Co nevíte o černé zvěři

Černá zvěř nebo také prase divoké (Sus scrofa) patří do čeledi prasovitých (Suidae). Vyskytuje se v četných poddruzích téměř v celé Eurasii (Evropa + Asie) a v částech severní Afriky. Prase divoké žije především v dubových a bukových listnatých lesích. Tyto lesy pro ně skýtají velké množství potravy a chráněné úkryty.

Barva srsti se může značně lišit během celého roku. V létě mají prasata divoká krátké štětiny, které jsou hnědé až stříbřitě šedé. V zimě jsou štětiny dlouhé a jejich barva je velmi tmavá. U mladých kňourů jsou štětiny hnědavé s výrazným pírkem. Selata mají zhruba do 8. týdne života žlutobílé pruhy na narudle hnědém podkladu.

Víte co jsou páráky? Páráky nebo-li špičáky prasete divokého vytrvale rostou, ve vyšším věku se jejich růst zpomaluje. Horní a dolní zuby se navzájem obrušují. Páráky kňoura slouží jako jeho zbraně. Jsou zřetelně delší a tlustší než háky bachyně.

Hlasové projevy prasete divokého jsou různě chrochtavé, kvikavé a mlaskavé.

Černou zvěř mohou postihnout různí parazité a nemoci:

• parazité: žaludeční, střevní a plicní červi, svalovci, zákožka svrabová
• nemoci: Aujeszkyho choroba, červenka, prasečí mor

Říká vám něco pojem chrutí? V době chrutí jsou všechny bachyně v tlupě zpravidla ochotné se pářit vlivem sexuálních feromonů vylučovaných vůdčí bachyní. Tomu se odborně říká synchronizace říje. Kňouři jsou v době chrutí v tlupách. Ti mladší jsou staršími zaháněni. Stejně staří a silní kňouři mezi sebou zuřivě zápasí.

Přečtěte si mnoho zajímavých informací o divoké zvěři v knize MYSLIVOST S KAMEROU I S PUŠKOU, která je doplněná nádhernými fotografiemi.