v módě a stylu. Víte například, že frčí boxerky a nebudete po bytě pobíhat ve slipech. Jste zkrátka in a víte se o sebe pečovat. Protože pánové pozor! Pouze kultivovaná brada rajcuje ženy! A udržet si ji zase není extra problém. Stačí mít kvalitní zastřihovací strojek.   Vypadají starší Přestože si už nejedna MILFka dnes pochvaluje výkon mladšího chlapa, stále je trendem, že mladým ženám se líbí spíše starší, zkušení muži jako mladé ucha. Nemusíme říkat, že správně pěstovaná brada vás udělá starším a hned zajímavějším.   Agrese Brada na mužích působí agresivnější a každý přece ví, že ženy dávají přednost více špatným chlapcem než oholeným dobrákem.   Testosteron Údajně ho ženy vědí vycítit, ale zrak dosáhne přece jen dál jako čich. Mohutná brada vyroste jen chlapovi, který má dostatek testosteronu, aby byl schopen dobrého sexuálního výkonu, postarat se o rodinu, zabojovat i být jak se řekne rázný chlap. Vše klady, které se dají věštit z brady. Chcete začít s pěstováním brady? Vše co potřebujete je dobrý zastřihovací strojek. Jeden najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Velká kniha posilování vás naučí správně cvičit
Z každé strany slyšíme, jak je sport zdravý, ale pravdou je, že pokud cvičíte špatně, můžete si uškodit víc, jakoby jste necvičili vůbec. Proto přichází na trh kniha, která vám stručně, jasně a dostatečně fundovaně objasní, jak se propracovat k zdravé a pěkné postavě.   Návody, tipy a cviky Kniha je extrémně dobře zpracována. Kromě teorie jsou v ní obsaženy celé série cviků is radami, jak je provádět správně. Dostanete tak komplexní manuál, s kterým můžete od zítra chodit do posilovny s pocitem, že cvičíte správně. Poblikácia Velká kniha posilování obsahuje více než 250 posilovacích cviků, čímž se prakticky stává jakousi fitness encyklopedií.   Pro začátečníka i pokročilého Kniha je fenomenální, protože ukazuje cestu mladému člověku, který bere do rukou činky poprvé, ale poslouží i kondičním sportovcům a jejich trenérem. Výhodu je detailní popis aspektů silového tréninku. Věnuje se nárůstu svalové hmoty, ale i rozvoji síly a vnímá tělo nejen jako nafukující se biceps, ale v rozsahu a učí nás formovat tělo komplexně.   Vše, co potřebujete k úspěchu Od prvních stránek knih na vás dýchne odbornost. Podle knihy si vyberete vhodné tréninkové prostředky. Přináší bohatý výběr tréninkových programů, metod a cviků pro růst svalů i síly a v neposlední řadě obsahuje názorné příklady tréninkových jednotek. Ke každé tréninkové metodě jsou informace o její obtížnosti, o rychlosti, s jakou je možné dosáhnout požadovaného cíle.   Jde na to vědecky Autor knihy Jim Stoppani, není jen takový nějaký samozvaný trenér z místního fitness centra. Kromě toho, že se hrdí titulem PhD, pracoval jako výzkumný pracovník v prestižním Laboratoři Johna B. Pierce. Působil na katedře buněčné a molekulární fyziologie Yaleské univerzity. Právě na tomto místě zkoumal účinky cvičení a nabírání svalů, jakož i celý proces a vliv cvičení i výživy na genovou regulaci ve svalech. V roce 2002 byl oceněn cenou Exercise Science Award jako Gatorade Beginning Investigator a dnes působí jako vědecký redaktor v časopisech Muscle & Fitness a Flex. Pokud tedy chcete rady od chlapa, který se v cvičení skutečně vyzná, Stoppani vás nezklame. Tisíce čtenářů po celém světě hodnotí jeho publikaci jako top pro změnu své vizáže. Velkou knihu posilování najdete za výhodnou cenu zde.
Zobrazit článek >
 
Kontaktní čočky a jejich historie
Kontaktní čočka, zázrak, který změnil život mnoha lidem. Kontaktní čočka je optická zdravotní pomůcka, která je určena k nasazení přímo na oční rohovku a slouží ke korekci optických vad zraku. Čočka prakticky ohýbá světlo, které jí prochází a tak fakticky převrací obraz a zaostřuje jej přímo na sítnici. Mozek poté převrací obraz do správné polohy. Kontaktní čočka, však také plní funkci ochrannou a to zejména při některých očních onemocněních a samozřejmě v dnešní době plní i funkci kosmetickou. Kosmetická funkce kontaktních čoček spočívá zejména díky možnosti použitá barevných kontaktních čoček, které na pohled změní barvu očí. Barevné kontaktní čočky se pak nejvíce prodávají na Halloween. Kontaktní čočky mají také výhodu oproti brýlím a to, že brýle se nehodí na různé aktivity. Kontaktní čočky si můžete vzít do bazénu, při běhu nebo jiných sportovních aktivitách, kde klasickým brýlím hrozí nebezpečí poničení.   Zázračný příchod kontaktních čoček Příchod kontaktních čoček a tedy i jejich samotná éra započala v roce 1887, kdy byly vyrobeny první skleněné kontaktní čočky. Kontaktní čočky se postupem času začaly dělat přímo na míru, aby čočka na oko lépe seděla a byla tak pro pacienta příjemnější. Jedna z největších evolucí kontaktních čoček se stala s příchodem plexiskla v roce 1933, kdy se kontaktní čočky začaly vyrábět z tohoto materiálu. V letech mezi roky 1952 až 1955 v Československu pracovali na vývoji vhodnějších polymerů Otto Wichterle a Drahoslav Lím. Podle jedné historky, která od té doby traduje, Lím počátkem roku 1955 nestihl dokončit práci, kterou měl danou na tento den, svůj syntetizovaný produkt nedodělal a pospíchal na vlak domů, do Senohrab. Druhý den ráno však zjistil, že směs se přes noc změnila v měkkou průhlednou hmotu. Takto podle historky vznikl základní materiál pro měkké kontaktní čočky. Následovalo podání patentu na hydrofilní gel zvaný polyHEMA, který dostal číslo 91918 s datem 23. dubna 1955. V 60. letech následně Wichterle a Lím zavedli techniku výroby kontaktních čoček tzv. odstředivým litím, díky tomuto postupu výrazně snížili výrobní náklady na kontaktních čoček a bylo možné je masově rozšířit.   Kontaktní čočky v dnešním světě Kontaktní čočky se staly nedílnou součástí dnešní společnosti. Statisíce lidí si je každý den nasadí před cestou do práce, školy nebo různými aktivitami. Vzhledem k masovému rozšíření a popularitě se dají sehnat kontaktní čočky různých barev a odstínů, díky tomu, si každý může vybrat, co se dotyčnému líbí. Když tedy pomineme primární funkci kontaktních čoček, kterou je pomoc při vidění, tak se můžeme setkat i s lidmi, kteří si prostě jen chtějí na chvilku změnit svou původní barvu očí anebo si jen odpočinout od těžkých brýlí. Kontaktní čočky a veškeré příslušenství naleznete zde
Zobrazit článek >
 
Jak napsat životopis?
Jak napsat životopis? Tuto otázku si v dnešní době klade spousta lidí. Na internetu je mnoho zaručených návodů a vzorů, jak napsat životopis, díky, kterému Vás již zaručeně přijmou na Vámi toužené místo. Dnes si v několika bodech ukážeme základní aspekty, které by měl každý životopis obsahovat, aby nejen zaujal, ale pomohl Vám i získat zaměstnání. Představení Na úvod každého životopisu je dobré napsat pár slov či bodů o své osobě, tedy jméno, bydliště (nemusíte uvádět přesnou adresu, stačí město a obec), kontaktní údaje, tedy číslo telefonu a emailovou adresu. Dosažené vzdělání V tomto bodě uveďte Vaše dosažené vzdělání a to od nejvyššího dosaženého vzdělání k nejmenšímu (krom základní školy). Tedy pokud máte vystudovanou vysokou školu, tak uveďte na první místo VŠ. Napište přesný název školy, orientační adresu, obor studia a od kdy do kdy jste studovali. Na závěr uveďte i druh závěrečné zkoušky, například Státní magisterská zkouška. Pracovní zkušenosti – praxe V dnešní době patrně nejdůležitější údaj životopisu. Můžete mít několik vysokých škol a certifikátů, ale stejně každého potenciálního zaměstnavatele nejvíce zajímá praxe. Důkazem toho, jsou různé inzeráty, kde jako podmínka přijetí je například desetiletá praxe v oboru. Z toho důvodu je dobré napsat do životopisu všechna předchozí zaměstnání v časové ose a ke každému zaměstnání uvést v krátkých bodech popis náplně Vaší práce a dané pozice. Jazyky V tomto bodě uveďte vaše jazykové znalosti. Uveďte jazyk a úroveň, na které se daným jazykem dorozumíte. Můžete uvést klasickým označením Aktivní – Pasivní nebo podle celosvětové stupnice, která se dá sehnat na internetu. Případně můžete doplnit o certifikaci a vykonání zkoušek. Certifikáty Pokud máte různé certifikáty, jako třeba zkoušku strážného, svářečské zkoušky, zbrojní průkaz nebo zkoušku digitální gramotnosti, tak nezapomeňte všechny tyto informace uvést do této sekce. Potenciální zaměstnavatel se určitě rád podívá na Vaše osvědčení, i kdy se netýkají přímo dané pozice, může totiž díky tomu zjistit Vaše schopnosti se učit a sebezdokonalovat. Jedná se tedy o plusové body. Zájmy Jako poslední bod životopisu uveďte zájmy. I zde však platí, že životopis by měl být spíše stručný, tudíž se Vášnivě nerozepisujte o Vaší vášni k badmintonu, golfu, boxu, či hraním na housle.  Stačí stručně a v bodech. Potenciální zaměstnavatel totiž do svého týmu bude chtít i lidi, kteří mají podobné zájmy a jsou schopni spolu komunikovat, či se účastnit různých akcí. Navíc může potenciální zaměstnavatel z některých Vašich aktivit vyvodit i jiné Vaše vlastnosti, například pokud uvedete jako zájem šachy, může to u zaměstnavatele vyvolat dojem, že dokážete hluboko přemýšlet a zvolit správnou strategii nad určitými problémy.
Zobrazit článek >
 
Kamery na pracovišti
Patrně se s nimi v dnešní době setkal každý z nás nebo je přinejmenším viděl v různých institucích, průmyslových areálech či nákupních centrech, řeč je o kamerách. Samozřejmě mi patrně většina z Vás dá za pravdu, že v některých případech to bez kamer prostě nejde. Jsou opravdu situace, kdy je lepší mít na sebou kameru a být tak pod dohledem „Velkého bratra“. Záznam z takové kamery nám může v některých případech být opravdu ku prospěchu, může se jednat o křivé nařčení z krádeže, záznam z dopravní nehody nebo krásné selfie z radaru, který nás zachytí při překročení rychlosti. Dnes sem, ale podíváme na kamery na pracovištích. Jsou firmy, kde jsou kamery opravdu na každém kroku a zaměstnanec je tak pod neustálým dohledem a určitým způsobem i tlakem. Vedoucí pracovníci mají přehled o tom, kdo se s kým bavil, jak dlouho Vám trvá vypít káva, kolikrát jste si během pracovní doby museli odskočit na toaletu nebo kolik času z pracovní doby trávíte komunikací s kolegy. V některých případech je zaznamenávána také krom obrazu i zvuková stopa. Určité osoby a zpravidla Vaši nadřízení mají tak kompletní přehled o tom, co na pracovišti děláte a říkáte. Vedení většinou kamery obhajuje tím, že jde o ochranu majetku nebo bezpečnosti práce. Jedná se, ale opravdu o prevenci v ochraně zdraví a majetku? Dovolím si zmínit malý příklad. Jste v zaměstnání a zrovna jste dokončili zadání určité práce a dané dokumenty potřebujete odnést na jiné oddělení. Cestou potkáte kolegu, se kterým se dáte na krátkou dobu do řeči.  O pár minut později nebo třeba odpoledne či následující den, si Vás zavolá Váš nadřízený a zmíní nebo se rovnou zeptá na určitou věc, kterou jste probírali s kolegou. Již na první pohled je jasné, že zná kompletní obsah Vaší komunikace s kolegou. Doslova se Vás může zeptat „ Co jste myslel tímto výrokem?“ nebo „Trváte na tom, co jste řekl před hodinou?“. Jistě Vás to zaskočí, dost možná Vás i polije horko, pokud v debatě s kolegou proběhlo něco nelíbivého na firmu nebo na Vašeho nadřízeného či to jen bylo v rozporu s firemním myšlením. Pokud vyloučíte možnost, že by Vás váš kolega „napráskal“, tak se nachází jediná možná odpověď. Někde v blízkosti byla kamera s hlasitým odposlechem. Pokud probíráte pracovní záležitosti, tak je s největší pravděpodobností vše v pořádku, ovšem pokud máte rovna špatný den, něco se Vám nedaří nebo si na něco zrovna postěžujete či snad dokonce si dovolíte nesouhlasit s nějakým výrokem vedoucí osoby, máte zcela jistě zaděláno na problém. V některých případech to bohužel může skončit i „pokutou“, která může zahrnovat formu snížení osobního hodnocení, přidělení na jiné oddělené nebo dokonce uměle vykonstruovaným propuštěním a to zejména pokud se dotknete oblíbeného nebo vedoucího pracovníka. Připomínám, že se zde však nebavíme o vulgárních urážkách či zásadním puči. Můžete však navrhnout, že je toto jednání v rozporu se zákonem a jedná se o narušování soukromí, částečně máte pravdu. Nicméně takto se můžete hájit maximálně tak ve státních korporacích, kde jsou odbory a nějaké zázemí pro řadové zaměstnance. Nicméně ani zde, nebudete mít jistotu ochrany. Pokud však tento „prohřešek“ provedete v soukromé firmě, můžete si být jistí, že nezůstane bez odezvy.   Můžete se obhajovat a hájit jak chcete a celou věc dát v krajním případě i před soud, ale s největší pravděpodobností prohrajete. A to hlavně z důvodu, že většina těchto zaměstnavatelů Vás nebude vyhazovat za to, co jste řekli před kamerou, která se nacházela ve společenské místnosti, kde jste si byli zalít kávu nebo když jste se vraceli z toalety. Najdou si zcela jiný důvod, proč by Vás měli propustit, či ho uměle vykonstruují.  Zde platí staré, ale velmi pravdivě pořekadlo „ Kdo chce psa být, hůl si vždycky najde“ a tak to funguje v některých firmách. Pokud se Vás budou chtít zbavit nebo Vám udělit finanční postih, tak to prostě udělají a vy máte dvě možnosti, buď to akceptovat anebo na vlastní žádost odejít. Osobně mám s podobnou situací zkušenost. Během přestávky na svačinu jsem se bavil s kolegou o doporučené strategii na uzavření obchodu, kterou navrhl oblíbený pracovník (který však za realizaci nebyl vůbec zodpovědný) a následně jsem jen řekl můj plán, který byl odlišný s oblíbencem šéfa a pro filmu byl ve finále opravdu výhodnější. Bohužel jsem při debatě zapomněl, že v rohu místnosti je malí kamera, která pořizuje obrazový i zvukový záznam. Následující den, byla svolána mimořádná porada, při které mi byla udělena pokuta ve formě snížení osobního ohodnocení za údajně špatně odvedenou práci. Ovšem následující týden byla další porada, kdy vedoucí pracovník a jeho oblíbenec, přednesli nový plán na uzavření onoho obchodu, ano tento plán byl kompletně navržen podle toho, co jsem říkal kolegovi u kávy (onen kolega s tímto obchodem neměl nic společného a vzhledem k tomu, že byl z jiného sektoru, tak s tím neměl nic společného). Člověk nemusí být velký myslitel, aby mu došlo, co se vlastně stalo. Ano můžete si říci, že jsem nebyl loajální, ale opak byl pravdou. Přeci, kdybych nebyl loajální a věrný firmě, tak bych nenavrhoval lepší a efektivnější řešení. A o tom, že můj plán byl lepší mě vlastně, utvrdilo i následné přednesení mého plánu jinými lidmi, jak jsem již zmínil. Nicméně jsem se z toho poučil a popravdě jsem se vždy koukal, zda nejsou kamery i na WC, i když kamery v místnostech e sociálními zařízeními jakou jsou toalety, sprchy a šatny již opravdu hraničí s porušováním zákona a zde by zaměstnavatel opravdu tvrdě narazil. Co říci závěrem? Pokud se nacházíte v zaměstnání, kde máte kamery na každém rohu a Vaši nadřízení se hají pouze tím, že to je z důvodu bezpečnosti práce, ochrany zdraví a majetku, mějte se raději na pozoru.
Zobrazit článek >
 
Jak se chránit na internetu.
 Internet, místo kde najdete odpovědi na většinu svých otázek. Díky internetu se můžete bavit s lidmi z celého světa, hrát hry, koukat na filmy a sledovat zpravodajství ze všech míst naší planety. Lidé uzavírají obchody, domlouvají si různé aktivity a kolikrát si ani neuvědomují, že se pohybují zároveň v jednom z nejnebezpečnějších míst moderní doby. Základem je prevence. Z průzkumu vyplývá, že z více než 80% si do svého počítače pouštíme škodlivé programy sami.  Všude a internetu, v různých zpravodajstvích nebo dokonce i upozornění antivirových společností se můžeme setkat s určitými radami, jak se preventivně vyhnout problémům, tak i přes tyto informace mnoho uživatelů tyto informace často ignoruje. Možná jste se i Vy sami setkali s tzv. „podvodným emailem“, kdy uživateli přijde na mailovou adresu email, který se na pohled tváří, že je z banky, od kamaráda nebo z nějaké známé instituce nebo firmy. Tento email obsahuje z pravidla škodlivou přílohu nebo odkaz na infikovanou www stránku, skrze kterou se Vám do počítače nahraje vir. V těchto případech platí jediná zásada a to „prevence je základ“. Pokud Vám tedy přijde takový podvodný email a již na první pohled se jeví podezřele (například nápadné hrubky a chyby v textu, nedokončené věty, překlepy, špatné skloňování či nepřesné informace nebo tečka navíc v názvu odesilatele, který má evokovat známou korporaci), mějte se na pozoru a doslova zbystřete o 100%. V žádném případě, ani kdybyste byli sebe víc zvědaví, neklikejte na odkazy v takovém emailu. V takovémto podezřelém emailu nic nestahujte, ale hlavně neklikejte na žádné přílohy. V případě, že Vás v emailu žádají, o citlivé informace neodpovídejte. Nezapomínejte, co Vám píší na většině informačních emailech (případně uvádějí na svých stránkách) skutečné firmy a to, že se Vás nikdy nebudou ptát po Vašich heslech a přístupových kódech. Nejlépe uděláte, když takový email prostě vymažete. Rozhoduje i tečka navíc V posledních letech se mezi neodmyslitelnou součástí internetu stalo internetové bankovnictví, které denně využívá statisíce lidí. Vzhledem k tomu že při „internetbankingu“ pracujete se svými penězi, je zabezpečení na prvním místě. Tady se prakticky všechno odvíjí od místa, kde se ke svému účtu chcete připojit. Pokud se přihlásíte z napadeného stroje, tak i nejlepší serverové zabezpečení, včetně zabezpečení, které využívají banky je prakticky k ničemu a totéž samozřejmě platí i naopak. Před přihlášením ke svému účtu se vždy ubezpečte, že máte aktuální verzi antivirového programu, řádně a plně funkční firewall a zároveň, že se na Vašem přístroji nenachází žádná škodná. Někteří odborníci doporučují před každým použitím internetového bankovnictví si PC zkontrolovat antivirovým programem. Samotná ochrana internetového bankovnictví se skládá v první řadě z přihlašovacích údajů, tedy ID (jména) a hesla. Mnoho bankovních institucí používá pro přihlášení nebo pro potvrzení platby potvrzující SMS kód, který musíte zadat do určitého času, jinak se celá akce zruší. Případně je zde i možnost provést autorizaci kódem TAN (tabulka autorizačních čísel). Může se na první pohled zdát, že zabezpečení pro internetové bankovnictví je velmi silné, ale většina bankovních institucí se přesto shoduje v jednom bodě – největším rizikovým faktorem je sám uživatel. Uživatelé se velmi často přihlašují z veřejně dostupných zařízení, v kavárnách, restauracích a třeba i v dopravních prostředcích a to přes běžně dostupné WiFi sítě, čímž své přihlašovací údaje nepřímo ukáží potenciálním útočníkům. Mějte tedy na paměti, že přihlašovat se do internetového bankovnictví, ale i do svých běžných účtů, byste měli pouze tam, kde máte jistotu, že je přístroj chráněn a nemůže jej zneužít třetí osoba. Nikdy nikomu nesdělujte své přihlašovací údaje, ani kdyby Vám přišla zpráva, že je to od provozovatele a potřebuje si je pouze ověřit. ŽÁDNÝ provozovatel Vás NIKDY nebude takovouto formou žádat o jméno a heslo.
Zobrazit článek >
 
Chcete zdravé spermie? Toto je udrží v kondici!
Přirozenou touhou každého chlapa je v tom správném čase přivést na světlo světa zdravého potomka. V současné době však stále více z nás chodí s pohledem i penisem obrácením k zemi. Důvodem je horší kvalita spermií. Podílí se na tom znečištěné ovzduší, sedavé zaměstnání a také všechny neplechy a zlozvyky, které nám chutnají, ale škodí. Jak tedy udržet při životě a v pohotovosti naši budoucnost? Pár tipů pro každého chlapa se hodí. Do sauny raději ne Spermie potřebují na svůj život chladnější prostředí. Proto lékaři říkají, že lepší než saunování je studené sprcha. Mimochodem věděli jste, že sezení v lavoru s horkou vodou byla antikoncepční metoda starých Římanů? Spermie se po selhání z tepla sice následně vytvoří zdravé, ale před nocí, kdy jste se rozhodli zažehnout nový život, se do sauny nechodí. kyselina listová Je hitem dokonce iv léčbě neplodnosti a proto jako podpůrný prostředek a lepší výkon spermií je vynikající terapií. Vsaďte na brokolici, ovoce, špenát i maso. Pozor, netřeba to s ní přehánět, může způsobovat i nádory pohlavních žláz. Přece jen prudký výkon není vždy žádoucí. Dejte si ořechy Každý den ořechy musí být. Jakékoliv, nejlépe i vlašské. Mají mnoho omega 3-mastných kyselin a kyselinu linolovou, která takříkajíc vyplaší pomalé a líné spermie. Dávejte jim správnou stravu a uvidíte, že budou tak svěží, že dají i dvojčata. Šest týdnů zrání Proč je výživa pro spermie tak důležité? Protože dokud dozrají a stanou se nositelem života a genetickou informací, která poputuje od vás k potomkovi, proběhne asi šest týdnů. Tolik trvá, dokud se narodí a během tohoto období potřebuje stavět na kvalitních základech. Ochutnejte goji Je to jako dva v jednom. Goji je vitamínová zásobárna, působí jako afrodiziakum a nepsali bychom o něm, kdyby nezvyšovalo i pohyblivost a životaschopnost spermií. Navíc je velmi chutné. Můžete si ho dát do jogurtu, nebo do vody. Tehdy příjemně zvětší svůj objem (což už samo o sobě něco naznačuje) a je také snadněji stravitelné. Zaručeně si pochutnáte a možná i partnerka. Protože ovlivňuje pozitivní chuť ejakulátu. Vždyť někdy je fajn oddávat se sexu jen kvůli potěšení.
Zobrazit článek >
 
Jak chutná čtvrtá nejznámější droga na světě?
Zapomeňte na cigarety, alkohol, či marihuanu. Betel je droga celé Asie, od níž jsou zbarveny stezky krvavými slinami. Není to důsledek rozleptaných sliznic uživatelů, ale efektní smíchání exotické drogy s lidskými slinami. Co je to ten betel? Jakmile přistanete v Asii, tak vás kromě jiné kultury omráčí i všudypřítomné krvavé plivance. Pro našince pokud trochu hrůzostrašný pohled, zejména, pokud vidí kombinaci s odpadky na každém kroku. Má chuť udělat čelem vzad, dokud se nedozví, že ta červená barva není krev, ale nejznámější droga této části světa. Tehdy se nám rozzáří oči a máme chuť vyhledat prvního překupníka. Netřeba! Betel je všude. V Číně, na Tchaj-wanu, v Japonsku, na Srí Lance, v Indii, v Bangladéši .... Koupíte ho na ulici Betel je sice droga, ale dají si i strážci zákona, dá se říci, že je to každodenní potěcha populace vedle práci, nebo relaxu. Nejlehčí osobní zkušenost s Bét-elem můžete zažít například na Srí Lance. Zde jsme jí na (ne) chuť přišly i my. Navštívili jsme zatuchlého zežloutnutím prodavače a za cenu, která dořekl ani ne padesáti centům jsme měli pár kousků této výjimečné drogy. Jak se to balí? Nic složité. Sednete si k místním a oni vás za jeden lístek rádi zbaví betelového panenství. V principu je to jednoduché. List, který je velký jako dlaň pochází z rostliny betel, naplníte tabákem, přetřete vápnem a přidáte palmový oříšek. Vše si úhledně zabalíte, vložíte do úst a žujete. Fuj, ale když začal psát ... Prvotní dojmy, nic moc. V ústech vám hoří vápno, tluče drsná chuť tabáku až do nosu, máte chuť vyplivnout a to i děláte. Šťáva se nesmí polykat, ale sliny vám tečou jakoby jste měli před sebou kus vepřovice. Takže pľujete kde se dá. Na kolejnice, na chodník, všude. A už to chápete, vše je červené. Chuť odporná, ale přichází euforie. Mírná, jakoby jste si dali dvě skleničky vína. Trochu se rozostří svět a vše je jakési hezčí. Takže za pár centů žijete v lepším světě. Proto domácí žvýkají betel od rána do večera. Euforický účinek totiž netrvá dlouho. Pozor na zuby Betel je na chuť nesmírně hnusný a takové jsou i účinky dlouhodobého užívání. Rakovina jazyka, jícnu, ztráta chuti, vypadávání zubů. Ale kdo jde do Asie, zřejmě bez betelu neodejde.
Zobrazit článek >
 
Video: Úžasné triky, jak nakrájet jablko
Jablko je plodem podzimu číslo jedna. Udělat s ním pár šikovných triků je zábava, hra a při dobrém zvládnutí vynikající způsob, jak se předvést a zaujmout okolí. Stačí vám pouze kvalitní nůž a jde se na to. Nakrájené čtyřmi řezy Nic víc, jen čtyři přesné řezy a jablko rozdělíte na pěkných 8 částí uprostřed ohryzek, který již není třeba ohlodávat jako zajíc. Elegantní, rychlé a šikovné. Stačí položit jablko na stranu, kde vyrůstá stopka, a pak ho rozřezat stylem piškvorkovej mřížky. Ve středu zůstanou jadérka a vy hodujete. Mimochodem, pokud jablko nedokrojíme, můžete si ho nechat nařezané a vydrží dlouho krásné svěží. Pak už jen oddělíte měsíčky a zajete si. Dokonalá dekorace Pokud máte třetinu jablka, nakrájejte několik zářezů z jedné strany a oproti ním pár z druhé. Dostanete krásné a jednoduše dekorované jablko, které okouzlí na stole při servírování. Ukažte, že jste chlap, umělec a kreativní víte podávat například i chléb se sýrem a delikátním kouskem jablka. Pozor, nejkrásnější vynikne na efektním talíři. Labuť z jablka Pokud jste zvládli práci s nožem na úrovni kreativní začátečník, přejděte na další fascinující způsob, jak zpracovat obvykle jablko do dokonalého uměleckého díla. Takového, jak jste viděli kdesi na dovolené. Už stačí mít pouze vhodný nůž a prohlédnout si praktické video jako pár tahy máte geniální ozdobu.
Zobrazit článek >
 
Nikola Tesla, génius nebo čaroděj ?
Nikola Tesla, muž který snil o nalezení neomezeného zdroje energie a který byl přezdíván „pán blesků“.  Nikola Tesla roku 1919 řekl „Vývoj lidstva zásadním způsobem ovlivňuje naše vynalézavost, jejím základním cílem je ovládnout materiální svět, spoutat přírodní síly a přinutit je, aby sloužily našim potřebám“. Nikola Tesla by se dal přirovnat k modernímu Promethea, který pomocí elektřiny fakticky změnil celý svět. Nikola Tesla svými vícefázovými generátory zkrotil sílu Niagarských vodopádů a umožnil přenos elektrické energie do celé Ameriky. Nikola Tesla si nechal patentovat technologie bezdrátové komunikace, na kterých stojí rozhlasové a televizní vysílání. Odkaz, který Nikola Tesla zanechal, je prakticky všude kolem nás, od dálkového ovládání, přes neonové osvětlení, rentgenové snímky, až k řízeným střelám. „Musíme nalézt způsob, jak získávat elektřinu ze zdrojů, které jsou nevyčerpatelné“ Nikola Tesla se narodil v noci z 9. na 10. července roku 1856 v dnešním Chovartsku, té noci údajně zuřila silná bouřka. Po úspěšném absolvování gymnázia v Karlovci, odešel mladý Tesla studoval fyziku a matematiku na polytechniku ve Štýrském Hradci. Byl to vyjmečný student, vprvním ročníku složil deset zkoušek s vyznamenáním a profesoři záhy poznali Teslův neuvěřitelný talent a umožnili mu, aby asistoval při fyzikálních pokusech. Tesla se při studiu setkal s Gramovým dynamem a po mnoha pokusech se utvrdil že motory na stejnosměrný proud se nehodí pro praktické využití. V létě roku 1883 pak zkontruoval první motor na střídavý proud. Roku 1884 začal Tesla pracovat ve společnosti Edison Machine Works, nicméně po silných neschodách s Edisonem, kterého ze ačátku Tesla velmi obdivoval v roce 1886 ze společnosti odešel a založil vlastní firmu Tesla Electric Light & Manufacturing. Firma patentovala vylepšení pro obloukové lampy. Tesla se však chtěl věnovat strojům na střídavý proud. Investoři bohužel s Teslou nesouhlasili a propustili ho. V roce 1887 podepsal Tesla smlouvu s Edisonovým velkým rivalem Westinghousem, v jeho laboratořích pak pokrašoval ve výzkumu střídavého proudu. V roce 1888 učinil převrátný objev. Přišel na to, že lze vytvořit točivé magnetické pole, jestliže jsou dvě cívky, postavené do pravého úhlu, napájeny střídavým proudem s fázovým posunem 90 stupňů. Díky tomuto objevu mohl Tesla vynaleznout asynchroní motor, který bývá též nazýván střídavý indukční motor. Velkou výhodou asynchroního motoru, je že nepotřebuje ke své činnosti komutátor. Díky tomu je levnější, má dlouhou životnost a samozřejmě i větší účinnost. Tesla tímto vynálezem odstranil poslední překážku pro rozvoj distribučních sítí střídavého proudu. Další velký objev na sebe nenechal dlouho čekat. Roku 1891 se začal zabývat technologiemi rádiového přenosu a roku 1893 jako první na světě veřejně předvedl radiokomunikační přístroj. Nikola Tesla je bezpochyb fascinující osoba a pokud Vás zajímá více o jeho životě, ale především vynálezech doporučuji přečíst knihu Nikola Tesla, vizionář- génius – čaroděj. Knihu můžete zakoupit zde
Zobrazit článek >
 
Solná lampa. Dokáže neuvěřitelné věci s vaším bytem!
K chlapské práci patří i vylepšování bydlení. Někdy to nemusí znamenat jen zabíjení hřebíků do zdi, nebo skládání poliček. Správný výběr bytových doplňků je pro klima v bytě velmi rozhodující. Jedním z prvků, které by neměly chybět doma je solná lampa. Díky ní zrelaxujete, bude se vám dýchat lépe a odpočinou si vaše plíce. Pro alergiky je to hotová rajská pomůcka. Každý kousek je originál Jak chlapi si přirozeně potrpíme na styl, proto nás může jen potěšit, že výroba solné lampy není žádná pásová mechanizace. Každý kousek je originál. Jde o krystalickou sůl, která se těží z jednoho z nejstarších přírodních zdrojů na zemi - z jihozápadních fosilií Himalájí. Jde o přibližně 250 milionů let starou a ničím neznečištěnou sůl. To je parádní příběh, který zaujme. Mít takovou věc doma potěší. Podívat se 250 milionů let do historie je více než zajímavé. Platí však to, co při uměleckých skvostech - nesahat. Pot a vlhkost by sůl rychle poškodily. Pomůže při spánku i při dýchání Můžete si vybrat solnou lampu, kterou bude zahřívat žárovka, ale ještě efektivnějším způsobem je čajová svíčka. Po zahřátí vyloučí do ovzduší slané částečky, které vytvářejí klima jako u moře. To znamená, že vzduch v místnosti se mění, prospívá organismu, aktivizuje lidský organismu a podporuje lepší dýchání. Kromě toho se v tomto ovzduší lepší a kvalitnější spí. Výborný ionizátor Sůl ze sebe uvolňuje záporné ionty vzduchu, které vytlačují škodlivé pozitivní ionty vypuzovány elektrospotřebiči. Zažehnuta solna lampa je skvělou dekoraci, ale budete i dýchat lépe. Jak se starat o solnou lampu? I na solnou lampu přirozené padá prach. Mýt ho však vlhkým hadrem nelze. Narušila by se jemná krystalická vrstva a to zavání poškozením celé lampy. Stačí ji pouze z času na čas přetřít bavlněným hadříkem z vrchu směrem dolů. To plně stačí, aby vám zařízení dlouhodobě a příjemně sloužilo. Více se dozvíte v přiloženém videu: Už i malá solná lampa umí udělat v interiéru divy. Vyzkoušejte si tu z naší nabídky.
Zobrazit článek >
 
Trumpová tajemství se pomalu vyplavují na povrch
Donald Trump není jen aktuální zvoleným 45. prezidentem USA, ale je to i byznysmen, který má toho dost za ušima. Prelustrujte si jeho životní vítězství. Americké volby totiž rozhodně nebyly první věcí, kde zabodoval. Čtyřikrát zkrachoval Slyšíte dobře. Jeho život nebyl jedna velká výhra a sprint na vrchol businessového nebe. Zkrachoval několikrát. Věřitelé a banky mu šli po krku, dlužil 3,5 miliardy dolarů a dnes vlastní jednu z nejdražších budov v New Yorku a množství dalších nemovitostí. Někomu by obrovské Trumpová dluhy dokázali zlomit vaz. Jemu však dávali vždy důvod, aby povstal z popela. Možná i jeho volební slogan udělat Ameriku znovu velkou tak v tomto kontextu dostává jiný rozměr. První ženu měl Češku V letech 1977-1991 byl Donald Trump ženatý s českou emigrantkou Ivanou Zelníčková. Z manželství s touto dámou pochází i jeho nejslavnější dcera Ivanka, která vypadá tak dobře, že by mohla být klidně místo svého otce i na poštovní známce. Krásné linie okované evropským sexappealem v sobě nezapře. Trump má na dobré ženy nejen vkus, ale zdá se, že i výrobní patent. Ivanku v modelingu však předběhla první dáma. První dáma se již svlékla donaha Melania Trump je původem Slovinka, která se vydala do USA za prací modelky. No Trump měl vždy zálusk na dobré štiky a tak se stala jeho třetí manželkou. Dnes tedy míří do Bílého domu a je to první první dáma, která kdy fotila nahá. Rozhodně tedy jde o oživení politické kultury, kdy se i ženy politiků neprezentují pouze jako mrzuté fúrie, ale sexica, nad jejichž fotkou dospěl nejeden teenager. Nestačila na něj ani vojenská výchova Trump byl odjakživa nespoutaný živel. Ve třinácti letech ho poslali rodiče do vojenské školy, aby umravnila jeho energii, neposednost a nekultivované chování. Jak lze vidět, nepodařilo se a Trump zůstal bouřlivák. Dokonce dnes bude ozbrojeným silám šéfovat. Zda ho uklidní vysoká politika, nebo on uklidí ji, uvidíme v nejbližších dnech. Chcete Donalda Trumpa a jeho názory poznat blíže? Využijte možnosti a začtěte se do některé z jeho knih ve slevě.
Zobrazit článek >
 
Stačí jediná věc a ženy z vás budou šílet!
Už více nepotřebujete žádné návody jak sbalit ženu, ani ji přivést do sedmého nebe. Na všechno stačí jediná věc, které neumí odolat žádná žena. Klíčem k jejímu srdci i nohám je romantika. Nebojte se být kreativní Romantika neznamená v překladu otřepané klišé, ve formě večeře, svíček, vodit se za ruku po parku. A už natož ne, pokud večer přituhuje mráz. Romantika se už dávno osvobodila od zažitých způsobů a jejím základním kamenem je především mužská kreativita. Proto potřebujete postavit jedinečný způsob romantiky. Takový, který u nikoho jiného nezažije. Pak se vás bude držet jako klíště a nikdy vás nezahrne do konstatování, že jste stejný jako ostatní. Dejte jí oporu Pro ženu je vrcholem romantiky, má-li u sebe pevnou hruď a ramena, o které se může opírat. To zajistíte tím, že budete pro ni vždy připraven dát jí objetí, pohlazení a milé slovo. A to někdy jen tak, nezištně, přestože nebude laskání pokračovat sexem. Romantika pod hvězdami Jsou jisté scénáře, které patří k evergreenem a nikdy nevyjdou z módy. Jedním z nich je ležení pod hvězdami. V listopadu je to jemně ošemetná záležitost, ale pro kreativního chlapa nic nemožné. Udělejte si doma malou hvězdárna. Dnes není žádným problémem pořídit za pár drobných projektor noční oblohy. Pak už jen postupujete souhvězdí po souhvězdí až k Venuši. Stoprocentně vás na ni pustí i bez skafandru. Popravte její peřiny Malé tajemství, které odlišuje obyčejného chlap od toho romantického je, že romantik ženě připraví lůžko na spaní. Ženy milují chladný a nařasený polštář. Před tím, než k vám dorazí do ložnice, otevřete okno, nechte vychladit polštář a pořádně jí ho načechrejte. Uvidíte ovace. Toto je pro ženu romantické a s romantiky ráda prožívá každá i romantické milování. Kvůli tomu se vyplatí zapnout hvězdné nebe i načechrat polštář. Vždyť nakonec budete v tom sedmém nebi spolu. Nic nezkazí ani romantická muzika
Zobrazit článek >
 
Musíte dlouho sedět? Vyzkoušejte tipy, které ozdraví páteř!
Sezení našemu tělu škodí a přitom se doba, kterou trávíme na židlích neustále prodlužuje. Porady, sezení za počítačem, televizí, nebo za stolem s mobilem v ruce. To vše nahrává problémům s páteří, které postihují stále mladší ročníky. Co se s tím dá dělat, když práce nepustí? Vyzkoušejte pár tipů, které uleví od problémů. Mikrocvičení I minimální pohyb je zdravý. Neseďte prostě déle než třicet utratit. Projděte se po místnosti, protáhněte se, případně můžete udělat několik jógových pozic. Vynikající na záda je pozice střechy, nebo planking. Povolíte ztuhlé ploténky a kromě toho, že ulevíte páteři, tak se obnoví i energetický tok v těle a práva vám půjde více od ruky. Minimalizujte sezení Zdá se to jako maličkost, ale je mnoho věcí, které nemusíte provádět v sedě. Telefonovat můžete v pohybu, stejně psát smsky. V stoji můžete vést rozhovor s kolegou, nebo pojídat svačinu. Zvyšte podíl času, který nestrávíte na židli. Seďte správně Problém, který způsobuje sezení ještě prohlubuje nesprávně sezení. Pokud trávíte osm hodin v nesprávné pozici, kolik myslíte, že bude trvat, než přijdou první problémy? Přitom stačí jednoduchý trik. Sedněte si zadkem co nejblíže k okraji židle a použijte jednoduchou, praktickou a levnou ergonomickou podložku pod záda. Ta dostane páteř do správného tvaru. Stačí taková maličkost a budete zdravější. Zároveň i výkonnější, protože bolest páteře při sezení snižuje výkon i kvalitu života. Posilujte břišní svaly Mají pro zdraví větší význam než se jim připisovalo. Pevné břicho totiž odlehčuje zátěž na obratle, přirozeně vyrovnává páteř. Je zajímavé, že posilováním břicha se mnohým lidem zlepšil stav páteře. Není to náhoda. Pevné břicho je na chlapech nejen sexy, ale i zárukou toho, že vás nebudou bolet kříže. Pro lepší růst svalů nepodceňte dostatek proteinů a správnou zdravou stravu. Budete vypadat skvěle a cítit se zdravě.
Zobrazit článek >
 
Kamikaze
Hrozivá zbraň vytvořená v zoufalství. Japonští piloti odhodlání k neuvěřitelnému činu, zemřít jako lidská bomba. Piloti, kterých se ke konci druhé světové války, bály všechny posádky amerických válečných lodí. Kamikaze nebo též „božský vítr“, původně název pro ničivý tajfun, který ve 13. století dvakrát za sebou zničil mongolskou flotilu, která se chystala k invazi do Japonska. Ke konci druhé světové války bylo toto označení použito k pojmenování japonských sebevražedných letců. Nasazení sebevražedných letců prosadil roku 1944 japonský admirál Takidžiró Óniši. Nicméně označení Kamikaze by se dalo považovat za poněkud hanlivé nebo chybné. Správně označení pro tyto sebevražedné jednotky císařského námořnictva v japonštině znělo Šinpú tokubecu kógekitai, což znamená Zvláštní jednotky Šinpú, tento název byl povětšinou zkracován na Tokkótai nebo Tokko. Termín „kamikaze“, který je však znám po celém světe a především v západních zemích, nebyl v souvislosti se sebevražednými jednotkami používán. Cílem bylo způsobit Američanům takové ztráty, aby to oslabilo jejich víru ve vítězství a chuť bojovat, strategie Tokko. Takidžiró Óniši začal nabírat dobrovolníky z 201. letecké skupiny námořnictva na Filipínách. Na speciální výcvik však nebyl čas. Většina pilotů se rekrutovala z řad pilotů střemhlavých bombardérů, protože pro taktiku Tokko mohli zužitkovat jejich zkušenosti s nálety na hladinové cíle téměř po kolmici. Piloti se s letouny napěchovanými výbušninami vrhali na spojenecké lodě a měli se tak stát novým „božským větrem“, který stejně jako kdysi Japonsko spasí. Vrchní velení samozřejmě velmi dobře chápalo, že přeměnu těchto „ nejlepších synů vycházejícího slunce“ na fakticky živé bomby, bude třeba citlivě a důvěryhodně podat veřejnosti. Japonské velení velmi obratně překroutilo japonskou historii a taktiku. Tokko zahalili idealizovaným příběhy o samurajích a silných tradicí kodexu bušidó. Nicméně ve skutečnosti se ve zmíněném kodexu bušidó (kodexu válečníka), žádná tradice organizovaných sebevražedných útoků nebyla. Jediné co je, v tomto kodexu zakotveno v souvislosti se sebevraždou bylo, že je lepší zemřít vlastní rukou, než padnout do zajetí a být tak zahanben. O sebevražedných v útocích není v celém kodexu jediné slovo. Zpočátku se jednalo pouze o dobrovolníky, později však byli mladí muži ke vstupu do těchto jednotek přímo vybídnuti. Neexistuje však žádný záznam o tom, že by některý z těchto mladých mužů byl nucen nebo že by voják, který odmítl vstoupit, byl nějakým způsobem potrestán. Nicméně se jednalo opět o velmi důmyslnou psychologickou taktiku. Oslovení muži byli postaveni do řady, bylo jim předneseno proč a za jakým účelem byli vybráni a poté se mohli rozhodnout. Byli vybídnuti, aby ten, kdo nechce vstoupit do těchto sebevražedných jednotek, vystoupil z řady. Nikdo nevystoupil. Japonsko bylo a je zemí, kde je stále zakořeněna hluboká čest pro rodinu. Dle psychologického hlediska by muž, který by takto vystoupil z řady (i když by nebyl potrestán), určitým způsobem zneuctil čest a jméno své rodiny a předků. K přijímání mladých mužů, do těchto jednotek byly hned dva důvody. První z nich byl psychologický, obětování mladého „ čistého“ života bylo často přirovnáváno k opadávání rozkvetlých květů sakury. A na lidské emoce to, to tak působilo mnohem více, než smrt starých zkušených vojáků. Druhý důvod byl však již čistě pragmatický. Obětování starších zkušených pilotů by pro slábnoucí japonskou armádu představovalo mnohem větší ztráty, než smrt mladých a nezkušených mužů, kteří měli po většinou pouze základní výcvik a na piloty kamikaze se cvičili pouhý týden. Dva dny cvičili vzlety, dva dny lety ve formaci a tři dny přechod do střemhlavého letu, zaměření a zasažení cíle. Této taktiky japonských pilotů si všimli samozřejmě i Nacisté. Po příkladu japonských pilotů zřídilo Německo roku 1945 letku sebevražedných pilotů. Tato jednotka se jmenovala po legendárním králi Sparty, který zastavil perskou armádu při postupu na Peloponésu. Jednotka tak měla označení Leonidas. Před prvním bojovým nasazením německé sebevražedné letky přijal nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels všechny piloty letky a se slovy „Svými činy se nesmrtelně zapíšete do knihy německých hrdinů“ popřál pilotům mnoho úspěchu při svém důležitém úkolu. První nasazení pilotů letky Leonidas se uskutečnilo 12. dubna 1945 na východní frontě. Nacisté celkem uskutečnili proti Rudé armádě celkem 35 sebevražedných útoků, které zničili 20 pontonových mostů. Nicméně již koncem dubna velení nechalo letku Leonidas rozpustit. A to z důvodu, že Rusové dokázali během několika mála hodin zničené mosty obnovit. Pro vyčerpané Německo, byla tak tato strategie neefektivní a měla pouze za následek ztráty pilotů a letadel. Přeživší pilot kamikaze letounu Ohka,  Hideo Suzuki – „ Nejdřív jsem si připadal jako živá bomba, pak jsem, ale nabral rychlost, kormidla začala reagovat a já jsem věděl, že jsem připraven. Chtěl jsem, aby moje smrt nebyla zbytečná, aby to byla slavná smrt, abych způsobil našim nepřátelům co největší ztráty.“ I když piloti Kamikaze nedosáhli dle odborníku velkých úspěchů ve ztrátách na životech a lodích v americkém námořnictvu, tak jejich psychologický význam by se dal nazvat k „velkému psychologickému vítězství“, protože šířili strach a obavy. Piloti spojeneckých letadel a námořníci se sami sebe ptali „ Co piloty kamekaze pohání? “ nebo „Co se honí těmto pilotům v hlavě, když se řítí na svůj cíl“. Dle svědectví se totiž piloti kamikaze dívali pouze před sebe a působili, jakoby nevnímali okolní svět. Pro některé byli piloti kamikaze šílenci, pro některé hrdinové, jedno je však jisté, pro nechráněné spojenecké lodě představovali hrozivé nebezpečí.   Knihy s válečnou tématikou a fakty najdete zde
Zobrazit článek >
 
Solná jeskyně přímo u Vás doma
Pro mnohé se v posledních letech staly trendem solné jeskyně. Navštěvují je školky, školáci, matky s dětmi a celé rodiny místo nedělního výletu. Všichni návštěvníci doufají však v jediné a to že pobytem v solné jeskyni, kde jsou stěny, podlaha a dokonce i strop pokryty solnými krystaly, zlepší jejich zdraví. Ostatně propagační tiskoviny a reklamy na solné jeskyně jsou v tomto ohledu více než šetrné a slibují zlepšení astmatu, atopických ekzémů a dalších kožních onemocnění a problémů. Dle těchto reklam a doporučením mnoha renomovaných odborníků má pobyt v solné jeskyni, také zásadní pozitivní vliv na onemocnění dýchacích cest a další zdravotní problémy. Samotná léčba solí, tedy haloterapie, probíhá v místnosti, která je naplněna krystaly kamenné soli nebo soli z Mrtvého moře. Cena se pohybuje kolem dvou set korun českých za dospělou osobu, při času tři čtvrtě hodiny až celé hodině v solné jeskyni. Blahodárný vliv solných jeskyní mý být způsoben především vysokou koncentrací mikročástic soli, velkého množství jódu a vůbec celkového širokého množství stopových prvků. Záporně ionizovaný vzduch má vyrovnat iontovou nerovnováhu, které je lidský organismus vystaven. Mikroklima přítomné v solných jeskyní má ideální kvalitu, vlhkost a mikročástice soli čistí dýchací cesty, pokožku a prakticky pročišťují, tak celý organismus. Účinky této terapie se pak blahodárně projevují zejména u lidí trpících alergiemi, astmatu, potížích s dýchacími cestami, lupence a revmatismus. Masový zájem o solné jeskyně začal v devadesátých letech a přispěl k tomu hlavně ruský výzkum, kterého se účastnilo 50 osob s těžkým astmatem. Tyto osoby absolvovaly 160 hodin solné terapie a dle výsledků různých testů se u nich jejich stav rapidně zlepšil, kromě jiného měli i svěžejší a „živější“ pleť. Další výzkum se konal v roce 2006 a dle studie v New England Journal of Medicine mají solné terapie opravdu velmi blahodárný vliv na lidský organismus. Tohoto výzkumu se účastnilo 200 pacientů s cystickou fibrózou, z nichž někteří absolvovali solnou terapii dvakrát týdně po dobu 48 týdnů. Po uplynutí této doby bylo prokazatelně zaznamenáno zlepšení funkce plic u osob, které tuto terapii absolvovaly a ani jednou nevynechaly pravidelný cyklus. Také Vás vyzkoušení solné terapie a začít navštěvovat solné jeskyně? Pokud ano, tak zde pro Vás je novinka na trhu, která Vám ušetří čas a peníze. Jak by se Vám líbilo, kdybyste si přímo doma vytvořili vlastní malou solnou jeskyni? Že to zní nemožně? Opak je pravdou, je o možné a velice jednoduché. Přístroj Salin Plus od výrobce Salin, pracuje na stejném principu jako solná jeskyně. Dokáže vyčistit vzduch a uvolňovat jen látky prospěšné pro lidský organismus. Slouží jako skvělý pomocník při chronických potížích s dýchacími cestami. Pozitivní vliv měl, také když byl tento skvělý přístroj zapojen v pokoji s člověkem, který měl zápal plic doprovázený silným kašlem. Díky tomu, že přístroj skvěle čistí vzduch, tak pacient tolik nekašlal a zklidnilo se mu dýchání. Přesvědčte se i Vy o fantastické funkci Salin Plus. Salin Plus zakoupíte zde
Zobrazit článek >
 
Děti, které přežily Mngeleho
Jeho jméno bylo symbolem utrpení, zvráceností a smrti. Ti, kteří se s ním setkali v podobě jeho „pacientů“ si přáli zemřít, než se od něj nechat „léčit“. Dr.med. Dr. Phil. Josef Mengele, německý lékař SS, který za druhé světové války prováděl na vězních v koncentračním táboře Osvětim sadistické experimenty. Osobně poslal přes 400 000 vězňů do plynové komory. Todesengel v překladu Anděl smrti, tak byl Mengele přezdíván. Narodil se do rodiny úspěšného továrníka. Roku 1926 mu byla diagnostikována osteomyelitida, bakteriální infekce kosti a kostní dřeně, která způsobuje zánět a může vést ke snížení prokrvování kostí. Na univerzitě v Mnichově studoval medicínu a antropologii. Roku 1931, Josefu Mengelemu bylo 21 let, vstoupil do Stahlhelm, Bund der Frontsoldaten což v překladu znamená Ocelová helma, Svat frontových vojáků, Mengele z ní však krátce poté vystoupil, kvůli zdravotním problémům. Tato organizace byla roku 1939 včleněna do SA. V roce 1939 vstoupil do SS. Roku 1940 byl přeložen do záložního doktorského sboru a poté sloužil v jednotce Waffen SS, mezinárodní divize SS s krycím názvem Wiking. V Roce 1942 byl zraněn na ruské frontě, poté byl prohlášen za neschopného boje a povýšen do hodnosti kapitána, SS Hauptsturmführer. Byl držitelem Železného kříže prvního řádu a Železného kříže druhého rádu za statečnost v boji. Železný kříž první třídy byl udělen za SS Ostuf. Pod nepřátelskou palbou vytáhl z hořícího tanku dva členy posádky, čímž jim zachránil život. Dále byl oceněn Medailí za zranění a Medailí za péči o německý národ. Dalším působištěm Josefa Mengeleho byl Osvětim, kde byl původně pouze na záskok za jiného doktora, který onemocněl. Nicméně se Mengele 24. května roku 1943 stal vedoucím doktorem v úseku BIIe (cikánský tábor) koncentračního tábora Auschwwitz – Birkenau. V srpnu roku 1944 byl tento táborový úsek zlikvidován a všichni zajatci byla posláni na zplynování. Následně se Mengele stal nejvyšší lékařem hlavního tábora Birkenau. Nebyl však nejvyšším lékařem Auschwitzu, nadřízeným mu byl SS Standortarzt, tedy pevnostní lékař Eduard Wirths. Přezdívku „Anděl smrti“ si vysloužil díky jeho jednadvaceti měsícům působení v Auschwitzu. Pracoval v lékařské delegaci, která měla za úkol kontrolovat přicházející vězně a vyšetřovala, kteří se hodí na práci, kteří jsou vhodní na experimenty a kteří budou neprodleně zplynováni, jako „nevyhovující subjekty žádného zařazení“. Dostal přímý příkaz, aby se zabýval možností, jak uměle ovlivnit a zvýšit pravděpodobnost, že žena porodí dvojčata a zároveň, ovlivnění pohlaví dítěte, aby se rodilo více chlapců. Hitlerovi a jeho poradcům, bylo totiž již na počátku války jasné, že i německá žena je těhotná devět měsíců a z toho důvodu může hrozit nedostatek zdravých Němců, pro ovládnutí světa a ustálení Říše. Záměr byl tedy i takový, aby žena při jednom těhotenství, měla více zdravých potomků. Od roku 1943 byla dvojčata pečlivě vybírána a umisťována do speciálních zařízení. Většina dětí, které byly vybrány na experimenty byli Romové, kteří byli drženi v Auschwitzu. Byly známy i případy, kdy se pokusil dvojčata spojit sešitím jejich tepen dohromady. Jako další známý experiment bylo ponořování lidí do kotlů s vroucí vodou, aby viděl, jak velkou teplotu může lidské tělo vydržet před smrtí a jaký je čas od ponoření k úmrtí. Tyto „rekordy“ se snažil překonávat vybíráním rozdílných „subjektů vhodných pro testy odolnosti na teploty“. Mezi další zvrácené experimenty patřilo i jak dlouho vydrží novorozeně hned po porodu bez potravy. Vězni, kterým zázračným způsobem přežili experimenty, byli však krátce na to zavražděni z důvodu pitvy. Někteří byli pitváni zaživa, ihned po skončení experimentu. Alex Dekel, vězeň z Osvětimi řekl: „ Nikdy jsem nepřijal fakt, že sám Mengele věřil, že dělá skutečný výzkum. Ne z nedbalého způsobu, kterým ho prováděl. Jenom zakoušel moc. Mengele provozoval zabíjecí podnik. Větší operace byly prováděny bez umrtvení. Jednou jsem byl svědkem operace žaludku, Mengele odstraňoval kusy z žaludku, ale bez žádného umrtvení. Jindy to bylo srdce, které bylo odstraněno, opět bez umrtvení. Bylo to strašné. Mengele byl doktor, který se zbláznil kvůli moci, kterou dostal. Nikdo se ho nikdy nezeptal. Proč tenhle zemřel? Proč tenhle zahynul? Nemocné nepočítal. Tvrdil, že dělá to, co dělá, ve jménu vědy, ale byla to šílenost na jeho straně.“   Kniha ukazuje příběhy dětí, které se dostaly do rukou Mengelemu a přežily. Přečtěte si i Vy čím si musely projít a co si vytrpěly. A zároveň nahlédněte do mysli někoho, kdo se stal posedlý výzkum a mocí. Knihu zakoupíte zde
Zobrazit článek >
 
Jak vybrat lednici?
Neodmyslitelný pomocník v naší domácnosti. Říká se, že Vánoční stromeček, byste měli mít postavený u něčeho co, máte rádi. Troufám si tvrdit, že u některých lidí by to bylo v blízkosti lednice. Lednička je „kouzelná“ skříň obsahující chladící stroj a sloužící k uschovávání potravin, při nízké teplotě. V minulosti, byla lednička opravdu chlazena ledem. Jednalo se o tepelně izolovanou dvouplášťovou skříň, do které se vkládal přírodní led. Ten samozřejmě postupně tál a ochlazoval vnitřek na stálou teplotu kolem 0 °C. Neodmyslitelný pomocník v naší domácnosti. Říká se, že Vánoční stromeček, byste měli mít postavený u něčeho co, máte rádi. Troufám si tvrdit, že u některých lidí by to bylo v blízkosti lednice. Lednička je „kouzelná“ skříň obsahující chladící stroj a sloužící k uschovávání potravin, při nízké teplotě. V minulosti, byla lednička opravdu chlazena ledem. Jednalo se o tepelně izolovanou dvouplášťovou skříň, do které se vkládal přírodní led. Ten samozřejmě postupně tál a ochlazoval vnitřek na stálou teplotu kolem 0 °C. Jednoduchá lednička však může pracovat také na principu odparu vody nebo jiné látky. Povrch chlazené nádoby je zvlhčen pracovní látkou, která se na vzduchu odpařuje. Tím odnímá nádobě skupenské teplo a ta se tedy pomalu ochlazuje. Tento způsob se dá použít v primitivních podmínkách, nicméně tento způsob ochlazení je pouze pro dosažení malého snížení teploty.   Nastává však otázka, co dělat, když se Vám lednička porouchá? Jak vybrat novou a podle čeho? V první řadě si musíte určit Vaše očekávání a potřeby co si od ledničky představujete. Ledničky se totiž rozlišují do několika „stylů“. Kombinovaná lednice se hodí do každé domácnosti, je to jakýsi standart. Provedení spočívá v tom, že máte větší chladničku s mrazákem nahoře nebo dole. Pokud máte typ s mrazákem dole, pak tyto mrazáky bývají z pravidla prostornější než u opačného případu. Na druhou stranu takové provedení má méně prostoru v samotné chladničce. Opakem je tedy druhý případ, kdy se mrazák nachází nahoře, nad chladničkou, je sice menší a většinou má prostor na 2 zásuvky, ale chladnička je o poznání větší, než v prvním případě. Dalším možným provedení je Americký styl lednice. Tato lednice se vyznačuje velkým prostorem pro skladování potravin. Oproti kombinované lednici je prostor takřka dvojnásobný. Tyto lednice bývají z pravidla vybaveny určitou formou luxusu jakým, je například dávkovač ledu. Tato královna lednic, jak bývá obvykle přezdívána se, ale málokdy vejde do klasické kuchyně. Pokud tedy bydlíte ve standartním bytě, tak můžete mít určité problém s místem, které lednice zabírá, protože velký vnitřní prostor s sebou nese samozřejmě i větší objem lednice. Třetí „styl“ je Mono klimatická lednice. Tento typ lednice je dobrý, pokud nepotřebujete mrazák anebo máte velký mrazák někde bokem. Chladnička se vyznačuje velkým objemem za poměrně malé rozměry lednice. Výše jsem stručně popsal 3 základní typy lednic, které si můžete běžně pořídit. Doporučuji však, než si půjdete pro novou ledničku, abyste si pečlivě změřili rozměry lednice a samotného prostoru, kam ji umístěte, plus počítejte i s otvíráním dveří. Pokud máte však prostor v kuchyňské lince přímo na lednici, tak jednoznačně vybírejte typ, který se do Vaší linky hodí. Mnoho výrobců a dodavatelů kuchyňských linek uvádí dokonce i typy a výrobce lednic, které jsou nejvhodnější pro danou linku. Další nepostradatelnou informací, která nám o ledničce prozradí užitečné věci je etiketa, která by se měla nacházet na každé ledničce a tady je i popis co různá označení vlastně znamenají.   Touto etiketou musí být označena každá lednice, která se prodává v zemích Evropské unie. Další důležitým faktorem při výběru lednice je spotřeba. Vzhledem k tomu, že lednici máte v síti zapojenou stále, tak se také pořád točí elektroměr. Během okamžiku se tak z lednice, která Vás očarovalo svým vzhledem a funkcemi může stát zákeřný trojský kůň, který z Vaší peněženky bude měsíčně vycucávat nemalé částky za elektřinu. Úsporná lednička bývá označována písmeny a symboly, jako na příklad ,,A“ se symbolem +/++/+++. Rozhodně nevěřte označením typu „A-20“ apod. Energetické třídy jsou pevně a jasně standardizované pouze s označením +/++/+++. Jiné dovětky jsou pouze marketingová lákadla a maskují skutečnou spotřebu lednice. Při nákupu Vaši novou „kouzelné chladící skříňky“ zvažte, zda se opravdu vždy vyplatí ta nejlevnější dostupná lednice. Tato lednice, nemusí být ve skutečnosti, tak levná, jak se na první pohled tváří.
Zobrazit článek >
 
Jak se zbavit chlupů na zádech?
Již dávno je za námi doba chlupatých hrudníků a bujných porostů. V dnešní době se na chlupaté a neudržované muže většina lidí dívá jako při nejmenším jako na velice nemódní jedince, který o sebe nepečuje. Nicméně v dnešní době prakticky neomezených možností je i snadné se rychle a efektivně chlupů zbavit. Je zde mnoho metod, od klasického vytrhávání, až po laserové vypalování. Od zvolené metody se samozřejmě odráží i cena a většinou účinnost. Jedna z nejlevnějších metod při „odchlupení“ je asistence někoho dalšího. Asistent může být přítelkyně, manželka nebo hodně dobrý kamarád, prakticky kdokoli pro koho to nebude problém a komu věříte. Asistenta potřebujete hlavně z důvodů, že s největší pravděpodobností sami nepokryjete celou plochu zad. Respektive například si je sami důkladně neoholíte. Pokud patříte k jedincům, kteří mají opravdu dlouhé trsy chlupů, pak je nejvhodnější je nejprve zastřihnout nebo zkrátit strojkem. Začněte tak, že požádáte svého asistenta nebo asistentku, aby Vám důkladně umyli záda teplou vodou a jemným abrazivem. Můžete použít kartáč, žínku nebo houbičku. Díky očištění kůže se zbavíte již odumřelých buněk a hlavně případných nečistot. Tento krok již sám o sobě snižuje případné zarůstání chlupů. Nyní naneste pěnu nebo gel na holení po celých zádech či jen po části, kterou chcete oholit. Následně požádejte pomocníka, aby Vám záda oholil. Záda po holení důkladně opláchněte vlažnou vodou a omyjte zbytky gelu či pěny. Záda poté sušte jemným poklepáváním, nikoli drhnutím. Drhnutí a drastické sušení může mít za následek podráždění pokožky. Záda poté pomažte krémem, můžete spojit s příjemnou masáží, kdy partnerka namasíruje Vás a Vy poté partnerku. Jako další možnost je použití přímo krému na odstranění chloupků. Tato metoda může být už trochu dražší a to podle typu zvoleného gelu. Depilační krémy Vám značně ulehčí Váš cíl mít hladká záda, pomůžou Vám od chlupů na delší dobu, než klasické holení. Ovšem můžou Vám také velice nepříjemně podráždit pokožku na zádech. Proto se nedoporučují lidem s citlivou pokožkou. Krémy tohoto typu byste měli aplikovat zhruba jednou týdně, pro dosažení trvalejšího výsledku. Krém rovnoměrně rozetřete po ploše zad, můžete využít dlouhý kartáček anebo pomocníka. Před samotným použitím si však důkladně přečtěte instrukce na obalu. Krém tedy nechte působit podle instrukcí výrobce, obvykle se čas pohybuje okolo 5 minut působení. Čas se snažte pečlivě hlídat, pokud necháte krém působit příliš dlouho, můžete mít podrážděnou pokožku a mohou se vyskytnout i komplikace při jeho odstraňování. Chlupy následně odstraníme setřením vlhkým ručníkem. Po odstranění chlupů jděte do sprchy a záda opláchněte. Případně dodržujte instrukce od výrobce, některé krémy se nejprve odstraňují olejíčkem a až teprve poté vodou. Další metoda, která je, už lehce bolestivější je použití vosku. Tato metoda je sice bolestivá, ale odstranění porostu se pohybuje v rozmezí 4 – 7 týdnů, což je velice efektivní. Navíc při pravidelném užívání se tato doba značně prodlužuje. Začněte tím, že si koupíte sadu na depilaci voskem. Pro odstranění chlupů ze zad se nejvíce hodí depilace horkým voskem, protože dokážete pokrýt velké plochy zad. Mějte však na paměti, že depilace voskem, způsobí zarudnutí zad a zvýší razantně i jejich následnou citlivost. Před použitím samotného vosku umyjte záda důkladně mýdlem a vodou. Tento krok je opravdu důležitý, protože vosk lépe přilne na chlupy, které jsou zbaveny od tělního mazu a potu. Po osprchování záda důkladně osušte. Vosk připravte pečlivě dle přesných instrukcí na obalu. Voskem poté pokryjte menší část zad a postupujte pomalu na další části, které chcete zbavit chlupů. Když je vosk nanesený přiložte depilační pásky. Důkladně přitlačte a poté chvilku počkejte, než se přilepí. Nyní následuje nejbolestivější fáze této procedury. Uchopte pevně pásky a chlupy rychle vytrhněte. Pásku strhněte rychlým a plynulým pohybem proti směru růstu chlupů. Po dokončení depilace odstraňte zbytky vosku dle instrukcí na obalu, případně dětským olejíčkem. Záda poté omyjte vlažnou vodou a nejlépe antibakteriálním mýdlem. Záda budou zarudlá a citlivá. Dostáváme se k technice. Epilátor je malé zařízení, které vytrhává chlupy stejně jako pinzeta, ovšem epilátor jich má daleko více. Pracuje na principu malých pinzet. Touto metodou dosáhnete podobného efektu jako u vosku, tedy 4-6 týdnů hladké plochy. Vhodná délka pro chlupy je zhruba kolem 2 cm a opět se neobejdete bez pomocníka. Pokud si na „odchlupení“ sami netroufáte, můžete využít služeb profesionálů. Tato variante je však z pravidla nejdražší a o jejich efektivnosti můžeme opravdu dlouho debatovat. Nicméně se většina lidí shodne na tom, že záleží na salónu, kde bude procedura provedena. Profesionální depilace voskem bude mít výsledek zcela jistě totožný jako depilace doma. Nicméně v salónu budete daleko kratší dobu, než byste se chlupy odstraňovali doma. Nicméně v salónech neberou moc zřetel na Vaši bolest, tedy dosáhnete stejného efektu za méně času. Ceny se pohybují od 500 Kč za proceduru. Další možností využití technologií moderní doby je použití laseru. Při této metodě dochází k vypálení kořínků jednotlivých chlupů za použití precizní lékařské technologie. Tato metoda směřuje k trvalému odstranění chlupů. Pravidelností se dá dosáhnout i výsledku, že na zádech nebudete mít doslova žádný chloupek. Nicméně tato metoda je nejdražší, cena se totiž pohybuje od 5000 Kč za jednu proceduru.  Když vezmeme tedy v potaz, že pro trvalé odstranění chlupů budete muset návštěvu salónu zopakovat nejméně 3x, pak se cena může vyšplhat opravdu na vysokou částku.
Zobrazit článek >
 
Hagakure ( skrytý v listí ) Cunetomo Jamamoto
Samuraj, středověký bojovník ovládající mnoho technik boje, oplývající disciplínou, oddaností a žádným strachem ze smrti. Samuraj zvolil vždy raději smrt v boji, než by se vzdal, nebo zostudil jméno svého pána. Samurajové byli cvičeni již od velice útlého věku. Teprv v deseti letech byli tito chlapci poslání na místa plná strachu a nebezpečí, které museli  jako mladí učedníci překonat.   Pro samuraje byla vždy nejdůležitější čest. V boji nebylo pro samuraje nejhorší zemřít, ale padnout do zajetí. Takový samuraj vždy požádal svého věznitele o možnost vzít si život a spáchat tak tradiční seppuku ( pro evropany spíše známe hanlivé označení ” harakiri” ) Svůj smysl pro čest samurajové dokazovali i v boji. Samuraj nikdy neprobodl soupeře zezadu. Vždy minimálně poklepal mečem o zem nebo jinak upozornil soupeře na svůj útok. Hagakure je text pocházející z 18. století, který nadiktovat samuraj  Cunetomo Jamamoto jako reflexi buddhistického mnicha, kterým se stal po smrti představeného klanu Nabešima, pán Micušige. Cunetomo Jamamoto též známý jako Yamamoto Jōchō byl samuraj, sloužící svému pánu Nabeshimu Mitsushige, kterému sloužil 30 let. Když Nabešima roku 1700 zemřel, Cunetomo odmítl jej následovat a splnil poslední přání svého pána a nesáhl si vlastní rukou na život. Lord Nabešima za svého života nepodporoval nucenou smrt samuraje v případě, že jeho pán zemře. A odmítal tak tento podnět pro spáchání seppuky. Základ pro Hagakure tvoří Cunetomovo studium názorů dvou učenců. Jedním z těchto učenců byl Tannen, kněz zen-budhismu, který byl znám jako člověk nezlomných zásad a vůle. Tannen se vzdal  funkce hlavního kněze ve významném chrámu rodu Nabešima na protest proti rozsudku smrti nad jedním knězem. Druhým z učenců byl  konfuciánský učenec Ittei Išida, jenž v kraji Saga proslul svou upřímností a zásadovostí.  Text se těšil velké oblibě zvláště v obdobích, kdy se posilovala japonská národní identita, například před 2. světovou válkou a v jejím průběhu. Piloti kamikadze často z textu čerpali sílu. Nahlédněte i Vy do mysli legendárních samurajů, kteří za čest své rodiny, pána a dobrého jména neváhali obětovat život. Mysl, která je pro mnoho mladých mužů, válečníku a sportovců dodnes příkladem.     Knihu si můžete zakoupit zde
Zobrazit článek >
 
Bezpečí a jistota na cestách
    Dnes tu máme něco hlavně pro řidiče. Jistě jste se na Svých cestách setkali, alespoň jednou se situací, kdy Vám někdo udělal ” myšku” a Vy jste jen se štěstím stačili přibrzdit nebo se Vás dokonce snažil někdo cíleně zpomalit či do Vás najížděl? Možná jste si v tu chvíli řekli co dělat s takovou situací a nevystavovat sebe nebo ostatní v autě nepříjemnému nebezpečí. Už žádné dohadování s ostatními řidiči! Pořiďte si kameru a získejte spolehlivého svědka na Své straně. Záznam z kamery pomůže usvědčit zloděje i viníka nehody! Záznam z kamery v dnešní době hraje opravdu velmi klíčovou roli, jak při řešení nehody, dohadům o špatném zaparkování nebo již zmíněná nehoda. S kamerou sice nezvýšíte pravděpodobnost, že se Vás tyto nepříjemnosti vyhnou, ale značně zvýšíte Vaše šance u soudu v případě prokazování viny nebo i když vás bude chtít napadnout agresivní řidič, kolikrát totiž stačí pouze ukázat na kameru, že je nahráván. Je statisticky dokázáno, že kamera v autě je prevencí proti agresorům na silnicích.   Kamera od výrobce Gadgets House, se řadí mezi výkonné kamery, díky které můžete nahrávat jízdu automobilem. Instalace kamery je velmi jednoduchá. Pomocí přísavky, která je součásti balení kameru připevníte na čelní sklo a ihned můžete spustit nahrávání. K dispozici je HD rozlišení ( 1280 x 720 obrazových bodů ) a 30 snímků za vteřinu, takže se může pochlubit opravdu kvalitním záznamem. Nikdo přeci neříká, že musíte nutně natáčet je silniční piráty, ale pokud třeba během jízdy jedete krásným panorama byla by přeci škoda se o Svůj úlovek nepodělit v HD kvalitě. Noční osvětlení je samozřejmostí, video tak bude v maximální možné kvalitě i ve tmě.  Kamera, také nabízí velký zorný úhel, díky kterému Vám neunikne žádná část vozovky.   Pořízený záznam se ukládá na paměťovou kartu – SD/MMC ( 1GB – 32GB ) a můžete si ho přehrát na 2,5″ displeji nebo si ho pomocí USB kabelu stáhnout do notebooku či počítače. Balení obsahuje: kameru do auta držák na čelní sklo adaptér 12V do autozásuvky baterii Li-ion Rozměry: Rozměry produktu: 11,2 x 6,3 3,4 cm Rozměry: balení: 14,3 x 11,8 x 9 cm Technická specifikace: funkce nočního osvětlení LCD displej: 2,5″,otočný o 270° fotoaparát (formát JPEG) formát videa: AVI paměťová karta není součástí balení   Kameru můžete zakoupit zde  
Zobrazit článek >
 
Bič Boží, Attila přichází!
Řím, věčné město. Ikona lidské síly, odhodlání, kultury a spravedlnosti.   Moc senátu byla vzata z rukou mnoha a svěřena několika málo jedincům. Ti, kteří nosili zlatý věnec, byli prolezlí snad všemi možnými hříchy. Byli plní chamtivostí, klamu a zášti. Soudili a zotročovali jiné. Zrazovali své přátelé a vraždili své milované. To všechno spáchali a říkali tomu spravedlnost. Ale neuvědomovali si, že kolem krouží hejna hladových vlků, čekající na zaváhání a na okamžiku, kdy bude jejich kořist nejzranitelnější. Orel se musí sklonit, před hejnem vran.  Flagellum Dei je TADY!   Římská říše již není to co bývala. A mocný orel, již není symbolem bezpečí a nadřazenosti. Imperium Romanum se rozdělila na prosperující Východořímskou říši a skomírající Západořímskou říši. Blíží se doba temna. Čas hladomoru, nemocí a válek, kde uprchlíci po tisících utíkají před masivním přílivem zkázy a smrti. Barbarské kmeny, které po staletí snášely utlačování ze stran Říma se přeskupují, aby se postavily skomírající moci rozdělené Římské říše. V rozsáhlých stepích Skýtie se však shromažďuje děsivá síla, před kterou se budou třást všichni. Total War: ATTILA pokračování Rome 2 a do hry přináší nové mechanismy hratelnosti. Oproti Rome 2, Attila má Vám umožní možnost ” spálené země” , kde danou provincii jednoduše srovnáte se zemí. A na místě měst či vesnic,zůstanou pouhé ruiny. Píše se  rok 395 n.l. a budoucnost Říma je ve Vašich rukou. Je pouze na Vás, zda se pokusíte zachránit pád Západořímské říše nebo se ujmete role Hunů a zničíte všechno co Vám přijde do cesty! Tak jako každá série Total War (mimo Warhammer) i zde jsou použity reálné předlohy pro zbraně, brnění, jednotky, různé formace a postavy. Velice mě potěšilo, když jsem ve hře za Západořímskou říši měl po boku generála Flavia Stilicha. Který se stal symbolem polobarbarského vojáka, který se díky svým zkušenostem a schopnostem stal generálem. Hra si zakládá na reálných obdobích a situacích i co se týče náboženství, kde se hojně rozšiřuje křesťanství. Mnozí jistě uvítají možnost rodinného stromu, kde je opět možnost zpronevěřit peníze, zabít nevyhovujícího politiky, či domluvit politické sňatky pro upevnění moci. Rozsáhle bitvy, obléhání měst, vypalování sídel je zde samozřejmostí. Nezapomnělo se i na oblíbené historické bitvy, které zpracováním odpovídají skutečným událostem.  A pokud Vás spíše táhne změřit si síly s ostatními, je zde i velice povedený multiplayer, který krom klasických bitev nabídne i obléhací bitvy, nebo co-op kampaň. Attila v sobě přináší i nový herní mechanismus hordy. Kde nemáte pevné sídlo a pouze putujete po území, pleníte, rabujete jak je vám libo. Hra se opravdu nemá za co stydět a je to oproti Rome 2 velký krok kupředu. Menší změnou prošlo i zobrazení v bitevním rozhraní a technologie. Ovšem v tomto případě se jedna opět o velký kus vpřed. Vše je přehledné a rozepsané. Jediné co se dá Attilovi vyčíst je velké množství DLCs. Tedy spíše, tak jak to známe od Creative Assembly a společnosti SEGA. Nicméně, pokud patříte mezi fanoušky série TOTAL WAR a nebo toužíte po dobré strategii, která je založena na historických faktech, pak je Attila tím pravým pro Vás. Když se vrátíme, k již zmíněným DLC, doporučuji si koupit DLC The Age of Charlemagne – DOBA KARLA VELIKÉHO.   Hra obsahuje ČESKÉ titulky!!!     Hru si můžete zakoupit zde
Zobrazit článek >
 
Lars Kepler – Hypnotizér
Za pseudonym Lars Kepler se za účelem tajemna skryla známá manželská dvojice Alexandr Ahndoril a Alexandra Coelho Ahndorilová. Tito švédští spisovatelé, zaměřující se na kriminální románovou tvorbu, chtěli zmást čtenáře neznámým jménem, a tak se rozhodli vydat některé romány pod tímto pseudonymem. Jejich pravá tvář však byla velmi brzy odhalena. Nyní pod ním vydávají všechna díla s detektivní zápletkou. Inspiraci k právě tomuto fiktivnímu jménu jim dal Stieg Larsson, který si dlouho držel post druhého nejprodávanějšího autora beletrie a kterému se chtěla autorská dvojice přiblížit. Ahndorilovi už společně vydali pět románů. První kniha je právě Hypnotizér. Vyšla v roce 2009. Vypráví příběh o bývalém psychiatrovi Eriku Mariu Barkovi, uznávanému odborníkovi na hypnózu, který pomocí ní léčil různá lidská traumata. Toto zaměření opustil přibližně před deseti lety a hlavně kvůli rodinným důvodům si slíbil, že už se k němu nikdy nevrátí. Jedné prosincové chladné noci mu ale volá detektiv, který ho prosí o pomoc. Do stockholmské nemocnice totiž právě přivezli náctiletého chlapce Josefa Eka, který jako jediný přežil brutální napadení své rodiny neznámým pachatelem. Ten zavraždil jeho rodiče a mladší sestru. Jeho starší se sestra byla pravděpodobně unesena. Doufají, že díky pomoci hypnotizéra Erika se dozví, co přesně malý chlapec viděl a kde je jeho sestra. Erik však práci s malým Josefem, který je stále v kritickém stavu, odmítá. Žádost policisty o pomoc v něm totiž probudila vzpomínky na jeho bolestnou minulost. Nakonec se nechá přemluvit a dává se do práce. Snaží se odhalit podrobnosti vraždění již zmíněné zrůdné bestie. To mu však ztíží nečekané události. Erikovi totiž zmizí syn. Nyní se musí nechat pohltit svou minulostí, pohybovat se na hranici normálnosti a vrátit se v čase, aby ho zachránil.   Kniha se dočkala i filmového zpracování. Režie se ujala poměrně známá osoba švédské kinematografie – Lasse Hallström. Dnes je thriller nadabován do více něž 30 jazyků. Byl částečně točen i v České republice, konkrétně filmaři nejvíce využívali pražské filmové studio Barrandov. Film byl Švédským filmovým institutem vybrán jako švédský kandidát na Oscara. V této soutěži bohužel neuspěl, ale získal například ocenění Zlatá mušle pro nejlepší film, které si odnesl samotný režisér. Tento neuvěřitelný příběh s mnohými zápletkami a zvraty je hodnocen jako další skvělý gól švédské literatury. A to nejen díky dokonale propracované psychologii postav, která vás donutí jak s hrdiny soucítit, tak je i nenávidět, ale také díky nepopsatelné atmosféře. Velkým plusem příběhu je i to, že ačkoliv děj je opravdu spletitý a řeší více hlavních témat, tak autor postupně vše, dokonce to nevysvětlitelné, do každičkého detailu objasní. V České republice získala kniha roku 2010 ocenění s názvem Cena Český Bestseller – Překladová beletrie pro dospělé. Pokud se dáte do čtení, musíte počítat s tím, že přes 500 stran budete nuceni přečíst jedním dechem. Kniha byla sepsána svižným stylem a je napínavá od začátku až od úplného konce. A pokud jste knižní drama Hypnotizér už přečetli, tak neváhejte a pořiďte si další román. Zkuste jiná oblíbená díla jako jsou Paganiniho smlouva nebo Písečný muž. Všech pět románů, tedy včetně Svědkyně ohně a Stalkera, jsou také k mání v audio verzi. Knihu Hypnotizér najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Mistrem Sushi lehko a hravě u Vás doma!
Máte rádi nebo dokonce milujete sushi? Dostali jste někdy nehoráznou chuť na tento báječný pokrm, ale nechtělo se Vám do restaurace? Nezaujala Vás ani možnost dnešní doby jakou je rozvoz jídla domů, protože cena se díky rozvozu znatelně vyšplhá vzhůru anebo nemáte s rozvozy ty nejlepší zkušenosti? Nevadí, mám pro Vás řešení. Co takhle si udělat skvělé sushi přímo u Vás doma? Přesně tak nemusíte se ničeho děsit, je to jednoduché a bude Vás to i bavit.   Co je to, ale vlastně sushi? Když se řekne Japonsko, tak se mnohým z nás vybaví udatní samurajové, pro které čest a oddanost byla důležitější než strach ze smrti. Vybaví se nám zcela jistě mnoho moderních technologií, zajímavých animovaných filmů a seriálů, kterým říkáme manga a samozřejmě i legendární meč katana. Největší symbolem Japonska,který se však evropanovi zcela jistě vybaví je sushi, jedno z nejznámější jídel japonské kuchyně. Většina lidí si pod pojmem sushi bohužel představí pouze syrovou rybu s kouskem rýže.  Sushi je však hlavně vařená lepkavá rýže spojená se speciální sladkokyselou omáčkou zvanou sušinoko, která se připravuje právě k účelu jakým je dochucení rýže na sushi. Sushinoko, je prakticky směs rýžového octa, cukru, soli a vmíchá se do uvařené rýže,kde vlastně tvoří jednu z hlavních složek sushi. Není divu, že v doslovném překladu z japonštiny znamená sushi ” kyselá rýže” . Sushi má poměrně dlouhou historii, první zmínka o sushi pochází již z roku 718 n.l. Ale s největší pravděpodobností, se sushi objevilo ještě mnohem dříve. Původně však sushi nevypadalo tak skvěle jako teď. Jednalo se o nasolené části syrových ryb obalené do rýže, aby v ní dozrály. Rýže se pak nekonzumovala, používala se pouze, jako jakýsi obal k dozrání a ke konzervaci. Recepty se samozřejmě v průběhu času různě upravovaly, včetně vzhledových úprav a technice servírování. Každá část Japonska si prakticky vytvořila i své vlastní sushi speciality, díky které se lokalita také vyznačovala na různých cestovatelských mapách tehdejší doby. Sushi nigiri, které je v současnosti jedno z nejpopulárnějších specialit vznikla teprve v 19. století v Tokiu. Opravdový boom ve světě sushi slavilo až v minulém století, kdy se prakticky začalo rozšiřovat do všech částí světa a mnohé vyhlášené podniky si najímali japonské kuchaře, abymohli svým hostům dopřát opravdový požitek z této delikatesy.  Najímání kuchařů z Japonska mělo, ale také psychologický efekt, hostům spíše chutnalo sushi od opravdového Japonce, než od amerického či evropského kuchaře, i když se udělala řada testů, kdy sushi vařila jedna osoba a pouze se zákazníkům sdělilo, že tento kousek připravil Japonec a tento Američan.   Sushi je legendární po celém světě, nejen díky své netradičnosti, ale také hlavně díky své výživové hodnotě a prospěchu na lidský organismus. Sushi se vyrábí z rýže, které se říká nišiki. Tato rýže se ovaří a ještě teplá se smíchá s omáčkou sušinoko. K tomuto míchání se používá z pravidla vějíř, dke kterému se jednotlivá zrnka rýže neponičí, ale hlavně se postupně i rýže pozvolna ochlazuje. Po vychladnutí se rýže používá jako hlavní přísada do sushi. Jedna z nejdůležitějších součástí jsou čerstvé syrové ryby různých druhů. V naší kultuře a de facto celkově v kulturách mimo Japonsko je sice obvyklé ryby před konzumací tepelně upravovat, nehledě na to, že většina ryb tak přijde o svou jedinečnou chuť a bohaté látky. Syrové ryby jsou však pro lidský organismus a celkově pro zdraví daleko prospěšnější. Sushi, se ale nedělá pouze z ryb. Používají se krevety, chobotnice, sépie a dokonce i kaviár. Velmi populární je sushi s avokádem a kombinací z různé druhy zeleniny. Sushi je zdrojem mnoha důležitých látek, které naše tělo potřebuje. Mezi tyto látky patří hlavně jód, proteiny, minerály, kvalitní bílkoviny a nenasycené kyseliny. Na rozdíl od jiných pokrmů k dosažení těchto látek nepotřebujeme sníst tolik sushi jako jiných jídel. Sushi, ale obsahuje také málo tuku a kalorií (samozřejmě, ale nesmíte sníst 5 kilo sushi a pak se divit na váze, že jste přibrali), proto se hodí i k dietám, vyváženému stravování a zdravému životnímu stylu.   Výroba sushi se může zdát složitá, ale s domácím výrobníkem sushi je to opravdu hračka. Teď už vám stačí, jen nakoupit kvalitní suroviny a pustit se z vesela do vašeho domácího sushi. Ochromte své přátele, připravte romantickou večeři pro přítelkyni anebo zkuste pro své ratolesti připravit zdravou a chutnou večeři. Díky domácímu výrobníku sushi to všechno hravě zvládnete.   Domácí výrobník sushi si můžete objednat zde
Zobrazit článek >
 
Prokletá místa Čech a Moravy – Veronika Rubínková
  Jistě se Vám už někdy stalo, že jste přišli na nějaké místo, ze kterého jste měli opravdu divný pocit. Mám na myslí opravdu divný pocit, jako by někdo stál za Vámi a přitom, tam nikdo nebyl nebo náhlý průvan i když v místnosti nebyla žádná okna. Zažili jste na nějakém místě, že Vám všechno padalo anebo se při sebemenším kontaktu rozbilo? Všimli jste si, že s jedním nožem se vždy říznete zatímco s ostatními jste mistry v krájení? Napadlo Vás někdy, že dané místo nebo věc mohou být prokleté?   Co je to vlastně prokletí nebo-li kletba ? Inu je prakticky žádostí k vyšším silám, aby někomu vznikla škoda či újma. Kletba je, tak činností při které proklínající člověk napomůže démonickým bytostem vykonat zlo na jiném člověku. Čím více a hlavně častěji a úporněji proklínající vyzývá zlé síly, tím účinnější jeho kletba je. O těchto kletbách bychom mohli vést řadu debat, zda se jedná opravdu o kletbu seslanou člověkem na člověka anebo se jedná o pouhou sugesci, kdy prokletý se dozví, že byl někým proklet a zaměří se na to, než se mu doopravdy vlastní vinou něco stane.   Máme však i místa, která jsou prokletá. Může se jednat o staré hrady, hřbitovy, mlýn nebo třeba les. Většinou se jedná o místa, na kterých se odehrála zlá tragédie a došlo na nich k hroznému utrpení ( lidské nebo i zvířecí). Tyto události místo nesmazatelně poznamenaly. Tato místa jsou často pustá, bez života a to doslova. Rostliny i při opakované snaze zemědělců či zahradníků na těchto místech skomírají, až úplně uschnou i při pravidelném zavlažování nebo po zvolna skomírají. Zvířata se těmto místům vyhýbají a jít na takové místo například na procházku se psem, se může rovnat opravdu nadlidskému úkolu, tedy přinutit psa jít skrze toto místo. Pokud se někdo přeci jen odhodlá setrvat na těchto místech delší dobu většinou má pocit, že ho někdo nebo spíše něco sleduje. Má pocit, že je někdo za ním i když v okolí není živ duše. Pokud se takový dobrodruh rozhodne na místě například přespat většinou mívá zlé sny a strašlivé noční můry.   Jedno takové místo, které láká dobrodruhy, záhadology, ale i širokou veřejnost z celého světa je hrad Houska. při prohlídce máte pocit, že ukrývá něco tajemného. Hrad Houska totiž už na první pohled nedává moc smysl. Zatímco ostatní hrady byly stavěné, tak aby chránily před možným nebezpečím z venku, tento hrad je postaven, tak aby chránil osoby veku před tím co se ukrývá uvnitř. Všechno je spjato s legendou, kterou zaznamenal Václav Hájek. V legendě se říká, že v místě  kde hrad stojí, se nachází trhlina do pekel. Ze které vylézají na povrch démoni a tento hrad byl postaven jako zábrana.       Mezi prokletá místa nebo spíše místa s negativní energií, patří také Bohnický hřbitov. O tomto hřbitově se tvrdí, že se jedná o místo s nejvíce negativní energií v České republice. Tento hřbitov byl založen roku 1906 a celých 54 let se plnil těly pacientů a zaměstnanců léčebny. Díky malému prostoru se přes 4500 těl vrstvilo na sebe. Toto místo za celou řadu let, přilákalo i velkou řadu zlodějů, proto zde nenajdete žádné náhrobky a když se půjdete namísto podívat uvidíte spíše zarostlý sad, jen budete vědět, že pod Vašima nohama je přes tisíce těl. Sám o sobě tento fakt je děsivý, ovšem podle mnohých je toto místo sužováno i kletbou, podle které když na hřbitov vstoupí lékař, tak do týdne onemocní a trápí ho silné bolesti hlavy. Tento případ byl už několikrát potvrzen. Jak jsem již zmínil, prokletý může být i les. Branišovský les, který je známý řadou tragických událostí.  V lese se kdysi nacházel strom, který přivolával sebevrahy. Na stromě se za velice krátkou dobu pověsilo, několik desítek lidí. Často se jednalo o lidi, kteří k tomu neměli žádný důvod, nezanechali vzkaz na rozloučenou, jejich finanční a rodinná situace byla více než dobrá. Přesto všichni byli nalezeni bez známek života, na tomto stromě. Strom byl později poražen a dřevo spáleno. Podle některých informací, při pálení dřeva se ozývaly děsivé zvuky naříkání a barva ohně byla zeleno modrá. Dodnes se v lese nachází pařez tohoto stromu, avšak nikdo s jistotou neví, kde přesně. Často se však v lese zjevují paranormální jevy, které byly i zdokumentované na kamerovém záznamu či na fotografii.     O těchto a dalších prokletých místech se můžete dočíst v knize Veroniky Rubínkové. Třeba Vás zvědavost nakonec překoná a neodoláte se na některé místa podívat osobně.   Knihu můžete zakoupit zde
Zobrazit článek >
 
Roma invicta! Ryse: Son of Rome
“Senatus Populusque Romanus , Que usque pro roma ibis? “   Kdo z nás, si alespoň jednou nepřál být v kůži římského legionáře? Být součástí první profesionální armády na světě, podívat se do všech koutů světa, být v oblibě žen a bojovat s hordami nekultivovaných barbarů, kteří stojí v cestě civilizaci. Nasaďte si přilbu a oblékněte pancíř, do levé ruky Scutum, do pravé dobře nabroušený Gladius a hurá na barbary! Ryse: Son of Rome je klasickou rubačkou z pohledu třetí osoby, která je zasazena do antického Říma. Marius Titus, mladý legionář, kterému barbaři vyvraždí celou rodinu se pod Vaším vedením vydává na svou cestu krvavé pomsty. Děj, tedy opravdu není nijak originální a jedná se spíše o krásné klišé, ve kterém se objeví i skutečné historické postavy jako Nero či Boudicca. Ovšem nic víc od děje po historické stránce nečekejte.   Marius, z počátku obyčejný legionář se velmi rychle díky svým schopnostem stane římským centurionem, což by se dalo v dnešní době přirovnat k hodnosti seržanta. Díky tomu může poté svým mužům zadávat nejrůznější povely. A tady, už začíná zábava. Představte si situaci, kdy se vyloďujete na pláž a všude kolem Vás probíhá bitva. Vy se musíte zformovat a rychle se dostat z palebné zóny balistů. Samozřejmě krom zformování, ústupu, útoku nechybí ani povel na seskupení do legendární formace Tetsudo, tedy formace želva. A nebudu lhát, tady jsem se opravdu vyřádil a postupoval možná co nejpomaleji, abych si onen pocit opravdu vychutnal. Vzhledem k úžasné grafice, kterou hra má, je i formace Tetsudo velmi reálně zpracovaná a odrážení nepřátelských šípů od štítu, či zvuky kamenů dopadajících na Váš Scutum je opravdu parádní. Tady má hra jednoznačně jedničku s hvězdičkou! Jak co se týče grafického zpracování, tak i zvuků a hudebního doprovodu.   Pojďme se teď podívat na ovládání. Vzhledem k tomu, že jsem hrál nejdříve PC verzi ( a jsem PCčkář), tak jsem  si ovládání na xboxone , tak nevychutnal, ale tohle je opravdu jen subjektivní dojem. Ovládání je velice jednoduché, máme zde klasické útoky, blokování a možnost samozřejmě dělat i silné údery a různá komba. Dá se říci, že zde se vývojáři inspirovali Batmanem a Mad Maxem. To, ale ovšem vůbec není na škodu a co si budeme říkat, do her stylu rubačka, to prostě patří. Každý přeci jednou za čas zatouží po provedení perfektního komba, po kterých zůstávají na zemi jen kaluže krve, nespočetné množství usekaných končetin a hromady těl nepřátel. Po grafické stránce, jak jsem již zmínil se hře nedá co vytknout, jsou vidět sečné rány, je možno nepříteli useknout končetiny nebo rovnou hlavu. Je to opravdu krvavá řežba, doplněná o perfektní zvuky, plné řevu, naříkání a řinčení zbraní. Na co nesmím zapomenout, je ale vskutku úžasně provedené sekvence cutscen, nebo-li  mini filmů, kterými je hra proložena. Popravdě řečeno, na tyhle filmečky jsem se u hraní těšil nejvíc a staly se tou největší motivací pokračovat. Na internetu se dokonce dá najít celý několika hodinový film, složený z těchto mini filmů. Tyto filmové sekvence nádherně doplňují hru a zcela jistě Vás nadchnou, nebo minimálně pobaví, osvětlí více děj a pozadí jednotlivých postav. Krásná je i okolní krajina, která odpovídá prostředí, kde se právě nacházíte. Musím vyzdvihnout zejména boje a pláži, husté temné lesy a bažiny anebo i obřadní jeskyně, zde si dali autoři opravdu záležet. Samozřejmě každého hned napadne, zda se ve hře ukáže i legendární Koloseum, inu nechci spoilovat a prozrazovat příběh, ale ano. Podíváte se i do úchvatného Kolosea, které Vám doslova vezme dech a při prvním spatření budete zírat s otevřenou pusou. Zážitek, to bude opravdu úžasný. Máme zde i velice povedený soundtrack, který jednoznačně doporučuji poslechnout.   Bohužel hra má i pár nedostatků a mezi dva největší řadím poměrně krátkou dobu hraní. Když nepočítám cutsceny, tak zkušený hráč hru v klidu dohraje zhruba za 6 hodin, čistého herního času. Jako druhý pro mě nedostatek, ale tady se jedná zase spíše o subjektivní dojem, je že se nejedná čistě o historicky založenou hru ve stylu rubačky, ale že se ve hře objeví i antičtí bozi, kteří zasahují do děje. Naštěstí zde nejsou čáry a kouzla při samotném hraní a bozi se vyskytují jen ve filmečcích, ale i tak mi to přišlo trošku škoda. Hra měla poměrně dobrý potenciál a jsem si jist, že vývojáři z něj mohli dostat znatelně víc. Na druhou stranu doba v níž vládl císař Nero, je považována jako jedna z nejhorších, jako antický Řím poznal. Vláda Nera je spojována s tyranií a velkou extravagancí, protože Nero byl znám nařízením mnoha poprav a sebevražd. Toto je ve hře velmi dobře zobrazeno, když se sám velký císař Nero bojí o svůj život. Kdo má rád Řím, dobu legionářů a pořádně propracované rubačky plné akcí, které jsou proloženy úchvatnými mini filmy,tak si přijde na své.Když dáte hře šanci, tak se Vám Marius  za to odvděčí perfektní řežbou a dokáže Vám, že je skutečným synem Říma! Jak daleko zajdete pro Řím?  Ave atque vale.   Hru si můžete pořídit zde
Zobrazit článek >
 
Víte, co je to chemické světlo?
Chemická světla mají dnes široký okruh uživatelů. Původně byly určeny jen pro vojenské užití. Vojáci jím označovali osoby, materiály nebo cíle. Nyní se ovšem světla užívají i na značení autonehod, na sport a dokonce i pro zábavu. Nejčastěji je můžeme vidět v podobě svítících tyčinek, nazývané taky jako lightsticky. Nyní jsou v módě i obrazy nebo jiné umělecké práce, na jejichž tvorbu se užívá toto světlo. Stalo se i jednou ze základních potřeb rybářů. Ve funkci nouzového světla je základní výbavou pro mnoho letounů a lodí.   Chemické světlo působí jednorázově. Vzniká na principu reakce dvou hlavních sloučenin. Ve svítící tyčince to přesně funguje tak, že v poměrně silném plastu, jež je vyplněn tekutinou, takzvaným aktivátorem, je schované velmi tenké sklo, obsahující druhou tekutinu. Stačí trochu ohnout plast a sklo s jemným zvukem popraská. Jakmile se tak stane, tekutina vyteče. Obě kapaliny se smíchají. Fluorescenční barvivo přijme energii. Ta se uvolní ve formě světla a efekt je tu. Proces se nazývá chemiluminescence. Tato reakce je nevratná. Nedochází k uvolňování energie v podobě tepla, a proto se reakci říká studená. Od toho pak vznikl možná vám známý pojem studené světlo. Doba svitu je různá. U svítících tyčinek je to okolo šesti až osmi hodin. Obecně platí, že čím nižší teplota v okolí tyčinky je, tím pak svítí déle, ale září s menší intenzitou. Mezi lidmi koluje mylná domněnka, že pokud dáte svítící tyčinku do mrazničky, tak začne svítit znovu. To ale není pravda, na tomto principu doopravdy nefunguje. Mráz jen reakci velmi zpomalí, a tak si druhý den ráno ještě budete moci užít zbytek světelných efektů, i když již uplynulo třeba přes osm hodin. Tyčinka se v teplotě pod deset stupňů Celsia vysvítí desetkrát pomaleji. V oborech, kde je toto světlo opravdu důležité, dochází k namíchávání tak, aby působilo silněji. Vydrží ale kratší dobu. Je možné vyrobit světlo, které je vidět až do 500 metrů, a to i pod vodou. Dobré je vědět, co která svítící nebo blikající barva znamená. Většina nemá význam žádný. Avšak pamatujte si, že zelená barva slouží jako nějaký signál a je nejvíce viditelná na dálku. Proto se užívá nejčastěji v nouzových situacích. Červené světlo je světlem výstražným. Většinou se vystřeluje či rozsvěcuje až po světle zeleném, aby nejprve došlo k upoutání pozornosti. Žluté se obvykle využívá jako orientační, ale není to podmínkou. Někdy ho můžete vidět užívané ve funkci nouzové. Kapaliny, díky kterým světlo vzniká, jsou obecně neškodné. Platí to jak u samotných složek, tak i u finálních chemických sloučenin. Nejsou agresivní, ani toxické a hořlavé. Jen si dejte pozor na to, abyste tyčinku nepřelomili moc a kapalina se nevylila na okolní věci kolem vás. Postihnutý předmět by určitě nesvítil věčně, ale po ukončení světelného procesu na něm můžou zůstat nepěkné žluté skvrny. Pokud se vám dostane tekutina na kůži, stačí ji omýt vodou s mýdlem. Při kontaktu s očima dlouze vyplachujte a raději vyhledejte lékařskou pomoc. V dnešní době jsou svítící tyčinky velmi oblíbené a stávají se součástí večírků a slavností. Vznikají nejen modely, jako jsou tyčinky, ale i brýle, náhrdelníky a různé ozdoby. Diskotékové kluby těží na tom, že si je lidé pro zábavu kupují i za velké peníze. Vybavte se jimi před plánovanou akcí. Budou vás stát méně korun. Také děti si s nimi užijí velkou legraci. Je to zkrátka bezvadný dárek a potěšení pro každého! Svítící náramky najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Bláto, špína, kamení to je naše znamení! SPINTIRES: Off-road Truck Simulator
Bláto, špína, kamení to je naše znamení! Zapomeňte na rovné a udržované silnice, na krásný hladký asfalt nebo na precisně dlážděnou cestu! Tady vládne jen jediný zákon, zákon přírody!   Spintires je simulátor nákladních vozidel, zasazených do ruské krajiny. Patrně Sibiř a blízké okolí. Hra je takový malý unikát mezi simulátory, je postavena na zcela novém enginu, ve kterém se bláto chová opravdu jako bláto a kola se i patřičně protáčí, pokud si nedáte pozor můžete zapadnout v opravdu nepříjemné, ale za to skvěle propracované bahenní koupeli, ze které se budete jen těžko dostávat.  Ne jednou se mi stalo při hraní, že jsem se díky snaze dostat se z této bahenní koupele ještě k tomu zasekl se svým náklaďákem mezi stromy a to už se opravdu bez pomoci další techniky neobejde. Rozhodně se nejedná o bezhlavé ježdění skrze rozbahněné cesty sem a tam! Musíte trochu zapojiti hlavičku. V případě hry Spintires to znamená hlavně rozvahu. Zejména dobře zvolit vozidlo, které se bude nejvíce hodit pro daný úkol, ale hlavně pečlivě naplánovat cestu. Samozřejmostí je si i dobře rozmyslet, kdy zamknout diferenciál a kdy se do kopce pustit s pohonem na všechny čtyři. Tady si opravdu vyhrajete a v tomto hru hra nabízí opravdu dobře propracovanou zábavu. Atmosféra je velice dobře provedena, jako i ten ruský maglajz, ve kterém budete dost často zapadlí. Graficky je hra velice příjemná na oko, i když nemůžeme to srovnávat jako s DiRT Rally, tady totiž jde hlavně o hratelnost a ta je na výbornou. Fyzika bahna, chování vody když projíždíte kaluží, chování stromů při bouřce je pravdu skvělá a naprosto Vás vtáhne a doslova pohltí do hry. Fyzika ve hře působí opravdu věrohodně a několikrát jsem se koukl na vyjeté koleje když jsem projížděl dlouhý zabahněný úsek. Vyjeté koleje se vždy přizpůsobily jak jsem zrovna jel, to ale neznamená, že by staré stopy zmizely! Ba naopak, bláto se perfektně přizpůsobilo, tak jak je tomu v reálném světe a nové nánosy překrývaly ty staré. Zde vývojáři nasadili laťku opravdu hodně vysoko a sázka na vysokou kartu se vyplatila! Nemohu opomenout a nezmínit i výborné chování vozidel v rámci terénu, který zrovna projíždíte.   Hru začínáte vždy v garáži, kde si vyberete vozidlo, délku a sílu navijáku a další různé vybavení,kterou budete na Vaší cestě potřebovat. Samozřejmě v garáži i opravujete poničené vozidlo, doplňujete pohonné hmoty a různé úpravy. V garáži strávíte mnoho času a i zde vývojáři odvedli dobrou práci. Garáž je přehledná a vcelku zábavná pasáž hry, kde si odpočinete od řízení a trochu se uklidníte a hlavně připravíte na další dobrodružství. Klasická otázka. Jedná se o arkádu nebo simulátor? Jednoznačně simulátor! Simulátor, který není zrovna lehký.Přesně tak, hra je opravdu povedený simulátor, nicméně není ani zdaleka jednoduchá, ne však z pohledu ovládání nebo samotné hratelnosti, ale prostě z důvodu, že Sibiř není pro každého. Terén je opravdu zrádný a již popisovaná fyzika, která se chová opravdu reálně, Vám kolikrát udělá pokřivený úsměv na tváři.  Úsměv, protože budete v úžasu, co všechno vývojáři propracovali a ono pokřivení bude z důvodu, že teď se musíte z nastalé situace dostat. Hra nabízí i multiplayer, takže pokud máte partu kamarádů, tak zde je opravdu o zábavu na několik desítek a troufám si tvrdit i stovek hodin zaručeně postaráno. Jak jinak si otestujete týmového ducha Vašich kamarádů, než žádostí o pomoc s vyproštěním ze svahu, když už Vás od katastrofy drží pouze naviják. Obětuje kamarád svůj náklad, aby Vás zachránil anebo řekne že se pro Vás vrátí při zpáteční cestě? Týmový duch, zde opravdu působí dobře a jsou prostě situace a věřte mi, že se do nich chtě nechtě dostanete , kdy se prostě bez pomoci někoho dalšího z té zatracené bažiny nedostanete! Mnoho hodin zábavy si užijete, ale i bez multiplayeru. Pokud hrajete sami a dostanete se do opravdu prekérní situace, tak si můžete přijet na pomoc s jiným vozem. Prostě doběhnete do garáže, nasednete a vyrazíte se Vašeho plechového miláčka s jiným mazlíkem vytáhnout. Zde se opět ukáže výborná fyzika! Není přece lepší pohled, než sledovat reálné chování stromu, když kolem něj máte daný hák a snažíte se pomocí navijáku uvolnit Váš náklaďák. Otestujte Vaše dovednosti v sibiřské krajině a dokažte, že jste při hodinách fyziky byli značně napřed a že chyba byla na staré učitelce, která si na Vás zasedla.   Hru můžete koupit zde
Zobrazit článek >
 
Tajné projekty UFO – Michael E. Salla
Stalo se Vám někdy, že jste se v noci zadívali na noční oblohu a náhle jste spatřili objekt, který nebyl zcela jistě letadlo, padající hvězda nebo kometa? Říkáte, že se objekt rychle pohyboval a měnil náhle směry letu? Gratuluji! Právě jste viděli UFO, tedy Unidentified Flying Object = neidentifikovaný létající objekt. Musí se však nutně jednat o mimozemšťany? Určitě by to byla pro někoho pěkná představa, připustit že jsme navštěvování mimozemskými civilizacemi. Pravda je ovšem taková, že i když více než 20% všech zaznamenaných UFO nebylo nikdy dobře vysvětleno, tak po většinou se jednalo o tajné vojenské experimenty a zkoušky tajných letounů. Například, ” neviditelný” bombardér B-2, když se někomu poštěstilo ho vidět při testovacím letu, tak zcela na místě si dotyčný myslel , že se jedná o mimozemšťany. Je dokonce zdokumentována jedna výpověď určitého svědka, který tento letoun opravdu viděl, jak mu přelétl nad stodolou. Zcela pochopitelně zmatený občan trval na tom, že nad jeho pozemkem se proháněli mimozemšťané a nebyla by to lidská mysl, kdyby nezapomněl dodat, že dokonce jednoho mimozemšťana viděl.   V několika historických textech je dokonce popis setkání člověka s UFO, zájem veřejnosti však vzrostl o tyto jevy v období krátce po 2. světové válce. Kniha seznamuje čtenáře s výsledky vědecké práce PhDr. Michaela Sally, vedoucího exopolitiky v USA. Exopolitika pracuje se skutečností, že Země byla a stále je navštěvována vyspělými mimozemskými rasami, které pocházejí ze všech koutů naší galaxie.  Mimozemské rasy jsou zde chápány jako značně vyspělejší, než lidstvo ( což je podloženo zejména technologií cestovat velkou rychlostí ve vesmíru) s různými druhy vlastní politiky, původu a etických kodexů. Výsledky a vlivy tohoto vzájemného působení mezi pozemšťany a mimozemskými rasami, je hlavním předmětem zkoumání exopolitiky. Jedním z hlavních cílů exopolitiky je však navazování kontaktů s veřejně činnými osobami, které mají potenciální vliv a uznání ve svém působení. Jedná se zejména o politiky, instituce či vysoce postavené úředníky, vojáky a pomocí těchto kontaktů se exopolitika seznamuje s výsledky všech veřejných i soukromých aktivit, které nějakým způsobem souvisejí nebo mohou souviset s jevem UFO a hypotézou, že některé tyto jevy jsou mimozemského původu.   Exopolitika se domnívá, že určité skupiny osob a specifické instituce mají k dispozici jasné informace, které se týkají vesmírných civilizací nebo jsou dokonce s nimi v pravidelném kontaktu.Tyto informace jsou udržovány v nejpřísnější tajnosti, zejména před širokou veřejností, ale mnohdy i před samotnými představiteli těchto institucí a dokonce i před vysoce postavenými důstojníky armády. Bylo již, několikrát potvrzeno, že plukovník nebo major, měl přístup k informacím o tajných nebo nově testovaných zbraní, než generál. V knize se můžeme dokonce dočíst o tajných dohodách, které uzavřela vláda USA s mimozemskými civilizacemi. Můžeme se dočíst i o ” obchodech” USA s mimozemšťany, ve kterých mimozemšťané získají od USA různé druhy testovacích subjektů za vyspělejší technologie týkající se zbrojního arsenálu. Nahlédněte pod pokličku, kterou se jen málokdo odvážil zvednout a udělejte si vlastní obrázek na celou situaci. PhDr Michael Salla, jakožto vedoucí exopolitiky v USA je bezesporu zastáncem teorie o mimozemšťanech, nicméně zcela objektivně,  některé teorie o katastrofách nebo jevech, které jsou připisovány mimozemšťanům zcela jasně vyvrací. Salla se opírá pouze o informace, které se mu podařilo získat od důvěryhodných zdrojů a tedy není  pouhým lovcem senzací nebo zarytým zastáncem toho, že za všechno co se na Zemi stalo můžeme poděkovat mimozemským civilizacím.Zároveň však otevírá nové dveře do dosud veřejnosti nepřístupných míst. No řekněte, je vůbec možné, abychom v celé galaxii byli jen my nebo dokonce v celém vesmíru?     Knihu si můžete pořídit zde
Zobrazit článek >
 
Razer do každé ruky!
    Píše se rok 1998 a je založena firma Razer. Málo kdo očekával, že se tato firma dostane do hlubšího povědomí všech hráčů PC her a uživatelů PC. Razer se stal symbolem jistoty, uspokojení, kvality a hlavně plnění svých slibů. Razer je americká firma ze San Diega, která se specializuje zejména na výrobu příslušenství pro hráče. Jedná se především o počítačové myši, klávesnice či sluchátka, které dokonce vyrábí v několika Licencovaných herních edicí. Horkou novinkou z těchto edic je Deus Ex Mankind Divided edice, která se bohužel u nás zatím neprodává. Mezi další úchvatné edice patří zejména Battlefield 4, Starcaft 2 a League of Legends. Razer se podílí, také na celé řadě turnajů v herním světě. Patří mezi přední sponzory ve hře Counter Strike Global Offense, kde krom zajištění velké části herního příslušenství pro samotné konání turnaje, také nabízí hodnotné ceny. Razer se za celou svou existenci stal jasným spojením pro hráče a zdatnější počítačové uživatele. Díky nasloucháním herní komunity se dostávají na trh opravdu úžasné kousky. Mezi jeden z nejlepších patří za mě jednoznačně myš Razer Naga HEX v2 a její předchůdce Razer Naga HEX . Obě myši jsou si velice podobné hlavně, co se týče uspořádání tlačítek. Dokonce si troufám tvrdit, že se jedná o absolutní špičku mezi herními myškami.   Razer Naga Hex totiž využívá mechanické spínače u všech tlačítek! Díky tomu se znatelně prodlužuje celková životnost, než u klasických membránových tlačítek. Každý mi jistě dá za pravdu, že opravdu hodně záleží, jak Vám myš padne do ruky. Velkou roli hraje velikost ruky, styl úchopu a rozvržení tlačítek na myši. Vzhledem k tomu, že mám opravdu velkou ruku a využívám specifičtější styl úchopu, tak se nespokojím s obyčejnou myškou. Razer Naga Her Vám díky vynikající propracované ergonomii skvěle padne do ruky. Byl jsem opravdu velmi příjemně překvapený, jak jsem si rychle na myš zvykl. Prožitek z hraní a celkově z používání PC se posunul opět o velký krok dále. Rozdíl jsem zaznamenal i při hraní her a to zejména zrychlením reakcí. Díky bočním tlačítkům, které si můžete, libovolně navolit se stane za pár herních hodin mistrem ve Vaší oblíbené hře! Těchto 6 kouzelných tlačítek můžete kompletně namapovat a přiřadit jim libovolná makra na jakoukoliv hru. Nastavují se pomocí velice precizního Razer Synapse 2.0 a ukládají přímo na cloud server, díky tomu budete mít vždy Vaše nastavení přístupná a zálohovaná.   Jak jsem již psal výše, Razer se specializuje na celkové příslušenství pro hráče, ale i pro náročné PC uživatele. Každý si jistě někdy pouštěl při práci na počítači hudbu nebo jako zvukovou kulisu nějaký film. Jistě mi dáte za pravdu, že pro dobrý pocit a vychutnání si zvuku potřebujete mít i dobrá sluchátka. Dovolte tedy, abych Vás seznámil s dalším skvostem od Razeru. Razer Tiamat 2.2 Expert Analog Gaming Headset, jednička mezi sluchátky, vhodné pro každého milovníka kvalitního zvuku. Herní sluchátka (nenechte se zmást slovem herní) Razer Tiama 2.2 Vám přinášejí zcela nový požitek v opravdovém vychutnání zvuku. Audio obvody byly zcela specificky navrženy pro simulaci trojrozměrného zvuku! Díky této vychytávce poznáte, z jaké strany k Vám přichází nepřítel, abyste mu ukázali, že na Vás je krátký. Razer si zde dal opravdu záležet, tak jak je ostatně v Razer zvykem. Membrány byli potaženy titanem a neodymové magnety zaručují úchvatnou citlivost zvuku bez žádného zkreslení. Sluchátka mají navíc velmi široký frekvenční rozsah, takže si je budete chválit i při poslechu hudby nebo koukání na oblíbený film.   Já už mám jasný plán! Milý Ježíšku, prosím o Razer!   Produkty Razer včetně špičkových myší si můžete za skvělé ceny zakoupit zde!  
Zobrazit článek >
 
Tajuplné objevy – Arnošt Vašíček
  Svět je plný fascinujících záhad a nevysvětlitelných jevů. Bláhově si můžeme myslet, že moderní věda zná odpověď na každou otázku. Co, ale dělat s otázkami, které věda neumí anebo nechce vysvětlit? Jsou zde opravdu tajuplné jevy, které se racionálnímu vysvětlení vyhýbají? PhDr. Arnošt Vašíček je známý český spisovatel, záhadolog a scenárista. Vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze se specializací na filmovou a televisní žurnalistiku. Jeho největším zájmem jsou záhady. Během svých fascinujících výprav za záhadami navštívil mnoho zemí, kde hledá i důkazy, které by potvrdily přítomnost mimozemských civilizacích. Pro Českou televizi napsal dokonce dva známé seriály s názvem Planeta Záhad a Setkání s tajemnem. Studuje také dosud nezaniklé primitivní kmeny v různých koutech Země, kteří žijí prakticky bez kontaktu s civilizací a na úrovni doby kamenné. Navštívil Veddy na Srí Lance, Dajáky na Borneu, Dani na Irian Jaya, Dogony v Mali a spoustu dalších. I zde, se samozřejmě ptal na různá kmenová tajemství, záhady a legendy. Některé kmeny byly sdílnější a tak mu s radostí o několika málo záhadách řekly, tyto záhady se pak většinou rozhodl český záhadolog prozkoumat důkladněji, aby objasnil tajuplné jevy, které děsí tyto primitivní kmeny do dnešních dob. Ovšem jedná se opravdu jen o záhady a objevy, které mají racionální vysvětlení? To nám autor popisuje v knize Tajuplné objevy.  Kniha Tajuplné objevy v sobě skrývá tajemství a opravdu tajemné objevy, ze kterých může člověka opravdu lehce zamrazit. Vašíček popisuje tajemné vetřelce na Sibiři, kteří jsou zmiňováni i od několika známých světových záhadologů, kteří se společně s Vašíčkem rozhodli nezávazně na sobě místo prozkoumat. V knize se můžeme dočíst i o tajemném Jezeře Koster nebo o tajemných mořských světlech.  ” Pokud jsou mezi námi mimozemšťané, tak zcela jistě v hlubinných dosud neprobádaných oblastech oceánu”. Je fascinující, že mnoho tajemných světel, která se vznášejí nad mořem nebo se prohánějí nad hladinou oceánů nepřišlo z nebe, ale podle očitých svědků, jsou jakoby vystřelena z moře a letí do vesmíru. Máme snad na planetě Zemi v tajných hlubinných oblastech základny mimozemšťanů? Je naše planeta pouze přestupní stanicí pro mimozemské civilizace? A co na to říká vláda a odpovědná místa?  Je k neuvěření, že na většinu záhadných zvuků, které vycházejí z podmořských hlubin, mají odpovědní vědci a úřady pouze jedinou odpověď a to, že se musí zcela jistě jednat o posuv zemských desek. Ano, takto se dají vysvětlit určité podmořské zvuky a jevy, ale rozhodně ne všechny.  Nejedná se samozřejmě pouze o podmořské výzkumy, ale také o tajemné nálezy podivných mumifikovaných těl, která žádnou formou nezapadají do nám dosud známé živočišné říše. Někdo může namítnout, že se jedná o druh nemoci a deformace a odlišnosti jsou pouze formou mutace. Ovšem jak poté vysvětlit různá zobrazení ve skalách, která jsou od sebe vzdálená i několik tisíc kilometrů. Pravěcí lidé vytesávali do kamenů a skalních stěn pouze to co viděli na vlastní oči. Díky své pro nás působící primitivnosti, tito lidé používali skalní stěny jako jakési fotografie a prostředky na uchování času. S tímto se plně ztotožňuje většina známých vědců a institucí, zkráceně pravěký člověk maloval pouze to, co opravdu viděl.  Kde se vědci však jasně rozcházejí, jsou malby, které znázorňují tajemné jevy, signály a podivné bytosti. Nejedná se navíc pouze o znázornění jednoho kmene, ale civilizací, která od sebe dělí několik tisíc let a kmenů, které od sebe děli tisíce kilometrů. Ovšem tyto malby jsou na chlup stejné, je tedy možné, že naši planetu dříve opravdu navštěvovali mimozemšťané a pravěcí lidé je uctívali jako své bohy? Kniha popisuje zcela nové a neobjasněné tajemné objevy a dokazuje, že naše krásná planeta je opravdu plná záhad. Jasně dokazuje, že na cestě v objevování tajemných jevů a předmětů nejsme zdaleka u konce, ale na začátku dlouhé cesty.  Kniha dokazuje, že vesmír je podivné a zázračné místo, kde realita pokaždé předčí i nejživější fantazie.     Knihu zakoupíte zde
Zobrazit článek >
 
Série Battlefield
  Jen málokterý hráč by nehrál, alespoň jednu hru ze série Battlefield. Jedná se v první řadě na multiplayer zaměřené hry, kde singleplayer a děj hraje, až druhotnou část a je mu kladen celkem malý důraz.   U většiny podobně zaměřených her se projevují většinou silné nedostatky v umělé inteligenci, je to opravdu zejména díky tomu, že primárně hrajete proti ostatním hráčům z celého světa. Na rozdíl od jiných multiplayerových titulů, Battlefield vždy kladl důraz na silnou taktickou složku. Hráč si před každou hrou, může zvolit své povolání (odstřelovač, medik, ženista, voják), na základě této volby se i odlišuje základní vybavení, které na začátku hry budete moci používat.   Odstřelovač bude samozřejmě sázet na zabíjení na dlouhé vzdálenosti a maskování a tudíž bude mít jen lehkou a pohyblivou zbroj, svoji pušku, pistoli, po dvou zásobnících do každé zbraně, jeden granát a tím to končí. Voják bude mít naproti tomu slušnou zásobu munice a granátů. Všechny díly série Battlefield jsou z armádního prostředí, kdy některé díly rozebírají pravdivé konflikty a dokonce i velmi pečlivě zmapované prostředí těchto konfliktů. Battlefield vyniká nad ostatními hrami podobného žánru, zejména úžasnou grafikou, kde při hraní můžete vidět, jak se před Vámi ohýbají větvičky stromů, či stébla trávy když se plížíte za svým cílem. Grafika se postupem času stala opravdu jednou z hlavní domény celé série. Vedle grafiky je zde, ale úchvatný zvuk. Když se zaměřím přímo na zvuk zbraní, který reaguje na prostředí, ve kterém se nacházíte (výstřel ze zbraně v tunelu nebo uzavřené místnosti zní jinak, než třeba výstřel v hustém lese nebo na zasněžených horách). Je opravdu nádhera si takto ve hře „hrát“ a testovat, která zbraň v jakém prostředí zní. Vývojáři se nechali několikrát slyšet, že používají pro nahrání zvuků výstřely ze skutečných zbraní, které používají i odpovídající „ostrou“ munici. Díky tomu prý dosahují, tak fascinujících a reálných zvuků. Hry ze série Battlefield vynikají, ale také tím, že hráči nabízí velké množství v oblasti použití vojenské techniky. Je to možnost volby z velkého množství zbraní, které samozřejmě doplňuj o různé modifikace, jako tlumič, svítilna, laserový zaměřovač a dokonce i možnost volby munice. A další bodem, kterým hry jednoznačně válcují konkurenci, je i možnost plně využívat mnoho vojenských dopravních a bojových prostředků, které jsou na oko nerozeznatelné od reálných předloh. Battlefield, tedy v překladu „bitevní pole“ je série počítačových her (v dnešní době už, také na konzole), které spadají do žánru FPS – first-person shooter, tedy střílečka z pohledu vlastní osoby. Série má opravdu dlouhou historii a její začátek je datován na rok 2002, kdy vyšel první díl, Battlefield 1942. Následující rok, zejména díky velké úspěšnosti vyšel k prvotnímu BF 1942 datadisk  Battlefield 1942: Road to Rome, který zavedl hráče na Apeninský poloostrov a poté ten samý rok Battlefield 1942: Secret Weapons, který přinesl do hry především nové zbraně. V průběhu několika let, až do současnosti vychází s neuvěřitelnou pravidelností v rozmezí dvou let vždy nový díl série Battlefield. Nicméně díky tomu, že se od doby co vyšel první Battlefield stalo jméno Battlefield poměrně známý pojem, tak se z této série stal i silně marketingový projekt. V posledních několika letech, vždy tedy vyjde minimálně jednou za 2 roky zcela nový díl série, ovšem tyto díly jsou vždy doplněny o celou řadu Datadisků a DLCs. Což je pod velkou kritikou zejména herní komunity. Protože jak se již v posledních 6 let stalo u série pravidlem. Vývojáři oznámí vydání samotné hry a zároveň oznámí vydání prvního DLC, nutno dodat, že tyto DLC často stojí stejně jako samotná hra. DLCs má pak samotná hra v průměru kolem 3 DLCs, které vycházejí v rozmezí 2 let, mezi kterými EA vyhlásí samozřejmě nový díl série a tak stále dokola.   Hry ze série Battlefield si můžete zakoupit zde
Zobrazit článek >
 
Pohodlí pro Vaše nohy.
  Jistě mi dáte za pravdu, že pro pohodlný a bezproblémový pohyb je důležitá i vhodně zvolená obuv. Ať jdete na výlet, domů z práce, na procházku nebo rande, tak není nic horší, než když kvůli nesnesitelné bolesti chodidla nebo prstů u nohy nemůžete udělat ani krok. A když už se nějakým způsobem dobelháte domů, tak zdaleka nemáte vyhráno. Je totiž čas na následky nevhodně zvolené nebo poničené obuvi. Tyto následky mohou být lehké oděrky nebo otlačeniny, ale zároveň se mohou změnit v puchýře, kuří oka nebo i k trvalému poškození a deformace chodidla či prstů.       K trvalé deformaci a poškození nohy dochází z pravidla při dlouhodobém používání nevhodné obuvi. Tedy když i přes bolest nebo problémy s chůzí nosíte stále stejné boty. Kuří oka a mozoly se tedy vyskytují znatelně častěji, protože k jejich vytvoření stačí poměrně kratší čas. Kuří oka, jak jsem již zmínil, se obvykle projevují jako následek nevhodné obuvi. Je to výsledek odumřelé a zrohovatělé kůže v menších oblastech, které jsou vystaveny tlaku a tření. Na rozdíl od mozolů, se však kuří oka obvykle nacházejí na vystupujících kostech, zejména na kloubech, ale jsou i případ, kdy se často nacházejí na patách. Statistiky se však kuří oka vyskytují nejvíce na oblastech, jako jsou palce u nohou, malíčky a plošky pat. Spíše než u mužů se vyskytují u žen a to především v ženské zálibě v nošení nepohodlných, ale hezkých bot. Ráj pro kuří oka, jsou především vysoké boty s úzkou špičkou, které znatelně tlačí na malíček a palec. Kuří oko poznáte celkem jednoduše. Je to žlutošedivý útvar o velikosti 3 – 15 mm. Bolest způsobuje zanořený čep pod povrchem, který tlačí na kost. Kuří oko se při lehkém doteku či poškrábání začne drolit, zbělá a na omak zdrsní. Léčba kuřího oka je zejména běh na dlouhou trať a je prací pro zkušeného pedikéra. Je samozřejmě díky moderním technologiím možnost, využít k odstranění kuřího oka laser. Tato metoda je však velmi bolestivá. Někteří jedinci si kuří oko dokonce vyřezávají sami. To však nedoporučuji, protože si tak můžete poškodit nervy a nohu celkově. Při léčbě kuřího oka nebo celkově problémům s nohami je samozřejmě základ nahrazení nepohodlných bot vhodnější obuví. Pomoci při léčbě kuřího oka, ale také od bolesti nohou mohou ortopedické nebo gelové vložky. Prevence proti výskytu kuřího oka, mozolů, praskání pat je samozřejmě v první řadě správná obuv a obrušování plošek nohou pemzou, či vhodnými nástroji. Nejjednodušší řešení je pak pravidelně chodit na pedikúru. Většina pedikérů Vám v rámci procesu, ostřihá nehty, zbrousí paty a tvrdá místa na noze a nohu Vám ještě krásně promastí a příjemně promasírují. Osobně jsem si tento proces vyzkoušel a mohu potvrdit, že při odchodu z pedikérského salonku jsem se cítil jako vyměněný a plný energie. Rozdíl byl znát samozřejmě i na chůzi a celkovém omaku chodidla. Jak jsem se již několikrát a cíleně zmínil, vhodná obuv je opravdu základ. Nezapomínejte, že nohy nám slouží po celý život a měli bychom se tedy o ně i patřičně starat. Pokud trpíte bolestmi nohou nebo bojujete s některými ze zmíněných problémů, tak krom návštěvy pediatra a pedikéra, bych vám rád doporučil i vhodnou obuv. Z nabídky zdravotní obuvi, kterou jsme pro Vás připravili, si jistě vyberete a dopřejete tak svým nohám úlevu a pohodlí.   Zdravotní obuv si můžete vybrat a zakoupit zde
Zobrazit článek >
 
Bojová letadla luftwaffet
Letectvo před, kterým se třásla strachy celá Evropa. Piloti s vynikajícím výcvikem, odhodláním a stroji byli ve vzduchu doslova neohroženými pány. Luftwaffe je název německého válečného letectva, které bylo založeno roku 1935. Duchovním otcem a architektem byl Hermann Wilhelm Göring, který jako elitní vojenskou složku Hitlerovy Třetí říše. Po 1. světové válce bylo Německu zcela zakázáno vlastnit letouny, včetně tanků a ponorek. Generál Hans von Seeckrt po válce do skromné armády čítající 100 000 mužů zahrnul také 180 nejlepších pilotů bývalých leteckých sil.  Díky tomuto rozhodnutí vytvořil „tvrdé jádro“, které se po sléze stalo na dlouhou dobu páteří nové Luftwaffe. Roku 1926 byly pod přísným utajením zahájeny práce na konstrukci nových letadel včetně stíhacích letounů a bombardérů. Když se dostal k moci Adolf Hitler, tak se znovuvyzbrojování mnohonásobně zrychlilo, protože se „vůdce“ chtěl pojistit proti „Preventivní válce“, kterou by Francie mohla rozpoutat jako pomstu a akt proti rodícímu se vojenskému státu. Zároveň již v té době se připravoval na válku, kterou sám později rozpoutá. Vzhledem k tomu, že se budování nových vojenských sil nedala dlouho utajovat, tak 9. března 1935 Adolf Hitler oficiálně potvrdil existenci Luftwaffe a 16. března existenci Wehrmachtu. I když to byl krok, který byl v přímé konfrontaci s Versailleskou smlouvou, svět tuto událost prakticky přehlédl. Velkou zásluhu na vzniku Luftwaffe měl Hermann Wilhelm Göring, který svým vlivem a přístupem k financím ze státní kasy letectvu velmi pomohl. Nikdo v té době netušil, že v budoucnu právě on nasměruje Luftwaffe k porážce. V roce 1935 měla Luftwaffe odhadem kolem 2000 letounů. Mnoho uznávaných historiků se jasně shoduje, že výkony tak mladého letectva se ve 2. světové válce i přes celkovou porážku, dají vlastně považovat za velký úspěch. Základní taktickou jednotkou byla „ Rotte“, skládající se z dvojce letadel, první letí velitel a za ním, kousek stranou s určitým převýšením jeho číslo „Katschmarek“. Dalším stupněm byl „ Schwarm“ neboli roj. Ten se skládal ze dvou „ Rotte“. Tři až čtyři Schwarmy tvořily jednu „Staffel“ (letka, 12–16 letadel), čtyři Staffel dohromady tvořily jednu „Gruppe“ (skupina). Ke každé Gruppe náleží ještě 3–4 štábní stroje, protože tato jednotka má svůj štáb, který má 36 – 68 letadel. Spojením tří až čtyř Gruppe vznikla nejvyšší bojová jednotka „Geschwader“ (eskadra) .   Podívejte se na nejúplnější přehled s tematikou vojenských letadel Třetí říše. Kniha je úžasnou kombinací podrobných popisů, technických detailů a úchvatných ilustrací. Díky unikátním a velmi přesných informacím se tato kniha řadí mezi jeden z nejlepších informačních materiálů o letadlech, jejich historii a vzhledu, které jsou možné k nahlédnutí.     Knihu zakoupíte zde
Zobrazit článek >
 
Hitlerjugend
  „Tato mládež se nenaučí nic jiného, než německy myslet a německy konat. A když vstoupí ve věku 10 let do našich organizací a tam se vlastně poprvé nadechne čerstvého vzduchu, pak vstoupí do Deutsches Jungvolk nebo do Hitlerjugend, pak je okamžitě vezmeme do dělnické fronty, SA, SS a kdyby se z nich ani tam neměli stát národní socialisté, tak půjdou do pracovní služby, a co jim bude ještě i pak chybět na třídním uvědomění, to si vezme na starost Wehrmacht a oni už nebudou svobodní, co budou žít! A budou při tom šťastní, spatří se v jiném světle, neboť teprve potom poznají, co je to člověk!“ – Adolf Hitler, prosinec 1938.   20- duben, den Hitlerových narozenin se slaví jako státní svátek. Při této příležitosti se vůdci dostává mimořádné pocty, v tento den se zároveň slavnostním přijímacím rituálem z chlapců stávají „Hitlerovi chlapci“ stávají se členy Hitlerjurgend. Slavnostním závazkem, je věrná služba, až za hrob. „Na život a na smrt“. Přísaha zněla velice jasně, „ slibuji, že budu v řadách Hitlerjurgend vždy plnit své povinnosti s láskou a věrností našemu Vůdci a naší vlajce“. Přísaha, nevinných a dosud neposkvrněných dětských duší s děsivou ozvěnou v historii. Říkali jim, že jsou nová mládež, která se dostane do čela Velkoněmecké říše a povede ji k mnoha úspěchům, takto byl dětem prezentován jejich osud vyvolených a děti tomu s nadšením věřili. Obraz Hitlerova světa, se měl stát vůlí Hitlerjurgend. „ Aby se toto splnilo, za to mi zodpovídáte vy! Ve vás je budoucnost národa a Německé říše!“ Tento podvědomí nátlak způsoboval v mladých lidech a zejména dětech pocity, které měly vyvolat pocity, že jsou to významní lidé s důležitým úkolem a posláním. Nabízeli mladým lidem sebeuplatnění, nikdo nebyl sám, všichni byli součástí jednoho velkého celku s „Božím posláním“. Strategie byla velice chytře promyšlena, i když se vše konalo daleko od domova, díky stejnokroji, stejnému postavení a zacházení a zejména společným aktivitám, písním se zde každý cítil jako doma. Mnoho mladých si uvědomovalo, že teprve teď jsou opravdu doma. Náhražka rodiny. Celý systém byl však důkladně promyšlený, to co se na první pohled mohlo jevit jako dětské hry a trávení času společným zpíváním písní, mělo pomalu přetvářet mysl mladých jedinců k jasnému obrazu, který už nebyl, tak růžový. „Jednota myšlení se vyjadřuje jednotou zevnějšku, stačí se zeptat jednoho a dozvíte se mínění všech. Zaměření života na jediný účel včleňuje jednotlivce do celku, až se nakonec zříká vlastního Já“. Program byl opravdu velmi chytře propracovaný a nikoho z počátku ani ve snu nenapadlo, že z mladých lidí chtějí v těchto organizacích vycepovat perfektní a poslušné nacisty, kteří budou fanaticky oddání Vůdci. Všichni prohlašovali, že chtějí jen něco prospěšného udělat pro mládež, která si to zaslouží. Svádění probíhalo velmi lákavými nabídkami, atraktivními lákadly, mezi kterými byla možnost výcviku v boxu, plavecké závody, jízda na koni, plachtění, zkrátka všechno čím mohli mladé lidi nadchnout. Samozřejmě se v těchto aktivitách často objevoval i pochod, postupem času se aktivity měnili na polovojenské výcviky, které měli členy Hitlerjurgend připravit na jejich skutečný osud a účel k jakému byli vybráni.   Nahlédněte do zákulisí Hitlerjurgend a zjistěte čím vším „ Hitlerova mládež“ byla nuce projít.   Knihu zakoupíte zde
Zobrazit článek >
 
Zásnubní prsten – symbol věčné lásky a nejen té
Snad každá zamilovaná slečna si alespoň jednou představovala romantickou chvíli, od níž se bude pyšnit drahocenným kamenem na konkrétním prstu. Spousta budoucích nevěst na ten okamžik právě teď určitě nedočkavě čeká. Co se při tom čekání dozvědět více o této tradici?   Zásnubní prsten má symbolizovat pouto mezi zamilovanou dvojicí, lásku, věrnost a žena jež ho nosí, nám tak sděluje, že se brzy vzdá svobody a stane se manželkou svého vyvoleného. Tradice zásnub a hlavně zásnubního prstenu pochází již z dob starověkého Egypta. Prsten však nevypadal tak, jak ho známe dnes. Byl to jistý kroužek z kamene, železa nebo i speciálně tvarované kosti, který symbolizoval nekonečno. Zásnubní prsteny znali poměrně brzy i ve starém Římě. Spolu s prstenem dostala budoucí nevěsta i klíček, který ji měl chránit před čímkoliv zlým a hlavně jím muž naznačoval, že ženě dává přístup ke všemu svému bohatství, včetně toho ve svém srdci. Takto vzniklo známé manželské rčení ,,Co je mé, je i tvé.‘‘. Římanky kromě klíče dokonce dostávaly prsteny dva. Jeden tradiční, ze zlata, kterým se pyšnily ve společnosti a jeden z kamene, který nosily ženy doma, při večerní toaletě a také při vykonávání domácích prací. V těchto dobách byla variabilita nošení prstenu velká. Ženy zkrátka měly prsteny na těch prstech, na které jim padly nejlépe. Každé město nebo i rod si stanovovalo pravidla ohledně zdobení prstu prstenem svá. Tradiční posazení onoho klenotu na prsteníčku levé ruky pochází ze středověku. Vědci této doby bylo totiž zjištěno, že k levému prsteníčku vede od srdce žíla lásky, takzvaná vena amoris. Prstýnek, který zdobí prst, je pak přímo napojený na srdce. Dnes sice víme, že k srdci vede žíla každá, ale tato tradice zůstala zachována. Některé kultury jen zaměnily pravou ruku za původní levou. Již od dávných dob tvoří nejdůležitější část prstenu drahý kámen. První zlatý diamantový prsten dostala Marie Burgundská od svého nastávajícího Maxmiliána Habsburského roku 1477. Z diamantových zásnubních prstenů se stala tradice, kterou si osvojil celý svět. Vzhled a struktura prstenů se mění, ale diamanty zůstávají jejich součástí. Ne nadarmo se říká, že diamant je věčný. Jeho nositelky doufají, že věčná bude i jejich láska. V dnešní době se do popředí zásnubních prstenů dostaly i ty s drahokamy a diamanty v podobě briliantů. Jaké jsou mezi kameny rozdíly najdete v jednom z našich článků. Kameny mohou nést i významy. Znázorňují například spojení dvou znamení zvěrokruhu, vztahují se k čistotě a věčnosti. Pokud žena nosí na prstýnku trojici kamenů, obvykle tak dává najevo, že chrání a miluje celou rodinu. Jeden kámen zastupuje otce, druhý matku a poslední je symbolem jejich dětí. Levnější variantu prstenů tvoří prstýnky se zirkony, které určitě ženu potěší úplně stejně. Dominantní kámen je jen jeden a vždy na jeho zář padne první pozornost, avšak jeho okolí může být poseto dalšími drobnými kamínky. Pro ty, kteří nejsou fanoušky vystouplých prstenů se nyní dělají varianty ploché, kdy je opravdu malý nepatrný kamínek zasazen dovnitř prstenu. Do těchto zásnubních prstenů (ještě častěji do snubních) si můžete nechat vyrýt vaše společné motto, symbol lásky, jméno či cokoliv jiného. Dříve se nosily hlavně prsteny zlaté. Nyní už záleží na stylu každé ženy. Dokonce najdete zásnubní prsteny vyrobené z růžového zlata nebo kombinované. Již výše jsem zmínila finance. Z Ameriky k nám přišla známost, že zásnubní prsten by měl muže stát jeho tři měsíční platy. Toto pravidlo však vzešlo od společností, které vyrábějí prsteny. Díky klenotníkům, kteří se dodnes snaží na zásnubních prstenech co nejvíce vytěžit, se informace roznesla do celého světa. Žádné závazné pravidlo neexistuje a vy sami musíte vědět, o jakou váhu peněz můžete vaši peněženku připravit. Zásnubní prsten bývá tím největším darem, který žena od muže dostane. Proto byste tento kroužek konce a začátku měli vybírat s pečlivostí a rozmyslem. Na žádost o ruku se nezapomíná, ale proč ji neudělat ještě nezapomenutelnější. Zásnubní prsteny najdete zde. Snubní prsteny najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Stíhač tanků Ferdinand/Elefant
  Od chvíle kdy se před méně, než sto lezy objevily, žádná jiná válečná technologie neovlivnila historii, tak jako tanky. Byly nasazeny v každém konfliktu 20. a 21. století a v současné době nic nenaznačuje, že by měly vyklidit bitevní pole.   Pojďme se podívat na jedno z nejlepších a zároveň nejděsivějších „stíhačů tanků“  Ferdinand/Elefant. SdKfz 184, vlastním jménem Ferdinand, byl těžký stíhač tanků vyvinutý a zároveň sériově vyráběny firmou Porche. Tento děsivý tank byl používaný německou armádou za 2. světové války. Naháněl takovou hrůzu, že se jeho jméno stalo pro vojáky Rudé armády synonymem pro všechny nepřátelské stíhače tanků. Roku 1943 byl poprvé nasazen na východní frontě, vzhledem k tomu, že se u něj projevovaly určité nedostatky, byly přeživší stroje po bitvě u Kurska staženy z fronty a podrobeny pečlivé a velice důkladné přestavbě. Vylepšená varianta stroje dostala nové jméno, Elefant. Tank se skládal z 200mm silného čelního pancíře nástavby, 100mm čelního pancíře trupu, 80mm pancíře zadní části nástavby. Vzhledem k tomuto extrémně silnému pancíři se i značně zvýšila původní hmotnost tanku. Při plném naložení municí a palivem vážil neuvěřitelných 70 tun. Což se samozřejmě podepsalo na jeho rychlosti a velice vysoké spotřebě paliva. V době první nasazení do boje neexistoval však stroj, který by dokázal zepředu prorazit pancíř nebo tank nějak ohrozit na libovolnou vzdálenost, dokonce i ke konci války představoval při čelním souboji stále neporazitelného nepřítele. Z toho důvodu, pokud se nějaký tank dostal do čelního souboje s Elefantem, místo pokusu o souboj se snažil raději rychle zmizet z bojiště spoléhajíc na rychlost. Jsou dokonce zaznamenány i případy, kdy se posádka stojící tváří v tvář Elefantu ihned vzdala a opustila stroj, než aby čelila jisté likvidaci. Síla Elefantu byla totiž i v jeho výkonném a velice přesném dělu, díky tomu měl tank i účinnější dostřel oproti protivníkovi. Tyto výhody se mohly, ale rázem změnit v kritickou nevýhodu a to zejména pokud se Elefant dostal do těsné blízkosti většího množství obrněné techniky protivníka. Ta mohla pak neohrabaného Elefant obklíčit a rychlým pohybem se udržovat za zády Elefanta a prakticky ho pomalu rozstřílet. Zatímco u posádek nepřátelských tanků a samohybných děl představoval Ferdinand/ Elefant opravdový problém a díky tomu si získal i obrovský respekt, mohl být však ohrožen nepřátelskou pěchotou, protože měl absenci organické kulometné výzbroje. Tank tak potřeboval nutně silný doprovod pěchoty, či lehkých tanků jako doprovod po ochranu před nepřátelskou pěchotou. Mezi další nevýhodu patřil zcela jistě malý rozhled posádky, která musela velmi často otvírat poklopy a vystrkovat hlavy. Těžký stíhač tanků Ferdinand a jeho pozdější verze Elefant byly však statisticky nejvíce úspěšné stíhače tanků za 2. světové války. Dokázaly mezi spojenecké tanky rozsévat zkázu a nejvíce úspěchu slavily ve velkých tankových bitvách na východní frontě. Nahlédněte do útrob tohoto obrněného obra a odhalte jeho tajemství.     Knihu zakoupíte zde
Zobrazit článek >
 
Lucius. Děsivá adventura.
Píše se rok 6 června 1966 a nedivil bych se, kdyby bylo 6 hodin, 6 minut a 6 sekund v tu dobu se manželům Wagnerovým narodil očekávaný syn Lucius. Do svých 6ti let byl Lucius jako každé malé dítě, krom tedy toho že nemluvil. Zlom nastal právě v dovršení jeho šestých narozenin. Od tohoto okamžiku se rodina Wánerových, kteří mají, vazby na vysoké politické kruhy stává terčem opravdového zla.   Samozřejmě jsou v tom peníze a politická moc, která stojí za příchodem zla do domu Wágnerových. Všechno to začalo u Luciova dědečka Fábia, který uzavřel smlouvu s ďáblem a jedna z podmínek ve smlouvě je i duše prvorozeného vnuka, který propadne peklu. Sám Lucifer se o malého chlapce velmi zajímá a v den jeho 6. narozenin chlapce navštíví a řekne mu o jeho osudu. Takto by se dal popsat úvod do hry Lucius. Lucius z počátku neškodný chlapec se pomocí příkazů a rad samotného Lucifera mění v ďábelský nástroj na zabíjení. A to nejlepší? VY JSTE LUCIUS!Tato hra jako jedna z mála a teď bohužel musím, povzdechnout opravdu z mála her Vás dává do role silně negativní postavy a ještě k tomu do obalu malého chlapce. Hra samotná je velice brutální, ve hře je i několik sexuálních situací, kterých dokonce Lucius využívá ve svůj prospěch (nechci více spoilerovat). Lucius není klasická adventurka, ale spíše něco mezi adventurou a sbírání různých puzzlů. Princip je takový, že v sídle je určitý počet osob a Vy je máte všechny zlikvidovat, tak aby na Vás nepadlo podezření (jste přeci jen malý kluk, nebo ne? ). Každá vražda představuje jednu kapitolu s bohužel jasným scénářem, jak má osoba zemřít. Na vás teď je se proplížit, zmocnit, ukrást nebo jiným způsobem najít potřebné předměty, abyste mohli vraždu provést. A i když jsou vraždy velice dobře propracované a navzájem se od sebe dost odlišují, tak zde není plně využit potenciál hry. I když likvidace osob způsobem, jaký nám předkládají vývojáři je opravdu originální a svěží, tak se bohužel jedná o předem určený postup. S tím jak zabíjíte osoby a Lucifer z Vás má radost, tak Vám i dává malé dárky v podobě fireballu, ovládání mysli, schopnost pohybovat s lehkými předměty na dálku a schopnost vymazat krátkodobou paměť. Hra se jak jsem řekl, odehrává v sídle Dante Manor, které je opravdu rozsáhlé a má spoustu místností. Navíc zde nejste nějak omezeni. Hned v první kapitole můžete, projí celý dům včetně zahrady, garáže, sklepa atd. Což je dle mého jedno velké plus, ono ostatně, hledat určitý předmět Vám díky tomu, taky trošku zamotá hlavu a prodlouží dobu hraní. Dům je opravdu rozlehlý a pořádně propracovaný, navíc v každém pokoji, místnosti nebo chodbě, naleznete nějakou poličku, skříň, šatník, aby toho nebylo málo skoro každý předmět v těchto poličkách, je možné vzít, hodit, rozbít nebo s ním jinak manipulovat. Můžete tak rozbíjet lahve vína a očekávat pak nadávání dospělých, házet si venku s botou Vaší matky nebo třeba jen hodit kámen do okna. Graficky nemůže hra konkurovat kouskům jako jsou zmizení Ethana Cartera     nebo třeba Layers of Fear, ale hratelnost je velice dobrá. Atmosféru doplňuje i originální hudba. Tato hra není opravdu o grafice, ale spíše o hratelnosti. Délka hraní když se zaměříte i na různé vedlejší úkoly zabere 6 hodin herního času. Úkoly Vám zadávají ostatní lidé v domě, například matka Vám řekne, abyste si uklidili pokoj, pomohli sebrat špinavé prádlo (je docela komické sledovat malého 6tiletého chlapce jak nese dámské kalhotky ve dvou prstech do prádelny), vynesli odpadky, šofér Vás zase poprosí zda nevíte kde je jeho jazzová kazeta atd. Při splnění úkoly na Vás v pokoji čekají malé odměny, ať už hrací skřínka, nějaká ta hračka, tříkolka atd. Úkoly sice nejsou povinné, ale při jejich plnění často naleznete užitečné předměty.   Hra opravdu není pro každého, ale pokud Vás už unavuje hrát vždy za toho dobrého a zachraňovat svět nebo se chcete pomstít vaší služce, která Vás jako malého nenechala koukat na Toma a Jerryho pak je tahle hra přímo pro Vás.   Hra je pouze na STEAMu a proto pro Vás máme NÁHODNÉ STEAM klíče, ve kterých pokud, budete mít štěstí, se Lucius ukrývá.     Náhodné STEAM klíče si můžete zakoupit zde
Zobrazit článek >
 
Tajemná místa České republiky
Legendy a záhady, tajemství a nadpřirozeno. Takto by se dala definovat čtyři místa České republiky, ve kterých vládnou zvláštní síly. Objevili jste je už?   Kamenný pastýř Kamenný pastýř je největší menhir v České republice. Měří tři a půl metru. Nachází se osamocen v poli kousek od obce Klobouky na Kladensku. Jedná se o takzvané energetické magnetické pole, které využívali hlavně Keltové. Bylo to jejich klasické místo obřadů a rituálů. Původně prý kolem tohoto největšího úkazu stálo ještě dvanáct dalších menších menhirů, které měly symbolizovat ovečky, na které čekal pastýř tak dlouho, až jednou zkameněl. Vědci si dodnes lámou hlavu nad tím, jak tyto podivuhodné ,,výrůstky‘‘ vznikly a jaký byl jejich prvotní význam. Největší zajímavostí tohoto místa je to, že každoročně ve dnech 30. dubna a 13. srpna, kdy jsou také datovány nejznámější keltské svátky Beltin a Lugnasad, můžete zahlédnout vycházející Slunce přesně nad špičkou hory Říp.   Hora Blaník Blaník je ne tak ledajaký vrch ve Středních Čechách, jelikož je spojen s jendou z nejznámějších legend o blanických rytířích. Hora Blaník se dělí na dvě části, Malý Blaník, na jehož vrcholu můžete najít trosky středověkého hradu a Velký Blaník, na němž se nachází rozhledna. Na pokraji hory Velký Blaník se nachází zajímavý skalnatý útvar známý jako Veřejova Skála. S ní je spojena pověst, která tvrdí, že až bude České republice nejhůře, zazelená se suchý dub na Blaníku a pramen pod ním bude mít takový proud, že přeplní studánku, ze které vyteče voda dolů ze stráně a otevře ,,dveře‘‘ Veřejovy skály, ve které se v okamžení probudí naši záchranáři rytíři a pomohou nám proti nepřátelům a těm nejzlejším časům. Pokud se vydáte na procházku kolem hory, pohltí vás jakési tajemno které bude ještě prohloubeno zvuky ozývajícími si neznámo odkud. Kdo ví, třeba ve skále zrovna blaničtí rytíři trénují na boj s nepřáteli. Branišovský les Tento les si troufám nazvat za ten nejzáhadnější a nejděsivější les v České republice. Nachází se v Českých Budějovicích. Nejvíce příhod je spojováno se severovýchodní částí lesa, která se nazývá V Boru. Druhá část lesa dostala jméno Vlčí jáma. A nyní už k tématu. S tímto lesem je spojována nejedna příhoda. Do nejstarších událostí patří ukočování životů v místních bažinách. Ty byly dříve mnohem rozsáhlejší. Někdo říká, že v nich pobývá zlý vodník, který dodnes tahá špatné lidi do bažin, jiní zase věří v posmrtný život pocestných, kteří v močále uvízli. Jinou příhodu z lesa se pokoušel objasnit novinář, scénárista a televizní reaktor Otomar Dvořák. Týkala se vojáků, kteří se zde navzájem postřelili. Dosud panují rozpory o tom, zda se to událo ze žárlivosti, kvůli rozkazu a nebo jednoho z nich posedla temná síla? V tomto lese bylo také spácháno nespočetné množství sebevražd formou oběšení. Tuto éru započala dvojice muže a ženy, jež byla nalezena kolem půlnoci na stromě již mrtvá. Po ještě několika pokusech o sebevraždu či zavraždění se jistý muž pokusil o zastavení těchto nesmyslných činů. Uřízl větev, na které skončili všichni oběšenci, avšak pár dní na to jeho ruka, která usekla větev, ochrnula. Později místní obyvatelé lesa rozřezali a spálili celý strom. Dodnes potkáte lidi, kteří vám řeknou, že slyší tajemné hlasy v lese, které je nabádají k sebevraždě. V lese můžete zahlédnout také černého muže, uvidět červené oči bez těla, uslyšet kroky za šustění listí a být součástí dalších paranormálních jevů. Zajímavé je, že se zde pravděpodobně zastavilo i UFO. S Branišovským lesem je zkrátka spojováno nekonečně mnoho příhod, o kterých by se dala sepsat celá kniha. Hrad Houska Gotický hrad Houska byl postaven na skále v Kokořínských lesích. Byl oddělen od vodních zdrojů, a tak byl značně nevýhodný pro obývání. Podle legendy však voda dříve kolem hradu tekla. Vyschla kvůli neznámým příčinám, které souvisely s tím, že průrvou ve skále vedla cesta do pekla. Nad ní stojí podivná stavba, jejíž vzhled už sám o sobě nahání divné pocity. Důležité je také položit si otázku: Proč je postavena právě tam, na nejnevhodnějším místě? Známý český spisovatel K. H. Mácha měl přímo čich na tajemné prostředí, a tak asi není překvapivé, že román Cikáni umístil právě do okolí tohoto hradu. Baví vás záhady a tajemství? Nepátrejte na internetu a pořiďte si knihu plnou příběhů z různých koutů České republiky. Knihu Tajemné příběhy zemí koruny české najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Punch Club!
  Fight Club ..oh sorry Punch Club   Hra je v retro stylu starých NES her, což ji ale kupodivu vůbec neškodí, naopak to vidím jako plus i stará klasická 8bit hudba ve mě vyvolává vzpomínky z dětství, kdy jsem na svém starém stroječku hrál mara, contra atd. Punch Club má celkem jednoduchý děj, jako malý kluk přijdete o otce, kterému slíbíte, že budete trénovat a budete mít lepší život než on. Po 20ti letech od této události začíná hra samotná. Máte domeček s kocourkem, v garáži koberec na kliky a věčně prázdnou ledničku. Musíte si najít zdroj příjmů, takže sehnat práci a mezi prací, spánkem, tréninkem si musíte i najít čas (pokud chcete teda bojovat) na boj. Způsobů je hned několik, můžete se zapsat do amatérské ligy, být pouličním bitkařem anebo se proslavit na nelegálních a nebezpečných zápasech, kde lámání nohou je na běžném pořádku. Hra obsahuje i humorné scénky a to třeba v případě kdy jdete roznášet pizzu a objevíte želvu ninja, tedy krokodýla ninja, který miluje pizzu, zde se ukazuje kreativita autorů, želva s fialovými pásky se nejmenuje Donatello ale Mark (Donatello byl prakticky NERD a když se podíváme tak Mark byl zase NERD v seriálu Krok za krokem) – porazit ho ovšem zas tak snadné není. Nebo když jdete s kamarádem do baru a na zadním dvorku Vám dá Tyler proslov o definici sebe poškozování a majetku ( Fight Club) – skrze něj se můžete stát postrachem pouličních bojů. Samotná hratelnost je velice dobrá a jednoduchá, RPG systém funguje dobře, máte prakticky možnost se specializovat na 3 základní atributy , tedy strength, aggiltu a  staminu . Ve hře je poměrně dobře vysvětleno co se na který princip boje hodí, pokud chcete dávat velké rány a specializovat se na boj pěstí tak je dobré se zaměřit primárně na sílu a sekundárně na staminu, pokud je Váš styl zaměřen hlavně na úhyby a rychlé útoky je vhodná agilita. Dále tu jsou stromy útoků, začíná se základním vybalancovaným, po několika zápasech získáte zkušenosti a můžete si postupně jednotlivé schopnosti odemknout. Dále je tu možnost se specializovat na určité cesty a to cestu želvy, tygra, medvěda každý styl se hodí pro jiné atributy. pokud se specializujete na sílu pak je pro vás nejvhodnější styl medvěda, tygr dává přednost hbitosti a tedy aggility. Ze začátku se dala hra projít velmi snadno s trénováním pouze aggilit, to už je ” bohužel” opraveno a na každého oponenta v rámci výcviku a použití schopností funguje jiná taktika. Což může být zavádějící, protože kolikrát je postava stejná ( má stejný skin) ale jméno je jiné, myslíte si, že jste tohoto oponenta porazili již několikrát a tak si zvolíte útoky stejně a až pak zjistíte že to je specialista na boj s pěstmi a to může být fatální. Boje samotné probíhají formou tahové stategie. Na začátku souboje si navolíte různé atributy, perky a schopnosti s kterými váš hrdina jde do boje , během prvního kola souboje se schopnosti střídají, kombinují atd, po skončení kola ( pokud není K.O.) máte opět možnost navolit jiné útoky, je docela důležité se koukat co má váš oponent za main atributy a podle toho volit strategii. Hra samotná může působit na někoho stereotypně a to koloběh trénink, spánek, jídlo, trénink, boj, jídlo, spánek, trénink. Sem tam zajdete za pár známými lidmi nebo za svou láskou ( stejné jméno jako slečna Rockyho ), vyděláváte peníze, kupujete vybavení abyste nemuseli do posilovny atd ( v posilovně na vás opět čeká velmi humorná scénka z retro světa ) Za mě je to hra dobrá a za dobrou cenu, pokud se dostanete do hry a necháte se pohltit atmosférou tak je to opravdu žrout času, nicméně hra může opravdu na někoho působit stereotypně, na druhou stranu pokud opravdu hru neodsoudíte, dá vám mnoho hodin zábavy za pár peněz, když bude souboj napínavý, budete jen strnule doufat, že váš oponent udělá chybu a vy vyhrajete velké peníze a uznání. Samozřejmě postupem času můžete mít i vlastní sídlo, nebo odletět na trénink do Ruska, kde trénujete za asistence polárního medvídka, nebo když lovec jde do lesa a vyběhne, kde ho onen medvídek prohání v pozadí. Tyto scénky Vás humorně doprovázejí celou hrou. (Pokud se věnujete bojovým sportům anebo pravidelně cvičíte, může být Punch Club i celkem dobrým motivačním parťákem jako pro mě, ale to je spíš o vážném individuálním přístupu) Hra je pouze na STEAMu, nemusíte však zoufat.  Máme pro Vás NÁHODNÉ STEAM klíče, ve kterých pokud, budete mít štěstí, se Punch Club může ukrývat.   Náhodné STEAM klíče si můžete zakoupit zde
Zobrazit článek >
 
GESTAPO – Rupert Butler
  Během nejtemnějších dní Třetí říše, byl nejzlověstnější zvuk zaklepání na dveře po setmění. Každý, kdo žil pod vládou nacistů se k smrti bál organizace, která působila hlavně v noci. Hitler, této organizaci říkal „ nejničivější braň“, protože bez ní, by se vůdcovi touhy nikdy neuskutečnily. Jako nástroji, který šířil pouze strach a teror, se této organizaci nic nevyrovnalo. Dodnes, jsou některá fakta o působení organizace stále opředena rouškou tajemství. Název této organizace byl GESTAPO.   Gestapo byla organizace na první pohled plná protikladů. Vypadala zlověstně, její špionážní úspěch nebyl velký. Její velitelé byli známí představitelé a vůdčí osobnosti nacistického vedení. Pravý tvůrce úspěchu se však neukazoval, dokonce za svého největšího rozmachu bylo velmi málo lidí, kteří poznali „ šíleného génia“, který řídil Gestapo. I název organizace, vyvolával přes půlstoletí hrůzostrašné představy, vnitřní fungování Gestapa zůstalo ve stínu a utajení. Gestapo mělo ve světe zvučnost, ale kolik krve, utrpení a smutku je s touto organizací spojeno se dodnes nedá plně odtajnit. I když v depozitářích po celém Německu jsou k vidění složky lidí, kteří spadli do spárů Gestapa. Většina těchto obětí Gestapa nepřežila. V každém osobním spisu bylo důkladně a velice detailně zaznamenáno motiv zatčení, kladené otázky a i způsoby mučení a reakce oběti. Složky navíc obsahovaly i detailní fotografie. Gestapo vzbuzovalo dojem bezchybné, chladné mašinérie, která měla hrůzu nahánějící pověst. Ovšem pověst důstojníků Gestapa sahala do všech koutů Evropy. Gestapo však byla malá organizace, která v roce 1941 čítala pouze 8 tisíc důstojníků, kteří měli dohlížet na 70 milionů lidí. Profil důstojníka Gestapa je železná postava v dlouhém koženém kabátě. Ovšem většina zaměstnanců Gestapa se tomuto profilu ani zdaleka nepodobala. Byli to obyčejní nenápadní lidé, byrokraté bez tváře.     Zde se nabízí několik otázek? Jak je možné, že tak malá organizace měla kontrolu nad, tak početnou populací? Jak je možné, že Gestapo mělo moc nad strachem a představami takové masy lidí? Odpověď na tuto otázku leží v komplexní historii Třetí říše. Gestapo se nezrodilo jako plně funkční organizace s precizně vycvičenými důstojníky.  Růst Gestapa byl postupný a pokrok utvářely touhy prvních zakladatelů. Bylo však řízeno s jedním prostým cílem, naprostou sociální kontrolou nad civilní populací. Kořeny Gestapa leží v nestabilním období po 1. Světové válce. Německo bylo poraženo spojenci, ztratilo svou sílu a muselo velmi investovat do zničené ekonomiky. Celková tato situaci přispívala k anarchii a ke značné ekonomické krizi. Vláda pozorovala, jak mezi sebou bojují na ulicích fašisté s komunisté a zredukovaným policejním silám se nedařilo udržovat pořádek. Do této situace vstoupil Adolf Hitler, který sliboval pevný řád, vidinu bohatého, svrchovaného státu spolu s bezpečím, sebejistotou a samozřejmě „ novým úsvitem“ Německého národa. Vidina bezpečí, jistoty a zaměstnání pro veškeré Německé obyvatelstvo získala Adolfu Hitlerovi značnou podporu. Německu nabídku Adolfa Hitlera s radostí přijalo. Nacistické straně se v roce 1933 podařilo vyhrát volby a Adolf Hitler se stal kancléřem říše. Německo bylo vyčerpané stálými konflikty v ulicích a bylo otevřené straně, která by vnesla do ulic a celkového systému pořádek. února, tedy zhruba měsíc od doby co se Hitler dostal k moci, byla zapálena budova parlamentu, která představovala symbol demokracie. Hitler obvinil komunisty, které nazval „ vražedný mor“ a dodal, že „ Bůh nařídil, aby byli ubiti železnou pěstí“. Mnoho historiků se však domnívá, že se jednotky SA inspirovaly Hitlerovým plánem a že zapálily i samotnou budovu parlamentu. Díky této situaci však Hitler mohl nechat vyhlásit výjimečný stav. To udělal prezident Hindenburg. Lid byl zbaven práv a poslední ochranu před tyranií. Hitlerovy trvalo několik týdnů, než udělal poslední krok, než umožnil Gestapu zatknout kohokoli a kdekoli a neomezeně ho držet v ochranné vazbě. Byl to start k vzestupu Gestapa k dosažení hrůzné pověsti, před kterou se třásla celá nacistická Evropa. Pokud Vás zajímá více o organizaci Gestapo, vřele Vám doporučuji knihu Ruperta Batlera, která Vás seznámí s podrobnými dějinami organizace. Kniha obsahuje unikátní fotografie, popisuje organizační strukturu, více rozebírá prostředky, kterými gestapo disponovalo včetně metody mučení a následné deportace do koncentračních táborů.       Knihu zakoupíte zde  
Zobrazit článek >
 
Cyklistika: Jak začít se sportem? Jak vybrat správné kolo?
Chtěli byste si někdy pořádně zasportovat, ale nevíte, který sport si vybrat? Stále se nemůžete rozhodnout, jaký pohyb by byl pro vás ten pravý? Zkuste se blíže seznámit s cyklistikou, sportem velmi prospěšným pro tělo i mysl.   Úplně počáteční úkol, který byste měli udělat před první průzkumnou vyjížďkou, je zkontrolování vašeho kola. Máte vůbec to správné? Existuje mnoho druhů kol. I zkušení cyklisté řeší dlouho otázku, která se týká výběru typu kola. Nejzákladnější trojici tvoří kola městská (trekingová), horská a krosová, která jsou kombinací předchozích dvou typů. Ujasněte si, jak často a za jakým účelem budete kolo užívat. Plánujete lehké rekreační vyjížďky a nebo sjíždění štěrkovitých cest v horských oblastech? Pokud se chystáte jezdit po zpevněných cestách nebo asfaltových stezkách, zamiřte do oblasti klasických městských kol. Jakmile alespoň trochu přemýšlíte o dobrodružném výletě lesem nebo o prozkoumávání vzdálených horských oblastí, tak sáhněte minimálně po kole krosovém, nejlépe však po horském. Určitě vás teď napadá otázka, jak bude jízda na určitém druhu kola vypadat v konkrétní situaci. Srovnejme si jízdu různých kol na klasické silnici. Vzhledem k tomu, že kolo městské má větší průměr kol, lehčí rámy a trochu jiné převody, pojede přirozeně rychleji. Kolo horské budete roztáčet trochu těžkopádněji, avšak při zdolávání cest nezpevněných, vám prokáže dobrou službu, jelikož cestu výrazně ulehčí. Jakmile budete mít vybrán druh kola, přichází na řadu volba rámů. Výběr rámu je něco jako proces výběru padnoucích šatů. Důležité je vybrat ten rám, který (k) vám bude zcela sedět. Jedině s tou správnou velikostí se budete cítit skvěle a pohodlně. Krátké rámy vás donutí se hrbit a příliš dlouhé rámy budete zase těžko ovládat. V módě jsou nyní karbonové, tedy hliníkové, kompozity, jelikož jsou pevné, zároveň pružné a velmi lehké. Samozřejmě jsou zde další důležité cesty, kterými musíte projít, než vyberete to správné kolo. Výběr řídítek a správného sedla, vidlic a různých doplňků, které jsou pro jízdu nezbytné. O tom někdy příště. Podívejme se nyní na to, jak vůbec se sportem začít. Nejdůležitější je startovat s jízdou na kole pozvolna. Pokud si myslíte, že za den ujedete 80 kilometrů, tak jste na omylu. Fotbal se také nenaučíte při jedné hře, chce to tvrdý trénink a vytrvalost. S kolem je to stejné. Optimální první jízda by měla trvat maximálně okolo 30 minut. Důležité je intenzivní šlapání. Nemusíte provést 90 otáček za minutu, avšak snažte se držet stále stejné tempo. Týdně byste na kole měli vyjet nejméně třikrát. Po každé třetí jízdě zvětšujte dobu jízdy o pět minut. Nestarejte se o ujeté kilometry, ale o čas, který jste na kole strávili. Na kole posílíte svaly, zejména ty na dolních končetinách. Vycvičíte si srdce a plíce. Váš metabolismus se oproti dnům bez cyklistiky může zrychlit až dvakrát. A na konec článku pár zajímavostí ze světa cyklistiky: Každému čtvrtému cyklistovi bylo alespoň jednou za život odcizeno kolo. Každý pátý cyklista nechává své kolo bez zamčení. V Amsterodamu, kde je cyklistika na denním pořádku, ročně se vytáhne z kanálů přes deset tisíc kol. Nejrychlejší kolo na světě může (teoreticky) dosáhnout na neuvěřitelnou rychlost 250 km/h. Každému cyklistovi se hodí příručka do kapsy. Je dobré vědět, jak se v cyklistice zdokonalit, jak tělo regenerovat po náročném tréninku i jak naplánovat cyklistické trasy. Pořiďte si tréninkovou bibli pro cyklisty. V ní najdete odpověď na každou otázku, která vás napadne. Tréninkovou bibli pro cyklisty najdete zde.
Zobrazit článek >
 
Stravování pomocí čínských hůlek?
Stravování v Číně je něco více, než pouhé zaplnění žaludku. Je to společenská událost, která se dá považovat za rituál. Číňané věří, že každá strava, která je pestrá a vyvážená, je lepší než všechny léky na nemoci. Samotní otázka: ,,Jak se máte?‘‘ znamená dokonce v doslovném překladu z čínského jazyka ,,Už jste jedli?‘‘.   Asiati dbají při každém jídle na dodržování určitých zásad. Tou hlavní je nevstávat od stolu, dokud všichni nedojedí. S každou slavnostní nebo obřadem, jako je narození, ale i pohřeb, je spojen jistý rituál. Svatební hostina by se dala považovat za ten největší. Má nekonečně mnoho chodů. Každý z nich znázorňuje určitý symbol, například dlouhověkost, štěstí nebo věrnost. Pokud se kdekoliv koná večeře, ke které nesednou jen příslušníci domu, je nezbytností od návštěvy, aby donesla dar. Za ten domácí rodina poděkuje právě přepychovou večeří. Asi víte, že Číňané neužívají k jídlu klasický příbor. K nabírání pokrmů jim slouží jídelní hůlky. Jsou vyráběny z klasického dřeva, bambusu, kovu, kostí a v dnešní době už i z plastu. Setkat se můžete také s pravými stříbrnými hůlkami. Nyní jsou už ale spíše vzácností. Dříve byly vyhledávány a každá domácnost jedny vlastnila, jelikož stříbro zčernalo, když se na stůl dostalo otrávené jídlo. Správné užívání a držení hůlek není úplně snadné. Musíte se naučit s nimi dobře manipulovat. Prvním krokem je vložit hůlky správně do ruky. První, spodní, hůlku vložíte do žlábku mezi kořenem palce a ukazováčkem a její spodní část namíříte na konec prsteníčku. Hůlku dobře zafixujte, jelikož tato spodní tyčka má roli statickou. Vrchní hůlku vložte mezi špičky ukazováčku a prostředníčku. Uchyťte ji ve vzniklém žlábku tak, aby držela rovnoběžnou linii se spodní hůlkou. Touto hůlkou hýbete při nabírání jídla. Užívání hůlek je výborné ve více ohledech. Když pomocí nich máte sníst celou porci jídla, tak vám to dá určitě zabrat. Pozitivem je, že začnete zcela vnímat vše, co je pro vás na talíři připraveno. Budete nuceni konzumovat pomaleji a soustředit se na každé sousto. Pocit sytosti tak přijde mnohem dříve a vám budou stačit menší porce. Hůlky mají svá gesta a konkrétní způsoby držení, na které byste měli dbát. Jedním z nich je například to, že byste nikdy hůlkami neměli jídlo prohrabovat. Musíte jíst postupně od shora až dolů. Ať vám jídlo chutnalo sebevíc, nikdy hůlky neolizujte, to je totiž v Číně velmi neslušné. Nikdy taky hůlky nedržte v pěstích, jelikož tím naznačujete kuchaři nebo člověku, který sedí proti vám, že ho zvete na souboj. Pokud zapíchnete hůlky do rýže, znamená to velkou nezdvořilost a v některých kulturách tímto ukazujete, že jste ještě nikdy nejedli horší jídlo, než to, které vám bylo dnes připraveno na stůl. Dávejte si tedy pozor, jak s hůlkami zacházíte a manipulujete. Zůstaňme ještě u rýže. Asi si říkáte, jak takovou rýži dokáží nabrat. Snadno. Rýže v Číně je totiž připravována tak, aby zůstala lepkavá a nedrolila se. A co polévka? K té si vezmou pomocníka, naši známou lžíci. Hůlkami Číňani vyberou všechno hmotné a tekutou část nabírají na lžíci. V některých kulturách, kde lidé nemají ani lžíci, tekutou složku vypijí. Držení hůlek a práce s nimi vyžaduje dostatečnou trpělivost. Když se rozhodnete užívat je při různých českých chodech, bude určitě přínosné, když při sobě budete mít i klasický příbor. Některá naše oblíbená jídla nejsou totiž vhodná ke konzumaci pomocí hůlek. Zkuste se proto vybavit obojím. Vyberte si například soupravu 2v1, příborové hůlky. Příborové hůlky najdete zde.
Zobrazit článek >